Pat na Výstavišti

26. února 2009, 14:45 - David Kasl
26. února 2009, 14:45

Pražský magistrát chce zablokovat pojistné plnění, které náleží Inchebě

Více než čtyři měsíce po požáru levého křídla Průmyslového paláce na pražském Výstavišti přituhuje. Radní hlavního města by rádi vyhořelé křídlo zrekonstruovali do podzimu příštího roku. Již pět dní po požáru schválili návrh dodatku ke smlouvě se společností Incheba, která má areál Výstaviště v šedesátiletém pronájmu. Podle něho by se Incheba měla zavázat k hrazení rekonstrukce z pojistného plnění. A v tom je problém.
Dle vyjádření pojišťovny Uniqa bude posudek, ve kterém budou kromě určení příčin požáru vyčísleny způsobené škody, dokončen až za dva měsíce. Do té doby tudíž nebude známa ani výše pojistného plnění.

Zálusk na pojistku Proč tedy magistrát nepočká do května? „Dle předběžných posudků budou investice do rekonstrukce o něco vyšší než miliarda korun,“ uvedl pro týdeník EURO pražský radní Milan Richter. Opakovaná ujištění ředitele Incheby Alexandera Rozina, že je jeho společnost ochotna poskytnout část pojistného plnění na obnovu paláce, přitom Richterovi bez písemného závazku nestačí.
Návrh dodatku řeší mimo jiné miliardovou investici na plánovanou stavbu nového pavilonu, jenž by po vypršení nájemní smlouvy s Inchebou přešel do majetku města. K té se Incheba zavázala do roku 2015 v prodloužené nájemní smlouvě uzavřené v roce 2003 po povodních. Dle dodatku by byl tento závazek započítán v investici do rekonstrukce Průmyslového paláce. „Pokud budou náklady nižší než miliarda, půjde zbytek plnění městu,“ uvádí k dodatku radní Richter. Pokud vyšší, doplatí je Incheba ze svého a rozdíl se započítá do již zmíněné miliardy.
Lze se divit neochotě Incheby k podepsání? Asi nikoliv, pokud by na základě dodatku veškeré plnění odevzdala městu, přestože kvůli požáru přišla i o svůj majetek, který měla pojištěný. Město jako majitel Průmyslového paláce totiž samotný objekt pojištěný nemělo a podle dostupných informací nemá na výplatu pojistného plnění Inchebě právní nárok. Přesto radní Richter požádal odbor obchodních aktivit magistrátu, aby u soudu podal návrh na předběžné opatření na vyplacení pojistky. Na to přitom neexistuje právní nárok, a bude tudíž jen na rozhodnutí konkrétního soudce, zda jej vydá. „Pokud Incheba řádně plnila podmínky pojistné smlouvy, vznikl jí pojistnou událostí nárok na výplatu pojistného plnění,“ pochybuje o úspěšnosti opatření advokát Jan Šafránek.
Požár Průmyslového paláce ukazuje, s jakou „péčí“ magistrát přistupoval k nájemní smlouvě s Inchebou v minulosti. Prostřednictvím nátlaku na Inchebu se ji nyní sice snaží upravit k obrazu svému, otázka je, nakolik se mu to vyplatí. Případné úplné odstoupení od nájemní smlouvy, které magistrát rovněž zvažuje, by jistě mělo soudní dohru. Nezbývá než doufat, že si její důsledky radní dobře spočítají. Případné odškodnění Inchebě totiž nezaplatí nikdo jiný než daňový poplatník.

(rozhovor do boxu)
Alexander Rozin
Není třeba tlačit na pilu Šéf Incheby tvrdí, že jeho firma městu nic nedluží

EURO: Pražští radní schválili několik dní po požáru návrh dodatku k nájemní smlouvě s vaší společností. Ten řeší mimo jiné využití peněz z pojistného plnění na obnovu shořelého levého křídla Průmyslového paláce. Proč jste dodatek dosud nepodepsali? ROZIN: Návrh dodatku schválila rada 21. října. Těsně po požáru. Dodatek postrádá elementární podklady, které jsou pro jeho seriózní realizaci nezbytné. Průmyslový palác je historicky chráněná budova, přes média jsme se navíc dozvěděli, že vlastník neměl tehdy ani její plány. A dosud nemá zpracovaný projekt ani stanoviska úřadů potřebná ke konečnému územnímu nebo stavebnímu povolení. Navíc stále neznáme rozsah škody, protože pojišťovny případ vyšetřují. Mimo jiné jsme se dozvěděli, že město jako vlastník nemá objekt pojištěný.

EURO: Dle radního Milana Richtera, který byl předkladatelem návrhu dodatku, měla pojištění platit Incheba na základě dodatku z roku 2005. ROZIN: Je to jinak. My jsme objekty v areálu Výstaviště pojistili na vlastní náklady. Ale nad rámec smlouvy. Incheba je navzdory tomu ochotná poskytnout plnění na zmírnění důsledků požáru. Vnímám to tak, že jsme kvůli požáru přišli o prostředek k podnikání. A najednou přiběhne pronajímatel a ptá se mě, zda jsme to měli pojištěné. A když mu pojistnou smlouvu ukážeme, tak nám řekne, ať mu dáme pojistné plnění. Nebylo by ale slušné se také zeptat, zda vůbec přežijeme?

EURO: Pražský magistrát připravuje žalobu a návrh na vydání předběžného opatření soudu, aby zablokoval výplatu pojistného plnění Inchebě. Richter se obává, že bez písemného závazku Incheba peníze z pojistky na obnovu Průmyslového paláce nakonec nepoužije. ROZIN: Město to stále dává do nerovnovážného vztahu. My jsme s ním uzavřeli dlouhodobou smlouvu, která řeší i takovou tragédii, jaká se stala. Nyní je třeba věcně zabezpečit technické a finanční záležitosti. To není o dodatcích. Dodatek vidím spíše jako nátlakový prostředek a možnost politicky ukázat voličům, že si nyní na někom, kdo je v nouzi, něco dokážeme. Protože radnice není v nouzi, v nouzi je Incheba. Tedy ten, kdo si prostory pronajal, zaplatil za ně dopředu a dnes je nemá. Vše, na co se mě dosud všichni ptali, se týkalo těch, kdo objekt pronajali. A kteří neměli svůj objekt pojištěný. A dosud neřekli, co pro nás chtějí udělat. Pokud jde o pojistné plnění, Incheba je tak seriózní, že jasně říká od začátku: převážná část plnění půjde na rekonstrukci paláce. Přestože nemáme smlouvy, jsme k tomuto kroku ochotni. Tady podle mě není potřeba tlačit na pilu.

EURO: V souvislosti s dodatkem sílí tlak radního Richtera na úplné odstoupení od nájemní smlouvy s Inchebou. Tuto možnost již momentálně posuzují magistrátní právníci. ROZIN: Nemyslím si, že je správné, když na vás chce někdo využitím nouze vynutit něco, na co nemá ze základní smlouvy nárok. Radnice může přijmout jakékoliv rozhodnutí, které – a o tom jsem přesvědčený – musí mít oporu v zákoně. Pokud by nemělo, tak důsledky nezákonného konání ponese ve finále daňový poplatník, nikoliv volený zástupce; protože rozhodnutí v takovém případě nepadne zítra ani za měsíc, ale v době, kdy onen zástupce již nemusí na magistrátu sedět. Je to složitý problém, který se nevyřeší za měsíc. Za dva měsíce jsme postavili provizorní budovu, abychom zmírnili škody, protože ty si můžeme vymáhat na městu. Nikoliv oni na nás, protože oni nám pronajali něco, co dnes neexistuje.

EURO: Dle radních Incheba neplní harmonogram investic do rozvoje Výstaviště. Podle něj má do roku 2015 investovat miliardu, z toho 300 milionů mělo být vynaloženo do roku 2007. Což se nestalo… ROZIN: Nebyli jsme to my, kdo nezačal stavět a investovat. Nás stála příprava na výstavbu 22 milionů, jenže město nezabezpečilo vykoupení pozemků od pražských tepláren, což byla jedna z podmínek pro získání stavebního povolení. A bez něho prostě stavět nelze.

EURO: Stále se objevují výhrady, že smlouva s Inchebou je po dodatku z roku 2003 pro město nevýhodná. ROZIN: Stát a město se během Všeobecné československé výstavy v roce 1991 zadlužily 1,5 miliardy korun u Československé obchodní banky, která měla k areálu zástavní práva. Kdo je vykoupil? V roce 2001 za své peníze ta zlá Incheba. Majetek na Výstavišti zcelila a odevzdala městu. Nejprve za patnáctiletou smlouvu. Jenže rok poté přišly povodně. A po nich v roce 2003 dodatek, který smlouvu prodloužil na šedesát let. Obnovu po povodních hradila Incheba z velké části z pojistky, kterou sama platila. Tak se psala historie vztahů Incheby a města. Co se jeví výhodné v době krize, může být velmi nevýhodné v čase blahobytu. Mimochodem v době, kdy se na veřejnosti mluvilo o nevýhodnosti smlouvy, někdo poslal anonym evropskému úřadu pro hospodářskou soutěž. Evropský úřad poslal požadavek českému úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a ten si od radnice vyžádal posudek, zda je smlouva výhodná či nikoliv. Znalecký posudek byl dokončen vloni 19. listopadu, po požáru levého křídla Průmyslového paláce. Z posudku soudního znalce, s kterým se ztotožnil i primátor Pavel Bém, vyplývá, že Incheba má bez započtení požáru ztrátu z provozu Výstaviště za 1,197 miliardy korun. My městu dlužní nejsme.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče