Paštikový král

11. září 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
11. září 2006, 00:00

JAN SATRAPANEJSLAVNĚJŠÍ PODNIKATELÉJedním z nejvýznamnějších podnikatelů jihozápadní Moravy byl velkouzenář Jan Satrapa. Roku 1907 převzal vedení rodinné firmy a postupně založil čtyři velké masné podniky - ve Studené, v Kostelci u Jihlavy, v Hodicích a v Krahulčí.

NEJSLAVNĚJŠÍ PODNIKATELÉ JAN SATRAPA

Jedním z nejvýznamnějších podnikatelů jihozápadní Moravy byl velkouzenář Jan Satrapa. Roku 1907 převzal vedení rodinné firmy a postupně založil čtyři velké masné podniky - ve Studené, v Kostelci u Jihlavy, v Hodicích a v Krahulčí.

slavnÍ podnikatelé

Jihlava byla až do konce středověku hornickým městem a spolu s celým regionem se rychle rozvíjela. Po úpadku těžby stříbra byl ale problém nahradit tradiční odvětví něčím jiným. Rozvoj soukenické výroby kýžený výsledek nepřinesl a jihozápadní Morava začala koncem 18. století zaostávat. Změna přišla teprve ve druhé polovině následujícího století, kdy se zájem podnikatelů o Českomoravskou vrchovinu znovu zvýšil. Nejvýznamnějšími obory byly průmysl dřevařský, textilní, obuvnický a potravinářský.

Na přelomu 19. a 20. století se díky zvýšení mechanizace výroby dostávaly stále více do popředí řeznické a masné firmy. Kolébkou masného průmyslu v regionu se stalo městečko Studená, kde si již roku 1875 otevřel místní řezník František Satrapa malou uzenářskou dílnu. Jeho syn Jan později výrobu zdokonalil a stal se jedním z největších výrobců masného zboží v celém Československu.

UZENÉ ZE STUDENÉ

Počátky tohoto úspěchu však nebyly vůbec jednoduché. František Satrapa se narodil roku 1849 v obci Světlá nedaleko Jindřichova Hradce. Vyučil se řezníkem a dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že se jednou stane i továrníkem.

Jako řeznický tovaryš se dostal do Slavonic, rakouského Schremsu i do Vídně a postupně se zdokonaloval v uzenářském řemesle. Roku 1875 se vrátil do vlasti a usadil se v malém městečku Studená, kde si na základě živnostenského oprávnění pronajal obecní hostinec a zřídil u něj i vlastní řeznický krám. Obchody se mu dařily, takže si později mohl zakoupit i dům na náměstí, do kterého koncem století obchod přesunul. Řeznickou živnost neustále rozvíjel a jeho výrobky se postupně dostávaly i na vzdálenější trhy. Zvláštní obliby přitom dosáhly hlavně šunky, o které byl zájem až ve Vídni.

Kolem roku 1900 výrobu rozšířil i do nedalekého Popelína, neustále stoupající zájem o jeho výrobky ho ale brzy donutil k ještě výraznějším změnám. Roku 1904 přestavěl svůj dům ve Studené v moderní řeznický a uzenářský závod a vybavil ho kvalitními řezacími, krájecími a mísícími stroji. Na zahradě vybudoval i nová jatka a položil tak základ tovární výroby uzenin na jihozápadní Moravě.

Současná podoba kosteleckého podniku.|
FRÖHLICHŮV PODRAZ

Roku 1907 se stal majitelem firmy Františkův syn Jan a továrna byla zapsána do obchodního rejstříku pod novým názvem „Jan Satrapa, velkouzenářství a výroba šunek ve Studené“. Mladý Satrapa se ještě tentýž rok oženil a manželčino věno použil na další rozvoj podniku. Úřady následně požádal o propůjčení titulu c. a k. dvorní dodavatel, který mu byl pro vysokou kvalitu výrobků záhy udělen.

Vedle klasických uzenin, o které měla zájem hlavně Vídeň, se zaměřil také na výrobu masových konzerv všeho druhu. Podařilo se mu získat i výhodné zakázky pro rakousko-uherskou armádu a s vojskem čile obchodoval až do počátku první světové války. Roku 1915 však přišel zvrat. Dačický hejtman Fröhlich Satrapu obvinil, že do konzerv spotřebovává závadné maso. Tovární sklady ve Studené byly okamžitě zapečetěny a do vyřešení sporu se nesměly používat.

Satrapu tento špinavý útok srazil na kolena. Přestože se v dubnu 1916 prokázala jeho nevina, ztráty způsobené ročním výpadkem byly tak velké, že se firma ocitla téměř na pokraji bankrotu.

BUDOVÁNÍ IMPÉRIA

Řešení našel Satrapa ve spojení s telčským podnikatelem Richardem Spitzerem. Společně založili koncem roku 1916 firmu „První moravská továrna na uzenářské zboží a konzervy“ a výrobu ve Studené obnovili.

Spolupráce Satrapy se Spitzerem pak pokračovala i v dalších letech. Již koncem roku 1917 zakoupili ještě s dalšími podnikateli bývalou brusírnu skla v Kostelci u Jihlavy. V budově, výhodně položené u železničního uzlu, pak otevřeli „Továrnu na uzeniny a konzervy v Kostelci u Jihlavy“. Satrapa měl na zahájení výroby velkou zásluhu, již v roce 1918 se však vedení podniku vzdal výměnou za Spitzerův podíl ve Studené. Koncem první světové války byl tak již opět jediným vlastníkem původní rodinné firmy.

Za první republiky továrnu opět výrazně zmodernizoval a začal i s výrobou zcela nového produktu - konzervované játrové paštiky. Ta podnik brzy proslavila i za hranicemi Československa a vedle uzené šunky „Prago“ se stala jedním z jeho nejžádanějších výrobků. Satrapa ale nemodernizoval jen závod ve Studené. Do roku 1929 založil ještě další masné podniky v Hodicích u Třeště a v Krahulčí, čímž se stal jedním z nejvýznamnějších velkouzenářů té doby. Kapacita jeho podniků byla obrovská. Denně v nich bylo možné porazit více než 1000 kusů dobytka a vyrobit až 200 tisíc konzerv.

MASOKOMBINÁT CHVALOVSKÝ

Za druhé světové války musely Satrapovy závody dodávat potraviny Němcům, po roce 1945 se však poměry začaly znovu urovnávat a vypadalo to, že podnik dokáže navázat na předválečné úspěchy. Stárnoucí Jan Satrapa stihl ještě roku 1947 předat vedení firmy synovi, po únoru 1948 už ale mohl jen trpně přihlížet, jak jeho několik desetiletí budovaný podnik přebírají komunisté.

Tradice masné výroby na jihozápadní Moravě byla v té době již velmi silná, bývalé Satrapovy továrny proto i nadále produkovaly špičkové uzeniny. Výrobní kapacity závodu ve Studené prošly navíc v letech 1971 až 1981 výraznou modernizací, produkce se proto mohla i nadále zvyšovat.

Po roce 1989 vznikly samostatné společnosti Masna Studená, Vysočina Hodice, Masozávod Krahulčí a Kostelecké uzeniny. Ani jméno Satrapa ale nezapadlo. Roku 1995 založily totiž Spořitelní investiční společnost a Českomoravská agrární společnost (jejímž majoritním vlastníkem byl František Chvalovský) holding Satrapa, kterému Jan Satrapa ml. propůjčil za symbolickou cenu své jméno. Podnik, který sdružoval šest velkých českých masokombinátů, ale neměl dlouhého trvání. František Chvalovský se brzy stal podezřelým ze stamilionových úvěrových podvodů a holding Satrapa proto již roku 2001 skončil v konkurzu. Jednotlivé závody dnes fungují odděleně.

FRANTIŠEK SATRAPA (1849-1920) Český podnikatel František Satrapa se narodil 29. srpna 1849 v obci Světlá nedaleko Jindřichova Hradce. Řezníkem se vyučil v Nové Bystřici a jako tovaryš potom pracoval u řeznických mistrů ve Slavonicích, rakouském Schremsu i ve Vídni. V uzenářském řemesle se brzy výrazně zdokonalil, proto když se roku 1875 vrátil do vlasti, pronajal si v malém městečku Studená obecní hostinec a zřídil u něj i vlastní řeznický krám. Živnost postupně rozšiřoval a jeho výrobky se brzy prosadily i na zahraničních trzích. Roku 1901 požádal úřady o vydání živnostenského listu i na uzenářskou činnost a o tři roky později představil svůj plán na zahájení tovární výroby. Nový podnik řídil do roku 1907, poté ho předal synovi. Byl také držitelem několika ocenění. Roku 1899 obdržel na výstavě kuchařského umění ve Vídni zlatou medaili a na výstavách v Paříži a Římě čestný diplom. Zemřel 26. června 1920 ve věku nedožitých jedenasedmdesáti let.* JAN SATRAPA (1880-1948) **Syn zakladatele tovární výroby uzenin Jan Satrapa se narodil 21. června 1880 v obci Studená na česko-moravském pomezí. Obecnou školu vystudoval v rodišti, měšťanku ale již navštěvoval v Nové Bystřici, aby se lépe naučil německy. Po vyučení řezníkem se zapojil do práce v rodinné firmě, která postupně přerostla ze živnosti v tovární výrobu. Roku 1907 vedení podniku převzal a oženil se s Marií Prušákovou z Volyně, jejíž věno mu umožnilo další rozšíření závodu. V následujícím roce získal titul c. a k. dvorní dodavatel a brzy začal čile obchodovat s rakousko-uherskou armádou. Pomluva na počátku první světové války sice jeho podnik téměř zničila, roku 1916 se však spojil s telčským továrníkem Richardem Spitzerem a společně se jim podařilo zániku firmy zabránit. Kromě masného závodu ve Studené se podílel také na vzniku továren na uzeniny v Kostelci u Jihlavy, v Hodicích a v Krahulčí. Zemřel 17. dubna 1948 ve věku nedožitých osmašedesáti let

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Historie a současnost podnikání na Jihlavsku, Masna Studená, a. s.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče