Pascal Tanguy a Pascal Sombardier: Nejkrásnější alpské vrcholy

30. června 2003, 00:00 - admin
30. června 2003, 00:00

RecenzeDvojice známých horských publicistů popisuje devatenáct známých hor v Alpách a jednu nádavkem z Pyrenejí. U každého vrcholu nechybí hrubý místopis, historie jeho dobývání v kostce a pěkné fotografie. Autoři přidávají i něco velmi praktického. Je to popis nejjednodušší výstupové trasy, náčrtek a doporučené vybavení turistů.

Recenze

Dvojice známých horských publicistů popisuje devatenáct známých hor v Alpách a jednu nádavkem z Pyrenejí. U každého vrcholu nechybí hrubý místopis, historie jeho dobývání v kostce a pěkné fotografie. Autoři přidávají i něco velmi praktického. Je to popis nejjednodušší výstupové trasy, náčrtek a doporučené vybavení turistů. Pokud se podíváme na seznam vrcholů podrobněji, zjistíme, že se nejedná o všeobecně uznávané nejkrásnější hory v Alpách, ale spíše o subjektivní výběr - veškeré vrcholy popsané v knize se totiž nacházejí ve francouzsky mluvící oblasti, v Západních Alpách. Východní a Jižní Alpy jakoby neexistovaly. Chybějí i takoví krasavci jako jsou rakouský Grossglockner a Dachstein, italská Marmolada a Civetta nebo slovinský Jalovec. Při podrobném čtení vyplyne na povrch zvláštní vztah Tanguye a Sombardiera k Němcům. V kapitole o Eigeru obviňují předválečné německé a rakouské horolezce z toho, že se o dobývání nebezpečné severní stěny pokoušeli především kvůli pochvale od Hitlera a propagandě nacistických ideálů. O čtyřech hrdinech, kterým se to povedlo, utrousí: „Führer z nich udělal hrdiny národního socializmu a historie horolezectví hrdiny zcela pomíjivé.“ Přitom se jedná o jeden z největších výkonů v lezení vůbec. Cennější je snad jen Balmatův výstup na Mont Blanc a Hillaryho dobytí Everestu. Paradoxní je, že autoři o pár řádek dále píší: „Další výstup vedla mistrovská ruka dvojice lezců Terray-Lachenal.“ Oba to jsou Francouzi. Co je na českém vydání potěšitelné, je fakt, že překladatelka Jana Vlková se vyhnula chybám pramenícím z nedostatečné znalosti české horolezecké terminologie. Občas se ovšem vyskytne drobná nepřesnost v popisu výstupu. U Matterhornu se píše: „Od chaty se vydejte po hřebínku až k úpatí skalnatého výstupku. Přelezete ho (fixní lano) a traverzujete pěšinkou.“ Onen výstupek však není ničím jiným než výšvihem, nebo-li prudkou skalní stěnkou vysokou necelých dvacet metrů, kterou je třeba překonat. Fotografie jsou příjemným překvapením. Pocházejí nejen od francouzských autorů, ale také od dvou českých horolezců Evy Macháčkové a Roberta Bednaříka. Jsou ale z normálních výstupů a nelze v nich tedy hledat umění nebo dokonce záměr, proč byla vyfotografována právě tahle pasáž a ne jiná, například s lepším rozhledem. V publikaci není popsán žádný vyloženě chodecký terén, ve dvanáctistupňové horolezecké škále se obtížnost pohybuje od jedničky do čtyřky.

(Vsetín, Altituda 2003. Vázané. Orientační cena 395 Kč)

Mohlo by vás zajímat

Další videa z Euro TV
  • Firma s hypotékami za 22 miliard

  • Nejnadějnější český export: STRV vyvíjí z Prahy aplikace…

  • Petr Zahradník v Euro TV: Evropa se změní, brzo a hodně

  • Martin Komárek: Už nebudu klukem z plakátu

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

  • Rekola mění dopravu v českých městech

Hry pro příležitostné hráče
Zavřít