Paroubkovi hoši si berou desátek

27. září 2004, 00:00 - JAKUB TUREK
27. září 2004, 00:00

Sociálnědemokratický ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek si myslí, že je chytřejší než hoteliéři, majitelé penzionů a provozovatelé návazných služeb. Vezme jim peníze z jejich úctyhodného podnikání, přemele je ve státním rozpočtu a co z nich zbude, věnuje na podporu cestovního ruchu.

Místo aby podnikatelům jejich poctivě vydělané peníze nechal, aby sami rozhodli o jejich použití pro rozvoj svého byznysu. Paroubkovo uvažování má tři háčky: 1) Na zvýšené dani z přidané hodnoty odevzdají podnikatelé v oboru daleko více peněz, než kolik jim stát vykompenzuje výsledky různých propagačních kampaní a podpůrných akcí. 2) Na marketingové plány, reklamní kampaně a všemožné fondy se nikdo neptal těch, kteří platí daně ze své práce. Rozhodovali o nich úředníci. Ti mají jiné cíle než samotní podnikatelé. 3) Přechodem ubytovacích služeb z pětiprocentní do devatenáctiprocentní sazby daně z přidané hodnoty se dostanou ceny v tomto oboru na západoevropskou úroveň a majitelé ubytovacích podniků přijdou o velkou konkurenční výhodu. Zřejmě se tím sníží zájem o jejich služby a státní rozpočet o plánované peníze přijde. Optimistické odhady říkají, že v tomto případě nula od nuly pojde. Pesimisté hovoří o propadu. Jen vláda zastoupená ministrem Paroubkem počítá se ziskem pěti miliard korun. N abízí se tedy principiální otázka: K čemu je vlastně dobré zvýšení DPH za ubytování? Odpovědí je několik, ale nejjednodušší zní, že státní úředníci a politici chtějí občanům ubrat zase další kousek svobodného prostoru a získat další kus moci nad našimi životy. Tentokrát jim padli do rukou lidé z turistického průmyslu a potažmo jejich hosté. S hoteliéry, kempaři a všemi možnými majiteli nemovitostí se nechtěně svezli ve výtahu k vyšším daním také lanovkáři a vlekaři. Ti všichni budou od příštího roku platit čtyřikrát vyšší daně než letos. Nebylo by ovšem lepší, aby všichni tito lidé odváděli co nejnižší daně a sami se starali o svoji propagaci? Je to přece pouze jejich věc, jestli k nim přijede klientela a nechá je vydělat na živobytí. Proč by se o něco takového měl zajímat stát? V Česku se sice většinou stará každý hotýlek a každá rekreační vesnice sama o sebe, ale už několik let jsou vidět sjednocovací tendence. Důležité je, že jsou iniciovány zdola od jednotlivých podnikatelských subjektů. Například krkonošské obce se spojily s místními firmami a společně provozují a propagují zimní běžkařský ráj od Harrachova po Žacléř. Pražské hotely založily asociaci kongresové turistiky, která se stará o propagaci metropole jako místa pro pořádání velkých společenských a pracovních setkání. Vinaři na jižní Moravě marketingově spojují sklípky, pěší turistiku a cykloturistiku. A tak dále, a tak dále, a tak dále. To vše bez Paroubkových hochů na ministerstvu, kteří mají ještě z Lachnitovy éry praxi v tom, jak vybrat co nejvíce peněz od daňových poplatníků a jak s nimi co nejrychleji zatočit. Případ turistického průmyslu ukazuje v plné nahotě, proč sociální demokracie během změny vlády usilovala o zdánlivě nevýznamné ministerstvo pro místní rozvoj. Lze očekávat, že něco podobného se odehraje během krátké doby ve všech oblastech, kam Paroubek dosáhne.

(Tématu se věnují také strany 44-46)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče