Parkujete po zaplacené době?

10. dubna 2007, 00:00 - PETR KUČERA
10. dubna 2007, 00:00

DŮLEŽITÉ ROZHODNUTÍ SOUDUZastavíte u parkovacího automatu, zaplatíte na půl hodiny a odejdete. Jenže co když se vrátíte později, než jste čekali? Zaplatíte jen doplatek, nebo pokutu?Důležité precedenční rozhodnutí vydala nedávno liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem.

DŮLEŽITÉ ROZHODNUTÍ SOUDU

Zastavíte u parkovacího automatu, zaplatíte na půl hodiny a odejdete. Jenže co když se vrátíte později, než jste čekali? Zaplatíte jen doplatek, nebo pokutu? Důležité precedenční rozhodnutí vydala nedávno liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem. Je varováním pro všechny, kdo by postupovali podobně jako pan Zdeněk P. A částečně také radou pro situace, kdy překročíte parkovací dobu skutečně bez vlastního zavinění. ZAPLATIL, ALE… Pan Zdeněk zaparkoval 7. února 2005 auto na místě označeném dopravní značkou „parkoviště s parkovacím automatem“. Zaplatil poplatek na určitou dobu a odešel. Vrátil se ale později, než do kdy měl zaplaceno. Vedle svého parkovacího lístku tedy našel za stěračem i předvolání ke správnímu úřadu ohledně přestupku. Prakticky stejnou situaci zažil pak Zdeněk také o měsíc později, 9. března 2005. Proti následné pokutě uložené libereckým magistrátem se odvolal ke krajskému úřadu. Ten však pokutu potvrdil - pan Zdeněk musí za dva přestupky zaplatit 300 korun. Podle obou úřadů je totiž řidič povinen mít zaplaceno za parkování po celou dobu stání. Přestupkem podle § 22 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích je proto nejen parkování bez zaplacení poplatku, ale rovněž ponechání vozidla na místě po delší dobu, než na kterou je zaplaceno parkovné. STAČIL BY PRÝ DOPLATEK Pan Zdeněk se s rozhodnutím úřadů nespokojil a odvolal se k soudu. Namítal, že skutek nelze kvalifikovat jako přestupek. „Uposlechl jsem dopravního značení a řádně zaplatil parkovací poplatek. Správní orgán postupoval chybně, když se nezajímal, z jakého důvodu jsem překročil zaplacenou dobu parkování a zda jsem tomu vůbec mohl zabránit,“ uvedl na svou obhajobu. „Protože nelze předvídat, že se například jednání na úřadě může protáhnout, nelze ani spravedlivě požadovat zaplacení sankce,“ domnívá se. Nastalá situace podle něj měla být řešena doplacením poplatku za parkování, nikoliv však uložením pokuty. Z dostupných informací není známo, jestli pan Zdeněk v jiných případech doplatil rozdíl mezi zaplacenou a skutečnou dobou parkování, pokud se k autu vrátil později a nenašel u něj lísteček od policie. JE TO NA ŘIDIČOVI Úřad však i před soudem trval na svém: „Je zcela na vůIi řidiče, aby rozhodl, zda na uvedeném místě bude parkovat, či nikoli, a zda si bude hlídat dobu, po kterou parkuje,“ argumentoval. A soud mu dal za pravdu. Úřad prý postupoval správně, v souladu se „zásadami správního uvážení“. „Z tohoto pohledu je proto lhostejné, zda zaparkoval, aniž vůbec parkovné zaplatil, či zda parkoval i přes dobu zaplaceného parkovného, neboť platnost značky se vztahuje na obě možnosti,“ uvedl krajský soud. Nicméně v jednom tvrzení soud s panem Zdeňkem alespoň částečně souhlasil: „Není řešena otázka vrácení peněz za situace, kdy řidič nevyužije celé zaplacené doby parkování. Je to otázka případné další právní úpravy, pokud by bylo možno takovou situaci bez dalších výrazných administrativních a finančních nároků řešit. Avšak řidiči mají reálnou možnost využít v centru Liberce parkoviště, na kterých se platí cena za skutečnou dobu parkování. Nejsou proto odkázáni výhradně jen na místo s parkovacím automatem,“ uvedl soud. DOKAŽTE NEVINU**

Úřad navíc správně posoudil přestupky pana Zdeňka nikoliv jako jeden pokračující delikt, ale jako dva samostatné skutky.

„Byť lze daný přestupek spáchat i z nedbalosti, soud je přesvědčen o tom, že se u tohoto řidiče jednalo o úmyslnou formu zavinění,“ uvádí se dále v rozhodnutí. Svědčí o tom nejen opakování těchto deliktů (v to počítaje i skutek z října 2004, byť nebyl předmětem tohoto sporu), ale zejména způsoby jeho obhajoby.

V průběhu celého řízení totiž pan Zdeněk neuvedl nic, co by poukazovalo na to, že zaplacenou dobu parkování přesáhl jen kvůli nepříznivým okolnostem. Během soudu zkusil pan Zdeněk uvést příklad: „Toto jednání se prodlouží, a opět tak překročím zaplacenou dobu parkování.“ Podle soudu by však i v tomto případě šlo přinejmenším o eventuální úmysl, tedy že pan Zdeněk byl srozuměn s tím, že zpoždění může nastat.

Z rozhodnutí soudu a koneckonců i postupu správních úřadů je však vidět náznak, že ve skutečně nezaviněných případech by pokuta nebyla vyžadována.

„Základním předpokladem případného úspěchu je konkrétní důkaz, že ke zdržení doby parkování došlo nezávisle na vás a nemohli jste ji ani při běžné opatrnosti předpokládat. A zároveň že nebylo možné například odběhnout z místa jednání a parkovací lístek prodloužit,“ uvádí firemní právník Jan Beneš, který nedávno takový postup před jiným úřadem obhájil i s využitím svědků. Důvod? Patnáctiminutové uvíznutí ve výtahu při návratu z jednání.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče