Pardubicko nabízí volné průmyslové areály

07. února 2005, 00:00 - ERICH HANDL
07. února 2005, 00:00

HEJTMAN MICHAL RABAS:Pardubický kraj patří k těm menším, a to jak rozlohou, tak počtem obyvatel. O tom, zda je tento region vhodný pro podnikání, jsme hovořili s hejtmanem Michalem Rabasem.

K podnikání je v Pardubicích možné využít i brownfields, říká hejtman Michael Rabas. foto: Profit - Martin Siebert

HEJTMAN MICHAL RABAS: Pardubický kraj patří k těm menším, a to jak rozlohou, tak počtem obyvatel. O tom, zda je tento region vhodný pro podnikání, jsme hovořili s hejtmanem Michalem Rabasem. * Jakým místem je Pardubický kraj z hlediska současných možností podnikání v Česku?

Ve srovnání s dalšími kraji nemáme velké klady ani zápory, ve smyslu ekonomických kategorií. Nejsou zde výrazné problémy z hlediska počtu a struktury podnikatelů a také z hlediska nezaměstnanosti. V jednotlivých částech kraje nicméně existují mikroregionální problémy.

* Jak vysoká je zmíněná míra nezaměstnanosti? Trvale se drží pod deseti procenty, teď jsme konkrétně na úrovni 8,9 procenta. Mikroregionálně se ale tento údaj samozřejmě liší. Pardubicko má nezaměstnaných málo (6,5 procenta), naopak vysokou nezaměstnaností trpí Třemošnicko a Skutečsko, tam se čísla šplhají ke 13 procentům. Nejhorší situace je na Moravskotřebovsku a Jevíčsku, kde nezaměstnanost dosahuje až 17 procent. Tam se zatím nechtělo žádnému z velkých investorů. Nedaří se zde ani malému podnikání, protože lidé tu nejsou ochotni dát svůj kapitál a úsilí do vlastního byznysu. Někteří se nechtějí ani nechat zaměstnat. * Co můžete nabídnout potenciálním investorům? V našich městech je k dispozici dost opuštěných průmyslových areálů, takzvaných brownfields, vhodných k podnikání. Jsou hlavně v Pardubicích, třeba bývalá TMS nebo část pozemků Synthesie. Někteří podnikatelé říkají, že nemají kde podnikat, ale právě brownfields je poměrně hodně. Dobrým příkladem může být obrovský areál po sovětské armádě ve Vysokém Mýtě. Podařilo se jej renovovat a byl úspěšně nabídnut drobným podnikatelům a kraj zde má školská zařízení. * Staré areály ale mívají velká ekologická rizika.

Někde ano, třeba v Semtíně. Ale nebude to případ TMS, v Transportě Chrudim se tyto zátěže už řeší. Ani s Vysokým Mýtem nejsou starosti.

* V kterých částech kraje funguje ekonomika nejlépe?

Jednoznačně přímo v Pardubicích a okolí. Je tu dostatek pracovních příležitostí a relativně velký počet malých a středních podnikatelů. Samozřejmě tu jsou i velké firmy nad 250 zaměstnanců. Samotná pardubická aglomerace čítá podle mého odhadu čtyřicet procent všech podnikatelských příležitostí v kraji.

* A kromě Pardubic?

Přirozeným motorem ekonomiky je Ústí nad Orlicí, k tomu lze připočítat i Českou Třebovou, Lanškroun a Letohrad. Speciálně v Letohradě se vytvořilo za posledních pět let v rámci průmyslové zóny řádově přes 1000 pracovních míst ve firmách, které tam dříve nebyly. Mám na mysli OEZ či Testu a některé další.

* Zdá se tedy, že sever okresu je na tom výrazně lépe než jih. To je pravda. Je to dáno historicky. Na severu kraje bylo vždy aktivní obyvatelstvo. Dodnes tam žijí patrioti. Větší část jihu, zejména kolem Svitav, byla po válce dosídlena, chybí tu tradice. Když tam uděláte kulturní akci nebo sportovní utkání, nemá to zdaleka takový ohlas, jako na severu. * Jaký vliv na to má struktura průmyslu?

Pochopitelně zásadní. Například v Třemošnici byly závody těžkého strojírenství, které se po revoluci transformovaly, vznikla z nich menší firma. A místní lidé, kteří byli zvyklí chodit do fabriky, na jedno místo, se obtížně srovnávají s nutností dojíždět za prací někam jinam. Ale není to jen Třemošnicko, potíže jsou všude, kde dříve fungovaly velké firmy. Klasickým příkladem je už zmíněná Transporta Chrudim. Podnik byl nešťastně zprivatizován, v návaznosti na to vznikla celá řada drobných firmiček. Transporta byla dříve největším podnikem na Chrudimsku, ale dnes už nefunguje. Podobným případem jsou Poličské strojírny.

* V kterých oborech mají malé firmy, které by chtěly v kraji investovat, největší šance?

Tam, kde můžou hledat kvalifikovanou sílu. V Pardubicích byla vždy doma elektrotechnika. Máme vyhlášenou odbornou školu, v okolí bydlí stovky lidí, kteří tu elektrotechniku umí. Jde o celé generace odborníků, proto tu investovaly Foxconn, Toyoda a Panasonic.

* Máte ještě jiné kvalitní odvětví než elektrotechniku?

Na druhém místě je strojírenství. Jeho největším představitelem je Karosa ve Vysokém Mýtě. Pracuje v ní více jak 1000 zaměstnanců a pro menší firmy představuje významné odbytiště.

* Jak se vám spolupracuje s krajskou hospodářskou komorou? Naše vztahy jsou nadstandardní. Společně jsme vybudovali Euro Info Centrum v Pardubicích. Komora je „hybatelem“ řady záležitostí. Čtyři poradenská místa komory v Pardubicích, Chrudimi, Ústí nad Orlicích a Svitavách byla financována s pomocí kraje. Těch aktivit je celá řada. * Slyšel jsem, že svitavská komora není členem té krajské. Jaké jsou důvody?**

To je pravda. Po vzniku krajské hospodářské komory se vedení okresní komory Svitavy rozhodlo fungovat nadále samostatně. Krátce po svém zvolení jsem byl na svitavské radnici a se starostou, předsedou hospodářské komory a čtyřiceti místními podnikateli jsme diskutovali, proč se jim nechce do krajských struktur vstoupit. Pro Svitavany jsou zřejmě Pardubice příliš daleko a mají pocit, že jim kraj nemá co přinést. Odráží to také obecný fakt, že Svitavsko je trochu odlišné.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče