Pár kroků zpět

02. října 2013, 12:00 - Pavel Páral, Euro
02. října 2013, 12:00

Aktivisté Greenpeace sedí v ruském kriminále a čeká je soud za pirátství. Chtěli evidentně vylézt na ropnou plošinu kdesi v Severním moři a protestovat proti plánované těžbě. Ruští pohraničníci je pochytali a strčili do díry. A svět má zase téma k diskusím o demokratičnosti ruského režimu. Jenže o tom, že Rusko má ke standardní demokracii daleko, není pochyb a diskuse je veskrze zbytečná.

Možná by ale bylo na místě začít diskutovat o slučitelnosti aktivit organizací, jako je Greenpeace, s demokracií obecně. Ono totiž právo na protest je od demokracie neoddělitelné, ale úplně stejně neoddělitelná je i ochrana soukromého vlastnictví. A neobstojí argumenty, že aktivisté přece nechtěli žádný majetek zcizit. Ochrana vlastnictví se úplně stejně vztahuje na svobodu s vlastním majetkem nakládat. A to Greenpeace narušují velmi často a velmi bezohledně.

A nejen oni. Ono lézt na ropnou plošinu je totiž úplně stejné pirátství jako šplhat na komín elektrárny v Prunéřově nebo se přivazovat ke stromům u Modravy. A kdo nad tímto chováním mává rukou, by se asi dost divil a rychle měnil názor, kdyby se mu nějací aktivisté vyšplhali na střechu jeho domu a na protest proti tomu, že jezdí zbytečně velkým automobilem, tam několik dní setrvali.

Dobrými úmysly jsou dlážděné cesty do pekel

Vznešené cíle ochrany planety na zavrženíhodnosti podobného jednání nic nemění, stejně jako vznešené cíle rovnosti a sociální spravedlnosti nic nezměnily na podstatě komunistického režimu. A mimochodem, zemědělci a odboráři po celé Evropě oblíbené blokády dálnic jsou ze stejného druhu narušování vlastnických práv.

Naše babičky dobře věděly, proč se říká, že dobrými úmysly jsou dlážděny cesty do pekel. A my bychom na to neměli zapomínat. Rusko, které teď bude soudit piráty z Greenpeace, musí ujít na cestě ke skutečně demokracii ještě kus cesty. My bychom si však při současném shovívavém posuzování činů ekologických aktivistů měli zapřemýšlet, zda bychom se po stejné cestě neměli kousek vrátit. Dřív, než bude pozdě.


Čtěte další komentáře Pavla Párala:

Divoký sen o bance

Veselé časy předvolební

Dobré špatné zprávy


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče