Paprskem do budoucnosti

02. června 2010, 15:53 - Martin Rychlík
02. června 2010, 15:53

Superlaser z Dolních Břežan může proslavit Česko ve světě

ELI je jméno hodné zapamatování! Jde o zkratku názvu megalaseru Extreme Light Infrastructure, který by měl po roce 2015 psát nové kapitoly evropské vědy. Shodla se na tom EU a projekt zařadila na „roadmap“ Evropských výzkumných infrastruktur (ESFRI), jež označuje stěžejní počiny panevropského významu. Nejvýkonnější laser světa, o jehož hlavní centrum usilovalo pět států, ale nakonec jej získalo Česko (detailně EURO 30/2009), má přinášet zásadní poznání pro fyziku, optiku, fotoniku či nanovědy. Kromě základního výzkumu by centrum mělo nabízet i prostor pro aplikace a spolupráci s hi-tech průmyslem. Rýsují se i možnosti pro medicínu (léčba a diagnostika rakoviny), molekulární chemii či farmacii.
ELI, první laser exawattové třídy, bude zařízením o výkonu stokrát větším než u nejsilnějších dosavadních laserů, jež umožní v intenzivních záblescích „osvětlit“ zatím nedostupná tajemství hmoty. „Dne 20. května bylo v rámci negociací s ministerstvem školství rozhodnuto, že na středisko v Dolních Břežanech bude vyčleněno 6,8 miliardy korun z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace,“ řekl týdeníku EURO Bedřich Rus, výkonný koordinátor Konsorcia ELI-CZ a vedoucí oddělení rentgenových laserů Fyzikálního ústavu AV ČR. Definitivu musí posvětit Brusel; stavět se začne asi ve druhé půli roku 2011.

Ostrý vstup do 21. století „ELI je obzvlášť důležité, protože se (spolu s projektem laserové termonukleární fúze HiPER) jedná o první mezinárodní laserovou infrastrukturu na světě. Laserová komunita je mladá – oslavujeme teprve 50. výročí objevu – a vyrostla zdola nahoru, ze samostatných výzkumných týmů. Nyní již sice máme rostoucí počet národních laboratoří, ale další krok – vytvoření mezinárodních zařízení, která už tradičnější komunity zbudovaly ve fyzice vysokých energií, neutronové fyzice nebo astronomii – se ještě neudál. Nepřekvapí, že se právě teď průkopnického kroku ujímá Evropa, jež patří k nejaktivnějším v laserové vědě,“ řekl exkluzivně týdeníku EURO profesor Wolfgang Sandner, koordinátor sítě evropských laserových center Laserlab Europe a ředitel berlínského Max Born Institutu, který se zabývá nelineární optikou a spektroskopií krátkých pulzů.
„ELI a HiPER jsou ambiciózními počiny, jež otestují dovednosti evropských vědců až na dřeň. Lasery a fotonika jsou klíčovými technologiemi 21. století. Jsou nenahraditelné ve vědě, průmyslu, komunikacích, biologii i medicíně, poněvadž zasahují do velkých výzev, jako jsou zdraví, klimatické změny nebo obnovitelné energie. Vědci, technici a inženýři musejí úžeji spolupracovat. Obzvlášť velký potenciál je v nových zemích EU, kde se projekty financované ze strukturálních fondů jeví jako cenné a prozíravé,“ dodává Sandner, člen řady vědeckých rad včetně řídícího komitétu ELI při Francouzském národním centru pro výzkum (CNRS).

Laserové Mekka v ČR! ELI počítá se zapojením vědců třinácti zemí, kteří budou do Břežan létat k experimentům – i proto byla podmínkou krátká dojezdová doba k letišti. Centrum bude provozovat právní organizace typu ERIC (European Research Infrastructure Consortium) a po zahájení mají asi 80 procent provozních nákladů financovat zahraniční partneři. Dočká se snad obec, v níž žije 2911 obyvatel, svého Cernu, čili centra, jaké má Ženeva pro jaderný výzkum a kam míří světoví fyzici? „S trochou nadsázky ano. Samozřejmě, CERN je rozsáhlejší, nicméně máme nyní možnost jako první nová členská země EU vybudovat něco skutečně významného,“ říká Vlastimil Růžička, náměstek ministryně školství pro výzkum. A když už hovoříme o Cernu, bádání v Břežanech by jednou mohlo vést k tomu, aby namísto 27kilometrového urychlovače Large Hadron Collider bylo možno postavit systém se stejným výkonem, ale délkou pár desítek metrů. Přínos pro technologický vývoj by měl být obrovský.

Česká hlava, dobrá hlava Zvládnou Češi svoji budovatelskou roli? „Čeští fyzici jsou na to dobře připraveni. Již více než deset let funguje v Praze jeden z nejvýkonnějších laserových systémů v Evropě (PALS), který od roku 2003 v rámci sítě Laserlab-Europe nabízí stejný druh služeb, jaký bude pro vědecké společenství obstarávat i ELI. Co víc, PALS byl výjimečně úspěšný v lákání uživatelů ze všech částí Evropy, což je díky jeho unikátním specifikacím, ale i vynikajícímu managementu tohoto zařízení. Krok k ELI je sice obrovský, ale nikoliv nepřekonatelný. A Češi v tom nebudou sami – ELI je založeno na společných zkušenostech a postupech mnoha laboratoří a univerzit celého kontinentu,“ říká Sandner, někdejší profesor University of Tennessee.
Vibracím odolná stavba, kterou navrhla architektonická kancelář BFLS (dříve Hamiltons), bude stát 1,5 miliardy korun; pozemek o výměře 6,5 hektaru byl odkoupen od církve. Další více než čtyři miliardy půjdou na unikátní přístroje, jejichž prototypy se teprve dokončují. Část jich bude vyvinuta na míru. „Výhodou je, že v naprosté většině půjde o technologie dále využitelné v průmyslových hi-tech aplikacích. To se týká laserů, optických a vakuových technologií… Naším záměrem bude, aby se český průmysl podílel na dodávkách v co největší míře,“ vysvětluje Rus. Počítá se zapojením společností Crytur, Honeywell, Delong Instruments, Meopta, Vakuum Praha, Rigaku, ON Semiconductors, Foton i Edwards. Práci najde v ELI asi 250 vědců. Zřízen bude post „Chief Scientist“, na nějž bude vypsán mezinárodní konkurs.

Super články, anebo aplikace? Výhodou jsou i možné vazby na další z projektů operačního programu, mezi nimiž ELI jasně vyniklo. Dle informací týdeníku EURO bylo v takzvaném mezinárodním panelu hodnoceno nejlépe ze všech velkých projektů, když získalo 85 bodů ze sta možných. „Někdy jsem byl na rozpacích, co vlastně po nás hodnotitelé projektu chtěli: na jedné straně nám v posudcích vzkazovali, že se máme zaměřit na špičkové a vysoce impaktované publikace, na straně druhé zase radili zacílit především na průmyslové aplikace. Snad se nám podaří obojí skloubit,“ doufá doktor Rus.
Přirozeným partnerem se ELI může stát biotechnologický BIOCEV budovaný rovněž Akademií věd v nedalekém Vestci. „Laser pomůže získat informace o prostorové struktuře buněk nebo proteinů. Projekt ELI proto zahrnuje speciální laboratoř přizpůsobenou biomolekulárnímu výzkumu,“ doplňuje fyzik. Další synergie zřejmě vzniknou i s ostravským superpočítačem IT4I, který si umí poradit s extrémním množstvím naměřených dat. Výzev je mnoho, protože kousek za Prahou se chystá něco neobyčejného. „ELI je na české podmínky velice ambiciózní projekt s napjatým harmonogramem. Jde o záměr, který tu ještě nebyl. Má svá rizika, bude mít i kritiky… Ale půjde o zlomový výzkum,“ konstatuje výkonný koordinátor Konsorcia ELI-CZ.

*
Více: www.eli-beams.eu BOX (foto):
K čemu laser přispěje?**
* fyzika, optika, fotonika
* nanovědy, průmyslové aplikace
* medicína, farmacie, diagnostika
Pramen: týdeník EURO

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče