Menu Zavřít

Papírové katalogy jsou lepší než cédéčka

5. 6. 2006
Autor: Euro.cz

PREZENTACE V LITVĚ Na litevském trhu čeká na české firmy řada nevyužitých příležitostí. Obrovský stavební boom například přilákal koncem dubna desítku tuzemských firem na největší pobaltský veletrh Resta, který je věnován stavebnictví.

PREZENTACE V LITVĚ Na litevském trhu čeká na české firmy řada nevyužitých příležitostí. Obrovský stavební boom například přilákal koncem dubna desítku tuzemských firem na největší pobaltský veletrh Resta, který je věnován stavebnictví.

Na konci dubna se ve stejném termínu jako brněnský stavební veletrh konal v litevském Vilniusu obdobně zaměřený veletrh Resta. Přestože je tato akce dvakrát menší než její česká paralela, má pro české firmy značný význam. V Pobaltí totiž probíhá stavební boom, který je příležitostí pro získání zakázek i pro české podnikatele.

UŠETŘÍTE 200 TISÍC

Výstava ve Vilniusu byla také jednou z akcí, kde prezentaci českých firem zajišťovala vládní agentura CzechTrade. Vládní exportní agentura na svém stánku prezentovala celkem deset českých firem. „Firmy nám poslaly svoje katalogy a také představu o tom, jaké kontakty chtějí v Litvě získat,“ říká Jana Brzoňová z odboru exportního poradenství CzechTrade, která byla zodpovědná za českou účast na veletrhu. Podnikatel se může veletrhu přímo zúčastnit nebo mu agentura může kontakty pouze zprostředkovat. Z deseti prezentovaných firem jich do Vilniusu dorazilo pět.

„Zatímco českých veletrhů se již účastníme v podstatě jenom z povinnosti, abychom nesešli z očí, účast na zahraničních akcích má velký význam,“ říká marketingová ředitelka společnosti MFC Morfico Jana Králíková. Podle ní je účast na zahraničních výstavách umožněna malým a středním firmám hlavně díky podpoře CzechTrade. „Český podnikatel ušetří přibližně 200 tisíc, protože stánek na veletrhu platí CzechTrade z grantu Evropské unie. Podnikatel pak, pokud se veletrhu sám zúčastní, platí pouze cestu a ubytování,“ potvrzuje Brzoňová.

BAROMETRY ŠLY NA DRAČKU O naše firmy byl na českém stánku velký zájem. Firma Aroja dokonce rozprodala většinu svých barometrů, které nebyly původně ani pro prodej určeny. Firma Morfico, která se věnuje výrobě suchých stavebních směsí, zase našla ve Vilniusu distributora pro tamní trh. Svého zástupce pro litevský trh získalo také výrobní družstvo Kovobel, které se specializuje na výrobu skládacích kontejnerů a úspěšný při hledání partnera byl i ostravský Satjam, výrobce kovových lehkých střešních krytin. Možnosti jsou tedy zejména při dodávkách stavebního materiálu, nikoli však při stavbě samotné. „Ačkoliv je v současné době v Litvě velký stavební boom, neočekáváme pro naše firmy větší možnosti dodávek stavebních prací. Litevské stavebnictví je vyspělé a vzhledem k nižším mzdám konkurenceschopné. Zakázky v této oblasti lze zřejmě získat jen v konsorciu s litevským partnerem. Stavební zakázky se zadávají zásadně výběrovým řízením. Známe i z jiných teritorií, že získat zakázky v tendru, aniž by byly předběžně ošetřeny vypsané podmínky bez místního partnera, je velice obtížné,“ upozorňuje český velvyslanec v Litvě Alois Buchta.

BUDVAR TUŽIL OSOBNÍ VZTAHY

Důležitou součástí prezentace na veletrhu jsou také propagační materiály a katalogy. „Litevci mají katalogy a ceníky ve fyzické podobě raději než cédéčka či powerpointové prezentace,“ upozorňuje vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade ve Vilniusu Martin Hlavnička.

BRAND24

„Nedávno jsem se zúčastnila veletrhu v Chicagu. Tam je důležité mít spoustu cédéček. Na stánku běží na obrazovce firemní prezentace a americký podnikatel se pouze zastaví, dá vám vizitku a řekne, že pokud máte zájem, tak se máte ozvat. Neztrácí prostě čas. V Litvě jsme naopak měli dva jednací stolečky, protože Litevci mají rádi osobní kontakt,“ doplňuje Brzoňová. Osobní vztahy měla posílit také přítomnost točeného českého piva Budvar.

I na výrobu propagačních materiálů poskytuje český stát podnikatelům dotace. „Jedná se konkrétně o program OPPP marketing. Průměrná střední česká firma investuje do propagace 300 až 400 tisíc korun. Dotace ve výši 46 procent z nákladů na materiály použité na zahraničním veletrhu jsou pro malé a střední firmy velkou pomocí. Musí však splnit některé podmínky, například musí do dané země poté něco skutečně vyvést,“ vysvětluje Brzoňová.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).