Papírování stojí podnikatele 86 miliard

05. března 2007, 00:00 - PETR KUČERA
05. března 2007, 00:00

ZJEDNODUŠENÍ BYROKRACIEAdministrativní zátěž českých podnikatelů činí nejméně 86,38 miliardy korun ročně. Vyplývá to z první analýzy, na toto téma připravili vládní úředníci. Dokument, zachycující stav z roku 2005, je v současné době v mezirezortním připomínkovém řízení, vyjádřit se k němu může například i Hospodářská komora.

ZJEDNODUŠENÍ BYROKRACIE

Vláda poprvé v historii zkusila vyčíslit, na kolik přijdou české podnikatele nejrůznější informační povinnosti. Administrativní zátěž firem chce do roku 2010 snížit o pětinu.

Administrativní zátěž českých podnikatelů činí nejméně 86,38 miliardy korun ročně. Vyplývá to z první analýzy, na toto téma připravili vládní úředníci. Dokument, zachycující stav z roku 2005, je v současné době v mezirezortním připomínkovém řízení, vyjádřit se k němu může například i Hospodářská komora. Do konce března má být výsledek předložen vládě jako celku.

NIZOZEMSKÝ RECEPT Standardní nákladový model, jak vypočítat zátěž, kterou podnikatelům způsobují různé informační povinnosti, vymyslelo před několika lety nizozemské ministerstvo financí. „Spočítali, že tato zátěž tvoří asi čtyři procenta HDP. A že kdyby se jim tuto nadbytečnou administrativu podařilo odbourat o čtvrtinu, dojde k růstu HDP o 1,5 až 1,9 procenta. Projekt měl úspěch a přes Skandinávii či Velkou Británii se dostal až do České republiky,“ vysvětluje Daniel Trnka, ředitel odboru reformy regulace a kvality veřejné správy na ministerstvu vnitra. Právě tento odbor vypracování První tuzemskou analýzu je nutné brát „jen“ jako první pokus o vyčíslení této zátěže, protože ne všechny státní úřady do něj skutečně zahrnuly veškeré jimi vyžadované informační povinnosti. Například tehdejší Sobotkovo ministerstvo financí nezahrnulo do přehledu předpisy týkající se vystavování daňového dokladu či označování zboží cenami. Ministerstvo kultury zase „zapomnělo“ na zákon o státní památkové péči a ministerstvo vnitra na předpisy o požární ochraně. „Skutečná zátěž je tak ještě vyšší než zmíněných 86 miliard,“ uvádějí autoři analýzy z odboru reformy regulace a kvality veřejné správy na ministerstvu vnitra. „Bohužel jsme na projekt neměli tolik peněz, kolik měli v zahraničí, takže jsme museli všechno dělat svépomocí. Každý rezort měřil zátěž, týkající se předpisů v jeho působnosti. Neměli jsme páky jak donutit všechna ministerstva, aby to měření provedla perfektně,“ vzpomíná Trnka. Věří, že současná vláda přistoupí k projektu odpovědněji než při jeho začátku v roce 2005. AKČNÍ PLÁN: O PĚTINU MENŠÍ ZÁTĚŽ Pokud vláda materiál schválí, měly by začít práce na snížení administrativní zátěže podnikatelů. „Ve spolupráci s šesti rezorty, jejichž legislativa způsobuje dohromady 90 procent této zátěže, projdeme jednotlivé právní předpisy. U každé informační povinnosti se zamyslíme, zda je skutečně nezbytná či zda nedochází k duplicitám,“ upřesňuje Trnka. Dále se má zkoumat, zda nelze snížit počet povinných subjektů (například omezit některé povinnosti jen na větší firmy), snížit frekvenci plnění povinnosti či poskytování informací zjednodušit, zejména větším využitím informačních technologií. „Výsledkem mají být akční plány pro jednotlivé rezorty. V nich by měly být navrženy legislativní změny tak, aby se je podařilo do roku 2010 realizovat a snížit tak administrativní zátěž o pětinu,“ dodává. Zároveň by vláda měla stanovit v legislativních pravidlech (v souvislosti se systémem RIA, o němž píšeme na jiném místě) povinnost měřit administrativní zátěž i u připravované legislativy. A to tak, aby se sice dosavadní zátěž nesnižovala, ale zároveň na druhé straně nenarůstala nová. „Nárůst zátěže by vždy měl být řádně zdůvodněn a pokud možno kompenzován snížením jinde,“ navrhuje Trnkův odbor. NENÍ POVINNOST JAKO POVINNOST Podle analýzy mělo největší podíl na celkové administrativní zátěži podnikatelů v roce 2005 ministerstvo práce a sociálních věcí - 23 procent, což představuje kolem 20 miliard korun ročně. Následují ministerstva zemědělství (22 procent), zdravotnictví (20 procent), financí, životního prostředí a průmyslu a obchodu (shodně po osmi procentech). Výše administrativní zátěže není závislá na počtu právních předpisů, které stanovují informační povinnosti. Neplatí tedy, že čím je vyšší podíl úřadu na počtu právních předpisů, tím vyšší administrativní zátěž je způsobována a naopak. Například ministerstvo práce a sociálních věcí se podílí na celkové administrativní zátěži 23 procenty, ale na počtu právních předpisů pouze necelými sedmi procenty. Naopak Český báňský úřad se podílí na administrativní zátěži necelým jedním procentem, ale na počtu předpisů patnácti procenty. Podobně neexistuje ani přímá úměrnost mezi počtem informačních povinností a jejich finanční zátěží. Zhruba 24 procent administrativní zátěže vyplývá z plnění informačních povinností, požadovaných Unií. Z toho polovina připadá na povinnosti, kde české úřady převzaly obsah i formu unijních předpisů. U zbylé poloviny převzaly jen obsah, formu si určily samy. SNIŽUJE CELÁ EVROPA Plán na snížení byrokracie schválila minulý týden také Rada Evropské unie pro konkurenceschopnost. Ta obecně podpořila snahu Evropské komise o omezování byrokracie, členské země se ale odmítly zavázat ke koní krétnímu návrhu na snížení administrativní zátěže o čtvrtinu do roku 2012. Odbourávání zbytečné administrativy by tak mělo probíhat v každém státě v jiné míře tak, jak si to stanoví jednotlivé vlády. Konkrétní „antibyrokratické“ plány by měly členské státy představit do roku 2008. Českou delegaci vedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Karel Tureček. Podle něj je snižování administrativní zátěže pro podnikatele už nyní jednou z priorit současné vlády. Evropský komisař pro podnikání a průmysl Günter Verheugen, který s iniciativou snižování byrokracie přišel, tvrdí, že by redukce administrativy zlepšila podmínky pro investice a povzbudila chuť k podnikání. ROČNÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽ název úřadu administr. celková zátěž podíl Ministerstvo práce a sociálních věcí 20,14 mld. Kč 23 % Ministerstvo zemědělství 18,85 mld. Kč 22 % Ministerstvo zdravotnictví 17,32 mld. Kč 20 % Ministerstvo financí 7,26 mld. Kč 8 % Ministerstvo životního prostředí 6,66 mld. Kč 8 % Ministerstvo průmyslu a obchodu 6,51 mld. Kč 8 % Ministerstvo dopravy 4,29 mld. Kč 5 % Ministerstvo spravedlnosti 2,11 mld. Kč 2,4 % Český statistický úřad 0,58 mld. Kč 0,7 % Ministerstvo pro místní rozvoj 0,56 mld. Kč 0,6 % Český báňský úřad 0,51 mld. Kč 0,6 % Český telekomunikační úřad 0,44 mld. Kč 0,5 % Ministerstvo vnitra 0,40 mld. Kč 0,5 % Úřad průmyslového vlastnictví 0,27 mld. Kč 0,3 % PŘEDPISY S NEJVYŠŠÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽÍ

právní předpis (gestor) administrativní (v tis. Kč) zátěž**

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích (MZe) 12,96 mld. Kč

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (MZ) 8,09 mld. Kč

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (MPSV) 7,68 mld. Kč

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (MF) 5,84 mld. Kč

Vyhláška č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení (MPSV) 4,90 mld. Kč

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (MZ) 4,72 mld. Kč

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (MPSV) 4,70 mld. Kč

Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon (MZe/MŽP) 4,52 mld. Kč

Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech (MZ) 4,25 mld. Kč

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (MŽP) 4,03 mld. Kč

Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (MD) 3,20 mld. Kč

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (MPSV) 2,77 mld. Kč

Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon (MPO) 1,56 mld. Kč

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (MPO) 1,41 mld. Kč

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (MS) 1,37 mld. Kč

Zákon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon (MZe) 1,36 mld. Kč

Vyhláška č. 115/2002 Sb., o podrobnostech nakládání s obaly (MPO) 1,16 mld. Kč

Prováděcí předpis k zákonu č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě (Program statistických zjišťování) (ČSÚ) 1,02 mld. Kč

Zkratky: ČSÚ = Český statistický úřad, MD = ministerstvo dopravy, MF = ministerstvo financí, MPO = ministerstvo průmyslu a obchodu, MPSV = ministerstvo práce a sociálních věcí, MS = ministerstvo spravedlnosti, MZ = ministerstvo zdravotnictví, MZe = ministerstvo zemědělství, MŽP = ministerstvo životního prostředí.

Pramen: Analýza administrativní zátěže podnikatelů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče