Panta Rhei

24. července 2009, 15:08 - David Kasl
24. července 2009, 15:08

Největší česká plachetnice má za sebou první dny regulérní plavby

(na první stránku úvodní perexík)
Největší plachetnice kompletně vyrobená v Česku a plující pod českou vlajkou má za sebou první dny regulérní plavby po moři. Reportér týdeníku EURO byl jedním z prvních členů posádky Panta Rhei, která 19. června odrazila od mola námořní maríny v polském přístavu Svinoústí. Směr: německý Sassnitz. (text na druhou stranu) Lodní deník 19. srpna 2009, 13.00 Všech jedenáct členů posádky námořní plachetnice typu ketch je na palubě. Odvazujeme loď od ocelových pacholat číslo 36 až 38 a pomocí dvou dokormidlovacích motorů na přídi a zádi se bokem vzdalujeme od mola v polském Svinoústí. Modré gumové vaky na boku lodi – fendry – se musí vytáhnout na palubu a motor Perkins Sabre o výkonu 215 koní nás žene směrem k majáku u výjezdu z přístavu. První minuty plavby zabírá bezpečnostní instruktáž. Ukázka, jak si obléci záchrannou vestu… Teď nám přijde zábavná. Základní pravidla chování na palubě: při plavbě si nepískáme ani nepřiťukáváme skleničkami (abychom neprobudili Neptuna a utonulé námořníky), ale hlavně: slovo kapitána je zákon. Konstrukci lodi navrhl sám kapitán Jaroslav Vorel dle dokumentace amerického konstruktéra Bruce Robertse, místo sériové moderní jachty ale zvítězil originální retro styl z počátku minulého století, ovšem vybavený nejmodernější navigační, bezpečnostní a další technikou. První práce započaly v roce 2004 v přístavišti na Libeňském ostrově. Původně plánovaný rozpočet sedm milionů se během pěti let ztrojnásobil, a i proto Vorel výrobu lodi zastřešil pod firmu celkem pěti společníků. Ti všichni ovlivnili její výslednou podobu a odhlasovali její jméno: Panta Rhei, tedy „vše plyne“. A jak plynul čas strávený její stavbou, dozrávaly i zkušenosti původně amatérských stavitelů. „Kdybych měl dnes poradit případným začátečníkům, řeknu jim jediné: Nepouštějte se do toho,“ směje se jeden ze spolumajitelů lodi Tomáš Ječný. 19. srpna 2009, 16.30 Všechny čtyři plachty na lodi – bezan, hlavní plachta, kosatka i gena – míří postupně vzhůru. Motor utichá a na palubě se rozhostilo ticho. Plachty nabírají boční vítr, Panta Rhei se pod jeho náporem naklápí do strany (velké balení hořčice zapomenuté v kuchyňce se rozprskává o stěnu u navigačního stolku v salonu na zádi lodi) a téměř neslyšně krájí vlny Baltu. Místy dosahujeme rychlosti kolem osmi uzlů (necelých 15 kilometrů v hodině). Vzhledem k maximálce lodi 13,5 uzlu to napoprvé pod plnými plachtami není tak špatné. Na zádi vlaje česká vlajka, a že pod ní loď popluje, bylo jasné od počátku. Proto ji bylo nutné přihlásit pod Český námořní registr, který zároveň stavbu lodi přísně dozoroval. „Museli jsme dokládat všechny rentgeny svárů, jakosti materiálů, výpočty a další. Na některé odborné věci jsem sám již nestačil, a tak jsem si najal profesionálního lodního konstruktéra Zdeňka Davídka, který původní plány dopočítal a je zárukou, že loď byla v pořádku postavená,“ vysvětluje Vorel. 20. srpna 2009, 12.35 Německý Sassnitz jsme opustili před desátou ráno. Když se po poledni blížíme k mysu Arkona, nejsevernějšímu cípu Německa, radar ukazuje blížící se bouři. V protivětru jedeme pouze na motor. Vítr sílí a začíná pršet. Příď Panta Rhei se co chvíli vzedme na vrcholku vlny a po pádu dolů se zapichuje do další. Po hodinové bitvě s větrem o síle až 44 uzlů ve více než šestimetrových vlnách, kdy loď v podstatě stojí na místě, kapitán hlásí: „Vypnul se motor, je to v pr…!“ Všichni na palubě jsou v záchranných vestách, Tomáš Ječný má mořskou nemoc a v podpalubí „telefonuje do umyvadla“. Polský lodivod Piotr Nadolski hledá vodní kotvu, pytel, který v krizové situaci udrží loď ve směru vln, aby se nepřevrátila. Motor si jen lokl vody a znovu naskakuje. Kapitán okamžitě stáčí loď po větru a Panta Rhei se vrací. Hledáme klidné místo pro kotvení, abychom opravili jeden ze stěhů – ocelové lano, které drží stěžeň ve vzpřímené poloze a jež nám během vichřice spadlo na palubu. „Strach jsem neměl, Panta Rhei je spolehlivá loď a zvládne ledacos,“ libuje si Piotr Nadolski, když jsme z nejhoršího venku. Zkoušky nutné k vydání osvědčení o technické způsobilosti jachty k námořní plavbě absolvovala Panta Rhei vloni na podzim v Praze. Na jaře putovala do polského Štětína, kde byla osazena kýlovou ploutví, stěžni a plachtovím. Závěrečné testy podstoupila plachetnice na Baltu. 20. srpna 2009, 15.15 Moře je relativně klidné, nejkratší cestou míříme zpět do Sassnitzu. Náhle se odspodu ozývá rána, a Panta Rhei s sebou cukne. Skřípění pod trupem v intervalech pokračuje, kýlem drhneme o dno. Sonar ukazuje hloubku 19 metrů, mapa hlásí šest metrů, průhledem v salonu na zádi ale vidíme rozvířené dno. Tomáš Ječný restartuje elektroniku. Teď přístroje ukazují 2,5 metru vody pod námi. Ponor Panta Rhei: tři metry. Kapitán dává plný výkon motoru vzad a vracíme se do bezpečné hloubky. Když druhý den ráno Tomáš Ječný kontroluje pod vodou škody, hlásí drobné škrábnutí metr nad nejnižším bodem třináctitunové kýlové ploutve. „Asi jsme urvali kus skály ze dna,“ komentuje spolumajitel lodi. Spoje mezi trupem a kýlovou ploutví jsou naštěstí neporušené a k vážnějšímu poškození nedošlo. Během prvních dvou dní ostré plavby urazila Panta Rhei 122 námořních mil. Pluli jsme za mírného větru, z můstku na zádi jsme se vykoupali, zažili vichřici, jaké se mnozí jachtaři dočkají až po několika měsících plachtění, dali jsme za pravdu jachtařskému pravidlu, že loď buďto pluje, nebo se opravuje. Panta Rhei nyní míří do Kielského průplavu, přes La Manche a kolem Francie, Španělska a Portugalska k Gibraltaru. Přezimování plánují majitelé lodi na Sardinii. A během cesty kolem Evropy nabízejí volná místa na palubě. „Investice do lodi se nám nevrátí, rádi bychom ale zaplatili alespoň provozní výdaje,“ vysvětluje Tomáš Ječný. Další plány? Přeplout Atlantik a podniknout cestu kolem světa, jak jinak. Podrobné informace na: www.pantarhei-yacht.cz// (Popisky)
1
Ocelová kráska dřevem pobitá. Oblast plavby: I (moře a oceány bez omezení). Projekt: Zdeněk Davídek, Jaroslav Vorel. Maximální délka lodi 21,68, délka trupu 18,38 a šířka 5,32 metru. Maximální ponor 3,04 metru, výtlak vystrojené lodě 50,2 tuny. Plocha plachet 291 m2. Celkový objem palivových nádrží: 1400 litrů. 2
Kapitán. Jaroslav Vorel závodil pětadvacet let na formulích spider a sám je také konstruoval. Když se jeden ze členů závodního týmu zabil, Vorel ze dne na den s auty skončil. „Nechtěl jsem ale propustit lidi pracující v mé dílně v Nových Jirnech,“ popisuje zrod projektu Panta Rhei kapitán premiérové plavby. 3
Proti větru. Ač to na první pohled nevypadá, v podpalubí poskytuje Panta Rhei dostatek komfortu dvanácti členům posádky. Šest dvoulůžkových kajut pojmenovaných po světadílech, stejně jako čtyřicetimetrový salon na zádi, je obloženo dubovým dřevem, kormidelní stojan je vyveden pro změnu v mahagonu. 4
Klid před bouří. Loď i při plném oplachtění zvládne díky nejmodernějšímu technickému vybavení ovládat kapitán a jeden člen posádky. Pocit bezpečí zbylých námořníků, včetně polského lodivoda Piotra Nadolského (vlevo), umocňují dva samonafukovací záchranné ostrůvky, které mimo jiné obsahují odsolovací zařízení a proviant. 5
High-tech i retro. Kladky pro ovládání lanoví či chromované detaily například průduchů klimatizace v kombinaci s plaňkami indonéského dřeva bangkerai přitahují v přístavech pozornost kolemjdoucích. Supertvrdé a voděodolné obložení kovového pláště jsme drhnout nemuseli, o úklid paluby se postaralo moře.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče