Pan konsolidátor

07. října 2010, 16:10 - Vadim Fojtík
07. října 2010, 16:10

Do půl roku jsme schopni investovat miliardu eur, tvrdí finanční ředitel Penty

Investiční skupina Penta předminulý týden oznámila, že na pražskou a varšavskou burzu uvede akcie společnosti Fortuna, kterou dosud stoprocentně vlastní. Oznámení o IPO největšího poskytovatele kurzových sázek ve střední a východní Evropě (podniká v Česku, Polsku, Chorvatsku a na Slovensku) navíc přichází jen pár dnů po rozhodnutí Penty o veřejné nabídce akcií další ovládané firmy, maloobchodního řetězce Žabka. Nejen o IPO těchto firem hovořil týdeník EURO s Jozefem Janovem, investičním ředitelem Penta Investments.

EURO: Ještě před pár měsíci jste tvrdili, že vedle IPO Fortuny zvažujete buď její kompletní prodej, nebo naopak navýšení kapitálu pro další expanzi. Proč jste se nakonec rozhodli pro burzu? JANOV: Toto rozhodování opravdu interně probíhalo. Ve Fortuně stále vidíme velkou hodnotu s možností dalšího růstu, takže expanzi připravujeme. Na druhé straně jsme v tomto projektu již pět a půl roku a rádi bychom z něj dostali další část investice, kterou jsme ve Fortuně uskutečnili. Fortuna totiž již dvanáct let vyplácí dividendy, často téměř sto procent čistého zisku, takže jsme podstatnou část naší investice již touto formou dostali domů. Po uvedení IPO budeme s tímto projektem v zisku. V Pentě platí pravidlo, že v projektu zůstáváme, když vidíme alespoň 25procentní meziroční nárůst hodnoty, a Fortuně věříme, takže si i po uvedení akcií na burzu ponecháme majoritu.

EURO: Jak dlouho vám trvalo připravit firmu na IPO? JANOV: Téměř rok, museli jsme především nastavit vnitřní reportovací procesy do standardu, který burza a investoři očekávají či vyžadují. Tím, že jdeme do IPO, se obrovsky odhalujeme, v prospektu emitenta doslova otevřeme všechny důležité finanční knihy Fortuny. Management jsme neměnili, jen jsme posílili některé pozice důležité pro další růst, jako je generální ředitel celého FEG Jiří Bunda nebo ředitel strategie Wilf Walsh, který má zkušenosti jako bývalý ředitel největší sázkovky v Anglii, společnosti Coral Eurobet.

EURO: Už jste se rozhodli, jak velký procentní podíl skupiny Fortuna Entartainment Group (FEG) uvolníte na burzy? Spekuluje se o třiceti procentech… JANOV: Toto číslo zatím nemohu potvrdit, ale zcela jistě Penta zůstane majoritním vlastníkem Fortuny. Co je poměrně zajímavé, je umístění FEG z hlediska tržní kapitalizace. Na pražské burze bychom měli být mezi deseti největšími firmami, v Polsku zřejmě na rozmezí TOP 60.

EURO: Jaký bude podíl akcií uvedených na pražskou a varšavskou burzu? JANOV: Rozhodne zájem, ale předpokládám, že na Varšavu připadne o něco větší podíl, především kvůli očekávanému zájmu institucionálních investorů. Na druhé straně český retail, tedy poptávka drobných investorů, bude zase větší než ten polský.

EURO: Máte představu o ceně akcií pro primární úpis? JANOV: To bohužel nemůžu sdělit, cenové pásmo bude zveřejněno v týdnu od 11. října, počítáme, že investoři nás budou porovnávat s firmami jako jsou Bwin, Paddy Power, Ladbrokes či William Hill. Vedle toho se porovnává růst a další výhled každé firmy, u nás byl za poslední tři roky v průměru 40 procent ročně na ukazateli EBITDA.

EURO: Jakou část prostředků získaných z IPO si hodlá Penta ponechat? JANOV: To je popsano v prospektu emitenta, který zveřejníme v pondělí 11. října. Prodáváme minoritní podíl za cenu, kterou určí poptávka investorů, tedy trh. Navýšení kapitálu o deset milionů eur půjde na rozvoj loterie v Česku.

EURO: Kdo si podle vás pořídí akcie Fortuny? JANOV: Ideální investor je náš hráč, zákazník, který u Fortuny sází, a poté co si koupí pár akcií, již nepůjde ke konkurenci. A když si jeho žena bude stěžovat, že u nás zase prohrál nějaké peníze, může jí odvětit, že se mu část sumy vrátí v dividendách zpět (smích). Ale samozřejmě hráči, individuální investoři, nevytvoří takovou poptávku po akciích, jakou potřebujeme, z celkového objemu by mohli tvořit zhruba deset, maximálně patnáct procent prodaných cenných papírů. Druhým typem budoucího akcionáře, kterého chceme, je instituciální investor, tedy zástupci investičních a penzijních fondů, správců majetku či privátních bankéřů. Již se začínáme se zájemci setkávat, a musím říct, že nejlepší jsou ti, kteří se ptají a chtějí o tom byznysu co nejvíce vědět, a pro management firmy pak budou partnerem do budoucna.

EURO: Součástí skupiny Fortuna Entartainment Group (FEG), jejíž akcie chcete nabídnout na pražské a varšavské burze, nakonec nebude chorvatská pobočka. Proč? JANOV: Chorvatskou Fortunu, která je prozatím ve ztrátě, momentálně restrukturalizujeme. Na tamním trhu probíhá velmi silný konkurenční boj, doslova válka kurzů. Například na zápas Chelsea máme v Česku kurz 1,25, a v Chorvatsku, abychom byli konkurenceschopní, musíme vypsat kurz 1,4. A takovéto navýšení je zhruba ve 20 procentech celé sázkové nabídky. To se projevuje na naší profitabilitě, dostaneme se tam na 60 procent toho co v České republice, a to ještě patříme mezi nejlepší. FEG tedy půjde na burzu bez Chorvatska, ale v momentě, kdy bude pobočka v plusu a splatí nebo převezme dluh vůči Pentě, si skupina může chorvatskou Fortunu odkoupit za jedno euro.

EURO: Počítáte s další zahraniční expanzí Fortuny po IPO, nebo vám čtyři trhy stačí? JANOV: Doufáme, že burzou expanze pořádně začíná, nikoliv končí. Hlavními prioritami pro následující roky budou především loterie v Česku, start on-line bettingu v Polsku a další rozvoj partnerských obchodů a nových produktů.

EURO: Změnila se struktura přijatých sázek poté, co zákon oficiálně umožnil internetové sázení v Česku? JANOV: Ryze internetové sázkové kanceláře měly před novelou na vsazených sázkách asi čtyři miliardy korun ročně, po otevření trhu se to změnilo. Zhruba 75 procent převzaly české kanceláře, zejména my a Tipsport, přičemž trh stále objemově roste. Po spuštění internetu jsme zaznamenali určitý propad v kamenných pobočkách, byť třeba na Slovensku se to vůbec neprojevilo. Internetové sázení to ale vynahrazuje, neboť stále roste přibližně o padesát procent a blíží se téměř polovině našeho obratu.

EURO: Internetové sázení ale zatím není povoleno v Polsku. Předpokládáte, že až se uvolní, přinese vám profit jako v Česku? JANOV: Polský stát přichází ročně zhruba o jeden a půl miliardy korun v podobě daní a poplatků. To je silný argument pro otevření trhu, a dokonce mají ambici to udělat k 1. lednu příštího roku. Což asi vláda nestihne, takže počítáme se zhruba půlrokem. Každopádně to ale změní trh a my věříme, že většina z tamních sázkařů přijde na internetu k nám.

EURO: Fortuna rozjela internetové sázení v zemích, kde neprovozujete kamenné pobočky, například v Maďarsku. Kam se dál chystáte? JANOV: FortunaWin je projekt, na kterém jsme začali pracovat již v roce 2006. Po získání licencí od českého ministerstva financí jsme spustili internet v roce 2007 na Slovensku a o dva roky později i v Česku. Projekt jsme obnovili loni před mistrovstvím světa ve fotbale. V Maďarsku máme zatím čtyři tisíce uživatelů, až se dostaneme přes nějakou rozumnou hranici klientů, budeme zvažovat i otevření kamenných poboček. Vedle maďarské verze máme ještě anglickou verzi a v testovacím provozu také německou jazykovou variantu FortunaWin, uvažujeme zejména o vstupu do Rakouska.

EURO: Projevují se v sázení sezonní vlivy a neúčast tradičních českých týmů v evropských soutěžích? JANOV: Stále méně. Už i léto, které dříve bylo slabé, nabízí poměrně dost zajímavých sázkařských příležitostí jako baseball, americký fotbal nebo kvalifikaci evropských pohárů, které začínají dříve než obvykle. Stále více se v tomto ohledu přibližujeme západoevropským zemím, kde trend sezonality prakticky není znát. Co se týká zájmu o sázky na „velká“ mužstva, klíčová jak z hlediska objemu vsazených peněz, tak i profitability jsou Barcelona, Chelsea, Bayern, Juventus, Warszawa, Žilina a samozřejmě Sparta. Když všechny tyto týmy o víkendu vyhrají, generujeme ztrátu půl milionu eur. Když prohraje aspoň jeden, tak už proděláváme jen sto tisíc eur. A v případě, že padnou dva takové týmy, tak jsme zhruba půlmilionem eur v plusu.

EURO: Před několika měsíci získala Fortuna licenci pro provozování číselných loterií, jako je třeba Sportka. Kdy spustíte první hru? JANOV: Minulý týden jsme podepsali dohodu o partnerství s jedním z největších operátorů loterií na světě, společností Intralot, která dodá Fortuně kompletní loterijní infrastrukturu, tedy centrální systém a terminály. Fortuna zase zabezpečí prodejní místa, management a marketing. Společně vybereme hry, které představíme před spuštěním loterií. Start je naplánován na příští rok.

EURO: Ovlivnila nějak aktivity Penty ve Fortuně skutečnost, že jste se účastnili vydávání dluhopisů společnosti Sazka? JANOV: Nebyli jsme členy orgánů této firmy, pouze jsme Sazce radili ve finančních záležitostech, když měla problémy. Firmu jsme pomáhali zachraňovat v letech 2004 a 2006. A co se týká her provozovaných Sazkou, do nich jsme neviděli, ani jsme neměli přístup či možnost je komentovat. Pro nás to bylo typické finanční inženýrství, samozřejmě tím, že to děláte, dozvíte se hodně informací. Spolupráce byla ukončena minulý rok.

EURO: V médiích se objevují informace o problémech. Stále máte zájem největší tuzemskou loterijní firmu koupit? JANOV: Sazka má problémy, což je známé z veřejně dostupných reportů. Jsme připraveni jí pomoci, pokud za námi akcionáři přijdou a navrhnou nám nějaký koncept.

EURO: V posledních měsících se Pentě zalíbilo na polském trhu, jak velký podíl aktiv tam máte? JANOV: V Polsku vlastníme osm firem, krom jiného Žabku, Fortunu a síť lékáren Dr. Max. Aktiva Penty za celý loňský rok činila 2,7 miliardy eur, z toho třicet procent bylo zainvestováno v Polsku. A dynamika těchto investic ještě poroste. Přidali jsme nový projekt, kdy postupně skupujeme mrazírenské firmy, působíme jako konsolidátor trhu. Koupili jsme společnost Iglokrak, aktuálně dokončujeme fúzi s firmou Iglotex. Prvně jmenovaná působí především na jihu Polska, druhá na severu. Antimonopolní úřad jsme požádali o povolení převzít další společnost, Lukasz a Nord Fish, ta působí na východě Polska, zabývá se především distribucí a zpracováním ryb. Souběžně s tím přemýšlíme o dalších aktivitách a akvizicích v této oblasti, které by hodnotu našich investic navýšily.

EURO: Jaká je hodnota kupovaných mrazírenských firem? JANOV: Zveřejňování čísel u konkrétních transakcí považujeme za předčasné. Pouze uvádíme, že do polského mrazírenského projektu jsme ochotni inventovat až 200 milionů eur. Do této částky patří i již uskutečněné akvizice.

EURO: Proč zrovna polský trh? JANOV: Polsko je velký trh, dvakrát větší než český a slovenský dohromady. Navíc s ekonomikou orientovanou na export, což znamená, že firmy, na které se díváme, mají nějaké kořeny třeba v Česku či na Slovensku. Pro nás jsou takové mezinárodní projekty ideální, protože máme kanceláře ve všech třech zemích. A co je důležité: z největších pěti set polských firem je více než třicet procent ve vlastnictví fyzických osob. Takové firmy jsou pro nás přirozené akviziční cíle. Většinu těchto společností vybudovali lidé, kterým je dnes padesát pětapadesát let. Nyní přemýšlejí co dál, zda společnost předat svým nástupcům, prodat, případně potřebují kapitál na další expanzi. A v takový okamžik přichází Penta. Uděláme společný projekt s podílem padesát na padesát a firmu společně rozvíjíme. Za pět let můžeme společnost prodat, třeba část akcií na burze, nebo celou.

EURO: Kolik prostředků bude letos Penta investovat do akvizic a dalších projektů? JANOV: Akviziční síla Penty je půl miliardy eur vlastních zdrojů, které jsme schopni v nejbližších šesti měsících investovat. Obchody většinou financujeme zhruba z poloviny z vlastních zdrojů a zbytek z půjček. Pokud se tedy bavíme o nějakém půlročním horizontu, jsme schopni zainvestovat celkem až miliardu eur.

EURO: Nedávno jste ale prodali podíl v polské společnosti Mobil King, proč? JANOV: Neviděli jsme u tohoto projektu námi požadovanou pětadvacetiprocentní návratnost, přišla nabídka a podíl jsme prodali, protože jsme nechtěli v tomto segmentu dál působit. Byl to neúspěšný projekt.

EURO: Prodej části akcií na burze uvažujete i v souvislosti s obchodním řetězcem Žabka, už jste se rozhodli? JANOV: U Fortuny nám takové rozhodování zabralo zhruba devět měsíců, a to od doby, kdy jsme najali poradce. V případě Žabky jsme teprve v první fázi, ale rozhodnout se chceme do konce letošního roku.

EURO: Žabka působí především na polském trhu, tam ale prý není situace pro prodejce potravin příliš dobrá… JANOV: V Polsku momentálně probíhá v retailu potravin cenová válka, která začala na počátku letošního roku soubojem o druhé místo na trhu mezi obchodními řetězci Carrefour a Tesco. K nim se přidala i místní jednička Biedronka. Tihle tři se mezi s sebou bijí a nabízejí klientům nízké ceny potravin, tomu se musí přizpůsobit i Žabka. I to je jeden z důvodů, proč jsme v Polsku museli jít do privátních značek.

EURO: Jak se cenová válka projevila na hospodaření polské části Žabky? JANOV: Stále nám meziročně roste EBITDA, letos o patnáct procent. Pokud by ale nebyla cenová válka, dosáhl by meziroční nárůst dvaceti až pětadvaceti procent. Letošní rok je prostě těžký, protože přestal růst polský retailový trh s potravinami, lidé tolik neutrácejí. Pokud chcete navýšit svůj tržní podíl, musíte tak učinit na úkor konkurence. I to je důvod, proč začala cenová válka.

EURO: Která primární emise akcií bude mít větší hodnotu. Žabky, nebo Fortuny? JANOV: Žabky, má větší EBITDA než Fortuna, navíc enormně expanduje. Rozjeli jsme v Polsku třeba budování nových freshmarketů. Původně jsme čekali, že tenhle projekt bude v zisku teprve poté, co otevřeme 75 obchodů a investujeme 300 milionů korun. Dnes máme otevřeno 34 freshmarketů, do kterých jsme investovali 100 milionů korun, a už jsme v zisku.

EURO: V Česku ale Žabka tak úspěšná není… JANOV: V Čechách nemáme takové nákupní ceny, abychom si mohli dovolit stejné chování jako v Polsku, bojujeme s Teskem Expres, Billou, s Vietnamci a jinými večerkami, tady ještě nejsme tak velcí. I když po akvizici Koruny se vše zlepšilo.V tuzemsku jsme museli čistit síť, zavřít velké obchody, ve kterých se nám nedařilo. Teď máme koncept pod názvem Žabka v novém. Stále počítáme s akvizicí nějaké menší sítě obchodů či supermarketů. Současně s tím počítáme, že v Česku otevřeme ročně pět až sedm supermarketů Koruna. U Žabky pak třicet až padesát obchodů v závislosti na vhodných lokalitách. Situace je příznivá í kvůli realitní krizi, a to jak v Česku, tak v Polsku. Padají nejen ceny nemovitostí, ale i nájmů, je velmi vhodná doba k tomu dostat se do velmi dobrých lokalit za velmi příznivé ceny. Příští rok to bude stejné. Prostě dobrá doba pro nájmy a další akvizice.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče