Padesátník před důchodem

30. května 2012, 17:04 - Vadim Fojtík
30. května 2012, 17:04

Ropovodem Družba přestane za pár let proudit ruská ropa. Zásobování Česka může ohrozit plánovaná rakouská přípojka

Se Sovětským svazem na věčné časy, platilo ještě donedávna. Věčnost ale docela rychle utekla. Podobně to s největší pravděpodobností dopadne s i ropovodem Družba. Někdejší „věčné“ stavbě přátelství a ekonomické chloubě Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) totiž reálně hrozí, že v následujících letech zcela vyschne.

Jednou to přijít musí

Aktuálně Družbou do Česka přitéká zhruba pětačtyřicet procent potřebné ropy, zbytek jde přes ropovod IKL. I z toho lze odvodit postupně upadající význam takzvaného Ropovodu přátelství. V dobách hlubokého socialismu do tehdejšího Československa proudilo Družbou takřka sto procent ropy ze Sovětského svazu, jen malý zlomek dodávaly ropné doly na jižní Moravě. Slavné časy Družby jsou ale nenávratně pryč a její význam bude upadat i v následujících letech, až do hořkého konce. Týdeníku Euro tuto skutečnost potvrdilo několik odborníků. „Družba nenávratně spěje ke svému konci. Rusové se již nechtějí handrkovat o poplatky s některými tranzitními zeměmi, především Ukrajinou a Běloruskem. I proto hledají výhodnější cesty, jak zásobovat evropské odběratele svojí ropou, tedy především z vybraných evropských přístavů, respektive terminálů,“ sdělil týdeníku Euro dobře informovaný zdroj. Jeho slova potvrzuje i mluvčí slovenské firmy Slovnaft Anton Molnár: „Ropovod Družba sice spolehlivě funguje již padesát let, ale jeho životnost závisí na investicích, které jsou předpokladem spolehlivého a bezpečného provozu po celé jeho délce, ve všech zemích.“ Jak dodal, je třeba počítat s předpokladem, že dřív nebo později se dodávky ropy přes tuto tradiční cestu zastaví, a to bez ohledu na původ příčin. Jinými slovy, ropovod Družba dříve nebo později vyschne. Myslí si to ostatně i bývalý premiér Mirek Topolánek, dnes předseda Teplárenského sdružení ČR. „Dlouhodobě je evidentní, že ropovod Družba skončí,“ konstatoval minulý týden v médiích. Argumentuje mimo jiné tím, že na východ od slovenských hranic se na něm neprovádějí takřka žádné významnější opravy. „Dříve či později musí dojít k závadě, která bude signálem pro ukončení provozu,“ je přesvědčen Topolánek. Kromě stárnoucích rour a malých investic jsou tu i další signály, které svědčí v neprospěch padesát let starého ropovodu. Družba začíná ve středoruském Almetjevsku v Samarské oblasti, kde sbírá ropu z Kazachstánu, Kavkazu a západní Sibiře. Zdejší ložiska mají to nejlepší období za sebou, respektive jejich zásoby se pomalu ale jistě blíží k maximu vytěžitelnosti. A perspektivnější ložiska jsou napojena na jiné dopravní cesty. Je proto zcela logické, že > Rusové nebudou investovat desítky milionů eur do modernizace zařízení, které nebude v budoucnu čím plnit. Dalším, a neméně pádným důvodem mohou být neshody Ruska s některými státy, přes jejichž území Družba vede. Především jde o Bělorusko a Ukrajinu, které odmítají platit vyšší tranzitní poplatky. I proto se Rusko rozhodlo změnit strategii a snaží se co největší část dodávek ropy pro Evropu obsluhovat prostřednictvím přístavních terminálů. V brzké době se navíc může vyskytnout i další problém, který dostane Družbu zcela mimo hru. Rusové již několik let po sobě zvyšují dodávky ropy do Indie a Číny, což je další důvod, proč by Družbě mohly vyschnout zdroje. Země východní Asie však zatím nejsou ochotny platit za odběr ropy takové sumy, jako Evropa, proto má starý kontinent stále přednost. S ohledem na růst východoasijských ekonomik se to ale může rychle změnit.

No stres

Události kolem Družby zatím nechávají v klidu provozovatele jeho tuzemské větve, společnost Mero. Firma tvrdí, že „Ropovod přátelství“ byl jednou z nejefektivnějších investic, které se v rámci RVHP udělaly. Od poloviny šedesátých let Družba přepravila stamiliony tun ropy a investované prostředky se kompletně zaplatily. „Návratnost ropovodu byla rychlá, přitom je stále velmi spolehlivý. Navázali jsme velmi úzkou spolupráci se všemi tranzitními zeměmi, abychom znali jejich strategické záměry a věděli, zda hodlají ropovod Družba dál rozvíjet,“ tvrdí mluvčí Mera Radomíra Doležalová. Pokud jde o technický stav, Mero prý má o stavu potrubního systému Družba, který vede z Ruské federace přes Bělorusko, Ukrajinu, Slovensko do ČR, relevantní informace. „Tato část ropovodu je technicky udržovaná v potřebné kvalitě. Naši technici mají možnost si to po celé trase fyzicky ověřovat, proto se domníváme, že v tomto úseku systému Družby v nejbližších letech nehrozí zastavení provozu z technických příčin,“ je přesvědčena Dvořáková. Z výše uvedených důvodů prý proto nemá Mero důvod pochybovat o tom, že v nejbližších letech dojde z technických či provozních důvodů k omezení či úplnému zastavení ropovodu Družba. „O jiných důvodech nemůžeme spekulovat,“ dodala. Právě „jiné“ důvody však zapříčiní, že Družba již za několik let vyschne.

Plačící dělníci

Co se stane, pokud ropa prostřednictvím Družby přestane do Česka proudit? Někteří projektanti a dělníci, kteří se na stavbě zhruba čtyři tisíce kilometrů dlouhého potrubí podíleli, třeba uroní pár nostalgických slz. Smuteční večeři možná uspořádají i členové Svazu česko-sovětského přátelství. Mnohem prekérnější situaci ale budou muset v takovém případě řešit v litvínovské rafinerii, která by kvůli ukončení dodávek přes Družbu z Ruska musela výrazně omezit svůj provoz. Omezení výroby se navíc citelně dotkne i navazujících podniků. Jinak by se ale mělo bez problémů podařit zajistit náhradní transportní trasu pro ropu do Česka prostřednictvím ropovodu TAL a na něj navazujícího IKL. Potvrzuje to i státní společnost Mero. „Pozice České republiky je v oblasti zásobování ropou velmi dobrá, a to z důvodu vybudování ropovodu IKL. Na základě toho disponujeme již od roku 1996 reálnou alternativní cestou z přístavu v Terstu přes ropovody TAL a IKL, jehož kapacita je vyšší než spotřeba ropy v České republice,“ tvrdí mluvčí Doležalová. Podotýká, že zmíněný alternativní způsob přepravy byl v minulosti již několikrát ověřen.

Trubky, kam se podíváš

Ropovodem Družba jsou zásobovány Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko a nové německé spolkové země (bývalá NDR). Rakousko a Bavorsko pak ropovodem TAL (Transalpine Pipeline) z Terstu, respektive jeho větví AWP (Adria Wien Pipeline). Proudí jí surovina dopravovaná do tohoto přístavu tankery přes Středozemní moře, mimo jiné z arabských zemí. Právě zprovozněním Adrie, která začíná v chorvatském přístavu Omišajl, získaly přístup k zásobování ropou z moře počátkem 90. let také Slovinsko, Chorvatsko a Maďarsko, částečně Slovensko a teoreticky také Česká republika. Česko navíc koncem devadesátých let vybudovalo ropovod IKL (Ingolstadt-Kralupy-Litvínov) z německého Vohburgu do Nelahozevse u Kralup nad Vltavou, přičemž jeho kapacita potřeby českých rafinerií dostatečně pokrývá. Dalšími ropovody, které diverzifikují zdroje pro ostatní rafinerie středoevropského regionu, jsou spojky z přístavu Gdaňsk do Plocku a z Rostocku do Schwedtu, a dále také propojení mezi bratislavskou rafinerií Slovnaft a rafinerií Schwechat poblíž Vídně v rámci systému ropovodu Družba. S alternativním zásobováním Česka tedy zatím není žádný problém. Důležité je slovíčko zatím.

Rakouská hrozba

Rakousko totiž hodlá postavit novou propojku mezi svým ropovodem AWP a Družbou. Tvrdí, že se tak posílí bezpečnost regionu v oblasti zásobování ropou. Řada odborníků je ale přesvědčena o pravém opaku, kromě jiných i vedení Slovnaftu a v neoficiálních rozhovorech i zástupci českého Mera. Tvrdí totiž, že chystané propojení Družby s AWP naopak zásobování tuzemska ohrozí. Upozorňuje na to mimo jiné i mluvčí slovenské společnosti Slovnaft Anton Molnár. „Tohle propojení nevnímáme jako skutečné řešení alternativních dodávek ropy pro Slovensko, naopak jej vnímáme jako velmi kontroverzní projekt, a to i z pohledu zájmů České republiky,“ tvrdí. „V konečném důsledku by v krizových dobách kapacitně vůbec nebylo schopné zásobovat obě země ropou v objemech, které rafinerie na území České republiky a Slovenska potřebují na to, aby vyrobily dostatečné množství ropných produktů pro své zákazníky,“ vysvětluje Molnár. Ropovod TAL, na který je napojen IKL, také nemá dostatečnou volnou kapacitu na to, aby dokázal plně uspokojit potřeby českých rafinerií a slovenské rafinerie při zachování standardních objemů dodávek ropy do ostatních rafinerií v Rakousku a Německu. Existuje ale možnost, jak tuto hrozbu odstranit. Současně vysvětluje, proč je Slovnaft jedním z nejhlasitějších kritiků výstavby propojení Družba s rakouským AWP. Slovenská firma totiž přišla s vlastní alternativou, která by měla pomoci posilnit regionální bezpečnost a nikomu ze zúčastněných by neměla dodávky ropy omezit. Skupina MOL plánuje, že v následujících třech letech investuje zhruba šedesát milionů eur do úplné modernizace a navýšení přepravní kapacity propojení mezi Maďarskem a Slovenskem, na úseku mezi městy Szazhalombatta a Šahy. Zmíněný ropovod se napojuje na ropovod Adria. Do Slovnaftu tak z chorvatského pobřeží bude v budoucnu moci proudit ropa v plném požadovaném objemu šest milionů tun ročně. „Je to řešení, které posílí i zájmy českých spotřebitelů, kdy dodávky ropných produktů ze Slovnaftu pro český trh zůstanou zachované. Slovnaft, Slovensko a v konečném důsledku ani Česko tak další trasu reálně už vůbec nepotřebují,“ komentoval záměr Rakouska Molnár. Nutno ještě upozornit, že každý pátý litr pohonných hmot spotřebovaný v Česku pochází z rafinerií Slovnaftu. Firma je součástí maďarského koncernu MOL.

Mero zůstane státu

V aktualizaci Energetické koncepce, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, se dle informací týdeníku Euro počítá s tím, že jak Mero, tak i Čepro zůstanou v rukou státu i v následujících letech. „Je ale nutné rozhodnout, zda firmu ponechat samostatně nebo ji začlenit do nějakého většího celku s Čeprem a Státními hmotnými rezervami,“ konstatoval zdroj z ministerstva financí.

Dovoz klesá

Do Česka se za první tři čtvrtletí loňského roku dovezlo 5133,7 tuny ropy, což je v meziročním srovnání o 11,6 procenta méně. Propad ovlivnila především trvale klesající poptávka po pohonných hmotách v ČR. Celková hodnota dovezené suroviny dosáhla 71,9 miliardy korun, v meziročním srovnání o čtrnáct procent více. Nárůst byl způsoben zdražením suroviny v průměru o 28,9 procenta v porovnání s prvním až třetím čtvrtletím roku 2010. Doprava do ČR byla z 53,8 procenta realizována ropovodem Družba a z 46,2 procenta ropovodem IKL. Kompletní statistiky za rok 2012 zatím nejsou k dispozici.

Co je ropovod Družba

- S 4000 kilometry stále nejdelší ropovod na světě.
- RVHP rozhodlo o výstavbě Družby na svém pražském zasedání 18. prosince 1958.
- První ropu do Česka dodala v únoru 1962.
- Na výstavbu bylo zapotřebí 730 000 tun potrubí, především z tehdejšího SSSR a Polska.
- Stavba stála 400 milionů rublů.
- Při výstavbě bylo zapotřebí překonat 45 větších vodních toků.
- Dobudování ropovodu na českém území pokračovalo do počátku osmdesátých let minulého století.
- Včetně zdvojení a odboček měří na českém území 505 kilometrů.
- Společnost Mero v devadesátých letech minulého století českou část Družby kompletně zmodernizovalo.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče