Padělkům má učinit přítrž ACTA

17. ledna 2011, 04:32 - Alex Ivančo
17. ledna 2011, 04:32

České vývozce stále častěji trápí padělky napodobující jejich výrobky. Novou zbraní proti padělatelství by mohla být mezinárodní dohoda označovaná zkratkou ACTA. Jaké změny má přinést?

Foto: Jakub Stadler

Ze zpráv Evropské komise je patrné, že vzrůstá množství zboží, u kterého je podezření na porušení práv duševního vlastnictví. V roce 2009 bylo celními orgány EU řešeno 43,5 tisíce takových případů, které se týkaly celkem 118 milionů kusů zboží. Zlepšení situace má napomoci Vícestranná obchodní dohoda proti padělatelství ACTA neboli Anti-Counterfeiting Trade Agreement. Dojednávala se déle než tři roky.

V minulosti se padělatelé zaměřovali zejména na luxusní zboží, v poslední době se tento problém stále více dotýká předmětů každodenní potřeby. V samotné České republice bylo dle informací zveřejněných Celní správou ČR jen za první pololetí roku 2010 zadrženo přes jeden milion kusů padělaného zboží v hodnotě přesahující dvě miliardy korun.

Kromě zvýšení podílu padělků pocházejících z Číny je dalším trendem nárůst zadržených malých poštovních zásilek, které v roce 2009 tvořily již přes 34 procent všech případů v EU.

Výrobní tajemství byla součástí mezinárodního obchodu od nepaměti. Práva duševního vlastnictví tak, jak je známe dnes, tedy jako soukromá práva, jejichž ochrana je dána zákonem, se objevují teprve v 19. století. Samotná ochrana těchto práv by však byla bezzubá bez konkrétních opatření postihujících porušení jejich ochrany. Kromě národní a evropské úrovně je ochrana práv duševního vlastnictví zakotvená v mnoha mezinárodních smlouvách a předmětem zájmu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Základní opatření na jejich ochranu pak stanovila Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights neboli TRIPS). Dohoda ACTA by měla navázat na tento vývoj, reflektovat současné trendy a nastavit nové standardy efektivních opatření pro vymáhání ochrany práv duševního vlastnictví.

Unie si hlídá dovoz, vývoz i tranzit

V rámci Evropské unie je ochrana práv duševního vlastnictví na velmi vysoké úrovni. Kontrola zboží se provádí nejen při dovozu, jak stanovuje dohoda TRIPS, ale i při vývozu a zpětném vývozu, tranzitu, tedy u veškerého zboží, které podléhá celnímu dohledu.

Mimořádně důležitá je pro celní orgány spolupráce s oprávněnými držiteli práv duševního vlastnictví. Především díky nim je možné řádně identifikovat zboží, které porušuje tato práva. V roce 2009 bylo v rámci EU 90 procent zadrženého zboží zajištěn na základě podnětů od držitelů práv. Podniky mohou požádat o konkrétní celní opatření, jestliže mají podezření, že jsou porušována jejich práva duševního vlastnictví.

Čína na kontrolách spolupracuje

Česká republika v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví dlouhodobě aktivně vystupuje. V průběhu českého předsednictví v Radě EU byl přijat Akční plán pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví pro roky 2009 až 2012, který stanovuje tyto priority: 1. ochrana práv spotřebitele před nebezpečnými padělky, 2. boj proti padělkům přes internet, 3. nutnost mezinárodní spolupráce, včetně užší kooperace s držiteli práv duševního vlastnictví, a 4. vytvoření informačního systému umožňujícího účinnější výměnu informací mezi členskými státy Evropské unie.

Je zřejmé, že také dobrá spolupráce s mezinárodními obchodními partnery může významně pomoci při prevenci. V lednu 2009 podepsaly EU a Čína dohodu, jejímž cílem je posílit celní kontroly zaměřené proti padělkům a pirátské výrobě zboží. Tento projekt není ojedinělý a spolupráce Evropské unie v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví byla navázána i s dalšími státy.

Význam ochrany práv duševního vlastnictví není omezen jen na vnitřní trh EU. Pro naše exportéry je zvláště důležitá ochrana těchto práv na jejich cílových trzích. Pracovní dokument Evropské komise Zpráva o vymáhání práv duševního vlastnictví 2009 identifikuje několik prioritních trhů, kde je nedostatečný stav ochrany práv duševního vlastnictví překážkou konkurenceschopnosti evropských výrobků. Jedná se především o Čínu, dále o Indonésii, Filipíny, Thajsko a Turecko. Čeští exportéři mají možnost své případné výhrady ohledně ochrany práv duševního vlastnictví ve třetích zemích sdělit Evropské komisi na stránkách www.ipr-helpdesk.org.

V současnosti je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro zvýšení standardů ochrany práv duševního vlastnictví na exportních trzích nová generace dohod o volném obchodu uzavíraných Evropskou unií s třetími zeměmi. Kapitola o ochraně práv duševního vlastnictví je důležitou součástí těchto dohod. Větší liberalizace obchodní výměny vyplývající z uzavírání těchto smluv je tak současně spojena se zvýšením standardů ochrany výrobků chráněných právy duševního vlastnictví.

První takovouto dohodou je dohoda o volném obchodu s Korejskou republikou. Mimo jiné je tu detailně upravena vzájemná ochrana práv duševního vlastnictví, která je spojená také s ustanoveními o vymáhání těchto práv. Na jejím základě se tak například zlepší ochrana udílená nezapsaným designům, spolupráce v oblasti kolektivní správy autorských práv či ochrana výrobků chráněných označením původu/zeměpisným označením. Dohoda zaručuje standard ochrany práv duševního vlastnictví srovnatelnou s úpravou platnou v Evropské unii. Do budoucna se předpokládá, že tyto nové dohody o volném obchodu budou uzavřeny také s dalšími významnými obchodními partnery Evropské unie.

Ve světě podobný přístup jako v Unii

Dohody o volném obchodu jsou sice ideálním nástrojem pro dosažení co nejvyššího standardu ochrany práv duševního vlastnictví, ale jejich vyjednávání je časově velmi zdlouhavý a náročný proces. Alternativou k postupnému uzavírání těchto dohod jsou mezinárodní dohody, a proto od roku 2007 probíhají jednání o zmíněné Vícestranné obchodní dohodě proti padělatelství.

Vedle států Evropské unie, které při jednání zastupuje Evropská komise spolu se zemí předsedající Radě EU, se jednání účastní také Austrálie, Kanada, Japonsko, Korea, Mexiko, Maroko, Nový Zéland, Singapur, Švýcarsko a USA. Dne 6. listopadu zveřejnila Evropská komise na stránkách DG Trade (http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2010/november/tradoc_147002.pdf) poslední podobu textu.

Pokud bude dohoda přijata, bude to znamenat posílení ochrany práv duševního vlastnictví díky novým celosvětovým standardům. Ty budou na vyšší úrovni než předchozí dohody. Nešlo by ale o žádný zásah do již stávajících dohod na ochranu práv duševního vlastnictví.

Hlavním přínosem dohody ACTA by mělo být rozšíření pohraničních kontrol kromě importu také na export a případně i na tranzit zboží. Napříště tedy bude úkolem celních úřadů smluvních stran zabránit nejen dovozu, ale i vývozu padělaného zboží tak, jak je tomu již běžné v Evropské unii. Padělky tak mohou být při vývozu ze zemí ACTA identifikovány ještě předtím, než se dostanou na evropský, respektive český trh. Dohodou by se měl rozšířit katalog standardních občanskoprávních, trestních a pohraničních opatření na ochranu práv duševního vlastnictví.

Kde požádat o ochranu práv

V České republice se žádosti o přijetí opatření k zabránění porušování příslušných práv duševního vlastnictví podávají na Oddělení ochrany duševního vlastnictví Celní správy na Celním ředitelství Hradec Králové. Opatření mohou být přijata s účinky pro Českou republiku anebo s účinky pro celou EU.

Návrhy lze podat i elektronicky dle formuláře, který je k dispozici na internetových stránkách Celní správy ČR www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/ochrana-dusevniho-vlastnictvi/Stranky/formulare.aspx.

Žádosti o provedení dozoru na trhu, pokud se jedná o zboží, které celnímu dohledu nepodléhá, tedy opatření na ochranu spotřebitele, se pak podává u místně příslušného celního úřadu.

Pro české exportní firmy, které vyváží zboží na území smluvních stran ACTA, by tak mělo být jednodušší vymáhat svá práva duševního vlastnictví na těchto trzích. Mohly by potom využít opatření, která znají z domova, jakými jsou například předběžná opatření a jednání z úřední povinnosti.

ACTA také jako první mezinárodní smlouva stanoví právní rámec pro ochranu práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí, které doposud v tomto směru nebylo upraveno vůbec. Jedná se o opatření, která jsou již ve většině případů vyspělými státy zavedena. Cílem dohody ale není povinné zavedení těch nejpřísnějších opatření pro všechny, ale zavedení standardů tak, aby vymáhání práv duševního vlastnictví bylo efektivnější.

Dohoda by měla být také základem pro kooperaci národních orgánů určených k vymáhání práv duševního vlastnictví a sdílení informací mezi nimi. S ohledem na stávající praxi, kdy jsou majitelé práv duševního vlastnictví nuceni svá práva hájit v každé zemi zvlášť, by zlepšení mezinárodní spolupráce bylo výrazným pokrokem. A to zejména pro malé a střední podniky, pro které jsou stávající finanční náklady na ochranu práv duševního vlastnictví na zahraničních trzích velmi nákladné.

V této souvislosti si vzpomeňme třeba na minimotorky Blata, kdy byl jejich výrobce nucen podniknout kroky na ochranu proti padělkům svých výrobků nejenom v EU, ale i USA a na dalších trzích, kam směřoval jeho export. V případě nastavení efektivní spolupráce na základě dohody ACTA by si napříště tyto informace o padělcích mohly celní orgány rozšířit mezi sebou samy.

Na dohodu ACTA lze nahlížet mnoha úhly pohledu. Žádná ze zemí, která dohodu vyjednává, nedosáhne maxima svých původních požadavků. Ne všichni budou spokojeni. Skutečností ale je, že zlepšeních mezinárodních standardů ochrany práv duševního vlastnictví by bylo dobrou zprávou pro české autory, vynálezce, výrobce a zejména exportéry.

Autor pracuje na odboru komunitárního a mezinárodního práva při ministerstvu průmyslu a obchodu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče