Pád impéria ohrožuje dodavatele

29. září 2008, 08:00 - Petr Bayer
29. září 2008, 08:00

KRIZE SKLÁŘSKÝCH FIREM - Řetězce skláren Bohemia Crystalex Trading a porcelánek Porcela Plus se ocitly na pokraji krachu.

Pád třpytivých paláců by smetl i řadu menších dodavatelů surovin či průmyslových zařízení.

České sklářství se otřásá řinčením padajícího uskupení Bohemia Crystalex Trading (BCT) a majetkově propojené společnosti Porcela Plus (PP). V kuloárech se hovoří přinejmenším o krachu dceřiných Skláren Bohemia, které mají největší dlouhodobé potíže s odbytem. Jejich olovnatý křištál putoval hlavně do USA, kde se trh po teroristických útocích v roce 2001 stále ještě nevzpamatoval. Již nyní je navíc jisté, že praskající obr na skleněných nohách zasype i menší subdodavatele.

Jasnější obrysy pohaslé budoucnosti přinese analýza jednotlivých závodů BCT, kterou do konce září vypracuje poradenská společnost PricewaterhouseCoopers. „Z analýzy by mělo vyplynout, které části skupiny jsou schopny dalšího rozvoje. Cílem je zachování výroby všech konkurenceschopných částí BCT,“ říká mluvčí Karel Samec. Obdobná situace je i v Porcele. K mání by tak mohly být za výhodných podmínek některá zařízení či nepotřebné areály. Vše záleží na výsledcích jednání s věřitelskými bankami.

Subdodavatelé v ohrožení

Nervozita nyní zachvátila dodávající firmy. „Máme u nich pohledávky, jejich případné nesplacení ovlivní naši ekonomiku. Zvažujeme další postup,“ předestírá prokurista Agropodniku Domažlice Václav Kolář. Podnik se již přes 30 let zaměřuje na služby zemědělcům, jako jsou obchod s hnojivy nebo kamionová a železniční doprava. Dodávky chemikálií pro sklářský průmysl si „přibral“ v roce 2003. Firma se zabývá též distribucí pohonných hmot a olejů a provozuje vlastní síť čerpacích stanic. V potížích není zdaleka sama.

„Ohrožuje nás to dost. Dluží nám desítky milionů korun. Přerušili jsme jim dodávky už před třemi týdny,“ stěžuje si majitel dalšího podniku dodávajícího suroviny, který si nepřál být jmenován. Zásobování sklářství pro něj představuje třetinu tržeb.

Naopak firmy, které se již dříve zbavily těchto aktivit, si nyní mnou ruce. „Dodávky pro sklářství jsme prodali právě domažlickému Agropodniku,“ nelituje nyní spolumajitel firmy SPIN Plzeň Jaroslav Komora.

Tíživá situace skláren zato neublíží významnému výrobci zařízení pro výrobu obalového skla Sklostroji Turnov. „Máme jednu výrobní linku v Kavalieru Sázava, ale zde již dodáváme pouze náhradní díly a zajišťujeme servis,“ líčí obchodní ředitel Sklostroje Karel Maruška. Podnik z 95 procent své výrobky exportuje do Ruska, na Ukrajinu, do Německa, Číny, Polska, Itálie či USA. V tuzemsku by spočítal zákazníky na prstech jedné ruky.

Stroje utichnou

Výrobu olovnatého křišťálu již začalo snižovat Sklo Bohemia ve Světlé nad Sázavou, kde se po jejím ukončení počítá s propadem celkové produkce na polovinu.

Od pondělí nastupuje nucenou týdenní dovolenou 200 zaměstnanců Thun Studia v Lesově a výrobně růžového porcelánu v Chodově. Budou přerušeny dodávky plynu. „Nevíme, jestli budou peníze na výplaty, nebo porcelánka nadobro zavře,“ obává se předsedkyně odborové organizace z chodovského závodu Jaroslava Beštálová.

Zastavení výroby se naopak neobávají v novoborském Crystalexu, který má údajně dostatek zakázek a i nyní se hlásí noví klienti. V posledních sedmi letech se rozloučil s šesti závody a 2700 pracovníky. Zachovává zbylé tři továrny v Novém Boru, Karolince a Vrbně pod Pradědem s 1800 zaměstnanci. Celkem BCT a PP ale dávají práci 7000 lidí.

Obě společnosti dluží bankám čtyři miliardy korun. Kameny do skleněných tabulí jim nemilosrdně hodily silná koruna, růst cen energií a globální finanční krize. Hovoří se o první oběti hospodářské krize v Česku a další mají přibývat. BCT a PP jsou zhruba týden v insolvenčním řízení, a tedy chráněni před nároky věřitelů. Soud má nyní jen pár dní na to, aby rozhodl o případném úpadku. Cílem problémových podniků je vyhlášení moratoria, které by úpadek mohlo oddálit o tři měsíce a poskytnout více prostoru k nalezení spásného řešení. Podniky s majetkem přibližně v hodnotě 5,5 miliardy korun nutně potřebují další kapitál na provoz.

Neochránil je ani stát

Celá situace je o to pikantnější, že v obou firmách má významné podíly stát. BCT vlastní ze 49 procent, přičemž tento podíl spravuje ČSOB spolu se svým jedním procentem, polovinu drží podnikatelé Radovan Květ a Jan Souček. PP stát ovládá dokonce z 65 procent, zbylou část akcií mají opět Květ a Souček.

Neméně zajímavá je struktura krátkodobých úvěrů, jež podle Samce obě společnosti značně znevýhodňovaly oproti konkurenci. Čtyři roky se jednalo o jejich restrukturalizaci a na konci loňského roku se věřitelé shodli na vydání dluhopisů. „To se už ale kvůli krizi na finančních trzích neuskutečnilo,“ vysvětluje Samec. BCT přitom patří s ročními tržbami kolem 5,5 miliardy mezi deset největších výrobců skla na světě. Podle mluvčího Karla Samce jen loni silná koruna připravila BCT na tržbách o 370 milionů korun. „Za prvních osm měsíců letošního roku se ale kurzové ztráty blíží 750 milionům korun,“ upozorňuje Samec. Problémy podniku dále zhoršují rostoucí ceny plynu a elektřiny a především úvěrové zatížení.

Stát i ČSOB hodily obě firmy přes palubu a hádají se, kdo nese vinu. Záchranný kruh jim nakonec nehodila ani poslední banka, u které údajně existovala šance na převzetí úvěrů. „Tato banka na to nepřistoupila. To byla snad jediná, poslední šance, jak odvrátit hrozící konkurz těchto společností,“ konstatoval ve čtvrtek ve sněmovně premiér Mirek Topolánek.

S nůší plnou skla do světa

Světová proslulost českého skla se zrodila již v 17. století, které přálo výrobě bohatě zdobených pohárů. Následně sklárny začaly vyrůstat jako houby po dešti po celém území dnešní České republiky, zejména však na severu a jihu Čech. Jedinečným podhoubím se pro ně stal dostatek vhodných písků a dřeva pro rozpalování výhní. Zejména český křišťál si brzy vydobyl výsadní postavení na evropském a později i americkém trhu. Od konce 17. století české broušené a ryté sklo zaplavovalo světové trhy a otřásalo benátským obchodem se sklem. Podnikaví prodejci se sklem vyráželi zpočátku pěšky s nůší na zádech či na trakařích, později s koňskými povozy.

Během 18. století vybudovali sklady, takzvané české domy, v 38 pobřežních městech Evropy a dále v Izmiru, Káhiře, Baltimore, New Yorku, Mexiku. Velké oblibě se těšily lustry z křišťálového skla. Parádivé rokoko od poloviny 18. století vyžaduje zrcadla a bohaté nápojové soubory. Před rokem 1800 pracovalo v Čechách 64 sklářských hutí a první krize přichází v době napoleonských válek, které zablokovaly obchod.

Trvalo čtvrt století, než se odvětví vzpamatovalo. Čeští skláři v té době znovu objevili barevné sklo, které napodobovalo drahokamy, a vrátilo je na světové výsluní. Po několika vlnách poklesu a opětovného vzepětí dolehl stín světové hospodářské krize počátkem 30. let minulého století. Československo se z ní oklepalo a odvezlo si řadu „skleněných“ ocenění ze světových výstav v Paříži či Bruselu.

Další rozvoj zašlápla německá bota nejprve vpádem do pohraničí a posléze rozpoutáním druhé světové války. Následná koncentrace výroby v letech 1950 až 1970 vytvořila základ vzniku moderních továren jako Crystalex nebo Sklo Bohemia. Státní monopol padl počátkem 90. let minulého století, kdy byl český sklářský průmysl privatizován. V roce 1996 se opět spojili největší výrobci skla pod hlavičku Bohemia Crystalex Trading, která jim měla pomoci přežít na pozadí současných trendů na mezinárodních trzích. Postupnými akvizicemi dalších skláren se ve skupině soustředila rozhodující síla v sortimentu těchto výrobků.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče