Pachatel vždycky udělá chybu

22. února 2012, 13:03 - Tomáš Pergler
22. února 2012, 13:03

Žádný český ani slovenský politik se zatím nedostal do tak vyhroceného konfliktu s některou finanční skupinou. Slovenský ministr vnitra Daniel Lipšic se před březnovými volbami pasoval na hlavního tahouna vyšetřování kontroverzního spisu Gorila, což vyústilo do otevřené slovní a právnické války se společností Penta. Mladý křesťanský demokrat přesvědčuje, že policejní vyšetřovatelé tahají za delší konec a z vidiny soudních sporů se silnými investory si nedělá velkou hlavu.

Jak zareagujete na obvinění partnera Penty Marka Dospivy, který vás v českém tisku nazval politickým dobrodruhem s neuvěřitelně drzým vyjadřováním a přirovnal vás k seriálovému komisaři Cattanimu? Za tu dobu, co jsem byl ministrem spravedlnosti a nyní ministrem vnitra, jsem si vyslechl množství podobných obvinění, zejména od podezřelých osob a zločineckých skupin. Nikdy jsem je nekomentoval a nebudu ani teď. Myslím si, že tato vyjádření a jakékoli snahy o moji diskreditaci svědčí o tom, že jsme na správné cestě. Každý čtenář si může udělat názor sám. Vyjádření této finanční skupiny se zjevně vyvíjejí v čase. Ještě donedávna odmítala, že vůbec šlo o zpravodajskou akci. Tvrdila, že jde o podvrh. Dnes zpochybňují legálnost odposlechů, aby nemohly být použity jako důkaz v trestním řízení (právníci Penty namítli, že odposlechy nebyly povoleny na celý okruh osob, které se v bytě nalézaly – pozn. red.). Mimochodem otázka zní, odkud tato finanční skupina má příkazy soudu k odposlechům. To by mě také velmi zajímalo.

Kam postoupilo vyšetřování kauzy Gorila? První kamínek v mozaice je ověření autentičnosti spisu. Na tom se pracuje ve spolupráci se Slovenskou informační službou (SIS). Paralelně se prověřují finanční toky, které jsou ve spise popsány. Máme vlastně návod, jakým způsobem měly téct provize. Pokud se skutečně prokáže, že takovým nebo podobným způsobem tekly, je to velmi významný trestněprávní důkaz. Jinak bych musel dojít k závěru, že v roce 2006 měl někdo velkou skleněnou kouli a uměl předvídat budoucnost.

Máte už od SIS nějaké výsledky zkoumání, zda a které části spisu jsou autentické? Zatím jde o výstupy, které poskytla premiérka z archivu úřadu vlády. Je jich několik. Prezident republiky současně zbavil mlčenlivosti ředitele SIS, který tak bude k dispozici pro vyšetřovatele a speciálního prokurátora.

Už ředitel SIS vypovídal? Nechci komentovat konkrétní vyšetřovací kroky přes média, protože tím pádem informujeme i podezřelé osoby, a to je někdy nejlepší cesta, jak vyšetřování zmařit.

Nedávno jste hovořil o podezření z praní špinavých peněz v Privatbance, která patří do skupiny Penta. Znamená to, že tato zjištění souvisí s oním rozkrýváním finančních toků na pozadí Gorily? To je věcí vyšetřování. Já jsem řekl, že Privatbanka porušila zákon o praní špinavých peněz. To je právoplatné rozhodnutí ministerstva vnitra. Banka ve vícero případech neoznámila neobvyklé operace, které měla podle zákona oznámit. Je to úplně evidentní. Jen moje povinnost mlčenlivosti mi brání v tom, abych řekl, o jaké osoby a o jaké operace šlo. To by bylo také velmi zajímavé. Byla jim vyměřena sankce patnáct tisíc eur. Při opakovaném porušení zákona jsou sankce samozřejmě vyšší. Podstatné ale je, jaké jméno tím banka získá.

Setkal jste se vy někdy s partnerem Penty Jaroslavem Haščákem na pracovním jednání nebo jiné podobné schůzce ? Nikdy. Ani s ním, ani s jiným z představitelů Penty nebo jiných finančních skupin.

Dá se říci, že je Penta horší než ostatní finanční skupiny? To nevím, nechci to takhle hodnotit. Případ Gorila je pouze vrcholek ledovce. Obdobných příběhů bychom mohli mít několik, ale problém je, že nebyly zdokumentované zpravodajskou službou.

Máte v současnosti zpřísněnou ochranu? Ano, ale není to jenom kvůli tomuto případu. Týká se to spíše našeho úsilí o trestní stíhání klasických mafiánských skupin na Slovensku. Od konce minulého roku jsou ve vazbě téměř všichni bossové nejvlivnějších mafiánských klanů. To s případem Penty nesouvisí.
Jsou dva typy zločineckých organizací. Jeden je více viditelný a lidé to spojují s klasickým organizovaným zločinem, ty páchají i násilné trestné činy. Potom jsou zločinecké skupiny v bílých límečcích. Ty jsou možná ještě nebezpečnější. Postupují více sofistikovaně, mají skvělý aparát lidí, nejen v bezpečnostní oblasti, ale i právníky, daňové a finanční poradce. Rozplétání jejich trestné činnosti je proto náročnější.

Před pár týdny jste avizoval, že se objeví ještě další písemné důkazy z Gorily. Jsou už na cestě? Zmínil jsem už dokumenty předané premiérkou. Důkazy, které provádíme při prověřování finančních transakcí, samozřejmě postupně přibývají. Jejich zveřejňování by ale nebylo ku prospěchu věci.

Právníci Penty postupují na všech frontách a napadají, co se dá. Týká se to i oprávněnosti předání dokumentů premiérkou Ivetou Radičovou… Já o zákonnosti tohoto postupu nemám jakékoli pochybnosti. Dozor nad zákonností vyšetřování vykonává prokurátor. Tento dokument byl předán vyšetřovacímu týmu za účasti speciálního prokurátora, který celou věc dozoruje. Samozřejmě beru, že podezřelé osoby budou zpochybňovat téměř všechno. Je to jejich právo, pokud nepřekročí zákon.

Věříte, že do parlamentních voleb (10. března – pozn. red.) dojdete k nějakému stěžejnímu odhalení, které budete moci také zveřejnit? Vyšetřování probíhá tak rychle, že do voleb budou i nové informace. Doufám, že budou takového kalibru, že zabrání snahám zamést věc pod koberec po volbách. V minulosti těch snah bylo poměrně dost. Koneckonců to bylo i před rokem a půl, kdy nám spis odňala vojenská prokuratura a zastavila trestní stíhání. To bylo úplně absurdní rozhodnutí, na kterém měla podíl i generální prokuratura.

Předpokládám, že v rámci vyšetřování se pátrá také po původních audionahrávkách z konspiračního bytu. Jsou na světě? Ne. Vyšetřovací tým je v současnosti nemá k dispozici. Nepovažuji to ale za ten nejpodstatnější moment trestního řízení, pokud se podaří věrohodně ověřit spis ze strany SIS.

Kdy očekáváte, že bude autentičnost spisu vyhodnocena? Je to záležitost několika týdnů.

Znamená to, že to by byla ona závažná informace, kterou by se lidé mohli dozvědět ještě před volbami? Nejen to.

Padne v dohledné době nějaké konkrétní obvinění? Nechci predikovat, co se stane ve vyšetřování. Ale cílem každého vyšetřování je samozřejmě obvinění konkrétních pachatelů a jejich postavení před soud.

Má podle vás slovenská policie dostatek schopností k tomu, aby dokázala propletenec finančních transakcí rozmotat? Pevně věřím, že ano. Navzdory tomu, že finanční skupiny mají k dispozici opravdu skvělý aparát odborníků. I tito experti dělají chyby. A udělali mnohé chyby i v tomto případě. To už víme.

Dá se za ty chyby chytit? Myslím si, že ano.

Můžete být trochu konkrétnější? Obávám se, že v této chvíli ne.

Vyšetřování se možná dotáhne, pak by ale přišly na řadu soudy, které občas překvapí. Ani vy se netajíte názorem, že slovenská justice trpí vážnými chorobami. Připomeňme dlouhodobý spor o neobsazený post generálního prokurátora, osobní konflikty ministrů a předsedy Nejvyššího soudu. Pomohlo by nějaké systematické řešení? U prokuratury by bylo jednou z možností zavedení konceptu státního zastupitelství. Prokuratura je z povahy věci součástí výkonné moci. Samozřejmě by neměla být řízena politiky, ale pod veřejnou kontrolou, včetně výběru prokurátorů. V poslední době jsme udělali několik změn, ale jsme stále v půli cesty. Systematické změny jsme udělali i v soudnictví, jmenujme třeba zavedení speciálního soudu, nové trestní kodexy, náhodné přidělování případů nebo změna konkurzního práva. Ale myslím si, že pokud se výrazně neobmění personální obsazení v soudnictví, tyto změny nebudou mít plný efekt. Revoluce v roce 1989 byla opravdu něžná, v justici zůstali vesměs titíž lidé. Proto jsme například navrhli, aby soudci a prokurátoři museli projít bezpečnostními prověrkami, už se to ale nestačilo zrealizovat.

Jak hodnotíte postup prezidenta Ivana Gašparoviče, který mnoho měsíců odmítá jmenovat nového generálního prokurátora Jozefa Čentéše, jehož zvolil parlament? Je to pro mě určité zklamání. Existuje nález ústavního soudu, šlo o někdejší jmenování viceguvernéra národní banky, který říká, že pokud zvolený kandidát splňuje všechny zákonné podmínky, prezident může toto splnění podmínek prověřit, ale pokud je vše v pořádku, takového kandidáta musí jmenovat.

Přejděme k vám osobně. Sám jste před časem řekl, že intenzivním zaměřením na kauzu Gorila jste si předem podstatně zúžil šance na možný návrat do ministerské funkce po volbách. Tento případ je lakmusový papír, zda na Slovensku umíme a chceme odhalovat i velkou korupci a propojení politiky a ekonomiky. Každá země má svoje korupční skandály, ale je rozdíl, jestli se zametou pod koberec, nebo se reálně vyšetří a pachatelé stanou před soudem. Gorila není jediný případ velké korupce na Slovensku, je jich mnohem víc. Je ale fakt, že tento případ je natolik zdokumentovaný SIS, že může mít trestněprávní dohru. V principu je spis Gorila vynikající zpravodajská práce, opravdu obdivuhodná. Byla by tragédie, kdyby stát uměl stíhat jen malou, jednoduchou korupci. Co se mě týče, nad svojí další politickou kariérou se nijak nezamýšlím. Je pravda, že vyšetřování tohoto případu moje povolební šance výrazně limituje. Základní otázka ale je, kdo na Slovensku reálně vládne. Jsou to zvolení reprezentanti lidí, ať už horší či lepší, nebo jsou to zločinecké nebo některé finanční skupiny? Je to boj o charakter státu. Otázka, kdo konkrétně bude ministrem vnitra, je potom vedlejší.

V politice jste prakticky od studií. Ještě před vypuknutím skandálu Gorila jste se ohradil proti sestavení volební kandidátky Křesťanskodemokratického hnutí. Teď máte našlápnuto k větší popularitě. Zeptám se napřímo: Chcete být předsedou KDH? Budeme mít sněm v září. To je pro mě vzdálená situace, bude záviset na vývoji po volbách. Momentálně to není věc, o které se rozhoduji nebo přemýšlím. Určitě chci pomoci k tomu, aby KDH v březnu dosáhlo co nejlepšího volebního výsledku, potom se rozhodnu. Do voleb se ještě může stát mnohé.
Myslím si, že je dobré, když se politik může kdykoli vrátit ke své původní profesi. Dělá ho to na politice nezávislým. Jedna z možností je tedy i návrat k soukromé praxi.

Objevily se také spekulace o tom, že máte být jednou z hlavních tváří nové strany, například spolu s Ivetou Radičovou. Cítíte se v KDH ještě politicky doma? KDH je strana, ve které je nejvíc lidí s čistým štítem. Jsou tam i tací, kteří jednali korupčně, ale strana se s nimi vždy uměla vypořádat.

Co podle vás KDH nejvíc potřebuje? Kvalitní ekonomický program. KDH je dobře vnímáno v oblasti hodnot, bezpečnosti a spravedlnosti. Chybí nám ale ekonomika a sociální věci, tedy určující témata pro většinu lidí. S tím souvisí také to, že musíme nabídnout nové odborně zdatné lidi.

Na slovenské levici dominuje Směr – sociální demokracie, pravice je ale dlouhodobě rozdrobená. Vidíte možnost, že by se zformovala nějaká zastřešující, řekněme „lidová“ strana? Muselo by to jít přirozeným způsobem. Umím si představit, že k tomu v budoucnu nastane vhodná doba. Nemůže jít ale o násilný postup. O ten se pokusil Mikuláš Dzurinda s SDK v roce 1998, ale nevyšlo to. Podle mě to souvisí i s generační obměnou.

Poslední průzkumy ukazují, že případ Gorila před volbami posiluje oblibu nových politických uskupení a oslabuje důvěru k většině tradičních politických stran. Předpokládáte, že půjde o trvalejší fenomén ve slovenské politice, nebo spíše jednorázové protestní vzedmutí? V minulosti už byly případy, že nové strany měly v průzkumech dostatečnou podporu a pak se nedostaly přes pětiprocentní hranici. Určitě to ale znamená, že volby budou hodně otevřené, zkrátka rovnice s mnoha neznámými. Podle mě je to „protest-vote“. Uvidíme, jak to dlouho vydrží.

Daniel Lipšic (38) Narodil se v roce 1973 v Bratislavě Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského, později získal titul PhD. v oboru ústavního práva V 90. letech vedl pravicovou mládežnickou organizaci Občansko-demokratická mládež, poté byl místopředsedou Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) Krátce pracoval v Poradenském středisku pro slovenské podniky a banky a v advokátní kanceláři Valko & Partners V letech 1998 až 2002 byl vedoucím úřadu ministerstva spravedlnosti, v letech 2002 až 2006 byl vicepremiérem a ministrem spravedlnosti, od roku 2010 je ministrem vnitra za KDH
Rád se potápí (i v zimě), lyžuje nebo běhá

Příběh politika Křeslo, které nikdo nechtěl Původně chtěl být medikem. „Jsem z lékařské rodiny, lékaři jsou oba rodiče i bratr,“ říká Daniel Lipšic. Na gymnáziu se ale připletl k politice, během sametové revoluce byl aktivní ve studentském hnutí a řekl si, že jeho budoucnost bude v právu. Už v této době byl v kontaktu s bývalými katolickými disidenty jako byl Ján Čarnogurský nebo František Mikloško. Po vysokoškolských studiích v Bratislavě odešel na postgraduál do Spojených států a zdálky odtud sledoval, jak se jeho kamarádi angažovali v předvolební kampani v roce 1998 proti pokračování vlády Vladimíra Mečiara. Slovensko se tehdy ocitlo na historické křižovatce, buď demokracie, nebo vývoj směrem k režimu v Bělorusku. Mečiar ve volbách skutečně neuspěl. Krátce nato Lipšicovi do Ameriky zavolal tehdejší předseda KDH Čarnogurský a přemlouval ho, aby k němu nastoupil jako vedoucí úřadu ministerstva spravedlnosti. „Přiznám se, že původně se mi moc z Harvardu nechtělo, vymínil jsem si podmínku, že chci dokončit semestr a po přerušení studia se budu moci vrátit na univerzitu,“ popisuje. Ke studiu se už natrvalo nevrátil.
K prvnímu ministerskému křeslu se Lipšic dostal trochu náhodou. „Po volbách v roce 2002 zbyla při jednáních čtyři ministerstva, o která neměl nikdo zájem. Padlo rozhodnutí, že si je čtveřice koaličních stran rovnoměrně podělí. Takovým způsobem si KDH vysloužilo ministerstvo spravedlnosti,“ prozradil. Jako ministr spravedlnosti Lipšic prosadil tvrdší trestní postihy pro organizovaný zločin, stál za vznikem institutu speciálního soudu a speciální prokuratury, které byly zřízeny také pro boj s korupcí a za jeho působení se provedly mnohé reformní posuny v obchodním právu. Tvrdou kritikou některých soudců si ale Lipšic proti sobě poštval část právnické obce. V KDH stál Lipšic vždy tak trochu mimo hlavní proud. Občas lidi kolem sebe překvapil, například když v časopise zauvažoval o obnovení trestu smrti. Obecně se ale vždy snažil vystupovat jako zásadový politik, což někdy vzbuzovalo až příliš moralizující dojem. Bývá spojován s jednou z podnikatelských šedých eminencí KDH Milanem Krajniakem, který odešel z funkce jeho poradce na ministerstvu poté, co se jeho jméno objevilo ve spisu Gorila.
Ještě loni na podzim se zdálo, že Lipšicovo intelektuální křídlo bude v KDH potlačeno, když jeho příznivci dostali nízká místa na volební kandidátce. Před Vánocemi se ale objevila kauza Gorila a zatímco se většina ostatních politiků držela při zemi, Lipšic se rychle chopil příležitosti, znovu podnítil již několikrát zastavené vyšetřování a jako první začal v rozhovorech a na tiskových konferencích hovořit o tom, že šlo o skutečnou odposlouchávací akci tajné služby.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče