Oživení: názor většiny versus zkušenost

06. října 2009, 18:53 - James C. Cooper
06. října 2009, 18:53

Stále více odborníků se shoduje na tom, ...

Celý podtitul: Stále více odborníků se shoduje na tom, že se ekonomika bude z recese zotavovat jen pozvolna. To však odporuje jak nejnovějším údajům, tak trendu posledních devíti hospodářských cyklů

U ekonomických prognóz existuje staré úsloví: všeobecný konsenzus je vždy mylný. V jakém směru se však mýlí? Zprůměrovaná prognóza dvaapadesáti ekonomů, již zpracoval americký měsíčník Blue Chip Economic Indicators, hovoří o růstu hrubého domácího produktu o 2,7 procenta během následujících čtyř čtvrtletí. Meziroční růst přitom nepřesáhne v žádném z jednotlivých čtvrtletí tři procenta. Jsme na samém počátku oživení a je obtížné vést spory o tom, zda je konsenzus přehnaně optimistický, či naopak pesimistický. Jedno je však jisté: většina prognostiků se domnívá, že tentokrát nebude platit dřívější vývojová tendence, kdy po hluboké recesi přišlo prudké oživení. Například během prvního roku po citelných hospodářských propadech v letech 1973–1975 a 1981–1982 byl zaznamenán růst HDP o 6,2 procenta, respektive 7,7 procenta.
Korelace mezi hloubkou recese a mírou oživení byla během posledních devíti hospodářských cyklů neomylná, což souvisí s mírou omezení výroby, mzdových nákladů a zásob. Významnou roli hraje také rozsah potlačené poptávky, způsobený odložením výdajů jak domácností, tak firem. Hospodářství se vymrští jako pružina úměrně tomu, jak bylo stlačené, a to ve chvíli, kdy spotřebitelé konečně vymění své zastaralé notebooky za nové, koupí si nové oblečení a firmy obnoví své skladové zásoby a nahradí opotřebené zařízení.
Pokud je všeobecný konsenzus správný, nebude se tentokrát ekonomika překvapivě chovat podle dřívějších zvyklostí. Ekonom Robert J. Barbera z poradenské a obchodní společnosti ITG poznamenává, že po každé z posledních devíti recesí – nehledě na to, jak byly hluboké – netrvalo reálnému HDP déle než tři čtvrtletí, aby se dostal na úroveň před hospodářským propadem. Pokud by úplné zotavení HDP trvalo ještě tři čtvrtletí, ekonomika by rostla v meziročním srovnání o 5,4 procenta. Kdyby se proces protáhl na čtyři čtvrtletí, ekonomika by přesto meziročně rostla tempem 4,1 procenta.
Nejběžnějším argumentem je, že obvyklý proces oživení bude tentokrát limitován následným šokem z finanční krize. Objem úvěrů nadále klesá, jelikož domácnosti musejí snižovat míru zadlužení a více spořit v situaci, kdy klesla hodnota jejich majetku a úvěry jsou těžko dostupné. Podnikatelská sféra má tudíž jen omezenou možnost reagovat. Nic však není jisté. Podle ekonomů z Barclays Capital nejsou údaje o vývoji úvěrů pro odhad intenzity oživení směrodatné. Poukazují na to, že během rychlých hospodářských vzestupů v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století výdaje domácností stouply ještě před tím, než se vzpamatovaly spotřebitelské úvěry.
Na samém počátku hospodářského oživení není nejdůležitější hnací silou růst úvěrů, ale zvýšení příjmů domácností. Jelikož již nedochází k rozsáhlému propouštění, stoupnou platy zaměstnanců, které představují asi 60 procent příjmu po zdanění. Letos v červenci se tak stalo poprvé za posledních devět měsíců. Navíc značná část výdajů spadá na domácnosti a firmy, jež si buď nemusejí půjčovat, nebo patří mezi bonitní dlužníky.
Rychlost oživení bude zároveň záviset na tom, kolik si budou domácnosti odkládat z příjmu stranou na splacení dluhů a obnovení finančních rezerv. Pro růst spotřebitelských výdajů má zvyšující se míra úspor značný význam. Jestliže úspory ve druhém čtvrtletí tohoto roku činily pět procent příjmu po zdanění – zatímco počátkem roku 2008 to bylo 1,2 procenta – mohla by již být míra úspor dostatečně vysoká, aby domácnostem poskytla pocit jistoty.
Z minulosti víme, že míra spoření přibližně odpovídá poměru mezi příjmem domácností a majetkem. Pokud se tento poměr zvýší, v tomto případě se tak stalo kvůli klesajícím cenám akcií a nemovitostí, děje se totéž s mírou úspor. Ve druhém čtvrtletí se poměr zvýšil na úroveň z počátku devadesátých let, kdy míra úspor činila přibližně šest procent, což zhruba odpovídá současným údajům. Důležité navíc je, že hodnota jmění domácností ve druhém čtvrtletí stoupla o dva biliony dolarů, čímž ukrojila část ze čtrnáctibilionové ztráty, kterou čisté jmění domácností utrpělo během recese. Růst cen akcií a nemovitostí naznačuje, že v tomto čtvrtletí dále stoupne hodnota jmění o dva biliony dolarů.
Celá řada překvapivě pozitivních údajů z posledních týdnů hovoří ve prospěch optimističtějších scénářů oživení. Konkrétním příkladem je prudký vzestup indexu hlavních ekonomických ukazatelů, jenž se skládá z deseti indikátorů signalizujících recesi či oživení (viz graf). Od března tento index v meziročním srovnání posílil o 11,7 procenta, což je nejrychlejší pětiměsíční tempo růstu zaznamenané od recese v letech 1981–82.
Zdá se, že žádný z těchto údajů nezmění přesvědčení pesimističtějších prognostiků. Historická zkušenost však dává za pravdu optimistům.

Box:
1,9 Průměrný počet čtvrtletí, během nichž HDP při posledních devíti oživeních dosáhl nejvyššího bodu hospodářského cyklu

Graf:
KLÍČOVÉ INDIKÁTORY OŽIVENÍ PRUDCE STOUPAJÍ INDEX: 2004=100
SOUHRNNÝ INDEX HLAVNÍCH EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ
Pramen: Conference Board, IHB Global Insight

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Edita Jiráková

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče