Oživení na obzoru

16. února 2009, 00:00 - Petr Havel
16. února 2009, 00:00

Propad cen a odbytu, dnes fenomén prakticky každého ekonomického oboru.

Dřevařský průmysl se ovšem s těmto problémy začal potýkat ještě před začátkem současné krize. Nyní paradoxně v lesním hospodářství svítá na lepší časy.

Jestliže nějaký průmyslový obor pociťuje krizovou ekonomickou situaci již pěkně dlouhou dobu, pak to není automobilový průmysl či sklárny, ale oblast těžby a zpracování dřeva. Propad cen a odbytu totiž už trvá téměř jeden a půl roku.

Po celou dobu se přitom snaží lesnicko-dřevařské firmy dosáhnout změny v současné konstrukci smluv v rámci střednědobých zakázek pro státní podnik Lesy České republiky (LČR). Uvedené smlouvy totiž neumožňují operativně reagovat na vývoj cen a poptávky na trhu, ani na řešení následků větrných kalamit. Výsledkem je stav, kdy dohody se státními lesy nutí firmy těžit dřevo se ztrátou. V případě kalamitních těžeb pak zase v loňském roce vypsal státní podnik zrychlené tendry, které napadla Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství. Asociaci přitom vadilo, že smlouvy na kalamitní tendry zvýhodňovaly firmy, které na takové zakázky dosáhly, přičemž na většině lokalit se jednalo o společnosti, které do doby kalamitních tendrů neplnily smlouvy s LČR při těžbě dřeva.

„Jsme přesvědčeni, že na jednom území neměly paralelně existovat dvě smlouvy pro jeden subjekt, a kalamitní těžby se daly řešit v rámci původní uzavřené smlouvy,“ podotýká prezident asociace Pavel Indra. Aktuálním důsledkem podmínek střednědobých tendrů je mimo jiné více než desetina takzvaných územních smluvních jednotek, na nichž žádné smlouvy v současné době nejsou. To snižuje již tak omezený potenciál těžby dřeva a možnost těžařských a zpracovatelských firem v lesním hospodářství podnikat.

Stát jde do krátkodobých tendrů

Změna nastává právě v těchto dnech. Na celkem 31 smluvních územních jednotkách, kde státní lesy LČR nemají smluvního partnera, začal minulý týden státní podnik vyhlašovat krátkodobé tendry. Podle mluvčí LČR Evy Kijonkové jde o 12 procent z celkového počtu 258 smluvních jednotek, v nichž podnik využije podle zákona o zadávání veřejných zakázek formu zrychlených tendrů. Podle generálního ředitele státních lesů Svatopluka Sýkory začal podnik písemné výzvy potenciálním smluvním partnerům odesílat 9. února. „V jednacím řízení budou vybráni partneři pro období od března do října letošního roku. Tím LČR v těchto naléhavých případech zajistí pokračování prací po celou dobu až do ukončení otevřeného zadávacího řízení,“ konstatuje Sýkora.

Od listopadu by pak na zmíněných 31 územních jednotkách měli už působit smluvní partneři vybraní v otevřených zadávacích řízeních, která budou vyhlášena letos na jaře. Jak ale upozornila Kijonková, podnik ještě řeší dalších 11 lokalit, kde byla ukončena činnost předchozích dodavatelů prací. „Pro těchto 11 jednotek zatím není hotovo znalecké hodnocení, které musí říci, jestli jsou i tady splněny podmínky pro zrychlené tendry. Posudky potrvají ještě zhruba deset dnů, pak budeme mít jasno, jestli i zde můžeme jít stejnou rychlou cestou,“ uvádí Sýkora.

Podmínky smluv se změní

Skutečnou kvalitativní změnu by ale měly přinést nové smlouvy s novou zadávací dokumentací. Na jejich podobě se momentálně shodují jak podnikatelé, tak státní podnik, a v zásadě i ministerstvo zemědělství. Základním problémem při ukončení dosavadních smluv jsou ale sankce, které hrozí jak státním lesům, tak zejména těžařským firmám při odstoupení od smluvních vztahů. Podle Indry je tak jediným východiskem vzájemná dohoda obou stran.

S tím souhlasí i šéf poradců ministra zemědělství Vilém Žák. „Je ale potřeba vyloučit riziko, že by byl státní podnik obviněn z toho, že přišel o původně plánované zisky. To znamená, že případné ukončení smluv musí být právně v pořádku. Osobně jsem ale přesvědčen, že dohoda obou stran by byla ideální,“ říká Žák. Pokud by přitom k takovým dohodám došlo, mohly by nové smlouvy firem a LČR obsahovat mechanizmy, které mimo jiné umožní pružně reagovat na kalamitní těžby. Smlouvy by přitom zřejmě nebyly uzavírány na celém území ČR na stejně dlouhou dobu, ale na základě časového souladu s takzvanými lesními hospodářskými plány. Ty se vyhlašují na dobu 10 let, a to každý rok na desetině území spravovaném státním podnikem. Pokud by byla tato metoda zvolena, a v minulostí ji připustily jak lesnické firmy, tak dřívější vedení LČR, nemohla by v budoucnosti nastat situace, kdy by byly státní lesy na celém území bez smluv na lesnické práce. Nová zadávací dokumentace pro otevřená výběrová řízení by také měla vyloučit „lesnické firmy z paneláku“. Součástí podmínek pro uchazeče o tendry by totiž nebyla jen nabídnutá cena, ale prokázání podnikatelské praxe, dostatku kapitálu i personálního vybavení.

Pomohou i dotace

Právě nedostatek kapitálu je nicméně v současné době největším problémem lesního hospodářství, a to řádově větším než nedostatek kapitálu v zemědělských a potravinářských podnicích. Jak přitom již dříve uvedl první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč, chce ministerstvo v rámci balíčku na omezení dopadů ekonomické krize ve svém rezortu zahrnout do státní pomoci i těžařský a dřevozpracující průmysl.

Podle náměstka ministra pro lesní hospodářství Jiřího Nováka ale současné podmínky Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), který by měl tuto pomoc poskytnout, neumožňují lesnickým firmám účast v jeho programech. I to by se ale mělo podle Žáka změnit. „Pro zemědělské podniky máme připraven program Provoz, Zemědělec a Faktoring. Prakticky tytéž programy by mohly využít i firmy působící v lesním hospodářství, je ale ještě třeba posoudit, jestli je pro tyto účely nutno notifikovat programy v Evropské unii,“ uvedl Žák.

Součástí zmiňovaných programů jsou jednak garance úvěrů na provoz či na nákup zemědělské (a zřejmě i lesnické) techniky, dotace úrokových sazeb z poskytnutých úvěrů a urychlení finančních toků v rámci programu Faktoring. Na uvedené programy přitom již koncem ledna schválila vláda posílení peněz pro PGRLF ve výši dvou miliard korun. Tento krok ale ještě musí schválit parlament.

Pozitivní zprávou pro tuzemské lesnictví a dřevozpracující průmysl je také zatím jen ve vládě odsouhlasené znění novely zákona „o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně jiných zákonů“. Součástí novely je totiž také možnost zvyšující bezúplatný převod státních lesních pozemků do vlastnictví obcí ze současných deseti hektarů na padesát. Novela kromě toho liberalizuje arondaci lesů. Tedy zcelování a úpravu lesních ploch tak, aby byly vytvořeny lepší podmínky k obhospodařování lesních porostů.

„Není efektivní obhospodařovat malé kousky lesa, které jsou obklopeny lesy jiných vlastníků, a je proto logické takové malé lesy například směnit nebo převést na obce,“ uvedl po schválení zákona ministr zemědělství Petr Gandalovič. Jak přitom připomíná Kijonková, novela ale míří spíše na převody lesních pozemků na obce než na výměnu lesních ploch mezi státními lesy a jinými vlastníky. „Počítáme s tím, že nějaké plochy by LČR koupily, jiné zase prodaly. V porovnání s možnými převody na obce ale půjde o význa­m­ně menší rozsah,“ uvedla Kijonková.

Úpravu podmínek zcelování pozemků přitom ještě před schválením novely napadla některá média a politici, neboť ji považovali za „tajnou“ privatizaci státních lesů. To ale důrazně odmítlo ministerstvo zemědělství. Podle náměstka Nováka jde o „ničím nepodložená tvrzení o zahájení privatizace státních lesů za situace, kdy není dokončen proces občanských ani církevních restitucí“. Kromě toho podle jeho slov zákon v žádném případě neříká, že je směna pozemků ve vlastnictví státu a pozemků jiných vlastníků věc nároková. Výsledkem arondace by tak měla být především tvorba vlastnicky homogenních lesních celků a tedy možnost efektivněji v takových lokalitách hospodařit. Spolu s dalšími kroky, které připravuje ministerstvo zemědělství i samotný státní podnik, je tak i uvedená novela zákona kamínkem do mozaiky, z níž po letech nečinnosti státu a hromadění problémů svítá tuzemskému lesnímu hospodářství přece jen na o něco lepší časy.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče