Ovlivní vstup do EU zdravotní pojištění?

04. srpna 2003, 00:00 - Tomáš Vladislav Novák, publicista, <a href="mailto:revue@wo.cz">revue@wo.cz</a>
04. srpna 2003, 00:00

V květnu příštího roku s největší pravděpodobností vstoupí Česká republika do Evropské unie. Pokud měla zatím s některými státy sjednány smlouvy o vzájemné úhradě zdravotní péče, nyní se jejich počet rozšíří o všechny členské státy Unie.

Určitě přidělá starosti - budeme shánět další formuláře

V květnu příštího roku s největší pravděpodobností vstoupí Česká republika do Evropské unie. Pokud měla zatím s některými státy sjednány smlouvy o vzájemné úhradě zdravotní péče, nyní se jejich počet rozšíří o všechny členské státy Unie.

Jak se to dotkne našich občanů, co to bude znamenat pro podnikatele - plátce pojistného? A ovlivní naše členství v Unii výši veřejného zdravotního pojištění? Kdo se už někdy spolehl na mezivládní dohody o poskytování zdravotní péče, zjistil, že to není tak jednoduché. Je potřeba připomenout, že podmínky platby zdravotní péče se řídí podle zákonných pravidel toho státu, na jehož území pojistná událost vznikla. Náš občan ošetřený kupříkladu v Německu se tudíž podílí stejně jako němečtí pojištěnci zdravotního pojištění spoluúčastí na platbách například za sanitku, za ošetření, za vydání receptu, za pobyt v nemocnici (ostatně od 1. června je to stejné i na Slovensku).

Bez dokladu to neplatí

Dokonce je platnost této smlouvy podmíněna tím, že se člověk musí před cestou na své zdravotní pojišťovně vybavit dokladem, který si musí tzv. nabít po překročení hranice nejen v zemi cílové, ale i ve všech tranzitních, což se všechno odehrává za finanční poplatek. Už samotná aktivace, tzv. nabití, tohoto dokladu k pojištění stojí víc, než uzavření cestovního zdravotního připojištění. A návštěvu pojišťovny stejně neušetříte. Pokud člověk před cestou neprovede všechny nutné úkony, nemá u sebe patřičně „nabité“ lejstro ze své zdravotní pojišťovny, a musí tudíž zaplatit za ošetření, může po návratu žádat o proplacení výdajů? Teoreticky ano, ale jako vždy je tady ono „ale“. Je to stejné, jako když byl nepřipojištěný cestovatel ošetřen v zahraničí a po návratu nárokoval úhradu na své zdravotní pojišťovně - dostal pouze tolik, kolik by stejná zdravotní péče stála v ČR, což je obvykle zlomek skutečných nákladů. Z toho vyplývá jednoznačná rada: Pro cesty do EU si nadále sjednávejte cestovní zdravotní připojištění. Administrativa s využíváním tzv. „bezplatné“ zdravotní péče je složitá, byrokratická, navíc ve většině evropských států je stejně samozřejmá spoluúčast pacienta, zatímco cestovní pojištění vyjde vždy levněji, navíc není potřeba řešit žádné problémy na místě, to je věcí dobré asistenční služby. S cestovním připojištěním všechny tyto platby odpadají. Pokud by si doktor přece jen vybral poplatek, lze ho z cestovního pojištění nárokovat (při předložení dokladů) na své pojišťovně. (A to už nezmiňuji fakt, že si při sjednání cestovního pojištění můžete nasmlouvat i další důležité pojistky - pojištění zavazadel, úrazu, odpovědnosti za škodu.)

Práce v zahraničí a pojištění

Členství v EU znamená volný pohyb pracovní síly. Co na to veřejné pojištění, co by si měli lidé uvědomit, jaké komplikace by je mohly čekat? Lze předpokládat, že se problematika veřejného zdravotního pojištění bude řídit evropskou legislativou (nařízeními Evropské unie 1408/71 a 574/72). Proto bude nutné, aby se „české pracovní síly“ (nebo jejich zaměstnavatelé) vždy seznámily s podmínkami účasti na veřejném zdravotním pojištění v jednotlivých členských zemích a konfrontovaly je s národní úpravou této oblasti práva. Vždy je potřebné vědět, kde, kdy a v jaké výši je nutné platit pojistné na zdravotní pojištění, jaká jsou práva a povinnosti účastníků tohoto pojištění a jak, kde a v jakém rozsahu lze čerpat zdravotní péči, případně kdo ji uhradí a jaká bude spoluúčast pojištěnce. Lze ovšem také očekávat, že značně naroste počet služebních cest a stáží, krátkodobých i dlouhodobých. Potom je třeba podle délky pobytu zvolit příslušný typ cestovního pojištění, protože pokud se jedná o dlouhodobý souvislý pobyt půl roku, rok či déle, má občan možnost odhlásit se z veřejného zdravotního pojištění v ČR. Nesmí ale spoléhat například na tzv. opakovací pojištění, které sice platí na období jednoho roku, ale nikoli pro souvislý pobyt. Při uzavření této pojistky je nutno po celou dobu platit i zdravotní pojištění v České republice. Pro občana Evropské unie je lhostejné, zda se pojistí ve své zemi, nebo v jiném členském státě. Vždyť i u nás se pojišťují cizinci, protože je to pro ně finančně výhodnější. Našinec se samozřejmě také může pojistit v zahraničí, ale musí vzít na vědomí, že pojistné sazby tam odpovídají místnímu spotřebnímu koši, a jsou proto po přepočtu na koruny podstatně vyšší.

Ve Švýcarsku se asi léčit nebudeme

Ale změny vyplynou i ve veřejném pojištění. Nikoli ve výši pojistného, to je jednoznačně v pravomoci jednotlivých států. Lze ovšem očekávat zvýšený zájem českých pojištěnců veřejného zdravotního pojištění o čerpání péče v některých zahraničních zdravotnických zařízeních a naopak zájem cizinců o kvalifikovanou a levnější péči u nás. Bez regulace a kontroly by mohlo dojít k významnému zvýšení výdajů českých zdravotních pojišťoven za zdravotní péči. V y loučit také nelze, že by v důsledku zvýšeného zájmu zahraničních klientů o péči v českých zdravotnických zařízeních byli naši pojištěnci odsouváni na pozdější termíny například vyšetření a neakutních operací. I v současné době platí, že příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní péči, jinak zdravotní pojišťovnou nehrazenou, je-li její poskytnutí z hlediska zdravotního stavu pojištěnce jedinou možností zdravotní péče. Kupříkladu VZP ČR má pravidla, na jejichž základě je ve výjimečných případech již v současnosti povolována zdravotní péče v zahraničí. Obdobná pravidla jsou připravována i pro aplikaci příslušných ustanovení výše uvedených nařízení tak, aby se český pojištěnec mohl dopředu seznámit s podmínkami takovéhoto souhlasu. Těžko ale bude v rámci těchto podmínek umožňováno čerpat zdravotní péči v prestižních zdravotnických zařízeních ve Švýcarsku či Rakousku, pokud lze onemocnění léčit v přiměřeném čase ve smluvních zdravotnických zařízeních našich zdravotních pojišťoven v ČR. V každém případě, i při udělení souhlasu, musí pacient počítat s tím, že ponese náklady na spoluúčast za léčení, která je ve většině členských států běžná.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče