Otevřená brána Afriky

14. května 2007, 00:00 - TOMÁŠ STINGL
14. května 2007, 00:00

JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA Jihoafrická republika je nejdůležitějším trhem černého kontinentu. Je nejvýkonnější ekonomikou Afriky a zároveň funguje jako vstupní brána do celého regionu. České firmy ale mají v obchodování s touto zemí ještě rezervy. Rozhýbat vzájemný byznys se pokusily v poslední době hned dvě obchodní mise.

JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA Jihoafrická republika je nejdůležitějším trhem černého kontinentu. Je nejvýkonnější ekonomikou Afriky a zároveň funguje jako vstupní brána do celého regionu. České firmy ale mají v obchodování s touto zemí ještě rezervy. Rozhýbat vzájemný byznys se pokusily v poslední době hned dvě obchodní mise.

Z čistě geografického hlediska to vypadá jako nesmysl. Bránu do Afriky najdou evropské firmy na tom nejvzdálenějším cípu černého kontinentu. Totiž úplně na jihu. Tam i na české podnikatele čeká klíčový trh jménem Jihoafrická republika (JAR).

Jsou hned tři důvody, proč tam zkusit poslat své peníze nebo své výrobky. Zaprvé, mimořádně dynamicky se vyvíjející trh je ekonomickým motorem Afriky, který představuje dobré odbytiště i šanci pro investory. Země se může pochlubit úctyhodnými makroekonomickými ukazateli. Jejích 47 milionů obyvatel sice tvoří jen šest procent populace Afriky, přesto JAR vytváří plných 23 procent HDP celého kontinentu a dokonce 50 procent jeho elektrické energie.

Zadruhé, země má vyspělou dopravní i finanční infrastrukturu. Funguje v ní přes 70 bank, z toho zhruba deset je vlastněno nadnárodními majiteli. Letadla 50 aerolinek spojují i ty nejvzdálenější oblasti, rozlehlý stát má deset mezinárodních letišť. Slušně funguje také autobusová a železniční doprava.

V neposlední řadě je výhodou to, že země je ideální základnou pro expanzi na další trhy subsaharské Afriky. Jen v bezprostředním okolí JAR to představuje nenasycený trh 200 milionů Afričanů.

DVĚ MLADÉ DEMOKRACIE Vzájemný obchod České republiky a JAR je předurčen k růstu i proto, že se obě ekonomiky rozvíjejí souběžně v podobné historické paralele. Stejně jako Česko i JAR prošla na přelomu osmdesátých a devadesátých let přeměnou z autoritativního režimu na svobodnou demokratickou společnost. Díky odklonu od rasistického systému se vymanila z mezinárodní izolace a začala čile obchodovat se světem. Výměna zboží pozvolna roste i s Českou republikou. Zatímco v roce 2000 činil export z Česka do JAR přibližně půl miliardy korun, loni to bylo už 4,6 miliardy. „V současnosti je JAR naším největším obchodním partnerem na africkém kontinentě,“ připomíná prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. „Stále to ale ještě neodpovídá plnému potenciálu, který náš vzájemný obchod má,“ míní Jaroslav Zeman z ministerstva průmyslu a obchodu. „Když odečteme velké firmy z oblasti IT, je český export do JAR zatím minimální,“ upozorňuje Milan Prokš z Česko-jihoafrické obchodní komory. AFRIČTÍ OBCHODNÍCI NEDOSTALI VÍZUM Obchodní kontakty ale pomohly zvýšit dvě nedávné obchodní mise. „Podpořila je prosincová návštěva prezidenta Václava Klause v JAR. Hlavu státu do Afriky doprovodila početná mise českých obchodníků,“ uvádí Drábek. Afričtí byznysmeni oplatili návštěvu na sklonku minulého měsíce, kdy do Brna a Prahy zavítala mise skládající se jak z jihoafrických podnikatelů, tak i zástupců tamní státní správy. „Škoda, že šest nebo sedm našich podnikatelů nedostalo vízum od českého konzulátu. Mise mohla být plodnější,“ posteskla si na pražském setkání podnikatelů z obou zemí jihoafrická ambasadorka pro Českou republiku Nomsa Dube. Podle ní je to překážkou obchodu obou zemí i vzhledem k tomu, že čeští občané o vízum před návštěvou JAR žádat nemusejí. FOTBALOVÝ ŠAMPIONÁT JE ŠANCÍ ZA MILIARDY

Kde se vlastně pro české podnikatele otvírá v JAR největší obchodní příležitost? Představují ji zejména obrovské státní zakázky směřující k posílení infrastruktury země. „Patnáct miliard eur chce jihoafrická vláda investovat během následujících pěti let do elektráren. Přes čtyři miliardy eur půjdou na rozvoj soustavy ropovodů a přístavů. Zhruba 1,25 miliardy eur země utratí za přípravu stadionů a další infrastruktury před světovým fotbalovým šampionátem, který se bude v Jihoafrické republice konat v roce 2010,“ uvádí úctyhodné cifry Wouter Zaayman, první sekretář jihoafrické ambasády v Praze.

Veřejné zakázky jsou rozdělovány na třech úrovních vlád - národní, provincionální a lokální. Na co dát u tendrů pozor? „Termíny veřejných soutěží jsou velmi krátké, takže české firmy často na tu dálku nejsou schopny reagovat. Kromě ceny je mimořádně důležité i to, jaký bude mít váš projekt sociální dopad. Kolika nezaměstnaným dá práci. Kolik černých, kolik handicapovaných nebo kolik lidí s nízkým vzděláním zaměstnáte. Na to na všechno jsou tabulky, podle kterých bude váš projekt hodnocen,“ upozorňuje Milan Prokš, který má s investicemi v Jihoafrické republice dlouholeté zkušenosti. Apel na sociální přínos podnikatelských projektů je podle něj způsoben zejména extrémně vysokou nezaměstnaností, která v některých provinciích dosahuje až hranice 40 procent.

UVAŘTE AFRIČANŮM VEPŘOVOU Vedle veřejných zakázek skýtá možnosti samozřejmě i ryze soukromý sektor. „Třeba těžařství, cestovní ruch a veškeré služby. Nevím například o tom, že by v JAR byla jediná česká restaurace s vaší výbornou kuchyní. A to tam máme i všechny možné exotické restaurace včetně mongolské. Ostatně zrovna tak chybí naopak i tradiční jihoafrická restaurace v Česku,“ podotýká Nomsa Dube. Jaké jsou praktické výhody a nevýhody jihoafrického trhu? „Založení firmy je jednoduché a vyžaduje minimální kapitál. Naopak velmi zdlouhavá, nákladná a náročná na právníky je případná likvidace firmy,“ uvádí Prokš. „Postupně se snižují cla. Obvyklým se stává placení akreditivem. Vznikají nové ekonomické zóny,“ pokračuje Prokš. Za zmínku stojí také to, že v JAR žijí dlouhodobě asi tři tisíce obyvatel českého původu. Mezi stinné stránky jihoafrického prostředí patří extrémně vysoká násilná kriminalita, která sužuje především ulice větších center, jako je Johannesburg nebo Kapské Město. „Mají ji na svědomí zejména chudí imigranti ze sousedních zemí. Situace je o to zrádnější, že města na první pohled nepůsobí nebezpečně,“ upozorňuje Prokš. Přepadení a loupeže jsou často namířeny právě proti lidem bílé pleti, protože u těch bandité předpokládají naditou peněženku. V obchodu opačným směrem - v importu jihoafrického zboží do Čech - vidí Milan Prokš jednu zásadní komplikaci. „Mnoho jihoafrických firem si již dříve vytvořilo vazby na partnery v západní Evropě. Přes ty nyní posílají do Evropy své zboží. Samozřejmě že mezičlánek si připočte svůj zisk a zboží tak přestává být pro českou firmu cenově zajímavé.“ MISE ČÍSLO TŘI Čech Zdeněk Nový, který žije v Jihoafrické republice už 36 let, říká, že mnohé české firmy se již nyní na jihoafrickém trhu dobře uchytily. „Například společnost Vítkovice, čile zde obchoduje i kladenská firma Beznoska.“ Podle Milana Prokše máme ale ještě velké rezervy. „V říjnu proto chystáme do JAR další obchodní misi,“ uvádí. Čeští obchodníci tak chtějí zatím jen lehce pootevřenou bránu do Afriky konečně rozevřít dokořán. JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA**

Hlavní město: Pretoria Rozloha: 1 219 912 km2 Počet obyvatel: 47,4 milionu Etnické skupiny: černoši 75,2 %, běloši 13,6 %, Indové 2,6 %, ostatní 8,6 %, Jazyky: 11 úředních jazyků (angličtina, afrikánština, Ndebele, Pedi, Sotho, Swazi, Tsonga, Tswana, Venda, Xhosa, Zulu a další) Náboženství: křesťané 68 %, muslimové 2 %, hinduisté 1,5 %, domorodá náboženství 28,5 %

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče