Otevírání východních bran

Kateřina Menzelová 07. května 2004, 12:32
07. května 2004, 12:32

Václav Klaus otevíral dveře pro český byznys

Se státními návštěvami se v Čínské lidové republice (ČLR) dveře netrhnou. Pomalu každý druhý den se na náměstí Tchien-an-men vyměňují vlajky. Jenom v průběhu dubna zavítal do Pekingu americký viceprezident Dick Cheney, předseda Evropské komise Romano Prodi, a dokonce tu pobyl i dobře „utajovaný“ severokorejský vůdce Kim Čong-il. Několik dní se po Číně pohyboval i někdejší americký prezident Georg Bush starší. U dveří Všelidového paláce se těsně minuli ruský ministr obrany Sergej Ivanov s Václavem Klausem. Ten byl vůbec prvním českým prezidentem, který do nejlidnatější země světa zavítal.

Cesta za obživou.

Nic není černé ani bílé, jak to prezentuje znamení jin a jang. Pro část české veřejnosti představuje Čína pouze potlačovatele lidských práv a utiskovatele národnostních menšin. To je ale jen jeden z možných pohledů na tuto zemi. Se svou 1,3 miliardou obyvatel je dnes světovou velmocí; její ekonomika roste v průměru o osm procent ročně. Roční hrubý produkt řadí Čínu na šesté místo světového ekonomického žebříčku. Z analýzy investiční banky Goldman Sachs vyplývá, že by Říše středu mohla do roku 2040 předstihnout i současnou hospodářskou jedničku, Spojené státy.
Díky tržním reformám, které uskutečňuje od roku 1978, dosáhla Čína nesporných výsledků. Nepostihují ji hladomory, zkvalitnilo se vybavení domácností spotřebním zbožím, částečně se zlepšilo politické klima. Na Čínu již není možné pohlížet jako na pouhou dílnu světa, která profituje z levné pracovní síly a nadbytku výrobních kapacit. O pozici na trhu s více než miliardou lidí, jejichž peněženky jsou každým rokem plnější, se derou všechny západní firmy. Výsledky šetření Světové banky ale ukazují, že 47 procent čínské populace žije z menšího příjmu než jsou dva dolary denně. Nikdo nemůže také přesně říci, jak vysokou nezaměstnaností Čína trpí. Některé odhady uvádějí, že je zde zhruba 150 milionů nezaměstnaných, což odpovídá sedmnácti procentům populace. Nerovnoměrný ekonomický rozvoj provincií má za následek, že se obyvatelstvo přesunuje ze zaostalých západních částí země do přímořských provincií. Vzrůstá sociální napětí. Asijský gigant rovněž trápí špatné úvěry podniků a nepružný bankovní systém.

S podnikateli v zádech.

Jedenáct dní putoval Václav Klaus po Číně spolu s misí podnikatelů. Cestu zahájil návštěvou Hongkongu a Macaa, odkud zavítal do „výkladní skříně“ Číny – Šanghaje. Ze světa byznysu zamířil trochu překvapivě do Čcheng-tu, hlavního města centrální provincie S´- čchuan. Chtěl prý vidět i zaostalejší části regionu. Nejdůležitější zastávkou byl pro českého prezidenta Peking, kde se setkal s čínským premiérem a prezidentem. Pouť zakončil na jihočínském ostrově Chaj-nan.
Ekonom Klaus netrávil dny v Číně jen diskusemi o hospodářství. Navštívil několik chrámů, pochoval si pandu, projel se rikšou, zhlédl čínskou operu, neúspěšně se pokoušel za asistence manželky najíst se hůlkami. I když jeho pobyt provázela řada kritik, týkající se dodržování lidských práv, rozhodnutí navštívit Čínu bylo správné. Jen těžko je totiž možné přehlížet existenci pětiny světa. Ignorace navíc žádné zlepšení v otázce lidských práv rozhodně nepřinese.

HONGKONG A MACAO

Ulice přeplněné lidmi, všudypřítomné reklamní tabule s barevnými čínskými nápisy, nespočet mrakodrapů. To jsou jsou typické obrázky z Hongkongu, který byl v roce 1997 po více než sto padesáti letech britské správy navrácen Číně. Dodnes je tu britský vliv patrný. I zde jezdí dvoupatrové autobusy, britskou nadvládu připomínají názvy některých míst a ulic.

Po práci k Zemanovi.

V Hongkongu, nazývaném voňavým přístavem, žije necelých sedm milionů lidí, z nichž převážná část jsou Číňané. Zaměstnáno je tu ale kolem osmi milionů lidí, více, než kolik má město obyvatel. Láká je sem vidina úspěšného byznysu. Lidé jsou zvyklí být v práci podstatnou část svého dne, a to dokonce i během víkendu, protože každá druhá sobota je tady pracovní. Páteční a sobotní večer prožívají podnikatelé a zaměstnanci v ulici Lan Kwai Fong, což je hongkongská obdoba londýnského Soha. Většinu pubů a klubů vlastní Australan s typicky českým jménem Zeman. Při popíjení poměrně drahého piva i na tamní poměry se byznysmeni v kravatách a košilích baví až do ranních hodin. Je to město, kde se platí jeden z nejvyšších nájmů na světě. Za metr čtvereční kancelářských prostor zaplatí podnikatel ročně 565 eur. Na první pohled je patrné, že developerská lobby má v Hongkongu silné slovo. Staví se všude. V současné době svádějí firmy boj o parkoviště v blízkosti přístavu na Hongkong Island, kde by mohly vyrůst další administrativní budovy. Dvakrát až třikrát do roka uspořádá tamní vláda aukce pozemků. I přes horentní sumy je zájem obrovský. Ceny jsou vyšponované nejen nedostatkem půdy. Například staré nevyužívané letiště vláda raději pronajímá na představení cirkusů a šamanů, než aby rozlehlou plochu nedaleko centra prodala. Hodnota pozemků by se tím totiž mohla snížit.

Shop a workshop.

Po prvních dnech pobytu v Hongkongu ho zřejmě každý návštěvník považuje za supermoderní hektický svět, ve kterém hrají hlavní roli peníze a byznys. Na západě mu však roste silný konkurent – čínská Šanghaj. Ekonomové dokonce očekávají, že se brzy stane finančním a obchodním centrem Asie. Někteří z nich sice poukazují na to, že Hongkongu trvalo přibližně 150 let, než se ze zaostalé rybářské vesnice stalo místem obchodování, sílící pozici Číny si zde uvědomuje každý. A nikoliv jen politickou. Pro hongkongské hospodářství je ČLR čím dál tím důležitější. „Nejvíce peněz v obchodech utrácejí Číňané z pevniny. Každý měsíc jich sem zavítá milion,“ řekl Anthony Nightingale, šéf Hongkong General Chamber of Commerce na schůzce s Václavem Klausem. Hongkongská burza v současné době registruje 258 čínských společností. Na ulicích vedle inzertních tabulí propagujících výuku angličtiny přibyly také vývěsky lákající na hodiny mandarínské čínštiny. „V jednom starším vtipu byl Hongkong nazýván shopem a Čína workshopem. Toto přirovnání ale již dávno neplatí,“ tvrdí Lisa Goh, ředitelka oddělení externí vztahů Hong Kong Trade Development Council (TDC). Díky rostoucí kupní síle v ČLR usilují hongkongské firmy získat z tučného čínského sousta svůj podíl. Ostatně tak jako podnikatelé z celého světa.

Jednoduchá procedura.

„Počátkem letošního roku vstoupila v platnost dohoda Closer Ecoomic Partnership Agreement (CEPA), která umožňuje bezcelní dovoz z Hongkongu do ČLR pro 374 výrobků. Zároveň zaručuje pro osmnáct druhů služeb, které budou poskytovat hongkongské podniky v Číně, výhodnější podmínky,“ říká Pansy Yau z TDC. Pro zahraniční firmy tak Hongkong představuje jakousi vstupní bránu na čínský trh. „Je daleko jednodušší, když si podnikatelé nejprve najdou partnera v Hongkongu a teprve potom expandují do Číny. A to nejen kvůli jazykovým problémům. Čína představuje nejen velký trh, ale i řadu úskalí,“ tvrdí Yau. Přes Hongkong se vydal do Číny třeba největší světový producent křišťálového skla firma Swarovski. „Nejprve svůj business začali v Hongkongu, teprve potom expandovali do Číny. Dnes zde drží majoritní podíl na trhu a svou síť rozšiřují,“ dodává Yau. Začít podnikat v Hongkongu je víc než snadné. Nikdo totiž nepátrá po původu firmy. Aby mohla společnost využít preferenčních podmínek při exportu zboží, musí být produkt považován za hongkongský. „To je jednoduchá procedura. Stačí, aby finální výroba proběhla v Hongkongu, nebo aby z Hongkongu pocházelo alespoň třicet procent z přidané hodnoty produktu,“ objasňuje Pansy Yau.

Image prodává.

„Radím českým firmám, aby využily Hongkongu jako prostředníka,“ říká Csaba Gyöpös, ředitel pobočky CzechInvest pro jihovýchodní Asii. „Samozřejmě že ani zde není podnikání růžové. Na hongkongské firmy a konzultanty je ale větší spolehnutí než na čínské. V Číně narazí podnikatelé na jazykovou bariéru. Většina lidí tu hovoří anglicky. Každý se také musí připravit na čínskou byrokracii,“ dodává Gyöpös.
Otázkou je, zda budou české firmy tak silné, aby se v Hongkongu dokázaly prosadit. Z těch významnějších tu zatím působí pouze Preciosa, mezi dalšími převažují menší obchodní společnosti. „Obstát zde je těžké. České firmy nejsou známé a lidi tady nakupují podle značek. I když je český výrobek kvalitní, ale nemá image, je v Hongkongu těžko prodejný,“ vysvětluje Gyöpös. V náš neprospěch hovoří i nedostatek kapitálu. „České společnosti nejsou ještě finančně příliš silné, aby dokázaly konkurovat Fordu nebo Mercedesu,“ domnívá se zástupce CzechInvestu.

Nejen hry, kasina a prostituce.

Podobnou úlohu jako Hongkong by mohlo sehrát i Macao. To je doposud pro Čechy spíše synonymem hazardních her, kasin a prostituce. „Myslím, že pro české poměry je Macao svou velikostí skoro i příhodnější než daleko mocnější a daleko větší Hongkong,“ řekl prezident Václav Klaus, během návštěvy této bývalé portugalské kolonie. „Myslím, že bude možné vytvořit nějaký speciální vztah mezi Macaem a Českou republikou,“ dodal Klaus. „Dohodli jsme se, že sestavím seznam firem, které by mohly spolupracovat v oblasti životního prostředí,” tvrdí Tomáš Novotný, náměstek ministra životního prostředí, který prezidenta doprovázel. Představitelé Macaa prý projevili zájem o možnou spolupráci v souvislosti se zvažovaným zřízením státní společnosti na čištění odpadních vod. Macao bylo nejstarší evropskou kolonií na Dálném východě. Až v prosince 1999 připadlo zpět Číně od Portugalců, kteří ho získali během opiových válek v polovině 19. století. Čína podobně jako v sousedním Hongkongu vytvořila v Macau takzvanou zvláštní administrativní oblast. Portugalský vliv je tu dodnes patrný. Na ulicích, které působí v porovnání s Hongkongem ospale a liduprázdně, jsou nápisy v portugalštině. Ta nadále zůstává vedle kantonštiny oficiálním jazykem.

Čína – tisíc dolarů na hlavu Hlavní ekonomické ukazatele
2001 2002 2003 2004 (odhad)

  • Obyvatelstvo (milionů) 1.273,1 1.284,3 1.295,2 1.305,6
  • HDP (miliard US$) 1.176 1.266 1.410 1.604
  • Růst HDP (%) 7,5 8,0 9,1 8,7
  • HDP na 1 obyvatele (US$) 920 990 1.090 1.230
  • Inflace (průměr v %) 0,7 -0,8 1,2 3,2
  • Míra nezaměstnanosti (%) 9,3 9,7 10,1 9,8

Pramen: Economist Intelligence Unit

Hongkong – Deflace a růst I. Hlavní ekonomické ukazatele

2001 2002 2003 2004 (odhad)
Obyvatelstvo (milionů) 6,76 6,79 6,81 6,81

  • HDP (miliard US$) 162,8 161,5 158,3 167,6
  • Růst HDP (%) 0,6 2,3 3,3 6,0
  • HDP na 1 obyvatele (US$) 24 200 23 800 23 300 23 700
  • Inflace (průměr v %) -1,6 -3,0 -2,6 -1,7
  • Míra nezaměstnanosti (%) 6,2 7,2 7,9 7,2

Pramen: Hong Kong Trade Development Council

Macao – deflace a růst II. Hlavní ekonomické ukazatele

2001 2002 2003 2004 (odhad)

  • Obyvatelstvo ('000) 436,7 441,6 n/a n/a
  • HDP (miliard US$) 8 8,6 8,6 n/a
  • Růst HDP (%) 2,2 9,5 n/a n/a
  • HDP na 1 obyvatele (US$) 17 600 18 500 18 500 n/a
  • Inflace (průměr v %) -2,0 -2,6 -1,6 n/a
  • Míra nezaměstnanosti (%) 6,5 6,3 5,5 (4. q) n/a

Pramen: EIU, CIA, Internet-různé

ŠANGHAJ

Paříž Orientu nebo děvka Asie, byla kdysi označována Šanghaj. Až do počátku 19. století byla bezvýznamnou rybářskou vesnicí. Vše se ale změnilo poté, co bylo město jako jedno z pěti smluvních přístavů otevřeno zahraničním obchodníkům. Stalo se z něj doupě neřesti, kuřáků opia, hazardních hráčů a gangsterů.

Tam, kde byla pustina.

Šanghaj má na první pohled výrazný evropský charakter. Byly v ní zachovány německé, francouzské, britské a ruské obchodní enklávy. Omšelé budovy ale postupně ustupují moderní výstavbě. Stavitelské nadšení tak zničilo stovky domovních bloků ve starých čtvrtích protkaných bludišti úzkých uliček. Ty nahradily mrakodrapy, které městu dávají severoamerický charakter. Dnes je oprávněně třináctimilionová Šanghaj považována za důkaz úspěchu čínských ekonomických reforem.
Metropole zaznamenává hospodářský růst, který ročně dosahuje kolem jedenácti procent. Během loňského roku vzrostly výdaje na infrastrukturu o více než třicet procent a export o šedesát procent. Nejpatrnější je rozvoj ve speciální ekonomické zóně Pchu-tung. Ještě na počátku sedmdesátých let bylo toto území pustinou. Zóna se rozkládá na 570 kilometrech čtverečních, na nichž žije 2,6 milionu lidí. Hrubý domácí produkt v této oblasti dosahuje 18,1 miliardy USD. Průměrný roční růst se vyšplhal na necelých dvacet procent. Společnosti, které v zóně působí, se zaměřují hlavně na hi-tech a služby. „Více než deset tisíc zahraničních společností sem doposud investovalo přes 22 miliard dolarů. Vedle nich zde působí na osm tisíc tuzemský firem,“ říká Ťiang S´-siang, starosta městské části Pchu-tung. Dodává, že mezi společnostmi je 174 firem se sídlem v Pchu-tungu, které se každoročně umisťují v žebříčku World Top 500.

Tečou tady miliardy dolarů.

Mezi podnikateli, kteří se dokázali v Šanghaji, prosadit jsou i manželé Bendovi. Ti v roce 1987 emigrovali do Kanady a od roku 1992 působí v Číně. „Pracovali jsme pro kanadskou architektonickou kancelář. Později jsme si založili vlastní firmu Allied Architects International, ve které je zaměstnáno třicet lidí,” vzpomíná Ivana Bendová. Dnes již mají zakázky na mrakodrapy i na rozsáhlé obytné komplexy po celé zemi. „Museli jsme hlavně přijmout pravidla Číňanů,” tvrdí Jan Benda. Byty v obytných domech jsou například orientovány vždy severojižním směrem, přičemž ložnice rodičů musí mít okna na jih. Architekti jsou tak nuceni navrhovat obytné komplexy v řadách, přestože by raději své projekty uzavíraly do jiných celků. Postaví-li objekt způsobem obvyklým v Evropě nebo v Americe, Číňané ho odmítnou užívat. Evropští i američtí architekti mají nicméně šanci se tady podle Bendových prosadit, protože Číňané se vzhlédli v americkém snu. „Opakují i chyby, kterých se architekti v minulosti na Západě dopouštěli, jako jsou třeba široké ulice,” říká Jan Benda. „Ulicemi tu tečou miliardy dolarů, ale člověk se musí snažit porozumět této kultuře a tomuto světu. Nesmí být arogantní,“ uzavírá Benda.

Stometrové byty.

V Šanghaji se každý rok postaví zhruba osmnáct milionů metru čtverečních obytné plochy. Na jeden nový byt tak připadá sto metrů čtverečních. V žádném jiném městě na světě se zřejmě tolik nestaví jako právě v Šanghaji. Developerské firmy zažívají boom. Investice do nemovitostí v Číně dosáhly za prvních osm měsíců loňského roku 68 miliard dolarů, což znamená oproti předchozímu roku třetinový nárůst. Čínské reality jsou doménou hongkongských firem. Největším investorem je hongkongská společnost New World Development Company. Byznys se jí daří. Cena jejích akcií během jednoho měsíce loňských prázdnin vzrostla o 65 procent.

ČCHENG-TU

Číňané přirovnávají provincii S´-čchuan k nebeskému království, a to nejen kvůli přírodnímu bohatství, ale i množství kulturních památek. Oblast je považována za jednu z domovin čínského zeleného čaje, proslulá je ostrá s´čchuanská kuchyně. Své poslední dny před odchodem na Tchaj-wan zde trávili příslušníci Čankajškova Kuomintangu. V S´-čchuanu započala komunistická strana se zemědělskou reformou. O několik desítek let později odsud startovala raketa Dlouhý pochod do vesmíru.

S pandou v náručí.

Provincie s více jak osmdesáti miliony obyvatel tvoří jakousi hranici mezi vyspělým východem a zaostalým zemědělským západem. Je to též rozhraní, na kterém, jak se píše v průvodcích, na sebe pokřikuje čínský konfucianismus a tibetský lamaismus, neboť na západě sousedí S´-čchuan s Tibetem. S´-čchuan má zvláštní hospodářský režim jako Šanghaj a využívá programu rozvoje prosazovaného centrální vládou. Některé západní firmy se tu již usídlily kvůli menší konkurenci a nižším nákladům. které jsou například v Šanghaji nebo v Pekingu. Svou pobočku tu má Ericsson a Intel, montují se tady části boeingů. Německo zvažuje, že v Čcheng-tu, desetimilionové metropoli S´-čchuanu, otevře svůj konzulát. Do budoucna nevylučuje zavedení přímého leteckého spojení do této centrální provincie. Pro českou veřejnost se v poslední době stal synonymem S´-čchuanu medvídek panda. Obrázky pandího mláděte, které drží Václav Klaus v modrém oblečku, viděl zřejmě každý. „Aby tě nepolekali,“ rozplýval se český prezident, když pózoval fotografům.

Schröder, Klaus…

Ještě před návštěvou roztomilých zvířátek, jak prezident Klaus pandy označil, zavítal do firmy Maipu Group. Zaměstnanci podniku berou zahraniční vizity jako samozřejmost. Úspěšnou firmou se Číňané již loni na konci roku pochlubili německému premiérovi Gerhardu Schröderovi.
Společnost Maipu Group působí na čínském trhu deset let a specializuje se na komunikační technologie. Je vlastněna více než tisícovkou zaměstnanců a své pobočky má rozmístěny po celé Číně. Maipu Group je jednou z největších čínských společností zaměřujících se na služby spojené s komunikačními technologiemi. „Návštěva českého prezidenta Václava Klause v čínské provincii S´-čchuan je dobrou událostí pro obchod této provincie s Českou republikou, který je teprve v počátcích,“ liboval si při setkání s Klausem generální tajemník provinčního výboru Komunistické strany Číny Čang Süe-čung. „Prodávají se tady škody a české podniky mají zájem o aktivity ve finanční oblasti,“ připomněl tajemník. „Je nesmírně zajímavé vidět, jak se Čína vyvíjí i někde jinde,“ řekl Václav Klaus při svém pobytu v Čcheng-tu. Čínský prezidente Chu Ťin-tchao nicméně konstatoval, že ne všechna místa na západě Číny vypadají tak dobře jako právě Čcheng-tu. Možná že se měl Václav Klaus vypravit za „pravou“ Čínou do jiných odlehlejších provincií, jako je Kan-su nebo Čing-chaj.

PEKING

Třináctimilionová čínská metropole se mění návštěvníkům doslova před očima. V přípravě olympijských her, které proběhnou v roce 2008 nenechávají Číňané nic náhodě. Vyčlenili 24 miliard, které jsou určeny na výstavbu moderních sportovišť a modernizaci infrastruktury.

Ubylo kol.

Dávno neplatí, že Peking je městem cyklistů, jejichž davy se valily v každou denní dobu širokými ulicemi. Zvýšil se naopak počet automobilů. Město žije konzumem - bohatě zásobené obchodní domy, přítomnost renomovaných butiků a moderní architektura. Všudypřítomné stavební jeřáby jsou běžnou součástí pekingských ulic. Moderní byznyscentra rostou jako houby po dešti. Během noci vedle nich vyroste park. V Číně nic neobvyklého. Číňané totiž vysazují již vzrostlé stromy. Rozvoj je tak prudký, že kdo zde byl před pěti lety, mnohé nepoznává. Marně by hledal zapadlé uličky chu-tchungů, typických čínských obydlí, nebo barevné čtvrti s Ujgury, kteří až do noci pekli venku chleba a prodávali jehněčí špízy. Nemění se ale jen tvář města. Starosta Pekingu Liou Čchi zahájil kampaň, která má odnaučit jeho spoluobčany desítce zlozvyků, které by mohly poškodit jméno země během olympiády. Vyzývá je, aby skončili s pliváním, klením, mačkáním se v dopravě, nechutí se za cokoliv omluvit a dalšími neřestmi. I když ne vše se daří, Číňané se zlepšují. Méně často je slyšet chrchlající plivání, ubylo lidí, kteří posedávají v podřepu na těch nejfrekventovanějších místech, častěji se dodržují v hromadných prostředcích cedule s nápisem nekouřit.

Na náměstí se opět střílelo.

Životní úroveň obyvatel hlavního města se podstatně zlepšila. Hloučky lidí postávají před obchodními domy ještě před otvírací dobou. Obchody jsou doslova nacpané zbožím, nechybějí ani nejluxusnější značky. Procházíte-li ulicemi, máte dojem, že neexistuje Číňan bez mobilního telefonu. Nejrůznější melodie vyhrávají ze všech stran. Čína předběhla Spojené státy a je v ní nejvíce vlastníků mobilních telefonů na světě - přes 120 milionů. Jen během minulého roku počet velkých bratrů, jak Číňané mobilům říkají, vzrostl o 42 procent. I když má mobil jen desetina Číňanů, ekonomové předpokládají, že tento podíl brzy stoupne na třetinu. Již dnes ale Čína svým odbytem zachránila prosperitu nejméně tří světových výrobců mobilních telefonů. Čínský prezident Chu Ťin-tchao přijal Václava Klause ve velkém stylu. Nechal vyklidit náměstí Tchien-an-men, vyvěsil české vlajky a uspořádal velkolepou přehlídku, při které zazněly i slavnostní salvy. Při soukromém rozhovoru probírali hlavně ekonomická témata. „Prezident pozval české firmy zejména do čtyř skupin aktivit. Za prvé k aktivitám ve vazbě na olympijské hry, na světovou výstavu v Šanghaji, která se bude konat v roce 2010, pozval k modernizaci zejména dvou oblastí – čínského západu a severovýchodu,“ říká Václav Klaus. Dodává, že hovořili také o projektech v oblasti energetiky a investic do ochrany životního prostředí. „Nadějná se mi zdá myšlenka navázání přímého leteckého spojení mezi Českou republikou a Čínou,“ doplňuje Klaus.
Čínský prezident byl dobře připraven i na jiná témata, která plnila před prezidentovým odjezdem i v průběhu návštěvy Číny stránky českých novin, a to dodržování lidských práv. „Číňané si uvědomují spousty problémů a nedokonalostí této obrovské, v mnohém rozvojové země, a to i v oblasti lidských práv,“ řekl po setkání s čínským prezidentem Václav Klaus. Dodal, že čínský představitel prohlásil, že jeho země je odhodlána problematiku lidských práv řešit. „My můžeme mít úvahy o tom, jak rychle, ale jeho formulace je jasná,“ uzavřel Klaus.

Ach ta média.

V Pekingu se nejednalo jen o politice. Delegace navštívila i Zakázané město, které tentokrát zelo prázdnotou. Čínská armáda ho totiž před Klausovým příchodem nechala vyklidit. Podobně jako během dalších zahraničních cest navštívil Václav Klaus i vysokou školu. Tentokrát zavítal na Pekingskou univerzitu. Tamní profesoři překvapivě otevřeně hovořili o nutnosti politických změn. Český prezident si při rozhovoru s vedoucím katedry médií a komunikace neodpustil postěžovat si na česká média. „Média jsou u nás absolutně svobodná. Jejich kvalita je ale problematická. Nevím, jestli bude v novinách na první stránce moje setkání s čínským prezidentem. Všichni ale měli moji fotku s pandou,“ kritizoval Klaus. Možná zbytečně v zemi, kde média stále ovládá cenzura.

Poručík Sobotka Pavel Páral

Musíte si přečíst

Po zemětřesení ve střední Itálii zemřelo nejméně 120…

Pfizer se rozjel. Další akvizice míří na antibiotika

Studie: závislost české ekonomiky na Německu zesiluje

Washington: Důkazy o Gülenově vině Turci nepředložili

Trenky jako přestupek? Skupina Ztohoven nespáchala…

Vzor bitcoin. Čtyři banky společně pracují na…

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa