Osvěta spotřebitele, nebo výrobců?

18. června 2007, 00:00 - PETR HAVEL
18. června 2007, 00:00

Avizované rozšíření spektra nutričního značení na obalech potravin je na první pohled docela dobrá iniciativa. Není pochyb o tom, že informace o přítomnosti mastných kyselin, obsahu solí či vlákniny je pro dietetickou hodnotu výrobků a jejich vliv na lidský organismus podstatná.

Avizované rozšíření spektra nutričního značení na obalech potravin je na první pohled docela dobrá iniciativa.

Není pochyb o tom, že informace o přítomnosti mastných kyselin, obsahu solí či vlákniny je pro dietetickou hodnotu výrobků a jejich vliv na lidský organismus podstatná.

Je ale otázka, zda má spotřebitel o tomto vlivu dostatek informací, aby mohl nové údaje o složení potravin skutečně racionálně využít. A úplně primární otázka je, zda má spotřebitel vůbec zájem uvedené informace znát a nakolik je schopen orientovat se v často protichůdných tvrzeních propagátorů stravovacích modelů o tom, jak které látky na organismus působí. Z výzkumů prováděných Evropskou unií navíc doposud vyplývalo, že drtivá většina spotřebitelů zájem o informace na obalech nemá. Podle všeho proto, že jich je tam poněkud moc.

Pravděpodobně by určité informace, například právě týkající se nutričního složení, mohly a zřejmě i měly na obalech potravin zůstat. Naproti tomu by bylo ale zapotřebí ze seznamu jiné povinně uváděné údaje vyjmout. Méně je prostě někdy více, nehledě na to, že se stále rostoucí množství informací na obaly zejména menších výrobků už pomalu nevejde.

Ačkoli je nárůst informací Bruselem i některými výrobci odůvodňován zejména osvětou spotřebitele, jedná se ale také o ochranářská opatření vůči potravinářské produkci z takzvaných třetích zemí. Pro výrobky z Číny nebo Jižní Ameriky povinnost uvádět množství „evropských údajů“ neplatí, což umožňuje evropským výrobcům poukazovat na nižší kvalitu. Příkladem za všechny je unijní shoda v označování biopotravin, které musejí obsahovat kód certifikované kontrolní organizace. Samozřejmě je teoreticky možné, že si své kontrolní organizace nechají posvětit Bruselem dovozci kuřat třeba z Thajska, spíše však do různých administrativních tahanic nepůjdou.

Závazná struktura údajů na evropských potravinách je tedy mimo jiné překážkou zahraničního obchodu. Má to logiku. Světový trh s potravinami čeká liberalizace, což otevře rozhodně větší než současný prostor pro expanzi zboží z třetích zemí právě do Unie.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
O prázdninách projedete méně. Benzín i nafta pořád zlevňují
Zákaz kožešinových farem ročně ušetří život více jak 20 000 zvířat, ale senátoři ho nechtěli schválit
Hypotéky 2017: Regulace má za důsledek unifikaci hypoték
Auta
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka…
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Kvíz na pátek: Poznáte značku a model auta podle obrázku?
Technologie
Cnews FM: Přenos čísla do 10 dnů a dva noví operátoři [podcast]
Při instalaci nových hlavních verzí Windows 10 se zkrátí doba, kdy zařízení nelze používat
Alza to s elektromobily myslí vážně. Přidává další modely, nabídne levnější vozy i dodávky
AdwCleaner 7.0 odhalí více breberek a skenuje rychleji
Projekt otevřeného ne-x86 počítače žije. Talos II bude ještě letos, s IBM Power9 a za míň
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít