Ostrý start českého předsednictví EU

15. ledna 2009, 13:48 - Martin Bursík
15. ledna 2009, 13:48

Plyn i přes rusko-ukrajinskou krizi výhody neztratil, návrat ke starším technologiím nestačí

České předsednictví Evropské unie začalo zostra. Přerušení dodávek zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu zasáhlo celou Evropu, obzvlášť bolestivě především její východní část. Slovensko muselo utlumit činnost více než tisíce podniků, desetitisíce domácností v Bulharsku či Rumunsku měly v třeskutých mrazech zásadní problém. V této souvislosti se objevily výzvy k renesanci uhlí nebo jaderné energie. Ani jedno však není řešením.

Úspory

Zemní plyn má samozřejmě stále budoucnost. Oproti ropě jej má svět dosud k dispozici výrazně více. Ve srovnání s ropou a uhlím má plyn výrazně nižší emise. Produkuje tisíckrát méně popílku než hnědé uhlí a třistakrát méně než koks. Například emise oxidu siřičitého jsou třitisícekrát nižší u plynu než u hnědého uhlí. Zemní plyn má ve srovnání s tuhými palivy až o polovinu nižší emise oxidu uhličitého, oproti kapalným o třetinu. Proto i po aktuálních událostech trvám na tom, že plyn má velkou perspektivu jak v dopravě a vytápění, tak jako přechodové médium v elektroenergetice směrem k nízkouhlíkové ekonomice. V naší debatě však nikdy nesmějí chybět tři klíčová slova: úspory, modernizace, diverzifikace.
Česká ekonomika má dle různých studií k dispozici až 40 procent své současné spotřeby energie v úsporách, tedy takzvaných „negawattech“. Využití tohoto potenciálu výrazně sníží potřebu plyn dovážet odkudkoli. Případně umožní dovezený plyn nově využívat více v dopravě či v elektrárnách. Ušetříme především modernizací zastaralých technologií v uhelných elektrárnách, výrazným zefektivněním distribuce elektřiny a využitím účinnějších technologií v průmyslu. Významnou část energie, až 175 tisíc terajoulů, však můžeme ušetřit investicemi do úspor energie v budovách.

Snížení závislosti

Od roku 2008 podporuje Ministerstvo životního prostředí České republiky energetické úspory a využití obnovitelných zdrojů energie ve veřejném a neziskovém sektoru z operačního programu Životní prostředí. Dosud podpořené projekty představují celkovou částku ve výši více než 5,7 miliardy korun! Ministerstvo životního prostředí letos v dubnu spustí dotační program právě na podporu investic domácností do úspor – zateplování domů a bytů, výměny oken a podobně. Tento program bude svým rozsahem nebývalý. K dispozici bude už letos zhruba deset miliard korun a další prostředky očekáváme v příštích letech. To pomůže snížit nejen skleníkové emise a ušetřit domácnostem peníze, ale i naši závislost na ruském plynu.
Zemní plyn však nadále nepochybně využívat budeme. V dopravě a elektroenergetice víc než dnes. Evropa i Česko se však musejí zaměřit na mnohem lepší rozložení zdrojů plynu. Dnes už můžeme využít dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z Afriky a nesmíme otálet s dostavbou plynovodů South Stream, North Stream a Nabucco. Dnešní tříčtvrtinovou závislost na Rusku musí ČR snížit natolik, abychom nebyli závislí na tom, jak se v Moskvě nebo v Kyjevě v průběhu topné sezony dohodnou, či nedohodnou. Česká republika by měla přijmout strategii snížení závislosti na dovozu plynu z Ruska na úroveň pod 40 procent dodávek.

Řešení

Řešením aktuální krize v dodávkách plynu zcela jistě není jádro. Vždyť veškeré palivo pro naše jaderné elektrárny nakupujeme. A od roku 2010 dokonce výhradně v Rusku. Kromě toho stále nevíme, kam s vysoce radioaktivním odpadem. Náklady na zabezpečení jaderných zařízení v době narůstajícího terorismu rozhodně neklesají. A navíc – výstavba jaderného zdroje není žádným rychlým řešením. Od zahájení povolovacích řízení ke kolaudaci uplyne více než deset let. Jádro také nemůže být řešením pro všechny. Uran je neobnovitelný zdroj a jeho zásoby nestačí, aby se z dnešních tří procent energie, kterou svět vyrábí z jádra, stal významně vyšší podíl.
Řešením není ani uhlí. Ani nejmodernější technologie spalování uhlí nemají daleko k technologiím Jurského parku. Uhlí by se mělo stát strategickým zdrojem uhlovodíků v budoucnosti. Je nesmyslné a planetě i životu nebezpečné opírat budoucnost energetiky nadále o spalování uhlí. A nakonec, investice do uhlí se s tržní cenou uhlíku, kterou stanoví aukce, respektive trh s ním, dlouhodobě nevyplatí.
Investovat tedy musíme do nových technologií, výzkumu a do všech odvětví (počítaje v to dopravu, průmysl, energetiku i bydlení), především pak do energetických úspor. To je odpověď na současnou energetickou situaci a ekonomickou krizi. Nikoli návrat k technologiím minulých dvou století.

Box 1:
Klíčem jsou úspory

Energetickou náročnost českých domů lze pomocí zateplování a dalších technických opatření srazit přibližně o 175 milionů gigajoulů ročně – tedy skoro o 60 procent.
Spočetla to nezávislá studie, kterou loni nechalo sestavit Hnutí Duha.
K podobnému číslu dospěla i vládní „Pačesova“ komise.
Možnosti snižování energetické náročnosti budov dle ní činí 173 milionů gigajoulů.

Box 2:
Společný postup

Masivní investice do úspor v budovách by měla podpořit i připravovaná směrnice EU o energetické účinnosti budov.
Evropská krize zásobování ruským plynem by měla posílit záměr směrnice.
Po roce 2020 by měly mít veškeré budovy nízkoenergetický nebo dokonce pasivní standard.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče