Ostrý start českého předsednictví EU

15. ledna 2009, 13:48 - Martin Bursík
15. ledna 2009, 13:48

Plyn i přes rusko-ukrajinskou krizi výhody neztratil, návrat ke starším technologiím nestačí

České předsednictví Evropské unie začalo zostra. Přerušení dodávek zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu zasáhlo celou Evropu, obzvlášť bolestivě především její východní část. Slovensko muselo utlumit činnost více než tisíce podniků, desetitisíce domácností v Bulharsku či Rumunsku měly v třeskutých mrazech zásadní problém. V této souvislosti se objevily výzvy k renesanci uhlí nebo jaderné energie. Ani jedno však není řešením.

Úspory

Zemní plyn má samozřejmě stále budoucnost. Oproti ropě jej má svět dosud k dispozici výrazně více. Ve srovnání s ropou a uhlím má plyn výrazně nižší emise. Produkuje tisíckrát méně popílku než hnědé uhlí a třistakrát méně než koks. Například emise oxidu siřičitého jsou třitisícekrát nižší u plynu než u hnědého uhlí. Zemní plyn má ve srovnání s tuhými palivy až o polovinu nižší emise oxidu uhličitého, oproti kapalným o třetinu. Proto i po aktuálních událostech trvám na tom, že plyn má velkou perspektivu jak v dopravě a vytápění, tak jako přechodové médium v elektroenergetice směrem k nízkouhlíkové ekonomice. V naší debatě však nikdy nesmějí chybět tři klíčová slova: úspory, modernizace, diverzifikace.
Česká ekonomika má dle různých studií k dispozici až 40 procent své současné spotřeby energie v úsporách, tedy takzvaných „negawattech“. Využití tohoto potenciálu výrazně sníží potřebu plyn dovážet odkudkoli. Případně umožní dovezený plyn nově využívat více v dopravě či v elektrárnách. Ušetříme především modernizací zastaralých technologií v uhelných elektrárnách, výrazným zefektivněním distribuce elektřiny a využitím účinnějších technologií v průmyslu. Významnou část energie, až 175 tisíc terajoulů, však můžeme ušetřit investicemi do úspor energie v budovách.

Snížení závislosti

Od roku 2008 podporuje Ministerstvo životního prostředí České republiky energetické úspory a využití obnovitelných zdrojů energie ve veřejném a neziskovém sektoru z operačního programu Životní prostředí. Dosud podpořené projekty představují celkovou částku ve výši více než 5,7 miliardy korun! Ministerstvo životního prostředí letos v dubnu spustí dotační program právě na podporu investic domácností do úspor – zateplování domů a bytů, výměny oken a podobně. Tento program bude svým rozsahem nebývalý. K dispozici bude už letos zhruba deset miliard korun a další prostředky očekáváme v příštích letech. To pomůže snížit nejen skleníkové emise a ušetřit domácnostem peníze, ale i naši závislost na ruském plynu.
Zemní plyn však nadále nepochybně využívat budeme. V dopravě a elektroenergetice víc než dnes. Evropa i Česko se však musejí zaměřit na mnohem lepší rozložení zdrojů plynu. Dnes už můžeme využít dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z Afriky a nesmíme otálet s dostavbou plynovodů South Stream, North Stream a Nabucco. Dnešní tříčtvrtinovou závislost na Rusku musí ČR snížit natolik, abychom nebyli závislí na tom, jak se v Moskvě nebo v Kyjevě v průběhu topné sezony dohodnou, či nedohodnou. Česká republika by měla přijmout strategii snížení závislosti na dovozu plynu z Ruska na úroveň pod 40 procent dodávek.

Řešení

Řešením aktuální krize v dodávkách plynu zcela jistě není jádro. Vždyť veškeré palivo pro naše jaderné elektrárny nakupujeme. A od roku 2010 dokonce výhradně v Rusku. Kromě toho stále nevíme, kam s vysoce radioaktivním odpadem. Náklady na zabezpečení jaderných zařízení v době narůstajícího terorismu rozhodně neklesají. A navíc – výstavba jaderného zdroje není žádným rychlým řešením. Od zahájení povolovacích řízení ke kolaudaci uplyne více než deset let. Jádro také nemůže být řešením pro všechny. Uran je neobnovitelný zdroj a jeho zásoby nestačí, aby se z dnešních tří procent energie, kterou svět vyrábí z jádra, stal významně vyšší podíl.
Řešením není ani uhlí. Ani nejmodernější technologie spalování uhlí nemají daleko k technologiím Jurského parku. Uhlí by se mělo stát strategickým zdrojem uhlovodíků v budoucnosti. Je nesmyslné a planetě i životu nebezpečné opírat budoucnost energetiky nadále o spalování uhlí. A nakonec, investice do uhlí se s tržní cenou uhlíku, kterou stanoví aukce, respektive trh s ním, dlouhodobě nevyplatí.
Investovat tedy musíme do nových technologií, výzkumu a do všech odvětví (počítaje v to dopravu, průmysl, energetiku i bydlení), především pak do energetických úspor. To je odpověď na současnou energetickou situaci a ekonomickou krizi. Nikoli návrat k technologiím minulých dvou století.

Box 1:
Klíčem jsou úspory

Energetickou náročnost českých domů lze pomocí zateplování a dalších technických opatření srazit přibližně o 175 milionů gigajoulů ročně – tedy skoro o 60 procent.
Spočetla to nezávislá studie, kterou loni nechalo sestavit Hnutí Duha.
K podobnému číslu dospěla i vládní „Pačesova“ komise.
Možnosti snižování energetické náročnosti budov dle ní činí 173 milionů gigajoulů.

Box 2:
Společný postup

Masivní investice do úspor v budovách by měla podpořit i připravovaná směrnice EU o energetické účinnosti budov.
Evropská krize zásobování ruským plynem by měla posílit záměr směrnice.
Po roce 2020 by měly mít veškeré budovy nízkoenergetický nebo dokonce pasivní standard.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Dotace na fotovoltaiku: Od září až 150 tisíc korun na větší systémy
5 aplikací, které Vás ochrání před otravnými telefonáty
Jak mohou soukromé kuřácké kluby a spolky zničit restaurace, hospody i jejich majitele
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Auta
Na Audi RS Q5 už čekat nemusíte. K dispozici je SQ5…
Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Technologie
Google dnes představí Android O. Stylově na zatmění Slunce v USA
Intel vydává nové Atomy pro servery. 16 jader, spotřeba do 30 W a 10 Gb/s síťovky k tomu
Xbox One X bude stát 13 500 Kč. Do obchodů půjde i limitovaná edice Scorpio
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít