Ostravsko: Nejen firmám došla trpělivost

12. října 2012, 09:54 - Jan Stuchlík
12. října 2012, 09:54

Po 15 letech, kdy nikdo nebyl schopen řešit dlouhodobou vysokou nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji, se tamní firmy, obce a kraj spojily do Paktu zaměstnanosti. Ten mimo jiné vytvoří podmínky, aby firmy snadno nacházely lidi, které potřebují.

Zní to jako paradox. V kraji se 73 tisíci lidmi bez práce mají tamější firmy problém najít vhodné kvalifikované zaměstnance. V Moravskoslezském kraji žije 15 % všech českých nezaměstnaných a region vede žebříček českých krajů v počtu lidí bez práce. Severomoravským firmám chybějí lidé, kteří by uměli jazyky, měli dostatečnou znalost informačních technologií a hlavně by měli technické vzdělání.

Tato bolest zdaleka není nová. Už v polovině 90. let minulého století přišlo na Ostravsku o práci nárazově 130 tisíc horníků a hutníků z restrukturalizovaných státních firem. Od té doby se s počty nezaměstnaných a především dlouhodobě nezaměstnaných nikomu nepodařilo nic udělat. Ukázalo se, že stát nemá systém, jak takto velké změny v regionální ekonomice řešit. Aktivní politika zaměstnanosti selhala. Nepomohly nahodilé rekvalifikace. Trvalo to až do roku 2005. Tehdy se začali scházet představitelé kraje a krajských rozvojových institucí, obcí a firem, kterým už došla trpělivost. Společně odstartovali hledání cest, jak počty nezaměstnaných snížit a nastartovat novou éru severomoravské ekonomiky.

Tato snaha postupně vyústila v uzavření Moravskoslezského paktu zaměstnanosti v únoru loňského roku. Letos v září se k němu přidal i Úřad práce ČR. Na jednotlivé projekty už šlo více než 400 milionů korun. Cíle paktu jsou ambiciózní – do roku 2016 vytáhnout podíl zaměstnaných osob na ekonomicky aktivní populaci z 50 % na celostátní průměr přes 54 %, což by znamenalo, že bude pracovat o 30 tisíc lidí více než dnes, a do roku 2020 se pohybovat nad tímto průměrem.

Podle potřeb firem

Samotný Pakt zaměstnanosti se inspiruje podobnými pakty v zahraničí a některé jeho dílčí projekty navazují na předchozí úspěšné severomoravské zkušenosti. Klíčové pro dosažení jeho cílů bude aktivní zapojení firem. V tuto chvíli se do něj zapojily podniky, které zaměstnávají 70 % lidí v kraji a působí převážně na Ostravsku, kde je více než polovina všech nezaměstnaných v kraji. Patří mezi ně velké hutní a ocelářské společnosti či osm oborových klastrů, které samy sdružují více než stovku středních a menších podniků. „To, že se aktivně do řešení situace na moravskoslezském trhu práce zapojily až teď, je dáno vývojem. Prostě zjistily, že jde o neudržitelný stav a že jejich část práce za ně nikdo neudělá,“ říká Magda Habrmanová, ředitelka Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje.

Práce na Paktu začaly zjišťováním potřeb firem v oblasti zaměstnanosti. „Zároveň jsme se jich ptali, jak by tyto potřeby chtěly naplnit. Na základě těchto informací jsme pak vytvořili základní nástroje, které mají situaci změnit. Třeba jsme zjistili od zahraničních, ale i českých firem, že pořád mají problém s nedostatečnou znalostí jazyků u zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání. Proto jsme vytvořili projekt Gate Open, díky němuž se budou učit jazyky tak, aby byl region konkurenceschopný,“ vysvětluje tvorbu Paktu jeho tajemník Petr Czekaj. Jako další velký problém firmy viděly nedostatek technicky vzdělaných lidí. Důvodem je jednak to, že tisíce dlouhodobě nezaměstnaných celý život pracovaly v dolech nebo v hutích a potřebné dovednosti prostě nemají. Jednak jde o dlouhodobě podceňovanou komunikaci mezi firmami a technickými školami, jaké lidi potřebují a co je školy mají naučit.

Technické školy jsou plné

V rámci Paktu proto vznikl projekt Brána k technické kariéře, který má zajistit novou generaci techniků a řemeslníků pro firmy v kraji. Ještě před podpisem Paktu se místní firmy začaly mnohem více věnovat středním technickým školám, aby přesvědčily studenty a jejich rodiče, že má smysl zvolit technickou kariéru. Vybraní studenti chodili na jedno- až dvoudenní stáže, kde trávili čas s manažerem firmy, aby poznali její fungování a mohli své zkušenosti sdělit vrstevníkům. Do škol také začali chodit zástupci firem od technických profesí až po vysoké manažery, aby zbourali některé mýty, například že technické profese jsou špatně placené. „Do těchto projektů se zapojilo 12 technických středních škol z celého kraje. Střední technické školy teď máme v podstatě plné a zájem o studium na nich roste,“ chlubí se dílčím úspěchem Czekaj. Teď se mají projekty zaměřit i na žáky základních škol a jejich rodiče. „Firmy, které se těchto projektů účastnily, rychle pochopily, že si tak mohou snadno najít zajímavé budoucí zaměstnance,“ jmenuje jednu z výhod většího zapojení podniků do vzdělávání mladých lidí Habrmanová.

V kraji by se měl rovněž rozvinout systém vyhledávání talentovaných středoškoláků a vysokoškoláků, kteří se budou moci dále vzdělávat nad rámec běžné výuky. Běžnější by měly být i stáže ve firmách pro studenty i učitele.

Zaměstnanci zadarmo

Pakt by měl ověřit i v Česku dosud nepoužívaný koncept veřejné agentury práce, která má anglický název Labour Pool. Má jít o agenturu, která by se zaměřovala na dlouhodobě nezaměstnané, absolventy bez praxe, kteří nemohou najít práci, či jinak znevýhodněné uchazeče o zaměstnání. Podmínkou je, že se tito lidé sami budou chtít do práce vrátit. Na základě požadavků firem budou proškoleni a následně firmám zapůjčeni jako běžní agenturní zaměstnanci. S tím rozdílem, že jejich mzdu bude plně hradit Labour Pool, a to až po dobu jednoho roku.

„Nezaměstnaní se vrátí do práce, získají zpět základní návyky a hlavně praxi. Navíc firmy budou muset takto zaměstnaným lidem po uplynutí roku dát pracovní smlouvu. Tento koncept funguje ve Velké Británii či Nizozemsku. Ukazuje se, že až 70 % lidí, kteří takovou agenturou prošli, našlo dlouhodobou práci,“ vysvětluje smysl agentury Czekaj. Pro firmy se tak naskytne šance nejen pokrýt aktuální potřebu práce, ale získat do budoucna lidi, které si během onoho roku zadarmo vyzkouší.

Pilotní projekt Labour Poolu se bude týkat šesti stovek lidí, ze stovky z nich se stanou agenturní zaměstnanci. Zbytek získá lepší péči, pokud jde o přípravu na vstup na trh práce, než poskytují úřady práce. Autoři projektu spočítali, že kdyby se tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti uplatnil v rámci celé republiky a obsloužil by 20 tisíc lidí za rok, stát by na podporách v nezaměstnanosti a sociálních dávkách ušetřil 3,5 miliardy korun.

Přivřené dveře k penězům

Jako největší dosavadní problém Paktu se ukazuje jeho financování. Z naprosté většiny jsou projekty placeny z evropských fondů. Jenže řada nástrojů je nová a jen těžko se přizpůsobuje zaběhlým pravidlům pro čerpání evropských peněz. To je i případ Labour Poolu, jehož schvalování se táhne už více než rok, protože autoři projektu museli vysvětlovat ministerstvu práce a sociálních věcí například to, že nejde o nepovolenou veřejnou podporu. To je totiž jedno z kritérií pro použití evropských fondů. Nicméně už teď se pracuje na tom, aby při přípravě pravidel čerpání unijních peněz po roce 2014 měly projekty Paktu k dotacím dveře otevřené.

Pakt cílí i na rozvoj podnikavosti v regionu, nicméně sami jeho zástupci tvrdí, že nová pracovní místa ve velkém nevytvoří. To je na investorech, kteří si Moravskoslezský kraj vyberou pro své působení. Úspěšným naplněním svých cílů ovšem může Pakt výrazně přispět k nalákání těch perspektivních. Protože jim nabídne kvalifikovanou pracovní sílu, která nebude jen schopná montovat auta či jiné stroje, ale také se na jejich vývoji a výrobě aktivně podílet.

OSTRAVSKO (okres Ostrava-město) Rozloha: 332 km2
Počet obyvatel: 329 961
Hustota zalidnění: 994 ob./km2
Nezaměstnanost: 11,9 %
Počet uchazečů o jedno pracovní místo: 10,5
Počet podnikajících subjektů: 77 565

Z toho:
Počet obchodních společností: 12 073
Počet fyzických osob: 56 507
Největší zaměstnavatel: ArcelorMittal, Vítkovice, OKD
Nejdůležitější obory: hutnictví, těžba, strojírenství

Mohlo by vás zajímat

ilustrační foto

Hledáte otce? Přejeďte prstem vpravo

Hodinky Rolex

Nechtěné švýcarské hodinky má zachránit internet

Theresa Mayová (Zdroj: ČTK)

50 nejmocnějších lidí světových financí

 bitcoin

Zakletý bitcoin. Stát nedokáže ohlídat byznys ve virtuální měně

Praha Ilustrační foto

Zůstaňte v Praze! Průvodce týdeníku Euro víkendovou metropolí #22

 Umělá inteligence (ilustrační foto)

Giganti ze Sillicon Valley uzavřeli partnerství pro vývoj umělé inteligence

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče