OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY A OCHRANNÉ NÁPOJE

21. srpna 2006, 00:00 - Tomáš Neugebauer
21. srpna 2006, 00:00

Jaké jsou současné povinnosti zaměstnavatelů při přidělování osobních ochranných pracovních prostředků? Jsou daňově uznatelné? Existuje nějaký závazný regulativ, nebo v této oblasti došlo k zásadním změnám? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v následujícím textu. OBSAH: 1. Osobní ochranné pracovní prostředky 1.

Jaké jsou současné povinnosti zaměstnavatelů při přidělování osobních ochranných pracovních prostředků? Jsou daňově uznatelné? Existuje nějaký závazný regulativ, nebo v této oblasti došlo k zásadním změnám? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v následujícím textu. OBSAH:

1. Osobní ochranné pracovní prostředky

1.1. Poslední možnost řešení

1.2. Definice osobních ochranných pracovních prostředků

2. Interní předpis firmy na poskytování ochranných prostředků

2.1. Interní předpis jako základ

2.2. Příprava interního předpisu

2.3. Zpracování interního předpisu

3. Přidělování ochranných prostředků zaměstnancům

4. Nákup ochranných prostředků

5. Udržování ochranných prostředků

6. Bezpečnostní přestávky

7. Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky

8. Ochranné nápoje 9. Vyhledávání a hodnocení rizik

10. Přehled souvisejících právních předpisů

1. Osobní ochranné pracovní prostředky

1. 1. Poslední možnost řešení Zákoník práce ukládá zaměstnavateli v případě, že rizika při práci nelze odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce (tedy až jako poslední možnost řešení!), přidělit zaměstnanci osobní ochranné pracovní prostředky.

V souladu s požadavkem zákoníku práce poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci osobní ochranné pracovní prostředky, jakož i mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje bezplatně.

1. 2. Definice osobních ochranných pracovních prostředků Za osobní ochranné pracovní prostředky se považují ochranné prostředky, které: - chrání zaměstnance před riziky, - neohrožují jejich zdraví, - nebrání při výkonu práce a - splňují požadavky stanovené právním předpisem.

Naopak za ně nejsou považovány: - běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, - výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb, - speciální ochranné prostředky používané v armádě, bezpečnostních nebo pořádkových silách, - výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích (např. bezpečnostní vesty), sportovní výstroj a vybavení, ochranné prostředky pro sebeobranu (například sprej, který u sebe má pokladní při převozu hotovosti), - prostředky pro zjišťování a signalizaci rizik a škodlivin na pracovišti (například osobní dozimetry zaměstnanců v nemocnicích).

Pokud pracovní oděvy nebo obuv podléhají mimořádnému opotřebení, jsou považovány za osobní ochranné pracovní prostředky, a musí proto u nich být náležitě postupováno (povinnost bezplatného přidělení, zajišťování údržby zaměstnavatelem a tak dále).

2. Interní předpis firmy na poskytování ochranných prostředků

2. 1. Interní předpis jako základ Zaměstnavatel poskytuje osobní ochranné pracovní prostředky podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce ve své firmě. Znamená to tedy, že zaměstnavatel musí zpracovat svůj interní předpis pro přidělování výše uvedených prostředků, nikoliv jen osobních ochranných pracovních prostředků.

Platnost všech dřívějších předpisů či opatření o přidělování těchto prostředků (rezortní, hygienické předpisy a podobně) byla zrušena, a proto není možné postupovat podle takzvaných regulativů. Pokud byste je získali, jsou již neplatné a v případě kontroly inspektorátu práce neobstojí.

Bez vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce a zpracování seznamu pro přidělování prostředků nelze určit, které osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky jsou nutné pro dosažení, zajištění a udržení příjmu v konkrétní firmě (a tedy lze je použít jako daňové náklady).

Podle pokynu Ministerstva financí č. D-190 jsou za daňové výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na hygienické vybavení pracovišť považovány „výdaje (náklady), které je zaměstnavatel povinen hradit, včetně výdajů na pořízení osobních ochranných pracovních prostředků podle obecně závazných právních předpisů“. Tyto věci tedy musí splňovat podmínky uvedené na dalších místech této přílohy.

2. 2. Příprava interního předpisu Postup pro zpracování interního předpisu firmy pro přidělování prostředků určuje nařízení vlády č. 495/2001 Sb.

Nejprve je nutné provést hodnocení rizik pro výběr osobních ochranných pracovních prostředků podle přílohy č. 1 tohoto nařízení a vyhodnotit konkrétní podmínky práce (například: mzdová účtárna - manipulace s písemnostmi v účetním archivu - mimořádné znečištění oděvu).

Na základě zjištěných údajů se provede výběr osobních ochranných pracovních prostředků podle přílohy č. 2 a 3. Ten se doplní potřebnými prostředky podle vyhodnocených konkrétních podmínek (manipulace s písemnostmi v účetním archivu - pracovní plášť).

Škála poskytovaných prostředků je velice široká. Může například zahrnovat i poskytování spodního prádla v provozech s nebezpečím výbuchu.

Na výběru ochranných prostředků by se měli podílet i zaměstnanci, kteří je budou používat.

Tímto způsobem se vytvoří základ pro interní předpis firmy.

2. 3. Zpracování interního předpisu Na základě získaných informací se zpracuje interní předpis.

Vzhledem k tomu, že pracovní oděv nebo obuv nejsou automaticky považovány za osobní ochranné pracovní prostředky, je vhodné, když v interním předpise o jejich poskytování nejsou tyto oděvy či obuv řešeny (samozřejmě jen v případě, že nejsou součástí osobních ochranných pracovních prostředků). Pracovní oděvy by tedy měly být řešeny v jiném samostatném interním předpise (způsob přidělení, komu, popis oděvu včetně způsobu odlišení od občanského oblečení a tak dále).

Interní předpis musí především obsahovat seznam poskytovaných osobních ochranných pracovních prostředků včetně doby jejich životnosti. Zaměstnavatel musí stanovit způsob, podmínky a dobu jejich používání na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště. Přihlédnout se musí i k vlastnostem těchto prostředků.

Vhodné je, aby interní předpis obsahoval i popis, jakým způsobem se provádí nákup osobních ochranných pracovních prostředků. Pozor: Zákoník práce výslovně zakazuje nahrazovat poskytování těchto prostředků finančním plněním. Není tedy možné dávat zaměstnancům peníze, aby si ochranné prostředky sami pořídili.

V předpisu by dále mělo být uvedeno: - co vše musí osobní ochranné pracovní prostředky splňovat, - způsob jejich skladování, - způsob jejich vydávání zaměstnancům, - ustanovení o jejich používání, - ustanovení o udržování těchto prostředků, - zásady pro jejich přezkušování, - způsob navracení těchto prostředků (jedná se o totiž majetek firmy), - pravidla pro jejich likvidaci.

Též by neměl být opomenut vzor dokladu, na kterém bude prováděna evidence vydaných osobních ochranných pracovních prostředků. Vhodné je, umožňuje-li tento doklad nejen potvrzení jejich vydání, ale i potvrzení poučení o zacházení s nimi -zaměstnanec totiž musí být povinně seznámen s používáním přidělených prostředků. Součástí tohoto seznámení by mělo být i upozornění na dodržování hygienických pravidel, pokud je určitý prostředek používán více zaměstnanci.

Interní předpis o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků musí být průběžně aktualizován, minimálně po každém novém hodnocení rizik při práci.

3. Přidělování ochranných prostředků zaměstnancům

Při vytváření seznamu se nesmí zapomenout, že osobní ochranné pracovní prostředky se nepřidělují na vykonávanou funkci, ale že musí být přiděleny vždy ke konkrétní činnosti, byť by byla vykonávána jen krátce a výjimečně. Přidělení je nutné bez ohledu na to, jde-li o zaměstnance, nebo jinou osobu, která se (se souhlasem zaměstnavatele) pohybuje v prostoru, kde riziko působí, nebo vykonává činnost s tímto rizikem spojenou.

Je tedy možné přiřadit pracovní plášť k funkci mzdové účetní, ale lepší je přiřadit jej k výkonu konkrétní činnosti - neboť tak je méně pravděpodobné, že se plášť zapomene přidělit jinému zaměstnanci, který půjde například jako člen skartační komise provádět manipulaci s písemnostmi uloženými v archivu.

Vedoucí zaměstnanec, který podřízenému pracovníkovi přidělí konkrétní práci, mu též musí na základě interního předpisu přidělit odpovídající osobní ochranný pracovní prostředek (včetně stanovení individuální lhůty použitelnosti v osobním listě výdeje). Před výkonem této práce si zaměstnanec musí tento prostředek vyzvednout. Poskytnuté osobní ochranné pracovní prostředky musí být vzájemně slučitelné -nesmí se tedy vzájemně negativně ovlivňovat.

4. Nákup ochranných prostředků

Na co si dát pozor při nákupu osobních ochranných pracovních prostředků?

Tyto prostředky musí vyhovovat individuálním požadavkům zaměstnance, který je má používat. To například znamená, že není možné nakoupit jen jednu velikost zátek do uší pro všechny zaměstnance nebo poskytnout ochranné brýle bez dioptrických skel pro zaměstnance, který běžně nosí brýle.

Již neplatí, že prostředky musí být schváleny státní zkušebnou. Musí však splňovat požadavky stanovené prováděcím právním předpisem (nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky). Ten stanoví, že jiné (než splňující tyto požadavky) nesmí zaměstnavatel zaměstnanci přidělit.

Podle zmíněného předpisu musí být u každého prostředku zajištěno (výrobcem nebo dovozcem) posouzení shody. Dokladem o jeho provedení je uvedení značky CE (u prostředků vyrobených v České republice nebo v jiných zemích Evropské unie). Prohlášení o shodě se kupujícímu neposkytuje.

Označení CE musí být umístěno na každém kusu ochranného prostředku a provedeno tak, aby bylo viditelné a nesmazatelné po celou předpokládanou dobu životnosti. Pokud to vzhledem k vlastnostem prostředku není možné, může být označení CE umístěno na obale.

V případě, že prostředek má původ v jiné než členské zemi Evropské unie, je nutným dokladem Prohlášení o shodě (vypracované výrobcem nebo dovozcem) nebo ujištění o vydání tohoto prohlášení.

Právě uvedení značky CE (nebo ujištění o vydání prohlášení o shodě) je důkazem pro kontrolní orgán (inspekci práce), že poskytované prostředky splňují povinnost stanovenou zákoníkem práce (který odkazuje na požadavky stanovené prováděcím právním předpisem). Právě to je důležitá podmínka i pro daňovou uznatelnost souvisejících nákladů.

Nakupované osobní ochranné pracovní prostředky dále musí mít: - identifikační údaje o výrobci, případně dodavateli, - návod v českém jazyce.

Z návodu musí být zřejmé především informace o: - skladování prostředku, - jeho používání, - čistění, údržbě, seřizování nebo dezinfekci, - dosahované účinnosti, - vhodném příslušenství a náhradních dílech, - třídě ochrany odpovídající různým úrovním rizika, - době použitelnosti, respektive životnosti, - vhodném způsobu balení pro přepravu, - významu všech označení umístěných na prostředku.

5. Udržování ochranných prostředků

Osobní ochranné pracovní prostředky musí být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se

rizikům a jejich používání nesmí představovat pro zaměstnance další riziko.

Zaměstnavatel má za povinnost udržovat je v použivatelném stavu, tedy zajišťovat provádění jejich údržby, čištění, praní a tak dále.

Pokud jsou u prostředků stanoveny prohlídky nebo zkoušky (například u bezpečnostních pásů), musí je zaměstnavatel v předepsaných intervalech zajišťovat.

Dále musí zajistit uložení používaných ochranných oděvů v souladu s požadavky nařízení vlády č. 178/2001 Sb., příloha č. 11 (občanský oděv společně s pracovním, nebo jejich oddělené ukládání).

Zaměstnanec má provádět denní běžnou údržbu těchto prostředků.

Pokud během stanovené doby životnosti ztratí prostředek ochranné vlastnosti, musí být zaměstnanci přidělen nový. Lhůta stanovená v interním předpise je pouze orientační a též může sloužit k stanovení výše náhrady škody za prostředek, pokud ho zaměstnanec poškodí (dobu použitelnosti stanovenou výrobcem je nutné považovat za maximální).

Další povinností zaměstnavatele je provádět kontrolu jejich používání. Tu by zvláště měly provádět přímí nadřízení zaměstnanců, kteří mají prostředky používat.

6. Bezpečnostní přestávky

Pokud je při trvalé práci, která je na základě kategorizace prací zařazená jako riziková, nezbytné nepřetržitě používat osobní ochranné pracovní prostředky, a pokud to povaha těchto prostředků vyžaduje, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky. Při nich může zaměstnanec tyto prostředky odložit.

Počet bezpečnostních přestávek a jejich trvání se upraví podle charakteru práce a pracovních podmínek a též druhu prostředku. Tyto údaje by měly být uvedeny v interním předpise nebo v příslušném pracovním postupu.

Po dobu bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec exponován rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity.

7. Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky

Zákoník práce neřeší pouze poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, ale i mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. I ty musí být bezúplatně poskytovány zaměstnancům na základě interního předpisu.

Interní předpis musí být zpracován zaměstnavatelem na základě zhodnocení rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohrožení dráždivými látkami. Vodítkem pro zpracování i této části interního předpisu je opět nařízení vlády č. 495/2001 Sb. V příloze číslo 4 naleznete přehled doporučeného množství mycích a čisticích prostředků a též i ručníků (dva kusy za rok).

K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění se poskytují dezinfekční prostředky nebo ochranné masti s těmito účinky. Na základě provedeného zhodnocení ohrožení dráždivými látkami mohou být v interním předpise uvedeny a zaměstnancům poskytovány například také zubní pasta, kartáček na zuby, regenerační krém či mast a podobně.

Povinnost poskytování ručníku může být vypuštěna, jestliže je stejná funkce zajištěna například elektrickými sušáky. Poskytování mýdla může být nahrazeno tekutým mýdlem u umývadel. Vše závisí na vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, které je promítnuto do interního předpisu firmy.

8. Ochranné nápoje

Poskytování ochranných nápojů se provádí v souladu s nařízením vlády č. 178/2001 Sb., a to opět bezplatně. Zamě
stnavatel i v tomto případě musí zpracovat (podle konkrétních rizik) vlastní seznam.

Na poskytování ochranných nápojů, které slouží k doplnění ztrát tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním, vzniká nárok: - při trvalé práci zařazené v nařízení vlády do třídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za podmínek, kdy jsou v pracovních prostředích překračovány maximální přípustné operativní teploty stanovené pro příslušnou třídu práce, - když se měřením prokáže, že při vykonávané práci dochází ke ztrátě tekutin potem a dýcháním více než 1,25 litru za osmihodinovou směnu, - při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud je teplota venkovního vzduchu naměřená ve stínu v časovém rozmezí 10 až 17 hodin vyšší než hodnota operativní teploty stanovené pro danou třídu práce, - při trvalé práci na uzavřených pracovištích, kde musí být z technologických důvodů udržována teplota 4 stupně Celsia a nižší, - při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud jsou nejnižší venkovní teploty naměřené v průběhu pracovní doby nižší než 4 stupně Celsia. Z tohoto jasně vyplývá, že se neposkytují jen chladné, ale i teplé ochranné nápoje.

Ochranné nápoje musí být zdravotně nezávadné, musí mít vhodnou teplotu a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostního procenta cukru. Též nesmí obsahovat více než jedno hmotnostní procento alkoholu. Tomu z alkoholických nápojů vyhoví nealkoholické pivo a pivo se sníženým obsahem alkoholu, nikoliv však výčepní, takzvané desetistupňové.

Nápoje pro mladistvé nesmí alkohol obsahovat vůbec. Mladistvým tedy nemůže být poskytnuto ani nealkoholické pivo, neboť může obsahovat až 0,4 hmotnostního procenta alkoholu.

Teplé nápoje musí být poskytnuty v množství alespoň půl litru za směnu. Chladné nápoje pak v množství odpovídající nejméně 70 procent tekutin ztracených za směnu. Součástí ochranných nápojů mohou být i potravní doplňky.

9. Vyhledávání a hodnocení rizik

Rozsah, druhy a doby pro použití jednotlivých prostředků si určuje zaměstnavatel sám ve svém interním předpise. Činí tak na základě hodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, nikoliv na základě někým vydaného regulativu.

Provést vyhledání a hodnocení rizik při práci je povinností každého zaměstnavatele, která mu vyplývá ze zákoníku práce. Tuto činnost je povinen provádět jako součást prevence rizik. Pokud k ní není odborně způsobilý, musí si zajistit odborně způsobilou osobu splňující požadavky § 132b zákoníku práce.

Vyhledávání a hodnocení rizik při práci je vedle kategorizace prací základním „stavebním kamenem“ bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v každé firmě, a to nejen pro oblast poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků nebo ochranných nápojů, ale pro všechny oblasti řízení pracovních rizik.

10. Přehled souvisejících právních předpisů

- Zákoník práce (zákon č. 65/1965 Sb., v platném znění), § 133a - Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci § 27 a příloha č. 11 - Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků - Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče