OSN je odsouzena k selhávání

05. května 2003, 00:00 - Petr Mach, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku
05. května 2003, 00:00

Má existence této mezinárodní instituce vůbec smysl? Válka v Iráku odkryla slabiny OSN, o kterých se mnozí domnívají, že jsou - nebo že by měly být - nositelem legitimity mezinárodních ozbrojených akcí. Tyto slabiny jsou ovšem fundamentální a navozují otázku, zda má další existence OSN v dosavadní podobě smysl, či zda má smysl vůbec.

Má existence této mezinárodní instituce vůbec smysl?

Válka v Iráku odkryla slabiny OSN, o kterých se mnozí domnívají, že jsou - nebo že by měly být - nositelem legitimity mezinárodních ozbrojených akcí. Tyto slabiny jsou ovšem fundamentální a navozují otázku, zda má další existence OSN v dosavadní podobě smysl, či zda má smysl vůbec.

Organizaci spojených národů tvoří 191 členských zemí. Mnozí lidé považují OSN za arbitra mezinárodních sporů - a rozhodnutí OSN považují za kritérium legality při jejich řešení. Toto chápání legality se opírá o dokument nazvaný Charta OSN a podepsaný v červnu 1945, tedy těsně po skončení druhé světové války.

Vyhaslá OSN

Podle tohoto výkladu je narušení státní suverenity legální, děje-li se s posvěcením OSN. Orgánem OSN, který má na základě Charty OSN mandát k rozhodování o „oprávněnosti“ vojenských akcí, je Rada bezpečnosti. Charta OSN dává - na základě výsledků druhé světové války - pěti stálým členům Rady bezpečnosti právo veta. Podle tohoto přístupu je jakákoli válka nelegální, pokud s ní nebude souhlasit Čína, Francie, Rusko, Velká Británie nebo USA. O co se opírá právo veta těchto zemí? Proč mají na rozdíl od ostatních 186 členských zemí právo veta? Odpověď je zřejmá: Jejich právo se opírá o souhlas signatářů Charty OSN. Tyto podpisy se zase opírají o výsledek druhé světové války. Dnes je ale jiná situace a tomu odpovídá zahraniční politika jednotlivých zemí. Země, která začne mít pocit, že její reálná moc začíná převyšovat pravomoc, kterou jí dává OSN, začne OSN obcházet (např. USA). Na druhé straně země, která má pocit, že její reálná moc je nižší než pravomoc, kterou jí dává OSN, bude hájit status quo a bude trvat na tom, že jedině OSN má právo řešit mezinárodní konflikty (případ Francie). Tato divergence reálné moci a původně nadefinované moci narůstá s ubíhajícím časem. Konkrétní francouzské právo veta se může dnes, po 58 letech po druhé světové válce, jevit jako nepřiměřené. Francie je dnes poměrně nevýznamná země a její schopnost prosazovat své zájmy ve světě bude patrně nadále klesat.

Úskalí mezinárodního práva

Kromě zastaralosti rozdělení pravomocí v OSN existuje ještě jeden závažnější argument proti chápání OSN jako mezinárodního arbitra. Pojmy legalita a právo, které jsou jasně definovány v kontextu konání jednotlivců spadajících do jurisdikce státu, jsou stěží přenositelné do kontextu konání států. Stát totiž na rozdíl od OSN disponuje schopností vymáhat dodržování svých právních norem, což je nezbytný atribut pro to, aby mohly být definovány pojmy legalita a právo. Jurisdikce je oblast působení práva s mocí své zákony vynucovat. Základními atributy jurisdikce jsou výklad spravedlnosti, její vynucení z pozice síly a systém obrany proti ohrožení zvenčí. Stát je jurisdikcí, protože disponuje vládou, soudy, policií a armádou. OSN není jurisdikcí, protože jí tyto atributy chybí (a existuje dost argumentů, že je to dobře). Při sporech mezi jurisdikcemi tudíž neexistuje vyšší instance a spory se - z podstaty - řeší buď diplomacií, nebo bojem. Mandát dnešní OSN je v každém případě pouze zdánlivý, protože OSN sama nemá reálnou sílu a její rozhodnutí jsou koneckonců vždy jen výsledkem diplomacie nebo hrozby použití práva silnějšího. OSN tak může být nanejvýš využívána jako zástěrka, dávající akcím jednotlivých mocností zdání legality. Pokus pasovat OSN - či jakoukoli jinou mezinárodní organizaci - do role mezinárodního arbitra je z výše uvedených důvodů odsouzen k trvalému selhávání.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče