Originální investice norské vlády

30. ledna 2009, 12:37 - Jan Vosmanský
30. ledna 2009, 12:37

Větrné elektrárny na širém moři mohou přispět k řešení energetických problémů EU

Před 40 lety byla nedaleko norského pobřeží v Severním moři objevena ropa. Norská společnost StatoilHydro ASA od té doby patří k největším provozovatelům „offshore“ ropných plošin. Svou „ropnou“ pověst chce vylepšit obřími plovoucími větrnými turbínami, které mají být instalovány na širém moři. Takové projekty budou využívat silnějších a stálejších mořských větrů a velkých vodních ploch, na nichž instalované vrtule o vysoké kapacitě nebudou vyvolávat odpor obyvatel jako na pevnině. Navíc bude možné využít zkušeností z výstavby ropných těžebních plošin na širém moři.

Začátek letos na podzim

Ze zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) zveřejněné loni v červnu v Tokiu vyplývá, že mají-li celosvětové emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, do roku 2050 poklesnout na polovinu dnešního stavu, bude nezbytné v příštích desetiletích vybudovat 1400 jaderných elektráren. A zároveň bude třeba výrazně rozšířit využívání větrných elektráren a investovat asi 45 bilionů dolarů do rozvoje alternativních energetických zdrojů. Norsko bude v blízké budoucnosti využívat větrné elektrárny zcela originálním způsobem – vystaví je na moři s velkou hloubkou. První plovoucí větrné turbíny na světě – projekt Hywind u města Utsira – mají mít velikost obřích letadel. Turbína Hywind o průměru 107 metrů by měla nedaleko města Utsira vyprodukovat 2,3 megawattů a ročně zhruba 22 gigawatthodin. Věž turbíny bude čnít asi 65 metrů nad hladinou moře s hloubkou 120 až 700 metrů. Samotná turbína pak bude upevněná pod hladinou moře v betonovém tubusu o délce 120 metrů. Věž vybuduje asi deset kilometrů od pobřeží regionu Rogaland firma Siemens a měla by fungovat optimálně i při velkých vlnách. V baterii bude dvě stě větrných „mlýnů“ s celkovou možnou roční produkcí zhruba 4,5 terrawathodiny. Do roku 2010 ji bude následovat další baterie plovoucích větrných „mlýnů“ – „elektrárna“ Sway s výkonem pět megawattů.
Výstavba první plovoucí větrné elektrárny na světě začne letos na podzim. Třímetrový prototyp se úspěšně testuje od roku 2005 na simulátoru v mořské laboratoři Nadace pro vědecký a průmyslový výzkum ústavu (SINTEF) v Trondheimu.

Větší zkušenosti

Norské větrné parky na širém moři by mohly během příštích deseti let vyprodukovat dostatek energie i na export do Evropské unie. Dle poslední zprávy Energetické rady Norska chce země do tohoto odvětví investovat do roku 2025 přibližně 44 miliard dolarů.
Norsko má velký potenciál pro výrobu větrné energie mimo pevninu. Vývoz této zelené energie by mohl pomoci EU splnit jeden z jejích cílů v energetické oblasti – do roku 2020 získávat dvacet procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů, jako je voda, vítr, slunce a energie vln.
Náklady na dostatečně výkonný park (od pěti do osmi tisíc megawattů instalované kapacity) se odhadují na sto až 220 miliard norských korun (dvacet až 45 miliard dolarů). To znamená zhruba dvacet až 28 milionů norských korun na jeden instalovaný megawatt. Předpokládaný výkon by se měl rovnat energii z asi osmi jaderných elektráren.
Dle zprávy energetické rady však Norsko na takový mimořádný projekt potřebuje upravit legislativu, zvýšit dotace a pobídky a také vytvořit vhodnou infrastrukturu. Zpráva sice připomíná, že největší producenti větrné energie, například Dánsko (vyrábí jí nejvíce na světě), Německo a Velká Británie, učinili dosud pro využití síly větru mnohem více než Norsko, ale v jejich případě jde o větrné parky na pevnině a v nehlubokých pobřežních vodách. Norsko má díky velkému počtu těžebních plošin mnohem větší zkušenosti s projekty na širém moři a hodlá je v příštích letech využít na výrobu větrné energie.

Zájem ropných společností

V oblasti „zelené energie“ chtějí podnikat i ropné společnosti. Norská společnost StatoilHydro ASA informovala, že investuje zhruba 400 milionů norských korun do výstavby pilotního projektu – první plovoucí větrné turbíny na světě. Norsko chce do takových větrných turbín investovat, i když jsou dražší než ty, které jsou provozovány na pevnině. Ropné a plynárenské těžební plošiny by chtěly v budoucnu pokrývat velkou část energie na svůj chod z plovoucích větrných parků.
S plovoucími větrnými elektrárnami dosud nejsou zkušenosti a jejich komercionalizace a využití v širším měřítku zabere ještě mnoho času – včetně souvisejícího výzkumu. Ten se také týká nezbytné údržby plovoucí větrné elektrárny za podmínek nejvyšších bezpečnostních standardů.
Největším problémem takových parků však je bezvětří, protože výrobu elektřiny z větru značně komplikuje. Dle norského ministerstva ropného a energetického průmyslu by kvůli tomuto problému měly být větrné parky doplněny hydrogenerátory, které by mohly být v provozu dle potřeby.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče