Optimismus a celer

10. září 2008, 12:11 - Benjamin Kuras
10. září 2008, 12:11

Chvála české mozzarelly i pastrami

Optimistická zpráva pro ty, kdo se rádi dobře napapkají, ale už jim nezbývá čas na spalování kalorií hopsáním po hřištích, trávnících, tělocvičnách a běžících pásech. Je to pilulka (konečně!), která vám sama od sebe upraví tělo do sportovního tvaru a váhy. Jediné, co k tomu potřebujete, je zdravě se najíst, spolknout pilulku a lehnout si na pohovku. Ne náhodou jí její vynálezci přezdívají „povalečův sen“. Pilulka prý účinkuje tak, že oblbne svaly, aby si myslely (ano, svaly myslí), že jejím spolknutím odcvičily tvrdou hodinku na posilovačkách (nebo odehrály pět hodin golfu či odmazlily tři hodiny nepřerušovaného sexu) a začaly rychle spalovat tuk. A tak vytvářely stav, kterému tak rádi říkáme fitness. Samozřejmě ji napřed vyzkoušeli na myších. Nejprve je naučili lenivět (myš je od přírody tvor čiperný) a nechali ztloustnout. A pak je po normální večeři dokrmovali pilulkou. Zhubly, zesvalnatěly, zveselily, zčiperněly a staly se z nich supermyši, které svým fitnessem předčily ty normální myši až o polovinu delším během na běžícím páse. Pilulka jménem AICAR by prý mohla léčit veškeré choroby působené obezitou a snad i atrofií svalů. Druhá pilulka zvaná GW1516 má prý ještě solidnější výsledky, ale jen v kombinaci s mírným ale pravidelným tělesným cvičením. Jako takové Pravicová kuchařka doporučuje pravicový taoistický sex (vizte Benjamin Kuras, Tao sexu, nakl. Eminent), který sám o sobě za hodinu spálí víc kalorií než dvojnásob dlouhá rychlá procházka po golfovém hřišti, včetně toho pinkání. Obě pilulky prý budou k dostání do tří let. (Tao sexu je k dostání už dávno v každém slušném knihkupectví). Od Pravicové kuchařky se sluší občas pochválit české potravinové výrobky dosahující pravicové úrovně. Dnes oslavíme českou mozzarellu, kterou jsem teprve teď objevil v Bille a klasifikuji jako chutnější a autentičtější než všechny mozzarellové napodobeniny německé, na které jsme si zvykli od českých poboček německých supermarketů. Tu českou založili na Slovácku nějací Italové s firmou Italat CZ. A dělají taky mozzarellu „třešničkovou“ a uzenou a taky ricottu (takový lepší tvaroh) a krémový mascarpone. A když už jsme u Billy, tam jsem nedávno v přidruženém uzenářství mezi šunkami a salámy ke svému velkému překvapení našel tradiční newyorské hovězí uzené „pastrami“. Tady mu říkají „pikantní hovězí“ a od newyorského pastrami je nerozeznáte. Abecedně jsme mezitím v zeleninovém pravicovém repertoáru dospěli k celeru. A začneme tím nejjednodušším receptem předkrmovým, který každého nováčka překvapí svou ořechovitou chutností. Ve Francii patří mezi lahůdkové každodennosti a dostane se hotový v každém lahůdkářství, tak jako se v Česku dostane vlašský nebo rybí salát. „Céleri rémoulade“ je strouhaný celer s majonézou. Aby ale měl tu správnou chuť, měl by být strouhaný na dlouhé nudličky přibližně půl centimetru široké. Ty se pak jednoduše promíchají s majonézou, pokud možno tou nejkvalitnější. Nejlepší je samozřejmě ta, kterou si ušleháte čerstvě sami ze žloutků a jemné hořčice, které se ale musí šlehat stále stejným směrem za pomalého přikapávání olivového oleje s přimícháváním vzduchu, který jí pomáhá nabobtnat a udržet konzistenci. Hotovou majonézu promícháme se strouhaným celerem, opepříme a přidáme trochu citrónu, ale dbáme, abychom nepřekyselili. Některé recepty přidávají hustou smetanu nebo créme fraiche. To stojí za občasné ozkoušení, ale tradicionalisté to pokládají za zbytečně extravagantní a neklasické. Jí se většinou jako předkrm s oblohou třeba z oliv, krájených rajčat nebo čerstvých okurek, měsíčkovitě krájeného žlutého melounu nebo pražených mandlí. V české kuchyni by asi ladila i jako příloha ke smaženému květáku nebo kuřecímu řízku.
Jako příloha k pečeným masům nebo řízkům ladí celerovo-bramborové pyré, které se dělá jednoduše společným vařením loupaných brambor a celeru pokrájených na kousky, nejlépe v malém množství vody a v tlakovém hrnci, kde se uvedou do varu a po zhasnutí ohně nechají pomalu dovařovat pod tlakem v páře. Po rozvaření do měkka a případném odlití nadměrné vody se dosolí, dopepří a zmixují na kaši s přidáním trochy másla. Pyré z kořenových zelenin je oblíbenou přílohou v kuchyni anglické. Z té taky přebíráme „celeriac soup with chedar“ čili celerovou polévku s čedarem (vizte recept).

Celerová polévka s čedarem Ve velké pánvi na rozpuštěném másle dusíme posekanou cibulku asi pět minut do změknutí a přidáme posekaný celer, brambory, zeleninový vývar nebo vodu, šalvěj a citrónovou kůru. Uvedeme do varu a pak necháme jen jemně bublat asi půl hodiny. To už by měly být celer i brambora do měkka rozvařené a polévka jimi zahoustlá. Vyndáme šalvěj a citrónovou kůru, dosolíme, dopepříme, dopetrželkujeme, prokvedláme. Před podáváním vmícháme strouhaný čedar, v nouzovém případě ementál.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče