O průmyslový rozvoj Telče se zasloužil Michael Lazar Bieder

13. června 2009, 00:00 - Robert Šimek
13. června 2009, 00:00

Rakouský zlatník a obchodník s vlnou Michael Lazar Biedermann se výrazně zasloužil o průmyslový rozvoj Telče. Ve městě vybudoval velký textilní podnik, který v polovině 19. století zaměstnával až osm set lidí.

Odvoz zboží koňskými povozy.

Autor: flickr.com

Město Telč, ležící zhruba třicet kilometrů jižně od Jihlavy, je známé především jako městská památková rezervace, roku 1992 zapsaná na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V minulosti bylo ale také významným průmyslovým centrem kraje a fungovalo zde hned několik podniků.

Tím nejvýznamnějším byla továrna na výrobu sukna, založená počátkem 19. století židovským průmyslníkem Jakubem Langem. Největšího rozkvětu ovšem dosáhla teprve za jeho nástupce Michaela Lazara Biedermanna, který z podniku vybudoval do roku 1839 jednu z nejmodernějších textilek jihozápadní Moravy.

Císařský zlatník

Michael Lazar Biedermann se narodil roku 1769 v uherském Prešpurku (dnešní Bratislavě). V patnácti letech odešel do Vídně, kde se vyučil zlatníkem a rytcem. Začínal skromně, brzy se ale zařadil k vyhledávaným umělcům a o jeho dílo byl velký zájem. Zhotovil dokonce i pečeť pro rakouského panovníka, za což směl používat titul „císařský zlatník“.

Ve Vídni měl vlastní klenotnický obchod a roku 1800 ho rozšířil ještě o sklad. Návštěva veletrhu v Lipsku ale jeho další plány zcela změnila. Nadchl se pro vlnařství, které tehdy zažívalo nebývalý rozvoj. Omezil proto klenotnické práce a roku 1802 začal podnikat jako obchodník s vlnou.

Na vídeňském předměstí Weiden vybudoval do čtyř let velkou třídírnu dovážené uherské vlny, ve které pracovaly přibližně tři tisíce lidí. Roku 1808 získal velkoobchodní oprávnění a jeho majetek velmi rychle rostl.

Telčská modernizace

Impérium postupně rozšiřoval také o výrobní podniky, roku 1836 proto od zetě Ludwiga Langa koupil i skomírající vlnařský podnik v Telči. V následujícím roce požádal úřady o udělení zemského továrního oprávnění k výrobě jemných suken, které mu bylo s podporou magistrátu města, hospodářského i krajského úřadu poskytnuto.

Panovník mu také jako židovskému podnikateli dodatečně schválil nákupy realit, které v Telči a okolí do té doby uskutečnil. Jednalo se především o tovární budovy a několik mlýnů, jejichž přestavbou podnik rozšířil. Do provozů navíc zavedl i moderní technologie, díky nimž se výrazně zvýšila kvalita zboží.

Továrna se po těchto změnách stala jedním z největších podniků na jihozápadě Moravy. Již roku 1839 v ní pracovalo zhruba pět set lidí a v následujících letech tento počet vzrostl až na osm set.

Pod dohledem odborníků

Na úspěšném chodu firmy se podílelo i několik odborníků ze zahraničí, například Jean Pierre Lavasseurs ze Švýcarska, Aristide Doret z Belgie či Alfred a Wilhelm Skeneové ze Skotska. Podnik, vyrábějící především jemná sukna, polosukna, kalhotové a módní látky, tak brzy získal skvělou pověst i řadu ocenění na průmyslových výstavách.

MICHAEL LAZAR BIEDERMANN (1769-1843)

Narodil se 13. srpna 1769 v Prešpurku (dnešní Bratislavě). Ve Vídni se stal klenotníkem a rytcem a směl dokonce používat titul „císařský zlatník“. Brzy ho ale zlákalo textilní podnikání a roku 1802 začal obchodovat s vlnou. Na vídeňském předměstí vybudoval velkou třídírnu a po čase se pustil i do zpracování. Od zetě Langa koupil roku 1836 skomírající textilku v Telči a přebudoval ji na jeden z nejmodernějších vlnařských podniků na jižní Moravě. S manželkou Charlottou měl celkem dvanáct dětí. Zemřel 31. srpna 1843 v rakouském Badenu.

Sklady měl ve Vídni a Miláně a k hlavnímu závodu byly postupně přikoupeny ještě další mlýny, bývalá papírna v Dobré Vodě a textilní továrna v nedalekém Krahulčí. Tu založil roku 1824 Jakub Lang, další z početné podnikatelské rodiny Langů. Vznikla na místě někdejšího Suchého mlýna, připomínaného již roku 1385, a fungovala jako přádelna.

Biedermann i tento podnik výrazně přestavěl a zmodernizoval, čímž opět zvýšil produkci celé firmy. Ta již vyvážela zboží i do vzdálenějších zemí Evropy a patřila k významným textilním výrobcům v rámci celé habsburské monarchie.

Po smrti Michaela Lazara Biedermanna roku 1843 převzali vedení firmy jeho synové Simon, Josef a Herman. O další rozvoj textilního podnikání ale neměli zájem, takže již v 50. letech 19. století výrobu v Telči ukončili. Továrna byla kompletně zbořena a na jejím místě vzniklo dnešní Gymnázium Otokara Březiny.

Závod v Krahulčí Biedermannové prodali firmě bratří Lannerů, která se specializovala na výrobu vojenského sukna. Roku 1912 získal podnik helenínský továrník Karl Löw, který pokračoval v předchozí produkci až do roku 1926.

Za další dva roky koupil továrnu velkouzenář Jan Satrapa, který zde začal s výrobou plechovek a od roku 1929 také trvanlivých salámů. Firma, známá pod názvem Krahulík – masozávod Krahulčí, přečkala druhou světovou válku i období totality a dnes patří mezi desítku nejvýznamnějších výrobců uzenin v Česku.

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Wikipedia.org, město Telč

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče