Oprášené nápady

21. ledna 2011, 12:37 - ing. Marcela Alföldi Šperkerová
21. ledna 2011, 12:37

Některé body Drábkovy reformy jsou kontroverzní, i když nenabízejí nic nového

Slovo reforma pronásleduje bezmála každého ministra. Evergreenem jsou pro šéfa resortu financí, ať již v oblasti veřejných peněz nebo daní, pro vládce zdravotnictví je to vždy zkouška, jak dlouho vydrží ve funkci. A sociální reforma je zase testem nervů ministrů práce.
Základní pilíře sociální reformy, jejímž cílem je zjednodušení, zlevnění a zefektivnění systému, představil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Od změn očekává lepší zacílení a adresnost sociálních dávek a zefektivnění práce orgánů státní správy. Plánuje také více sladit rodinný a pracovní život rodin s dětmi (viz Pilíře sociální reformy v roce 2011). To vše již od počátku roku 2012.
Proti takto pojaté koncepci nemůže nikdo nic namítat. Pokud se ale na jednotlivé části podíváme podrobněji, kontroverzní body již najdeme. A nejenom ve smyslu politické ideologie.

Vesničko má trojková

Chvályhodný je především záměr ministerstva sjednotit výplaty nepojistných dávek sociální ochrany (tedy všech kromě důchodů). To je jistě pro příjemce dávek komfortnější opatření a na druhé straně levnější řešení pro stát. Napřesrok by je měl vyplácet pouze nově vznikající jednotný Úřad práce ČR. Respektive jeho kontaktní místa, která budou zavedena ve všech tzv. trojkových obcích, tedy na 226 místech v zemi. Sporný už je ale návrh, aby i o nároku na dávky rozhodoval pouze tento orgán. Některé typy dávek dnes totiž poskytují i běžné obecní úřady, kterých je mnohem více, než má být počet úřadoven budoucí sjednocené instituce. Třeba „pracáky“ dnes působí v oblasti zaměstnanosti ve zhruba 250 místech a v oblasti dávek státní sociální podpory (např. přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek či příspěvek na bydlení) ve čtyřech stovkách obcí. Ministr Drábek si od změn slibuje úspory a větší přehlednost pro žadatele. Očekává i vyšší zacílení a adresnost dávek. Jak toho chce dosáhnout, je ale nejasné. Tím, že pravomoc poskytnout dávku odejme obcím a převede ji na kontaktní místa úřadu práce, kterých bude výrazně méně, asi těžko. Terénní práce totiž víceméně vymizí. Obecní úředníci přece jenom asi lépe znají prostředí a poměry u konkrétního žadatele. Vzhledem k tomu, že vedlejším efektem reformy má být i pokles počtu úředníků, kteří dávky vyplácejí, rozhodování o nároku na ně se nejspíše převede do čistě administrativní polohy.
„Pokud by chtěl nahradit úřady práce, musel by zřídit pobočky ve všech obcích. A to se asi nechystá. Výsledkem bude horší dostupnost k dávkám, když někteří žadatelé nebudou mít ani na autobus, aby si dojeli do sousedního města,“ kritizuje místopředseda senátu Zdeněk Škromach (ČSSD).

Policejní stát

Aby si úředníci lépe ohlídali, zda lidé nezneužívají dávky pobírané především v hmotné nouzi a nekupují za ně například alkohol či je neprohrají v automatech, chce jim je Drábek vyplácet bezhotovostně, na platební karty. „Karty budou vydávat a vlastnit úřady práce, budou také hradit náklady spojené s jejich vydáním a provozem. Výpisy o nákupech budou rovněž přicházet na úřady práce,“ vysvětluje způsob jejich fungování mluvčí resortu práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. Socialisté z toho ale nejsou nadšeni. „Experti ze zahraničí, s nimiž jsme o tomto nápadu mluvili, se divili, že stát chce kontrolovat, co si lidé z dávek kupují. Zavání to policejním státem,“ míní Škromach. Karty by měly být podle slov Plívové kompatibilní s běžnými bankovními systémy. Na kolik peněz by měl tento experiment přijít, ministerstvo neprozradilo. Stejně jako to, zda bude resort dodávat do malých obecních prodejen čtečky na karty, aby si zde příjemci dávek mohli koupit mléko či rohlíky. Propracovanější a zároveň i levnější se zdá být systém poukázek, který již v několika obcích funguje. Prosazoval jej i současný premiér Petr Nečas, když byl v Topolánkově vládě v křesle ministra práce a sociálních věcí. Původně chtěl Drábek také výrazně zredukovat počty dávek na tři až čtyři z nynějších osmnácti. Nakonec je jen spojil do větších celků. Například z dosavadních osmi typů dotací pro zdravotně postižené vzniknou jen dva druhy příspěvků. Rovněž formulář pro žádost o dávku bude jednotný. „Všechny požadované informace budou poptávány v rámci jednoho formuláře. Zamezí se tak duplicitám, resp. triplicitám, kdy musí žadatel o dávky vyplňovat data do formulářů opakovaně a opakovaně dokládat dokumentaci, případně absolvovat některá vyšetření,“ vysvětluje Plívová.

Propojení se soukromníky

Další změny se chystají na trhu práce. Za prvé se inspektorům usnadní potírání nelegální práce. Bude totiž na zaměstnavatelích, aby dokázali, že práci na černo neumožnili. V oblasti zprostředkování zaměstnání by měl stát více spolupracovat s agenturami práce. Měl by si je najímat na hledání míst pro skupinu převážně obtížně umístitelných lidí. „Částka za tyto služby by měla být stejná nebo nižší, než jakou vynakládáme v rámci zprostředkování úřady práce. U obtížně umístitelného uchazeče se náklady pohybují okolo pěti tisíc korun měsíčně,“ upřesňuje mluvčí ministerstva. Samy agentury ale nejsou z takové nabídky nadšením bez sebe. „Už teď začínáme trochu pociťovat nedostatek pracovní síly mezi lidmi, již do práce chtějí. Těžko ale přinutit někoho, kdo pracovat nechce. Lákavější by bylo, kdyby v té skupině byli i lidé, kteří se o práci opravdu zajímají. Také nevím, jestli na to teď zrovna má státní kasa peníze,“ míní například ředitel personální agentury Trenkwalder Jan Kozina. Navrhuje pro stát účinnější a levnější řešení, inspirované rakouskou praxí. Tam totiž mohou agentury vstupovat do databáze úřadů práce a vybírat si z nich vhodné uchazeče. Kontroverzní je i Drábkův návrh zrušit náhradní plnění. Jde o institut, kdy firmy, které nedodržují zákonem stanovený limit počtu zaměstnanců se zdravotním postižením, jej naplňují tím, že odebírají zboží či služby od společností, v nichž právě tito lidé pracují. Vize ministerstva je jasná – chce zatnout tipec podvodným firmám, které hendikepované občany zaměstnávaly naoko, aby mohly od státu inkasovat dotace na tato místa. Jenže ne všechny společnosti podvádějí. Institut náhradního plnění jim umožňuje přežívat, jinak jsou jen obtížně konkurenceschopné. Kupříkladu tuzemský výrobce zdravotnických prostředků Batist má pod sebou dceřinou společnost Linon, v níž na sedmdesát zdravotně postižených vyrábí tampony k ošetření ran. „Myslím, že podobné firmy jako naše by na tom byly existenčně hůře, kdyby se náhradní plnění zrušilo. Asi by musely hendikepované lidi propouštět. Zvlášť pokud bychom přišli i o dotace na tato pracovní místa,“ varuje ředitel Batistu Jaromír Mertlík. Míní, že z trhu by zmizela asi polovina těchto firem. A o to více by narostly počty zdravotně postižených uchazečů v evidenci úřadu práce. Ministerstvo ale takový scénář odmítá. „Naopak pomoci by mělo lepší využívání chráněných dílen. Náhradní plnění deformovalo systém,“ říká Plívová.

Méně lidí na dávkách

I když někteří označují Drábkovy nápady za revoluci, není v nich v podstatě nic extra nového či neotřelého. Už v roce 2007 tehdejší ministr práce Petr Nečas plánoval zřídit Národní úřad pro zaměstnanost a státní správu. Ten měl rovněž koncentrovat výplatu dávek na jedno místo. Proti jeho nápadu se ale zvedla taková vlna odporu, že Nečas nakonec od plánu v tichosti ustoupil. K Drábkově variantě se zatím ostře vymezili hlavně sociální demokraté. „Už letos k Novému roku některé dávky vymizely. Tímto návrhem pokračuje snaha vlády vytvořit v zemi chudinský systém. Místo toho, aby se více zaměřili na lidi, kteří nechtějí pracovat vůbec,“ kritizuje Škromach. Také ho především od pravicové vlády překvapuje, že chce nasazovat další úředníky, aby kontrolovali, co lidé dělají. „Aby pak tento systém kontrol lidí a kontrol kontrolorů nebyl nakonec dražší než celý objem vyplácených dávek,“ dodal. I když Drábek zatím říká, že navrhované změny by neměly snížit objem vyplácených dávek (loni to bylo bezmála 77 miliard korun), netají se tím, že v budoucnu by chtěl podstatně zúžit okruh lidí, kteří mají ke státním příspěvkům přístup. O něco jej omezil již teď od počátku roku, kdy například na porodné či sociální příplatek dosáhne řádově menší skupina lidí. Přibližně na třetinu klesá i příplatek na péči u lidí s nejnižším stupněm postižení a zpřísnily se podmínky pro pobíraní dávek v nezaměstnanosti.

Pilíře sociální reformy v roce 2011 1. Sjednocení výplaty dávek
- Sjednocení procesu výplaty nepojistných dávek sociální ochrany (tedy všech kromě penzí – pozn. red.), tak aby o těchto dávkách rozhodoval jediný orgán, Úřad práce ČR.

2. Změny v oblasti péče a zabezpečení zdravotně postižených osob
- Z mnoha dílčích dávek pro zdravotně postižené mají vzniknout dvě agregované: opakující se příspěvek na mobilitu a jednorázový příspěvek na zvláštní pomůcky.

3. Změny v oblasti zabezpečení osob v hmotné nouzi
- Výplata dávek bude posuzována na základě příjmové situace nejenom konkrétní osoby v hmotné nouzi, ale též dalších osob, které k ní mají vyživovací povinnost, s cílem podpořit zodpovědnost v rámci rodiny.
- Možnost výplaty dávek prostřednictvím elektronického platebního prostředku.

4. Změny v oblasti práce a zaměstnanosti
- Úprava definice nelegální práce, aby její prokazování bylo snazší, na 100 tisíc korun vzroste maximální výše pokuty za nelegální práci.
- Umožní Úřadu práce převést zprostředkování zaměstnání pro obtížně umístitelné uchazeče na agentury práce.
- Uchazeč o zaměstnání si bude moci sám vybírat poskytovatele rekvalifikace.
- Zruší institut náhradního plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením odběrem výrobků či služeb od firem, které zdravotně postižené zaměstnávají.
- Ruší zaměstnavatelům povinnost hlásit na úřad práce každé volné pracovní místo.

5. Změny v oblasti rodinné politiky a péče o děti
- Upravuje institut rodičovské výpomoci, tedy pečování o cizí dítě souběžně s péčí o vlastní předškolní dítě mimo režim živnostenského zákona.
- Poskytování služeb péče o děti na nekomerčním základě se rozliší na péči o malou, střední a velkou dětskou skupinu. Pro malé a střední skupiny nebude platit hygienická vyhláška.
- U dětí starších dvou let bude rodičovský příspěvek poskytován bez ohledu na délku pobytu v jeslích.

Sociální dávky dnes Úřad práce vyplácí
- Přídavek na dítě
- Příspěvek na bydlení
- Rodičovský příspěvek
- Porodné - Pohřebné
- Dávky pěstounské péče

Obecní úřad vyplácí
- Příspěvek na živobytí
- Mimořádnou okamžitou pomoc
- Doplatek na bydlení
- Příspěvek nevidomým na krmivo pro vodicího psa
- Příspěvek na užívání bytu a garáže

Obecní úřad s rozšířenou působností vyplácí a vydává
- Příspěvek na péči
- Mimořádnou okamžitou pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením
- Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek
- Příspěvek na úpravu bytu
- Příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla
- Příspěvek na provoz motorového vozidla
- Příspěvek na individuální dopravu
- Průkazy TP, ZTP a ZTP/P.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče