Opožděné placení daní: Penále a úrok z prodlení

13. října 2008, 08:00 - Lída Ondráčková
13. října 2008, 08:00

POSTIHY OD FINANČNÍHO ÚŘADU - Neplníte své daňové povinnosti v zákonných termínech nebo jste přiznali nižší než zákonem stanovenou daň?

Finanční úřad po vás bude chtít úroky z prodlení či penále.

Před týdnem jsme se podrobně věnovali pokutám, zvýšení daně a náhradě za neuplatnění daně při nesplnění zákonné registrační povinnosti. V dnešním dokončení přehledu se podíváme na zbylé dvě sankce: penále a úroky z prodlení. Obě jsou bezprostředně svázány s platbami daňových povinností v nesprávné výši a nesprávné době.

Penále a úrok z prodlení jsou zakotveny v zákoně o správě daní a poplatků (č. 337/1992 Sb.). V praxi se využívají v případech, kdy je daňová povinnost uhrazena až po dni splatnosti daně nebo je uhrazena v nesprávné výši, tzn. že v daňovém přiznání je vykázaná daň nižší, než je stanoveno v daňových zákonech.

V současné době souběžně platí dva sankční systémy, podle kterých postupují finanční úřady v případech, kdy daně nejsou uhrazeny včas a v zákonné výši.

PENÁLE Z PENÁLE UŽ NEPLATÍTE

Nedoplatky na takzvaném příslušenství daně se už dále nepenalizují ani neúročí. Příslušenstvím daně se rozumí penále, zvýšení, náklady daňového řízení, úroky a pokuty.

Starý penalizační systém

Dřívější systém platil do 31. prosince 2006 a obsahoval jej § 63 zákona o správě daní a poplatků. V souladu s přechodnými ustanoveními novely se používá i nadále pro daně, jejichž původní den splatnosti nastal do účinnosti této novely, tedy do konce roku 2006.

V podstatě se uplatňuje u daně z příjmů a daně silniční u všech zdaňovacích období do roku 2005 včetně, neboť zákonná lhůta pro podání za zdaňovací období roku 2005 uplynula u daně z příjmů 31. března 2006 (respektive 30. června při podání daňovým poradcem), u daně silniční pak uplynula 31. ledna 2006.

Starý systém se uplatňuje také u daně z přidané hodnoty, a to při měsíčním zdaňovacím období až do listopadu 2006 včetně (lhůta pro podání přiznání uplynula 25. prosince 2006), při čtvrtletním zdaňovacím období pak do třetího čtvrtletí 2006 včetně (lhůta pro podání přiznání uplynula 25. října 2006).

DRUHY SANKCÍ

• pokuty

• zvýšení daně

• náhrady za neuplatnění daně při nesplnění zákonné registrační povinnosti

• penále

• úroky z prodlení

Tři sazby penále podle staré úpravy

Podle dřívějšího systému se penále počítá za každý den prodlení, nezaplatí-li dlužník splatnou částku daně nejpozději v den její splatnosti. Penále se počítá ode dne následujícího po dni splatnosti až do dne platby včetně.

Dnem splatnosti se rozumí původní den splatnosti, nikoli náhradní lhůty stanovené v rozhodnutích finančního úřadu, popřípadě vyplývající z podání dodatečného daňového přiznání. Například daň z příjmů za rok 2005 je splatná v zásadě do 31. března 2006 (nevyužijete-li služeb daňového poradce). To znamená, že od 1. dubna 2006 se penalizují všechny nedoplatky týkající se daně za rok 2005 – ať už se jedná o neuhrazenou či pozdě uhrazenou daň, dodatečně přiznanou daň (dodatečným přiznáním) či daň stanovenou dodatečně finančním úřadem po kontrole.

V praxi se v podstatě lze setkat se třemi sazbami penále:

1. Pokud poplatník neuhradí daň nejpozději v den splatnosti, je povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 procenta z nedoplatku daně.

2. V případech, kdy poplatník podá dodatečné daňové přiznání na daň vyšší, než původně vyplynula z řádného daňového přiznání, vypočte se mu penále z rozdílu na dani poloviční sazbou – tedy ve výši 0,05 procenta.

3. Naopak bylo-li zkrácení daně zjištěno až finančním úřadem, vypočte se penále dvojnásobnou sazbou – tedy ve výši 0,2 procenta.

Penále podle výše uvedených sazeb se uplatní nejdéle za dobu 500 dnů prodlení. Za každý další den prodlení se pak uplatňuje penále ve výši 140 procent diskontní úrokové sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí.

Příklad Podnikatel měl k 25. říjnu 2005 uhradit daň z přidané hodnoty za třetí čtvrtletí roku 2005 ve výši 43 400 korun. Uhradil ji však s patnáctidenním zpožděním, tedy až 9. listopadu 2005. Jedná se o pozdní úhradu daně, tudíž penalizační sazba činí 0,1 procenta. Výpočet penále: 43,4 (0,1 % z dlužné částky) x 15 (dnů prodlení) = 651 korun. Finanční úřad tak dlužníkovi předepíše platebním výměrem penále ve výši 651 korun na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období třetího čtvrtletí 2005.

Příklad Firma měla k 25. říjnu 2005 uhradit daň z přidané hodnoty za třetí čtvrtletí roku 2005 ve výši 39 600 korun. Uhradila ji však až 12. dubna 2007. Prodlení činilo 534 dní. Z toho prvních 500 dní je penále počítáno sazbou 0,1 procenta, zbylých 34 dní pak jako 140 procent diskontní úrokové sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí. Diskontní sazba k 1. lednu i k 1. dubnu 2007 byla shodně ve výši 1,5 procenta. 140 % z 1,5 % činí 2,1 %. Jedná se o roční sazbu, dělíme ji tedy 365. Penále vypočteme takto: 39,6 (0,1 procenta z dlužné části) x 500 (dnů prodlení) = 19 800 Kč, 2,1 procenta z násobku 39 600 (dlužná částka) x 34 (dnů prodlení nad hranici 500 dnů), to vše pak děleno 365 = 77 Kč. Celkové penále tak činí 19 877 korun.

Splatnost do 15 dnů

Penále předepisuje finanční úřad platebním výměrem, zpravidla až po uhrazení samotného daňového nedoplatku; nejpozději však ve lhůtě, v níž se promlčuje vybrání daně. Proti platebnímu výměru se může dlužník odvolat do třiceti dnů od jeho doručení. Splatnost penále pak činí patnáct dnů ode dne doručení platebního výměru.

Sdělení o předepsání penále tudíž není omezeno samostatnou lhůtou, nýbrž je vázáno na běh šestileté promlčecí lhůty pro vybrání daně (§ 63 odst. 4 zákona o správě daní, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 230/2006 Sb., a § 70 odst. 1 téhož zákona). Je-li běh lhůty pro vybrání daně přerušen (§ 70 odst. 2), vztahuje se nová lhůta nejen na vybrání daně, ale též na sdělení o předpisu penále.

K přerušení lhůty dochází, provede-li finanční orgán „úkon směřující k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku“. Za takovéto úkony jsou považovány například výzvy k zaplacení daňového nedoplatku nebo rozhodnutí o zřízení zástavního práva (což potvrdil i rozsudek Nejvyššího správního soudu z ledna 2007).

Penále se však nepředepíše, pokud nepřesáhne v úhrnu částku 100 korun u jedné daně za jedno zdaňovací období.

RADA Z FINANČNÍHO ÚŘADU

Chcete se vyhnout úroku z prodlení, přestože na zaplacení daně v den její splatnosti opravdu nemáte dostatek peněz? Stačí „jen“ využívat všech možností daňových zákonů. Mezi ně mimo jiné patří i možnost požádat svůj finanční úřad o posečkání daně či povolení splátek (§ 60 zákona o správě daní a poplatků). Žádost je nutné vhodně odůvodnit a připojit kolek v hodnotě 400 korun. Za dobu posečkání či povolení splátek se sice rovněž předepisuje úrok ve výši repo sazby, ta se však zvyšuje pouze o sedm procentních bodů.

Nový sankční systém**

Pro všechny daně, jejichž původní splatnost nastala po 1. lednu 2007, platí nový sankční systém. V něm fungují dva zcela rozdílné typy postihů – vedle penále je to také úrok z prodlení.

Penále podle nového systému

„Nová“ podoba penále je zakotvena v ustanovení § 37b platného znění zákona o správě daní a poplatků. Vypočítává se z dodatečně vyměřené daně nebo z částky dodatečně snížené daňové ztráty oproti poslední známé daňové povinnosti. V podstatě jde o případy, kdy jsou při daňové kontrole zjištěny nedostatky, na základě kterých je zvýšena daň, popřípadě snížena ztráta.

Na doměřenou daň (či snížení ztráty) zašle finanční úřad dodatečný platební výměr. Jeho součástí je i stanovení výše penále z dodatečně vyměřené daně (či snížené ztráty).

Penalizační sazba činí:

• 20 procent při zvýšení daně,

• 20 procent při snížení odpočtu daně nebo snížení nároku na vrácení daně,

• 5 procent, dojde-li ke snížení daňové ztráty.

Pokud je dodatečně vyměřována daň (či snížena ztráta) na základě dodatečného daňového přiznání podaného samotným poplatníkem, penále z částky v něm uvedené nevzniká.

Lhůta pro zaplacení penále je pak shodná s náhradní lhůtou pro zaplacení doměrku daně, tedy 30 dnů od doručení platebního výměru. Ve lhůtě 30 dnů ode dne, který následuje po doručení, se lze proti výměru odvolat. Odvolání však nemá odkladný účinek. To v praxi znamená, že odvoláním není odložena lhůta pro zaplacení doměrku a penále.

Příklad Finanční úřad při provádění kontroly podnikatele zjistil, že daňová povinnost vyměřená na základě podaného daňového přiznání je nesprávně nižší oproti zákonem stanovené. Poplatníkovi proto doměřil na dani 10 700 korun. Použitá sazba penále bude 20 procent, protože se jedná o zvýšení daně 10 700 Kč x 20 % = 2 140 Kč. Penále tudíž činí 2 140 korun. V dodatečném platebním výměru, který je podnikateli po kontrole zaslán, bude vyčíslena jak výše doměrku daně, tak výše penále.

Úrok z prodlení

Současné znění zákona o správě daní jej upravuje v ustanovení § 63. Jde vlastně o postih za nezaplacení daně v den její splatnosti.

Úrok z prodlení se počítá za každý den prodlení, a to od následujícího dne po dni původní splatnosti do dne platby včetně. Jeho výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o čtrnáct procentních bodů. Od 1. července 2008 činí repo sazba 3,75 procenta.

Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik. Na takzvaném osobním daňovém účtu se předepisuje do evidence do desátého dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti. K předepsání dochází automaticky a dlužník s ním zpravidla není průběžně seznamován. Výši předepsaného úroku z prodlení může zjistit ve své daňové informační schránce, pokud ji má zřízenu, nebo dotazem na finančním úřadě. Ten může dlužníka vyrozumět o předpisu úroku z prodlení kdykoliv, vyžaduje-li to stav jeho osobního účtu. V podstatě to znamená, že bez ohledu na skutečnost, jak nabíhají předpisy penále na osobním daňovém účtu, zašle úřad dlužníkovi platební výměr k určitému datu, v němž ho vyrozumí o výši úroku – přitom tak učiní zejména pokud to vyžaduje situace. Typicky se může jednat o stav, kdy je dluh zcela uhrazen nebo je předáván k vymáhání, případně žádá-li dlužník o potvrzení stavu svého osobního daňového účtu nebo o posečkání či povolení splátek daně.

Proti platebnímu výměru na úrok z prodlení se lze odvolat ve lhůtě třiceti dnů ode dne, který následuje po jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.

Úrok z prodlení se nepředepíše (a nevzniká tudíž povinnost jej platit), nepřesáhne-li v úhrnu částku 200 korun u jedné daně za jedno zdaňovací období.

Zákon zároveň stanoví horní hranici: Úrok lze uplatnit nejdéle za pět let prodlení.

Příklad Poplatník měl uhradit k 25. červenci 2008 DPH za druhé čtvrtletí roku 2008 ve výši 84 389 korun. Uhradil ji však až 22. září 2008. Prodlení činilo 59 dní. Repo sazbu 3,75 procenta zvýšíme o 14 procentních bodů, tj. na 17,75 procenta. Pak ji vydělíme 365, jelikož se jedná o roční sazbu. 84 389 Kč x 17,75 % / 365 x 59 (dnů) = 2 421,27 Kč. Po zaokrouhlení potom vychází úrok z prodlení na 2 422 koruny.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče