Opisovat je zbytečné

01. listopadu 2011, 11:18 - Miroslav Zámečník
01. listopadu 2011, 11:18

Makroekonomika

Miroslav Kalousek má na prahu evropské recese mnohem užší mantinely než jeho polský kolega

Jak je to modelování krásné, a jak rychle stárne, řeknete si při pohledu na časové řady, které vycházejí ze zářijového výhledu světové ekonomiky Mezinárodního měnového fondu. Tehdejší predikce dávala Česku naději na sice pomalejší, ale měřeno dnešními obavami stále ještě krásný růst. Ministr financí Miroslav Kalousek už stihl ohlásit o dost pochmurnější prognózu. Ostatně Němci už s ní vyrukovali také. Stejně tak Polsko mohlo ještě donedávna počítat s vyšším ekonomickým růstem než my, asi o jedno procento. V receptech na řešení přicházející recese se v následujících měsících nepochybně dozvíte, že adekvátní odpovědí české hospodářské politiky na krizi je podpora investiční aktivity, domácí spotřeby a bůhvíčeho dalšího. Užitečnost grafů, jakkoli je jejich prediktivní síla dnes už trochu mimo, spočívá například v tom, že zjistíte, že Česko rostlo s výjimkou čtyř let od roku 2000 pomaleji než Polsko, ačkoli si vytrvale udržovalo předstih, a často dosti výrazný, pokud jde o míru investic. Česká investiční náročnost růstu zkrátka byla o hodně vyšší než polská, a tohle do jisté míry stále platí. Nejsnadnějším vysvětlením vyšší investiční náročnosti v Česku je, že zásoba vytvořeného fixního kapitálu v Polsku byla podstatně nižší a že tady platí efekt dohánění a klesajícího mezního užitku. V případě investic do infrastruktury, pokud jsou alokovány do projektů s rozumnou návratností, se jejich efekt projeví jednak ve fázi samotné výstavby prostřednictvím oborových multiplikátorů (v případě vysokého dovozního podílu je samozřejmě podstatně nižší), jednak v dlouhodobějším horizontu tak, jak přispívají k růstu ekonomiky po svém dokončení. Cokoli si myslíte o stavu české infrastruktury, v Polsku na tom byla podstatně hůř.
V případě investic do průmyslu je zase dobré přihlížet k tomu, nakolik je polská ekonomika ve srovnání s Českem uzavřená a nakolik je ekonomika na průmyslu závislá. Podle posledních statistik OECD je váha průmyslu v české ekonomice o více než šest procentních bodů vyšší než v polské, což je hodně. A konečně je to již zmíněná otevřenost: podíl vývozu vyjádřený k HDP je v Česku zhruba dvojnásobný. Takže kdo by investoval do rozšíření kapacit, nebude-li mít v zahraničí odbyt. Nedosti na tom: totéž platí pro otevřenost dovozům. Jinak řečeno, srovnávat manévrovací prostor tvůrců české a polské hospodářské politiky zkrátka nejde. Český ministr financí prostě ekonomiku, čelící slabé zahraniční poptávce, k růstu nepřivede, i kdyby opisoval od svého polského kolegy Jacka Rostowského sebevíc. V Česku totiž nasazení úplně stejného instrumentária bude mít o dost nižší prorůstový efekt. I kdyby ti dva dělali úplně totéž, nebude to totéž. Polsko holt bude růst rychleji anebo přinejhorším padat pomaleji. Taky se může klidně stát, že oni dál porostou a my si zopakujeme rok 2009. Někdy by tu Vislu za Vltavu člověk asi vyměnil.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče