Opatrné návrhy ministra Sobotky

08. srpna 2005, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
08. srpna 2005, 00:00

VÝDAJOVÉ PAUŠÁLY Parlamentní volby se blíží a vláda se snaží držet krok s opozicí při lákání na nižší daně. Nejnovější návrh ministra Sobotky má ulevit podnikatelům. A to prostřednictvím vyšších výdajových paušálů, které si podnikatelé mohou odečíst od příjmů, aniž by museli sledovat své skutečné náklady.

VÝDAJOVÉ PAUŠÁLY Parlamentní volby se blíží a vláda se snaží držet krok s opozicí při lákání na nižší daně. Nejnovější návrh ministra Sobotky má ulevit podnikatelům. A to prostřednictvím vyšších výdajových paušálů, které si podnikatelé mohou odečíst od příjmů, aniž by museli sledovat své skutečné náklady. Od roku 2006 by mohlo dojít ke zvýšení takzvaných výdajových paušálů, které jsou zejména pro drobné podnikatele alternativou ke klasickému účtování skutečných nákladů. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky je hlavním cílem návrhu snaha o pokles administrativní zátěže - nejen na straně podnikatelů, ale také finančních úřadů. Poplatníci, kteří výdajový paušál používají již nyní, si jednoznačně polepší. Podle ministerstva financí však nyní účtuje své výdaje paušálem pouze 22 procent poplatníků, což je prý poměrně malé číslo. A vůbec není jisté, zda se zvýší. Opatrná politika vlády totiž vede podnikatele k tvrzení, že nový návrh vlastně nic neřeší a paušály jim nijak nezatraktivní, neboť většina z nich prý stejně platí minimální daň. „Klíčovou otázkou je, zda případné snížení administrativní zátěže pokryje rozdíl mezi skutečnými náklady a paušálem,“ tvrdí Martin Pech a Pavel Klein z poradenské společnosti Mazars. Výhodou pro podnikatele s vyššími příjmy snad může být skutečnost, že návrh neobsahuje žádný příjmový strop pro uplatnění paušálů. Může je tedy bez omezení využívat každý podnikatel. Naopak poměrně velkou nevoli vzbudilo rozdělení jednotlivých skupin podnikatelů do pěti kategorií podle druhu vykonávané činnosti. ŠKATULKY VYVOLÁVAJÍ ROZPAKY Nejvyššího nárůstu výdajového paušálu by se měli dočkat řemeslníci. Paušál se u nich má zvýšit ze současných 25 procent na 60 procent. Neřemeslné profese by si místo dnešních 25 procent mohly účtovat 50 procent, zemědělci si polepší z 50 na 80 procent. K nejmenšímu nárůstu paušálů (z 25 na 40 procent) dojde u autorských honorářů a dále u umělců, notářů, daňových poradců, lékařů či tlumočníků. „Jsem přesvědčený, že je jen málo podnikatelů, kteří provozují pouze jeden nebo druhý typ živnosti. Takže budou muset komplikovaně rozlišovat, které příjmy plynou z které činnosti. Navíc toto rozlišení podle mého názoru povede ke zkreslování daně,“ upozorňuje šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek. Podobný názor zastává i prezidentka Sdružení podnikatelů v pohostinství a ubytovacích službách HO. RE. KA Miroslava Luprichová. „Myslím si, že rozdělení podnikatelů do jednotlivých skupin tak, jak je navrhováno, nedostatečně zohledňuje jednotlivosti jejich podnikání,“ říká. I v rámci jedné skupiny mohou být náklady s ohledem na odlišnou koncovou cenu jinak procentuálně zastoupeny. Proto by podle Luprichové bylo paušální uplatnění nákladů i v rámci stejné skupiny pro někoho výhodné, pro někoho ale nikoliv. Naopak daňoví odborníci z firmy Mazars tvrdí, že rozdělení paušálů do skupin je smysluplné. Pokud by však jednotlivé úrovně paušálů měly kopírovat výši obvyklých skutečných nákladů v dané oblasti podnikání, jsou navrhované výše paušálů nedostatečné. Navíc prý „vágní“ úprava obsažená ve vládním návrhu může přinést řadu administrativních problémů. „Živnostníci se zapsanými živnostmi z obou těchto skupin budou muset rozlišovat jednotlivé příjmy. To je v praxi často dosti problematické a mohlo by to vést ke sporům se správci daně,“ říká Martin Pech. PŘITÁHNE TO PODNIKATELE?

Různí se také názory, zda novinka zvýší zájem podnikatelů o paušály. Vláda si myslí, že jednoznačně ano. „Po plánovaném zvýšení paušálů by to mohlo být téměř o 200 tisíc lidí více, kteří dají přednost tomuto způsobu odepisování výdajů,“ odhaduje premiér Jiří Paroubek. Celkem by prý měli ušetřit na daních za rok kolem 1,9 miliardy korun, dalších 1,5 miliardy pak na nižším pojistném.

Sami podnikatelé již tak optimističtí nejsou. „Tento způsob účetnictví je jistě výhodný zvláště pro menší podnikatele, kteří nejsou plátci DPH. Je jednodušší, protože v podstatě zahrnuje jen evidenci příjmů. Pro všechny ostatní a především pro plátce DPH nic neřeší, protože třeba plátci DPH budou muset vést evidenci příjmů a výdajů kvůli platbám a odpočtům této daně,“ připomíná Luprichová.

Předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda zase tvrdí, že navrhovaná úprava je sice cestou správným směrem, ale může docházet ke zvýhodnění jedné skupiny podnikatelů proti jiným. „Drtivá většina zejména těch malých firem a drobných živnostníků platí nyní minimální daň. Proto si myslíme, že nedojde k masivnímu využívání tohoto návrhu,“ upozorňuje. Danda návrhu vyčítá i to, že neobsahuje žádný horní strop. „Byl by vhodný, aby nedocházelo k praní špinavých peněz,“ domnívá se.

A názor daňových poradců? „Je otázkou, nakolik je navrhovaná výše paušálů pro podnikatele atraktivní. Při obvyklé úrovni marže 5 až 15 procent by se musela výše paušálů pohybovat kolem devadesáti procent, aby pokryla skutečné náklady,“ tvrdí zástupci poradenské firmy Mazars.

JAHN BY BYL RAZANTNĚJŠÍ

Je také otázkou, jakých změn se návrh dočká při následném projednávání ve sněmovně a v senátu. Samotnou myšlenku sice politici napříč politickými stranami vítají, na její konkrétní podobu se však pohledy různí. Například již tradiční vládní „rebel“, vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, by byl v případě daňové pomoci podnikatelům daleko razantnější.

„Z materiálů ministerstva financí vyplývá, že většina řemeslníků odečítá od daní osmdesát i více procent nákladů. Vyplatit by se jim tedy mohl sedmdesátiprocentní paušál,“ říká Jahn. Ministerstvu financí proto navrhl, ať si tuto částku odečítají všichni. To však neprošlo. Jahn tak ještě spoléhá na diskuze v parlamentu. Zároveň by byl pro určitý příjmový strop, paušálně by mohli vykazovat své příjmy například podnikatelé jen do určité výše obratu.

Velkou neznámou je zatím postoj opoziční ODS. Názory jejích představitelů na Sobotkův návrh se totiž liší. Zatímco stínový ministr financí Vlastimil Tlustý chce rovný paušál pro všechny skupiny živnostníků, stínovému ministru průmyslu Martinu Římanovi se Sobotkův návrh líbí. „Musí se zachovat určitá spravedlnost. Řemeslník má určitě vyšší náklady než jiné skupiny živnostníků,“ obhajuje i kritizované rozdělení podnikatelů do pěti kategorií.

(k tématu též na straně 22)

ÚŘEDNÍKŮM SE UVOLNÍ RUCE Ministerstvo financí očekává, že větší zájem podnikatelů o uplatnění paušálních výdajů zjednoduší práci finančních úřadů. Ty nebudou muset provádět kontrolu daňových výdajů u menších firem a uvolní se jim ruce na kontrolu především větších poplatníků. VÍCE ODVAHY! Podnikatelé i někteří politici tvrdí, že by možnost paušálních výdajů měla být ještě vyšší, než s jakou počítá Sobotkův návrh. Například u řemeslných živností by mohlo jít až o 90 procent. Tak razantního kroku se však ministerstvo financí bojí - prý by měl negativní dopad na hospodaření státu. VÝHODY VÝDAJOVÝCH PAUŠÁLŮ Podnikatelé nebudou muset:

sledovat a počítat výdaje spojené s pracovními cestamivést knihu jízdzpracovávat množství pokladních dokladů za drobná vydání vést evidenci pojistného za obchodní majetek evidovat výdaje spojené s finančním leasingempropočítávat odpisy hmotného majetkuvést evidenci zásob či zaplacených úroků

Pramen: ministerstvo financí JAK JE TO V ZAHRANIČÍ? Systém výdajových paušálů je v Rakousku rozdělen podle oboru činnosti, podobně jako navrhuje ministr Sobotka. Výše paušálů je tam však na velmi nízké úrovni (6 nebo 12 procent podle typu podnikání), takže zájem o jejich využití je minimální. Německý právní řád výdajové paušály neupravuje vůbec. Uplatňuje se zde, stejně jako v řadě dalších evropských zemí, úleva formou paušálních daní. Výši této daně určuje finanční úřad na základě řady kritérií. Podnikatel pak také nemusí vést účetnictví, výše paušální daně je mu předem jasně určena. Na Slovensku může řemeslník uplatnit paušální výdaje ve výši 60 procent, ostatní podnikatelé pak jen ve výši 25 procent. RŮST PAUŠÁLŮ |činnost|dosavadní paušál|navrhovaný paušál|
| zemědělci|50 % |80 % |
| řemeslné živnosti|25 % |60 % |
| neřemeslné živnosti|25 % |50 % |
| autorské honoráře, překladatelé, notáři, daňoví poradci, lékaři, umělci, znalci, tlumočníci, sportovci a podobně|30 % |40 %|
| pronájem|20 % |30 % | Pramen: ministerstvo financí
SOBOTKOVY NÁVRHY V PRAXI

Profit ve spolupráci s odborníky z poradenské firmy Mazars porovnal vliv zvýšení daňových paušálů v praxi. Jako příklad jsme použili dva podnikatele - řemeslníky, kteří by letos i v příštím roce výdajový paušál používali. Jeden z nich dosáhne letos i v příštím roce hrubého příjmu ve výši jednoho milionu korun, druhý pěti milionů. Pro jednoduchost počítejme, že poplatníci neuplatňují kromě nezdanitelné částky na poplatníka žádné jiné nezdanitelné částky nebo odčitatelné položky od základu daně.

Srovnání bylo provedeno za předpokladu, že v roce 2006:

a) budou možné výdajové paušály pro řemeslné živnosti ve výši 60 % příjmů,

b) nezdanitelná částka na poplatníka (38 040 Kč) bude nahrazena daňovým bonusem ve výši 7200 Kč,

c) budou platit sazby daně ve dvou nejnižších pásmech na úrovni 12 % a 19 %.

 
 za rok 2005za rok 2006za rok 2005za rok 2006 
 příjmy 1 000 000 Kč1 000 000 Kč5 000 000 Kč5 000 000 Kč
 výdaje-250 000 Kč-600 000 Kč-1 250 000 Kč-3 000 000 Kč
 příjmy - výdaje750 000 Kč400 000 Kč3 750 000 Kč2 000 000 Kč
 zaplacené SP-83 672 Kč-48 692 Kč-143 856 Kč-143 856 Kč
 zaplacené ZP-38 162 Kč-22 208 Kč -65 610 Kč-65 610 Kč
 nezdaň. část  -38 040 Kč 0 Kč  -38 040 Kč  0 Kč
 základ daně  590 000 Kč  329 000 Kč  3 502 000 Kč  1 790 000 Kč
 bonus 0 Kč 7 200 Kč 0 Kč 7 200 Kč
 konečná daň 149 236 Kč 53 462 Kč  1 081 076 Kč 520 828 Kč

Pramen: Mazars

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče