Opatření proti přírodě

29. ledna 2009, 13:02 - Luděk Bednář
29. ledna 2009, 13:02

Většina manažerů se domnívá, že návrhy Národní ekonomické rady vlády v krizi pomohou

Myslíte si, že má smysl Národní ekonomická rada vlády (NERV)?

  • Ano 74,5 %
  • Ne 20,3 %
  • Nevím 5,2 %

Dne 8. ledna premiér Mirek Topolánek oznámil vznik Národní ekonomické rady vlády (NERV), jež by měla fungovat jako její poradní orgán. Deset členů NERV, Vladimír Dlouhý, Martin Jahn, Pavel Kohout, Jiří Kunert, Michal Mejstřík, Jiří Rusnok, Tomáš Sedláček, Jiří Schwarz, Jiří Weigl a Miroslav Zámečník, by mělo formulovat opatření, jež by zmírnila dopady finanční krize na českou ekonomiku. NERV poprvé zasedal 25. ledna společně s premiérem a ekonomickými ministry. Prodiskutovali 250 možných opatření, která by České republice mohla pomoci v ekonomické krizi. O správnosti tohoto kroku české vlády je přesvědčeno 74,5 procenta manažerů.
Nekompromisní odmítnutí však zaznívá v odpovědi: „Příroda od každého nervu žádá, aby měl smysl. Smysl tohoto Nervu však zcela postrádám. Natvrdo řečeno, tento NERV je úplně na nic.“
Podporu nachází u tohoto respondenta: „NERV nemá smysl, bude-li fungovat jako lobbistická platforma k prosazování partikulárních zájmů. Vždycky mě fascinuje, že se někteří lidé nestydí, jsou-li nominovaní do orgánu, který by se měl zabývat komplexním řešením nějakého problému, a místo toho začnou uboze a trapně prosazovat zájmy své firmy nebo odvětví. Nebo si onu trapnost a ubohost neuvědomují a globální pohled je mimo jejich možnosti. V tom případě pánbůh s námi.“
Skeptický je i další manažer: „Jediným účelem Nervu je marketingový trik, s jehož pomocí se má ukázat, že vláda je aktivní a při rozhodování naslouchá nejlepším odborníkům.“ Podobně se vyjadřuje následující respondent: „Vláda si vytváří alibi, aby v případě problémů mohla tvrdit, že ,i špičkoví manažeři naší ekonomiky s nimi nedokázali nic udělat‘.“
Mnohem vstřícněji, přestože také kriticky, vyznívá tato odpověď: „Určitě není na škodu, komunikuje-li vláda s podnikatelským prostředím. Každý nápad, který může ČR prospět, a to nejen za krize, je důležitý a měl by být využit. Otázkou je, zda je kvůli tomu třeba vytvářet nové grémium, protože se v podstatě nebude zabývat ničím jiným než některé už existující instituce, například různé svazy (průmyslu a podobně), hospodářské a obchodní komory a podobná uskupení. Navíc složení Nervu není optimální. Je v něm pouze jeden bankéř, tedy člověk z praxe (navíc se speciálním zaměřením). Ostatní jeho členové jsou určitě kvalifikovaní, ale jsou to jen teoretici a makroekonomové. Ani jeden z členů Nervu se nikdy nepohyboval v mikroekonomickém prostředí, neřídil nějakou firmu. A právě poznatky a vstupy z mikroekonomiky jsou v této situaci nejdůležitější, protože mohou napomoci tolik potřebnému oživení spotřeby.“
Ještě vstřícnější je tento manažer. „Je to sice nesystémové řešení, ale situace je natolik vážná, že je třeba odborně korigovat často nesmyslné a čistě populistické návrhy politiků.“
Navazuje na něho další respondent: „Odhlédneme-li od dosavadní medializace práce této skupiny, pak vznikla platforma pro diskusi o vládních opatřeních. V současné době nikdo neví, co nás ještě čeká, a česká politická reprezentace nemá zkušenost s podobným hospodářským propadem. Od Nervu nelze očekávat žádné zázračné recepty, jen to, že bude ukazovat různé klady a zápory politicko-hospodářských rozhodnutí – konkrétní dopad těchto opatření je v takové situaci důležitější než jejich ideologický základ. A že omezí vliv různých lobby, byť členové Nervu mohou být jejich představiteli.“
Jasný názor zaujímá tento manažer: „NERV určitě smysl má. Nejen vláda, ale i celá společnost totiž postrádá ,think tank‘, který by zpracovával a vyjadřoval odborná stanoviska k důležitým ekonomickým a sociálním otázkám. Instituce, které by alespoň částečně měly tuto roli plnit (Česká národní banka, ministerstvo financí, vysoké školy), to činí nedostatečně. NERV sice nemůže tento ,think tank‘ plně nahradit a ani to není jeho ambicí, ale jeho personální složení, byť na ně mohou být různé názory, dává naději na odborná stanoviska a názory nezávislé na vládě. Reakce vedení ČSSD na složení Národní ekonomická rady vlády vyvolává otázku, koho by si socialisté do svého Nervu vybrali. I Jiří Rusnok či Martin Jahn by nejspíš váhali, pokud by měli v takové nervově náročné skupině působit.“

Odpovídalo 153 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče