Ondřej Veselský: Zda registry ušetří státu peníze, zjistíme až po jejich spuštění

16. listopadu 2011, 06:21 - Dalibor Dostál, Zina Plchová
16. listopadu 2011, 06:21

Od prvního července příštího roku by měl skončit hon za razítky a potvrzeními, které člověk musí složitě získávat vždy, když jde něco vyřídit na úřadech. Zatímco dosud běhali po úřadech občané, nyní začnou místo lidí obíhat data a spolupracovat mezi sebou úředníci, říká Ondřej Veselský, náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu.

Foto: Jakub Stadler

Od července příštího roku mají začít fungovat čtyři nové registry, které propojí základní informace o občanech, firmách, nemovitostech a právech a povinnostech úřadů. Nevládní organizace v této souvislosti vyjadřují obavu z možnosti zneužití systému. Je dostatečně omezeno zneužívání dat od občanů či firem?

Úředníci nebudou mít přístup úplně ke všem osobním informacím konkrétního člověka. Vždy uvidí jen ty informace nutné pro vyřízení agendy, kterou budou mít na starosti. Takže bych se zneužití neobával. Navíc zásadní roli zde bude mít Úřad pro ochranu osobních údajů, který bude sledovat, jakým způsobem data jednotlivých právnických a fyzických osob obíhají po úřadech a jestli nejdou někam, kam nemají.

Jak se určí, kdo z úředníků má k čemu přístup?

K tomu bude sloužit registr práv a povinností, do kterého v dnešní době nahlašují jednotlivé úřady svou agendu, kterou vykonávají ze zákona. Tím pádem bude přehled o tom, kdo má jakou odpovědnost. Adresně pak bude možné zjistit, co má který úředník na starosti. A bude možné určit, kdo na vaší žádosti přesně pracoval.

Takže bude možné dohledat, kdo pracoval s našimi citlivými osobními informacemi?

Stejně jako je možné požádat si jednou za rok bezplatně o výpis u zdravotní pojišťovny, bude možné získat přehled i z tohoto systému. Ostatně občan si o přehled toho, jak je nakládáno s jeho osobními údaji, může požádat i dnes. Výpis bude možné získat na CzechPointu nebo prostřednictvím datové schránky.

Budou tyto přehledy dostatečně srozumitelné i pro laiky?

V zásadě ano. Pokud je člověk alespoň trošku počítačově gramotný, tak by s tím neměl mít problém.

Pokud si úřady od července začnou vyměňovat samy potřebná data, ubude žádostí a administrativy, bude možné snížit počet úředníků?

Nyní není možné zjistit, zda zavedení základních registrů bude znamenat finanční nebo personální úsporu. Musíme nejprve počkat na vytvoření mapy veřejné správy. Podle ní zjistíme, kdo z úřadů a úředníků má jaké povinnosti a kdo co musí ze zákona dělat. Bude to jasné právě až z registru práv a povinností. Veškeré pokusy zjistit to dříve či vyčíslit cenu za výkon veřejné správy v obcích skončily neúspěchem. Právě díky základním registrům se toto změní a my budeme schopni vyčíslit to, co v tuto chvíli nejde.

Cenu práce úředníka není možné vyčíslit?

V podstatě je to velmi složité. Jde totiž o to, že úředník, na kterého obec dostává peníze na výkon veřejné správy, nedělá jen agendu pro stát, ale většinou i pro obec, a tak nelze kvantifikovat, co který úkon stojí. Tento příspěvek je vnímán spíš jako neúčelová dotace. Po zavedení základních registrů ale bude možné říct, jaké konkrétní povinnosti úředník ze zákona má. Jednotlivé úkony pak budeme standardizovat, tak jako je tomu ve zdravotní péči, a platit tak za množství vykonané práce, a ne paušálně. Jaká bude efektivita projektu, bude jasné až po prvním červenci příštího roku.

Neměl by stát mít alespoň základní finanční rozvahu projektu čtyř registrů, kde za každý dá asi 400 milionů korun?

Je to investice v tom smyslu, že zjistíme, kolik se ušetří. Možná zjistíme, že jsou tu někteří úředníci navíc.

Ale je také možné, že celý projekt registrů skončí i tím, že úsporu v podobě zeštíhlení veřejné správy nepřinese?

Vy to otáčíte, ale i tohle je život. My tu vytváříme komfort pro občany. Proč se bavíme o úsporách? Výsledkem může být to, že naopak orgány veřejné moci jsou poddimenzované. Můžeme zjistit, že službu pro občany dělají špatně proto, že je úředníků málo a občané musí kvůli tomu čekat. Až zjistíme skutečný stav věcí, můžeme třeba uvažovat o tom, že se omezí množství povinností ze zákona, které veřejná správa má, a pak bude možné úřednictvo i zeštíhlit.

Budeme od prvního července muset někde stále dodávat doklady papírové?

Úředníci už potvrzení v papírové formě nebudou smět požadovat, ale jde vždy o lidský faktor, takže může dojít i k nějakým nedostatkům.

Kdy odpadnou absurdní situace, třeba že pro skartaci dokumentu je třeba ho vytisknout i přesto, že mezi úřady putoval v elektronické podobě?

Tento stav by měla odstranit novela zákona o archivnictví, která bude obsahovat alternativu elektronické skartace. Norma by měla jít do konce měsíce do vlády. V souvislosti s tím by mohl digitální archiv začít fungovat už k 1. 7. 2012. Pro jeho zřízení chceme využít evropské fondy.

Bude spuštění digitálního archivu a registrů posledním krokem elektronizace veřejné správy?

Kromě toho, co jste zmínili, bude příští rok spuštěn i projekt elektronických občanek ve dvou variantách – s čipem a bez čipu. Občanka bez čipu umožní spojit průkaz s elektronickým podpisem. Čip v průkazu pak umožňuje využití dalších funkcionalit, ať už by šlo například o zdravotní údaje z dokladu pojišťovny, který nyní běžně nosíme s sebou, nebo o data k sociální kartě, projektu ministerstva práce a sociálních věcí. Čipy ovšem bude možné využít i pro komerční účely, to by ovšem nebylo povinné a záleželo by tak na občanovi, zda k takovým funkcím svůj elektronický průkaz bude chtít využít, nebo ne.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče