Oligarchové, hejbejte se! Elita Ukrajiny utekla, ta nová chystá privatizaci

20. června 2015, 06:27 - Daniel Deyl
20. června 2015, 06:27

Obyvatelé Kyjeva jsou za dva roky od „Euromajdanu“ zvyklí na leccos, ale druhá půle března byla spektakulární i na tamní divoké poměry. Devatenáctého večer přijely do města obrněné vozy a zamířily k ústředí polostátní firmy UkrTransNafta.

Vyskákaly z nich desítky mužů v maskáčích s kalašnikovy a vběhly dovnitř, aniž by si co dělaly z ochranky. Spolu s nimi dorazil i obtloustlý obrýlený padesátník s šedobílými vlasy a vousy; po zhruba hodině zase vyběhl ven a pustil se do přítomných novinářů: „Co tady čumíte? Proč se nezajímáte o to, jak ruští sabotéři násilně přebírají kontrolu nad státními firmami? Namísto toho tady čmucháte, jako když chlap sleduje nevěrnou manželku!“

Prostořeký muž (jeho citát nemohl být uveden doslova, protože v originále zněl podobně, jako když český prezident Zeman mluví v rozhlase) je jedním z nejmocnějších lidí současné Ukrajiny.

Ihor Kolomojskij je jediným členem tamní podnikatelské špičky, který profituje z režimní změny po pádu prezidenta Viktora Janukovyče. Ozbrojenci, kteří vtrhli do ústředí UkrTransNafty, aby zničili firemní dokumentaci, jsou součástí jeho soukromé armády.

Kolomojského chapadla

Bezprostředním důvodem ke vpádu byla zpráva, že představenstvo UkrTransNafty odvolalo svého šéfa Oleksandra Lazorka (po odvolání se zabarikádoval v kanceláři a opustil ji až v doprovodu ozbrojenců).

A ne dost na tom: ještě týž den nechal Kolomojskij ve svém finančním ústavu PrivatBank zmrazit účty Rošenu, obří firmy na cukrovinky, jejímž majitelem je prezident Petro Porošenko. Na druhý den nechal Porošenko pro změnu převést veškeré Kolomojského účty do státních bank.

Na rozdíl od kyjevské vlády platí Kolomojskij ve svých firmách slušně a včas, těší se proto u svých lidí veliké oblibě. Prezident Porošenko a vláda Arsenije Jaceňuka Kolomojského potřebují

V sobotu byl klid (Kolomojskij, mimo jiné zakladatel Evropského židovského svazu, možná držel šábes), ale v neděli předvedl divadlo s ozbrojenci ještě jednou, tentokrát v jiné polostátní firmě Ukrnafta. Se stejným výsledkem – zničení firemní dokumentace.

Odpověď na otázku, proč má Kolomojskij (tehdy ještě guvernér Dněpropetrovské oblasti s třímiliardovým majetkem v dolarech) takový zájem na dokumentech a personálním obsazení managementu ropných firem, je zároveň odpovědí na otázku, co hýbe událostmi dnešní Ukrajiny. Svět sleduje převážně válku s Ruskem o východ země, ale boj o moc mezi „proevropany“ je neméně dramatický.

Kolomojskij vlastní prostřednictvím své Privat Group letecké společnosti, největší komerční banku v zemi i ocelárny, ale v posledním desetiletí plynula většina jeho příjmů právě z ropného byznysu, píše list Kommersant Ukrajina. Kolomojskému patří 42 procent těžařské firmy Ukrnafta i vlastníka ropovodů UkrTransNafta (nadpoloviční většinu má v obojím případě státní ropný holding Naftogaz).

Jaceňukova vláda začala zpochybňovat privatizace, jež proběhly v režii režimu padlého prezidenta Viktora Janukovyče okolo roku 2010

Tyto firmy prodávají ropu hluboko pod cenou (podle Forbesu za třetinu tržní ceny) do největší ukrajinské rafinerie ve městě Kremenčuk, již vlastní firma Ukrtatnafta. Od roku 2008 ji ovládá – hádáte správně – Ihor Kolomojskij. V Kremenčuku si Ukrtatnafta ropu pěkně zpracuje a ve své síti benzinek už prodává pohonné hmoty za ceny běžné.

Samo o sobě by to však Kolomojskému přece jen nedávalo pouvoir přijet do Kyjeva se soukromou armádou. Jeho vztah k politickým špičkám je však komplikovanější. Právě Kolomojského armáda – lépe vycvičená, vyzbrojená a placená než armáda státní (stojí ho zhruba deset milionů dolarů měsíčně, odhadují ukrajinská média) – drží na východě země proruské separatisty na uzdě.

V Dněpropetrovské oblasti, jíž se právě díky svému odhodlání bojovat proti Rusům stal guvernérem, je klid. Na rozdíl od kyjevské vlády platí ve svých firmách slušně a včas; těší se proto u svých lidí veliké oblibě. Prezident Porošenko a vláda Arsenije Jaceňuka Kolomojského potřebují.

To však je jen jedna stránka věci. Druhou tvoří fakt, že dněpropetrovský boss nijak neprotestoval, když jej prezident po společné schůzce (těsně po již zmíněném ozbrojeném vpádu do obou ropných firem) z guvernérského postu odvolal. Nikdo na Ukrajině nevěří tomu, že by se Kolomojskij spokojil s pouhým příslibem beztrestnosti. Zato všichni vědí, že se chystají dvě velká kola privatizace.

Oligarchové sobě

Zaprvé, na naléhání Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (které tím podmiňují přísun peněz nutných na záchranu ukrajinské ekonomiky) bude rozparcelován státní ropný a plynový podnik Naftogaz. Těžba, ropovody i rafinerie budou fungovat zvlášť – a nikdo nemá před jejich privatizací lepší pozici než právě Kolomojskij.

Zadruhé, Jaceňukova vláda začala zpochybňovat privatizace, jež proběhly v režii režimu padlého prezidenta Viktora Janukovyče okolo roku 2010. Podniky, které po sobě zanechali uprchlí členové Janukovyčovy „rodiny“, i některé firmy de facto vládců nedávné minulosti Dmytra Firtaše, Viktora Pinčuka a Rinata Achmetova tak mohou být znárodněny a následně zprivatizovány; to je samozřejmě velké sousto.

Po vyhroceném střetu prezidenta Porošenka (jenž sám dosud nesplnil předvolební slib, že prodá svoji miliardovou výrobnu cukrovinek Rošen) s Kolomojským tak zůstává nezodpovězena základní otázka. Stáli proti sobě zdivočelý oblastní boss a autorita státu, nebo dva oligarchové sledující především vlastní komerční zájmy? Ukrajincům se nikdo nemůže divit, jestli se odpovědi obávají.

Ukrajina a její vládci
Rinat Achmetov (oblast číslo 1)
Kde působí? Doněck (plus Dněpropetrovsk a Záporoží) Jaká je výše jeho jmění? 6,7 miliardy dolarů (v roce 2012 to bylo 16 miliard)
Původem čistokrevný mafián (vymahač dluhů) se stal ocelářem číslo jedna v Doněcku; později coby spojenec prezidenta Janukovyče diverzifikoval do energetiky (Dněpropetrovská, Záporožská oblast) a ICT (prostřednictvím telefonního operátora Ukrtelekom po celé zemi). Vlastní fotbalový klub Šachtar Doněck a nejdražší londýnský dům na One Hyde Park za 163 milionů liber. Některé součásti jeho holdingu SCM Holdings – například ocelárny Metinvest nebo dněpropetrovská energetická firma DTEK, která ovládá 76 procent výroby tepla a 27 procent veškeré ukrajinské elektřiny – patrně projdou znárodněním a reprivatizací.
Viktor Pinčuk (oblast číslo 2)
Oblast: původně Záporoží a Dněpropetrovsk, dnes působí především mezinárodně. Majetek: 1,5 miliardy dolarů (4,2 miliardy v roce 2012); z politiky odešel
Zeť exprezidenta Leonida Kučmy byl jediným zjevně proevropským oligarchou i v dobách, kdy to bylo riskantní. Vlastní londýnskou konzultační firmu EastOne a výrobce trubek Interpipe Group. Na jeho odchodu ze slávy se podepsaly ruské sankce (byl dvorním dodavatelem pro Rosněfť i Gazprom) a fakt, že jeho trubky nejsou dost kvalitní na použití pro fracking. Dotuje nadace Billa Clintona i Tonyho Blaira.
Vadim Novinskij (oblast číslo 3)
Oblast: Cherson; Majetek: 1,5 miliardy dolarů (1,9 miliardy v roce 2012)
Rus, jemuž udělil občanství prezident Janukovyč, vlastní obří loděnici v Nikolajevu (kde postavil největší ukrajinskou loď za 50 milionů dolarů). Patří mu 24 procent Achmetovova SCM Holdings. Ruské sankce a anexe Krymu znamenají, že bude muset loděnici patrně ještě letos zavřít.
Ihor Kolomojskij (oblast číslo 4)
Oblast: Dněpropetrovsk (plus Záporoží, Oděsa, Charkov); Majetek: 2,7 miliardy dolarů (3 miliardy v roce 2012)
Jeho PrivatGroup vlastní banky, letecké společnosti, ocelárny a především ropné společnosti, včetně podílů ve firmách spadajících pod mamutí ropnou a plynárenskou státní firmu Naftogaz.
Jurij Kosjuk (oblast číslo 5)
Oblast: Kyjev; Majetek: 1,1 miliardy dolarů
Majitel miliardového drůbežářského koncernu Myronivskij vyváží kuřata především na Blízký východ.
Petro Porošenko
Majetek: 1,6 miliardy dolarů (v roce 2013, od té doby hodnota jeho jmění klesá)
Prezident, původně obchodník s kakaem, posléze výrobce čokolády a nakonec majitel velkofirmy na výrobu sladkostí Rošen (skoupil desítky firem po celé zemi), největší továrnu ale má v ruském Lipetsku. Jeho byznys postihla ruská odvetná opatření (Rošen najednou přestal splňovat hygienické normy).
Dmytro Firtaš (oblast číslo 6)
Oblast: Kyjev, Doněck, Luhansk, Krym (Simferopolská oblast; dnes území, na něž si v rozporu s mezinárodním právem dělá nárok Rusko); Majetek: 500 milionů dolarů (2014)
Energetika, chemický průmysl – zbohatl na přeprodeji ruského plynu prostřednictvím firmy RusUkrEnergo. Vlastní závody v Rakousku, Estonsku, na Kypru, v Německu, Maďarsku, Itálii, Švýcarsku, Tádžikistánu a doma na Ukrajině. Zaměstnává na 100 tisíc lidí a v roce 2014 utržil šest miliard dolarů. Vlastní dům s vnitřním bazénem vedle londýnského obchodního domu Harrods. Čeká však v rakouském domácím vězení na vydání do USA (obvinění z korupce). Doma se připravuje znárodnění a reprivatizace částí jeho holdingu Group DF.
Oleh Bachmaťuk (oblast číslo 7)
Oblast: Vinnycja, Kyjev, Sumy, Poltava; Majetek: 1,1 miliardy dolarů
Původně vysoce postavený naftař v Naftogazu, posléze potravinářský magnát (firmy Avangard Agroholding, Ukrlandfarming) proslul „velkovýrobou“ vajec, vlastní 38 tisíc kusů dobytka.
Serhij Kurčenko (oblast číslo 8)
Oblast: Charkov; Majetek: 3 miliardy dolarů (2014)
Člen úzkého okruhu lidí kolem Viktora Janukovyče ovládal 20 procent obchodu s plynem. Vlastní ocelárny v Charkovské oblasti i fotbalový klub Metallist Charkov; loni patrně utekl do Ruska nebo Běloruska.

Čtěte také:

Tři sta miliard pro Kyjev. Zajistí si oligarcha díky investicím svobodu?

Porošenkovi vadí soukromé armády oligarchů, v zemi již operovat nemají

Kyjev vysílání ruských televizí zakázal, na Ukrajině je přesto dostupné

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče