Okno naproti: dramata všedního dne

10. listopadu 2003, 00:00 - JANA JANKEOVÁ
10. listopadu 2003, 00:00

TŘICETILETÁ GIOVANNA ŽIJE V DEVĚT LET STARÉM MANŽELSTVÍ, SVŮJ ČAS DĚLÍ MEZI DOMÁCNOST, DĚTI A PRÁCI V MÍSTNÍ DRŮBEŽÁRNĚ. JEDINĚ VEČERNÍ CHVILKY OSAMĚNÍ S CIGARETOU ZA ZÁCLONOU, KDY NAHLÍŽÍ DO PROTĚJŠÍHO OKNA, JSOU PRO NI ROZPTÝLENÍM.

Giovanna, která se zjevně necítí naplněna, hledá únik v tichém snění o zajímavém muži bydlícím naproti. Nebýt náhody, která jí přivede do cesty podivného starého muže, asi by se nikdy neodhodlala své sny realizovat. Stařec Simone, který patrně ztratil paměť a kterého se s mužem na čas ujmou, jí však rozkotá životní jistoty a také pohne k činům. Zájem, který o starého člověka obestřeného záhadnou minulostí a tichým smutkem projeví právě záhadný muž odnaproti, jej s Giovannou sblíží. Pohnutý životní osud starce, kterého zpočátku Giovanna odmítala jako přítěž, jí navíc otevře oči a dovede ke zjištění, že nikdy není na nic pozdě. Nemusí přitom jít o pálení mostů, nýbrž o aktivní řešení představ, které se do určité chvíle mohou člověku zdát jako nereálné. Pro Giovannu je to splnění dlouholetého snu - pečení dortů v cukrárně. Spoluautor scénáře a režisér Ferzan Özpetek na sebe upozornil už filmem Falešné vztahy, který vloni prošel i našimi kiny (bohužel, bez větší divácké pozornosti). Okno naproti je jeho čtvrtým snímkem a dlužno přiznat, že veskrze zajímavým. Není sice v ničem objevný, nehraje si na žádné velké drama, ale přesto promlouvá velmi poučeně o partnerských vztazích, lidské osamělosti a ženské touze. Je až s podivem, jak dobře rozumí Özpetek ženské duši a jakých zdánlivě nedůležitých detailů běžného partnerského soužití si všímá. Má cit pro barvy a nálady všedního dne a - jakkoli se to může zdát nemožné - i pro vůně a chuť, kterými umí z plátna promlouvat. Ze scén, v nichž Giovanna připravuje pečení dortů, a především z obrazu skutečné cukrářské tabule vytvořené Simonem, doslova dýchá vůně vanilky, šlehačkových věžiček, kakaového krému a cukrových poupat. Film nekončí žádným happyendem, naopak - přitakává všednímu životu, v němž obvykle není místo pro tajné vášně a romantické útěky od rodiny. A právě v tom tkví jeho přesvědčivost. Velkou měrou se o ni zasloužili i Giovanna Mezzogiornová v hlavní roli a Massimo Girotti jako nešťastný Simone. Na letošním karlovarském filmovém festivalu získal film hlavní cenu, cenu za režii a za ženský herecký výkon.

(Okno naproti - La finestra di fronte, Itálie, VB, Turecko, P ortugalsko, 2003, 106 min., režie Ferzan Ozpetek, hrají: Giovanna Mezzogiorno, Massimo Girotti, Raoul Bora, Filippo Nigaro, Serra Y ilma aj.)

Giovanna je devět let vdaná a necítí se naplněná…

foto: archiv

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče