Okno do světa miliardáře Billa Gatese

16. srpna 2009, 13:56 - Jan Němec
16. srpna 2009, 13:56

Nejbohatší člověk planety, jeden z nejštědřejších filantropů, ale také nekompromisní byznysmen. Neváhá využít dominantního postavení na trhu a „přidusit“ konkurenty, aby je poté převálcoval.

Autor: Profimedia

Kariéra zakladatele největší softwarové firmy na světě Billa Gatese patří mezi nejzajímavější podnikatelské příběhy posledních desetiletí. Díky svým manažerským schopnostem protlačil software Microsoftu do většiny počítačů na světě. Je víc než pravděpodobné, že minimálně jeden produkt jeho firmy má ve svém počítači i většina čtenářů tohoto článku. Bill Gates ale není typický kladný hrdina. Zatímco jeho obdivovatelé vzhlížejí k téměř hollywoodskému příběhu nesmělého programátora, který díky tvrdé práci vydělal desítky miliard dolarů, skeptici upozorňují na řadu jeho chyb, špatných odhadů a neetických podnikatelských kroků.

Nepřátel si ve světě byznysu udělal Gates opravdu požehnaně. Není divu – zástupci firem jako Lotus nebo Netscape pochopitelně nemohou přijít na jméno člověku, který zruinoval jejich podnikání. Například Scott McNeally z firmy Sun Microsystems označil Gatese za „nejnebezpečnějšího a nejmocnějšího byznysmena naší doby“. Pochopení nenašel otec Microsoftu mnohdy ani u úřadů. Společnost během své existence prošla hned několika soudními spory, které měly zabránit její nekontrolovatelné expanzi a likvidování konkurence.

V loňském roce zahájil Bill Gates další éru své kariéry. Už od roku 2000 své působení v Microsoftu postupně omezoval a loni se s firmou oficiálně rozloučil. A také při loučení dokázal překvapit: připravil několikaminutové video, které s nadsázkou popisovalo jeho poslední den „na plný úvazek“. Kdo do té doby pokládal Gatese za suchara a typického „ajťáka“, musel být překvapen, když viděl nejbohatšího muže planety, jak si ze sebe dělá legraci, hraje si na pracovním stole s vojáčky, riffuje na kytaru ze hry Guitar Hero a vnucuje své kytarové umění kapele U2 či jak v posilovně zápasí s žerdí činky bez jediného závaží a ptá se, jestli už má dost velké svaly na to, aby svlékl triko. Nyní se Bill Gates hodlá věnovat především filantropii. Přesto je těžké uvěřit, že odstřihnutí od Microsoftu bude úplné a definitivní. Na to je s ním firma spojena až příliš těsně.

Malý génius, který pořád přemýšlí

Bill Gates se narodil právníkovi Williamu Gatesovi II. a učitelce Mary Maxwellové 28. října roku 1955. Společně se dvěma sestrami, mladší a starší, vyrůstal v americkém Seattlu. Už během docházky na základní školu se u něj začaly projevovat „vědátorské“ sklony. Malý Gates, nejmladší a nejsubtilnější žák ve třídě, pro nějž rodiče plánovali kariéru právníka, byl vášnivým čtenářem. Podle životopisu, jehož autorkou je novinářka Jeanne M. Lesinski, Gates už během prvních dní školního roku dokázal přečíst všechny učebnice a vynikal zejména v matematice a dalších technických oborech. Ve svých osmi letech se rozhodl, že kompletně „přelouská“ encyklopedii World Book Encyclopedia, a došel až k písmenu P, než objevil novější a rozsáhlejší encyklopedie.

Gatesova matka o synovi v biografii tvrdí, že neustále přemýšlel. „Kdykoliv jsme někam šli, nikdy nebyl připravený a na otázku, co dělá, odpovídal – přemýšlím,“ vzpomíná Mary Maxwellová-Gatesová. Už v mládí byl budoucí multimiliardář extrémně soutěživý a nesnášel prohry. „Hry s ním byly velmi vážné. Na výhře mu velmi záleželo,“ tvrdí Gatesův otec Bill Gates starší. Postupem času se malý Gates začal ve škole nudit. Aby zahnal nudu a zabavil se, dělával si prý levoruký mladík občas poznámky pravičkou. Nebavily ho ani týmové sporty a raději se věnoval těm „solitérským“ – tenisu, plavání a lyžování.

Před nástupem na střední školu byl Bill Gates stále velmi subtilní a plachý. Navíc podle jeho otce záliby naprosto vybočovaly z průměru běžného středoškoláka. Proto ho nakonec poslali do soukromé exkluzivní chlapecké školy v Lakeside. Právě tam se Gates poprvé setkal s počítači i s Paulem Allenem, budoucím spoluzakladatelem Microsoftu. Právě počítač se stal pro Billa výzvou. Trávil u něj tolik času, že si ostatní studenti brzy začali stěžovat. „První program, který jsem napsal, byla hra piškvorky. Tehdy mi bylo třináct,“ vzpomíná v biografii Gates. Protože na tom učitelé nebyli s počítačovými znalostmi o mnoho lépe než studenti, čerpal budoucí programátor informace z manuálů. Právě z nich se naučil první programovací jazyky – Basic a Fortran. V sedmnácti letech pak společně s Paulem Allenem založili svoji první počítačovou firmu s názvem Traf-O-Data.

V roce 1973 si podal přihlášky na tři nejprestižnější univerzity ve Spojených státech – Harvard, Princeton a Yale. Na všechny tři se dostal a nakonec zvolil Harvard.

Jak se zrodil gigant

WILLIAM HENRY GATES III.
Datum narození: 28. října 1955 Bydliště: Seattle, USA Postavení: bývalý výkonný ředitel Microsoftu, nyní šéf nadace Billa a Melindy Gatesových Majetek: 40 milard USD

Ještě v době studia na Harvardu se Gates s Allenem věnovali intenzivně programování a vytvořili společně původní interpret programovacího jazyka Altair Basic pro první komerčně úspěšný počítač Altair 8800. Licenci prodali výrobci počítačů Altair a začali uvažovat o dalším směřování. Výsledkem bylo v roce 1975 založení firmy Micro-Soft, která se zabývala vývojem a prodejem jazyka Microsoft Basic. Vzhledem k jeho komerčnímu úspěchu se Gates rozhodl přerušit vysokoškolské studium a věnovat se podnikání. Společnosti se však dařilo natolik, že se šéf mladé firmy na Harvard už nikdy nevrátil.

Opravdový průlom se ale malé firmě, přejmenované později na Microsoft Corporation, povedl až v roce 1980 díky partnerství se společností IBM. Ta se poohlížela po vhodném operačním systému pro svůj počítač IBM PC. Gates pohotově nabídl řešení a prodal IBM za 50 tisíc dolarů licenci na operační systém, který sám koupil od místního výrobce počítačů. Systém se jmenoval PC-DOS a později se pod názvem MS-DOS stal v podstatě standardem v rozmachující se oblasti osobních počítačů.

Zcela nová kapitola se pro Billa Gatese, Paula Allena a jejich firmu začala psát v roce 1985. Microsoft na podzim vydal první verzi dnes už legendárních Windows. O rok později vstoupila firma na burzu a z Gatese se stal přes noc multimilionář. Společnost utěšeně rostla, přicházela s novými verzemi operačního systému a Windows 3.11, Windows 95 i Windows 98 zaznamenaly fenomenální úspěch. I díky uživatelsky přívětivému softwaru začali s počítači pracovat i lidé, které nelze zařadit do kategorie „ajťák“. Gates se přitom z programátora postupně přeorientoval na manažera. Jako šéf přitom nebyl zdaleka stydlivý jako za školních let. Dokázal se hlasitě pohádat se zaměstnanci, ironicky a přímočaře je kritizovat a jedna z jeho oblíbených vět údajně zněla: „To je ta nejhloupější věc, jakou jsem kdy slyšel.“

Mezi všemi pracovními povinnostmi si našel Bill Gates čas i na soukromý život. V roce 1994 si vzal Melindu Frenchovou, mimochodem také zaměstnankyni Microsoftu. Svatbu na malém havajském ostrůvku provázela bezpečnostní opatření, která měla ztížit přístup novinářům. Gates mimo jiné prý rezervoval všechny hotely na ostrově. Svatba přišla šéfa Microsoftu na milion dolarů a konala se na golfovém hřišti hotelu Manele Bay. Z manželství pak vzešli tři potomci rodu Gatesů.

Soudy a pomalý ústup z podnikání

Spolu s rostoucími úspěchy, ale také kvůli odstraňování konkurentů a stále většímu „koláči“, ukousnutému z trhu softwaru, se Microsoft a potažmo i Gates začali potýkat s právními problémy. Firma totiž porážela konkurenci i díky propojování svých programů. Například zahrnutím internetového prohlížeče Internet Explorer do operačního systému Windows zničila konkurenční, tehdy velmi oblíbený Netscape Navigator, díky zahrnutí multimediálního přehrávače do Windows odstranila z cesty společnost RealNetworks a její přehrávač RealOne Player. Toto počínání narazilo jak v Evropě, tak v Americe. Evropská komise Microsoft v roce 2004 za porušování hospodářské soutěže potrestala rekordní pokutou ve výši téměř půl miliardy eur a podobné propojování zakázala. Ve Spojených státech dokonce chvíli hrozilo, že bude muset Gates Microsft rozdělit na dvě samostatné firmy – prodejní a vývojářskou. Přesto Gates nikdy nepřipustil, že by se dopustil nějakého neetického jednání.

Od roku 1998 začal Bill Gates postupně omezovat své působení ve firmě. Nejprve předal vedení představenstva firmy kolegovi Stevu Ballmerovi. O dva roky později se pak v jeho prospěch vzdal i funkce výkonného ředitele. Pro sebe vymyslel novou pozici: hlavní softwarový architekt. Místo běžného denního vedení firmy se od roku 2000 věnoval především vývoji nových produktů a technologií. Dohlížel například na expanzi Microsoftu do mobilních telefonů nebo televizorů.

I nejúspěšnější manažer se může mýlit

Přestože firma (respektive její šéf Gates) během své existence „vyrobila“ hned několik chybných rozhodnutí, vždycky dokázala situaci ustát. Omylů je přitom pěkná řádka. Namátkou můžeme jmenovat neúspěch verze Windows Millennium, která se stala absolutním propadákem, hudební přehrávač Zune, který se marně pokusil vzít vítr z plachet superpopulárnímu iPodu od Apple, neúspěch na poli Tablet PC nebo nejnověji bídné prodeje poslední verze Windows Vista.

Za zřejmě největší a pro Microsoft nejbolestnější chybu lze považovat totální podcenění budoucího významu internetu v devadesátých letech 20. století. Přestože už v roce 1995 označil Bill Gates internet a především vyhledávání za jednu z priorit, ve skutečnosti se jí nikdy nestala. Pokusy Microsoftu o kvalitní vyhledávač dopadly neslavně – společnost se spoléhala na technologie partnerských firem a vlastní vývoj zanedbala. Místo vyhledávání se Bill Gates rozhodl pustit do vývoje herní konzole a počítačových her nebo softwaru pro mobilní telefony. První vlastní pokus s portálem MSN Search, později Live Search přišel až v roce 2005. Uživatelé okouzlení Googlem však o vyhledávač projevili minimální zájem.

Jak velké chyby se Gates dopustil, ukázal právě raketový nástup firmy Google, dnes jasné a prozatím nedostižné světové jedničky na poli vyhledávání i internetové reklamy. Přestože se Microsoft stále snaží ztrátu na Google dohnat (viz například loňský neúspěšný pokus o koupi portálu Yahoo a letošní dohoda obou firem na spolupráci), nedaří se mu to. Zatímco u výše zmiňovaných, nepříliš úspěšných vizí Gates výrazné pochybení nepřiznává, zaváhání na internetu připouští i on. V roce 2005 citoval Gatese deník Seattle Times. Podle něj přiznal Googlu vítězství v prvním kole „vyhledávací války“. „Google nás nakopal do zadku. Byli jsme hrozně hloupí,“ řekl podle Seattle Times Bill Gates.

Nejbohatší člověk světa

Díky úspěchům Microsoftu se z Billa Gatese stala doslova celebrita mezi byznysmeny a vedle slávy a popularity mu přinesla také titul nejbohatšího muže světa. Asi každý by s Gatesem rád měnil, on sám si ale tento primát příliš neužívá. „Kéž bych nebyl… Nevyplývá z toho pro mě nic dobrého. Jenom to ke mně přitahuje pozornost,“ postěžoval si na desítky miliard dolarů na účtech a v dalších aktivech zakladatel Microsoftu.

Doba, po kterou Gates vévodí světovým miliardářům, je impozantní. Poprvé se do čela žebříčku sestavovaného časopisem Forbes probojoval v roce 1993 a vládl mu nepřetržitě až do roku 2007. O rok později jej sesadil investor Warren Buffett, letos se ale Gates na první příčku vrátil, přestože i vinou ekonomické recese přišel jen v loňském roce o 18 miliard dolarů. Jeho současný majetek odhadl Forbes na 40 miliard dolarů. Oproti nejlepším letům přitom Gates výrazně „zchudl“. V roce 1999, těsně před splasknutím internetové bubliny a propadem cen akcií většiny technologických firem, totiž Gatesovo jmění činilo neuvěřitelných 101 miliard dolarů.

Gates umí peníze nejen vydělat, ale také si je užít. S rodinou bydlí v luxusním domě vybaveném nejmodernějšími technologiemi digitální domácnosti, jehož hodnota dosahuje i s pozemky údajně 125 milionů dolarů. Počítačem je řízeno všechno, světly počínaje a proměnlivými obrazy na stěnách konče. V domě je mimo jiné plavecký bazén s podvodním audio systémem, soukromé divadlo (prý i se strojem na popcorn), speciální křídlo s pokoji pro hosty nebo velká tělocvična. Přestože Bill Gates na jednu stranu není nadšený z titulu nejbohatšího muže planety, na stranu druhou přiznává, že se díky svému bohatství může věnovat tomu, co ho baví. I proto neváhal utratit přes 30 milionů dolarů za sbírku spisů Leonarda da Vinci. Vedle stále přetrvávající čtenářské vášně Gates rád hraje bridž, tenis a golf. Je také fanouškem automobilů a mezi jeho nejcennější kousky patří Porsche 959 z roku 1984.

Přestože nikdy nedokončil vysokou školu, je Gates nositelem hned několika čestných doktorátů. Od britské královny pak v roce 2005 obdržel titul z nejprestižnějších: rytíř Britského impéria (Knight Commander of the Most Excellent Order of the British Empire) za mimořádný přínos světovému byznysu.

Filantrop, který léčí a poroučí větru

Přestože byste jen těžko hledali člověka, který má ve světě tolik zarytých odpůrců, jedno Billu Gatesovi nemohou upřít ani ti nejtvrdší kritikové. Zakladatel Microsoftu využívá svého jmění ve velké míře pro dobročinné účely. Přes Nadaci Billa a Melindy Gatesových už rozdal na nejrůznější projekty miliardy dolarů. Letos v lednu podle časopisu Forbes činila aktiva nadace 30 miliard dolarů. Zhruba polovinu peněz Gatesovi přispěl přítel a podnikatelský vzor Warren Buffett. Jen v letošním roce plánuje Bill Gates vložit do nadace dalších 3,8 miliardy dolarů.

Škála jeho filantropických aktivit je skutečně široká: investoval peníze do výzkumu léků na AIDS či malárii, přispívá na boj proti hladu v zemích třetího světa a program jejich rozvoje, poskytl dary mnoha knihovnám nejen v USA, pomáhal lidem postiženým zemětřesením. Jen kompletní výčet všech charitativních programů by vystačil na zvláštní článek. „My jsme se nerozhodli odkázat peníze svým dětem, nebo je utratit. Chceme je dát zpět společnosti s co největším pozitivním efektem,“ vysvětluje svůj postoj k bohatství Bill Gates v dokumentu BBC How a Geek Changed the World.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče