Ohrožená prosperita

26. března 2010, 13:18 - Vladimír Tomšík
26. března 2010, 13:18

Výrobci energie z tradičních zdrojů jsou penalizováni tím více, čím méně vyrábějí

Česká ekonomika se dostává do nejnebezpečnější fáze za celé období od počátku transformace. Tato situace není zapříčiněna finanční krizí, ale stavem veřejných financí a stále rostoucí mírou regulace. Obojí omezuje svobodné rozhodování ekonomických subjektů, potlačuje fungování trhu, a činí tak ekonomiku zranitelnou. A to jsou velmi závažné věci.

Chybějící analýza Tuto již tak složitou situaci ještě komplikuje závazek, že země Evropské unie jako celek musejí do roku 2020 produkovat dvacet procent své spotřeby energie z takzvaných obnovitelných zdrojů (OZE). Vzhledem k výchozím podmínkám je pro Českou republiku tento závazek zmírněn „pouze“ na třináct procent. Snaha zvýšit podíl OZE na celkové spotřebě energie byla motivována především ekologickými argumenty. Mnohé z nich jsou ale pouze hypotézami s nedostatečnou průkazností. Celý závazek již na první pohled trpí arbitrárností: proč je to dvacet procent, a nikoli patnáct či třeba třicet tři procent? Za zvoleným číslem není patrná žádná seriózní analýza nákladů a přínosů stanoveného závazku. A jen malá pozornost se věnuje tomu, jak ohromné ekonomické důsledky bude mít snaha splnit tento závazek.

Náklady jako ČEZ Nedávné veřejné znepokojení nad rostoucími náklady veřejné podpory OZE v důsledku prudkého nárůstu instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren je více než oprávněné. Nynější podpora OZE si s již připojeným výkonem vyžádá v následujících letech náklady více než sto miliard korun. Ty nakonec zaplatí spotřebitel. Další schválené projekty, byť ještě neuskutečněné, mohou vést k nákladům dosahujícím až stěží představitelných 600 miliard korun. I když všechny tyto prostředky diskontujeme k současnému okamžiku, například tříprocentním úrokem, stále dostaneme závratnou sumu 500 miliard korun. Pro srovnání: tato částka přesahuje současnou tržní hodnotu celé společnosti ČEZ, nejziskovější a nejvýnosnější firmy v ČR. Za tyto peníze by se dala pořídit celá nová jaderná elektrárna a ještě by zbyla rezerva pro reformu penzijního systému či pro snížení vládního dluhu.

Nevhodná podpora Již nyní je cena elektřiny pro firmy v našem regionu s výjimkou Slovenska nejvyšší. To je holý fakt. Její další zvyšování kvůli podpoře OZE české podniky ještě více znevýhodní a sníží konkurenceschopnost celé ekonomiky. Navíc z hlediska efektivnosti je zvolená metoda podpory OZE nevhodná, protože náklady podpory jsou uvaleny na efektivnější produkci z tradičních zdrojů. Výrobci energie z tradičních zdrojů jsou paradoxně penalizováni tím více, čím méně vyrábějí, což poškozuje trh a volnou konkurenci. Navíc výnosy z této penalizace jsou transferovány ve prospěch konkurence, která využívá znatelně méně efektivních metod produkce. Takováto „podpora“ nejenže mílovými kroky snižuje efektivitu v energetickém sektoru a celém hospodářství, ale je i flagrantně nespravedlivá.

Lepší je tržní řešení Mnoho lidí se stále domnívá, že energetika patří mezi oblasti, ve kterých trh selhává, a že by v nich měl stát nějakým způsobem zasahovat. I zde však platí, že tržní řešení – byť nemusí být zcela dokonalé – je v průměru stále lepší než státní dirigismus. Jakákoliv životaschopná produkce, včetně produkce energie, se na svobodném trhu prosadí i bez státní podpory, pokud jsou využívané technologie skutečně životaschopné. Je evidentní, že snaha o splnění závazku EU o podílu produkce OZE nám zbytečně zhoršuje dnešní ekonomickou situaci. Stát by energetickému sektoru nejvíce prospěl tím, kdyby zbytečně neodrazoval investory – ať již nadměrnou regulací, anebo vysokými dlouhodobými úrokovými sazbami způsobenými vysokým veřejným zadlužením. Celé ekonomice pak stát nejvíce prospěje, když začne respektovat základní principy ekonomické efektivnosti a společenské spravedlnosti.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče