Ohlodaná kost Miloše Zemana

20. března 2006, 00:00 - PETR BÝM
20. března 2006, 00:00

PENZIJNÍ FONDY Poslední neohlodaná kost, na které by se dalo tučně vydělat - takto vidí penzijní fondy a jejich případné silnější zapojení do důchodového systému Miloš Zeman.

PENZIJNÍ FONDY Poslední neohlodaná kost, na které by se dalo tučně vydělat - takto vidí penzijní fondy a jejich případné silnější zapojení do důchodového systému Miloš Zeman. Nejpopulárnější český důchodce, tedy Miloš Zeman, rozhodně nezahálí. Razantně vstoupil do volební kampaně a vedle toho přispěl do všeobecné politické diskuze svou druhou knihou s příznačným názvem „Vzestup a pád české sociální demokracie“. Bývalý premiér se v ní věnuje mnoha tématům - velká pasáž je věnována i důchodové reformě a penzijním fondům. ZAMĚSTNANECKÉ JSOU LEPŠÍ

„Jistě nikomu nelze bránit, aby shromažďoval úspory na stáří. Je otázkou, zda by tak měl činit se státní podporou,“ reaguje Zeman na problematiku spoření v penzijních fondech. Podle něj jsou ale fondy atraktivní hlavně pro majitele, pro něž jsou „poslední neohlodanou kostí“ - tedy příležitostí k velkým výdělkům.

Přitom Zeman naráží na současný velký nepoměr mezi vklady a příjmy podílníků fondů: „Vkládají-li zhruba dva miliony střadatelů průměrně čtyři sta korun měsíčně do takto koncipovaných fondů, aniž by v dohledné době bylo nutné přistoupit k jejich výplatě, je to bezpochyby skvělý byznys. Pokud ale takové fondy zkrachují (například v důsledku špatného investování), bude stát nucen - bez ohledu, že jejich jmění formálně negarantuje - ztrátu uhradit, nemá-li ztratit přízeň potenciálních důchodcovských voličů.“

Hlavně proto Zeman odmítá soukromé fondy. Poukazuje přitom na kauzy Enronu a Worldcomu a nebezpečí takových krachů i v Česku, kde se „tržní ekonomika ještě zcela neusadila“. Místo toho doporučuje zaměstnanecké penzijní fondy s odkazem na dobré zkušenosti odjinud: „Jsou ve svých zemích významnými institucionálními investory a zhodnocují své vklady výrazněji, než jsou zhodnoceny úspory v bankách. Je to dáno i tím, že mají omezení těchto investic na blue chips.“

A CO NA TO ODBORNÍCI?

Poněkud romantické vidění klíčové sociálněekonomické výzvy vyspělého světa následujících desetiletí - tak vidí Zemanovy názory na důchodovou reformu Jiří Rusnok, někdejší ministr, dnes poradce ve skupině ING. Podle něj jsou současné důchody v Česku vnímány jako nízké, přičemž odvody, které představují 28 procent superhrubé mzdy, jsou extrémně vysoké.

Fondy proto mají do budoucnosti v důchodovém systému své místo: „Jistě stát nemusí nutně přímo podporovat spoření občanů na stáří, ale jestliže si je vědom důsledků stárnutí pro sociální situaci budoucích důchodců, pak by jim měl alespoň dnes vytvářet podmínky pro to, aby si mohli efektivně spořit, a tak se sami postarat o svou budoucí finanční situaci.“

Poměrně kategoricky Rusnok odmítá Zemanovy teze o fondové „ohlodané kosti“: „Představy o tom, jak se finanční skupiny třesou na správu penzijních fondů, je poněkud dětinská. Ty totiž budou tak jako tak vždy rozhodujícími správci úspor obyvatelstva.“ Rusnok přitom neodmítá, naopak podporuje společné snahy zaměstnanců a zaměstnavatelů o vytváření finančních rezerv na stáří prvně zmíněných (což se u nás už děje), ale přímo pro zaměstnanecké fondy příliš nehoruje: „Čistě podnikovým fondům hrozí riziko zneužití úspor zaměstnanců, pokud se podnik dostává do obtížné situace. To nakonec sám autor uvádí na některých příkladech.“

Na tyto problémy upozorňuje i Viktor Kotlán, hlavní ekonom České spořitelny: „Zaměstnanecké fondy mi připadají rizikovější - existuje riziko míchání jejich aktiv s podnikovým účtem, jako tomu bylo ve zmiňovaném Enronu či Worldcomu.“ Kotlán ale jinak považuje penzijní fondy za užitečné, protože podle něj současný stav penzijního systému bude vyžadovat -pokud odmítneme snižování penzí -jednak pozdější odchod do důchodu, jednak více spořit: „Systému by prospělo, kdyby každý věděl, že co si nenaspoří, to také nedostane. Proto je dobré mít fondy. Ty jsou zároveň efektivnější než stát ve správě peněz.“

Ani Viktor Kotlán nesouhlasí s údajnou výhodností fondů pro správce: „Většina výnosů je vyplácena podílníkům, vydělávat peníze naopak není legrace. A možnosti, kam investovat, jsou přísně regulovány - tato pravidla určuje stát.“

Názory nejznámějšího sociálnědemokratického politika na důchodovou reformu tedy odborníci spíše kritizují, pro ně ovšem nejsou určeny. Podstatná je reakce voličů. Těm se nepochybně bude líbit Zemanův názor na čas odchodu do penze: „Pokud jde o důchodový věk, doporučuji koperníkovský obrat spočívající v tom, že by hranice pro odchod do důchodu nebyla pevně administrativně zakotvena.“

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče