Odvody míří do oblak

16. dubna 2007, 00:00 - FILIP ČERNOCH
16. dubna 2007, 00:00

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Zatímco většina zemí evropské sedmadvacítky výši sociálního pojištění snižuje, Česko míří opačným směrem. V současnosti máme tyto odvody třetí nejvyšší v Evropě. I přes nechvalně známou snahu předchozích vlád, které zvyšovaly občanům i firmám různé odvody, dělí stále ještě celkovou daňovou zátěž České republiky od průměru Evropské unie takřka čtyři procentní body.

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Zatímco většina zemí evropské sedmadvacítky výši sociálního pojištění snižuje, Česko míří opačným směrem. V současnosti máme tyto odvody třetí nejvyšší v Evropě.

I přes nechvalně známou snahu předchozích vlád, které zvyšovaly občanům i firmám různé odvody, dělí stále ještě celkovou daňovou zátěž České republiky od průměru Evropské unie takřka čtyři procentní body. Pokud sečteme veškeré daně včetně odvodů na sociální pojištění, jejich souhrnná výše dosáhne 36,3 procenta úrovně HDP. Unijní průměr přitom činí 40,8 procenta. Méně slavná už je ale vnitřní struktura této částky.

SEVEŘANÉ NEPŘEKVAPÍ

Skupinu zemí s nejvyšším zdaněním suverénně vede Švédsko s 52,1 procenta, jemuž nemůže konkurovat ani Dánsko (51,2 procenta), Belgie (47,7 procenta) či dokonce Francie s 45,8 procenta. Naopak na druhém konci pelotonu musí rumunská vláda vystačit s pouhými 28,8 procenta, o čtyři desetinky více už vybere Litva, kterou doprovázejí její pobaltští sousedé Lotyško a Estonsko s 29,6 procenta, respektive jednatřiceti procenty. Ze zavedených členských států Unie se nízkého zdanění drží hlavně Irsko s 32,2 procenta.

S trochou závisti budou asi zástupci českého byznysu sledovat údaje hodnotící Slovensko. Středoevropský tygřík, dnes tahaný za vousy podnikatelsky kontroverzní vládou Roberta Fica, totiž boduje hned ve dvou kategoriích. V prvé řadě zde celkové zdanění patří s 29,5 procenta k třetímu nejnižším v Unii, za druhé se země může pochlubit tendencí k dalšímu snižování zatížení. Aspoň tady se Slovenskem Česko drží krok, za poslední analyzované období 2004 až 2005 totiž celkové tuzemské daňové odvody klesly z 36,8 procenta na 36,3 procenta, půl procentního bodu odškrtlo i Estonsko či zmíněná Bratislava.

JEN DVA STÁTY BEROU VÍC

Česká republika tedy svou celkovou daňovou zátěž drží pod unijním průměrem, otázkou do diskuze je nicméně její struktura. Neobvykle vysoký je totiž podíl sociálního pojištění - více než 15 procent. V tomto ohledu je na tom hůře už jen Francie a Německo s 16,5 procenta. Naopak až jako tisková chyba může potom působit zhruba jednoprocentní podíl sociálního pojištění v Dánsku, kde je ale sociální systém prakticky úplně financován z všeobecných daní.

Tyto údaje jsou obzvlášť zajímavé, pokud je srovnáme s výší daní z produkce a importu vzhledem k HDP. Tady kraluje Litva s nejnižšími 11,5 procenta, následovaná Českem (11,9 procenta) a Německem (12,1 procenta), z opačného pólu naopak mávají Bulhaři s devatenácti či Dánové s osmnácti procenty.

Protežování přímých daní vůči nepřímým přitom ale není zrovna doporučovaný recept na prosperující hospodářství, už jen kvůli jeho demotivačním dopadům na pracovní trh. Určité naděje tady můžeme vkládat do čerstvě připravované daňové reformy, která má i přes své skromné cíle určitý potenciál do situace zasáhnout. „Mezi rozumné tendence v navržených změnách patří snížení důrazu na pokles sazby z příjmů právnických osob a zvýšení důrazu na zvýšení snížené sazby DPH,“ podotkl k návrhu například analytik Next Finance Vladimír Pikora.

RUMUNI PĚT, DÁNI JEDNATŘICET

V poslední kategorii daní z příjmů a majetku už potom dominují prakticky samé severské země jako Dánsko s 31,2 procenta či Švédsko s 20,1 procenta. Se zanedbatelnými pěti procenty naopak bodují Rumuni, kolem šesti procent se drží Bulhaři a Slováci. I Česko se v této oblasti s 9,3 procenta drží poměrně při zemi.

I přes nepříliš šťastný důraz Česka na přímé daně tedy zjevně celková domácí zátěž zatím nedosahuje ani unijního průměru. Na druhou stranu, sousední Slovensko se nezhroutilo ani při zavedení podstatně menších odvodů, zatímco třeba francouzské či německé ekonomice vysoké daně z dlouhodobé letargie nejspíš příliš nepomohou.

DAŇOVÉ ODVODY V EVROPSKÉ UNII stát celkové daně daně na produkci daně z příjmu sociální

k HDP a import a majetku pojištění

Belgie 47,7 % 13,9 % 17,1 % 13,9 %

Bulharsko 34,8 % 19,0 % 6,1 % 10,5 %

Česká republika 36,3 % 11,9 % 9,3 % 15,1 %

Dánsko 51,2 % 17,9 % 31,2 % 1,1 %

Německo 40,2 % 12,1 % 10,2 % 16,7 %

Estonsko 31,0 % 13,5 % 7,1 % 10,4 %

Irsko 32,2 % 13,6 % 12,3 % 4,8 %

Řecko 36,7 % 12,9 % 9,3 % 12,1 %

Španělsko 36,4 % 12,5 % 10,9 % 12,2 %

Francie 45,8 % 15,8 % 11,4 % 16,4 %

Itálie 40,8 % 14,5 % 13,3 % 12,6 %

Kypr 36,2 % 17,4 % 9,4 % 8,4 %

Lotyšsko 29,6 % 12,9 % 8,0 % 8,5 %

Litva 29,2 % 11,5 % 9,1 % 8,3 %

Lucembursko 39,1 % 13,4 % 14,0 % 10,8 %

Maďarsko 38,6 % 15,8 % 9,0 % 13,6 %

Malta 37,7 % 16,7 % 11,8 % 7,2 %

Nizozemsko 39,2 % 13,1 % 11,6 % 13,1 %

Rakousko 43,6 % 14,7 % 12,9 % 14,6 %

Polsko 34,2 % 13,9 % 7,0 % 13,7 %

Portugalsko 36,3 % 15,1 % 8,7 % 11,3 %

Rumunsko 28,8 % 13,0 % 5,3 % 9,7 %

Slovinsko 40,7 % 16,4 % 9,3 % 14,8 %

Slovensko 29,5 % 13,0 % 6,1 % 10,9 %

Finsko 44,0 % 14,1 % 17,5 % 12,1 %

Švédsko 29,5 % 17,3 % 20,1 % 13,9 %

Velká Británie 38,6 % 13,3 % 16,5 % 8,0 %

EU27 40,8 % 13,8 % 12,8 % 13,0 %

Pramen: Eurostat, 2005

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče