Odvážná a troufalá

19. března 2010, 12:59 - Petr Nováček
19. března 2010, 12:59

Snaha štábu Ivana Langera získat ztracenou čtvrtinu příznivců ODS podceňuje lidskou paměť

Po skoro roce víceméně „neviditelnosti“ se ODS vynořila minulou středu z mlhy a učinila první krok do volební kampaně. Komu se zdál nesmělý, krutě se prý mýlí! Nepochopil sofistikovanou předvolební strategii ODS, jíž se „do puntíku“ drží. Teprve po čtyřtýdenní „zahřívací etapě“, během níž ODS postupně představí čtyři základní pilíře svého ekonomického programu, bude v půlce dubna odstartována „horká kampaň“. Bude tedy trvat jenom šest týdnů, ale dle šéfa volebního štábu strany Ivana Langera je to doba dostatečná: „Jiří Paroubek přišel s předvolebním kobercovým bombardováním. My budeme od dubna vypouštět laserem naváděné inteligentní střely.“ Na jaké skupiny občanů budou vypuštěny a jakou specifickou nálož ponesou, aby z nich na poslední chvíli udělaly voliče ODS, pochopitelně tají.
Co však ODS prozradila, je její sázka na Jiřího Paroubka. „Ty lži, sliby, které představil, a jím avizovaná povolební spolupráce sociální demokracie a komunistů je přesně to, co naši voliči nechtějí slyšet. V tomto smyslu jsme díky Jiřímu Paroubkovi ušetřili spoustu peněz,“ libuje si Langer. Jistě, přerušená kampaň před volbami do sněmovny plánovanými na loňský říjen přišla i ODS na velké peníze, které jí teď scházejí. Stran Paroubkových slibů je to však složitější. Určitě vadí „festovním“ voličům ODS, o něž však Topolánkova strana v předvolební kampani usilovat nebude, protože už jsou tak jako tak „její“. Paroubkovy sliby naopak nevadí levicovým voličům. Těm by asistenční stát vyhovoval a individualistická, pravicová ODS z nich „laserem naváděnými inteligentními střelami“ ani jinak své příznivce nenadělá.
Flirtováním s komunisty a populismem však může Paroubek vystrašit váhající středové voliče. Leč ti mají vedle ODS na výběr několik menších stran, lidovci a zelenými počínaje, přes Stranu práv občanů – zemanovců (SPOZ) až po Věci veřejné a TOP 09. Sázka na Paroubka jako toho, kdo dopomůže „modrokabátníkům“ k úspěchu, nevyjde, pokud sama ODS pořádně „nešlápne do pedálů“. Zatím to neudělala. Ano, dvanáctibodové Řešení ODS pro pracovní místa, prezentované minulou středu, je ambiciózním plánem na vytvoření 170 tisíc nových pracovních příležitostí během jednoho roku. Jak? Například motivačními slevami na sociálním pojištění chce ODS přesvědčit firmy, aby nabíraly lidi. Dobrý nápad, pokud ovšem firmy získají nové zakázky a nabírat lidi budou skutečně potřebovat! Nezaměstnaným zase ODS navrhuje začít podnikat, přičemž budou dál dostávat podporu v nezaměstnanosti. Také dobrý nápad. Šťoural však poznamená, že podpora na rozjezd živnosti stačit nebude a že pokud se do podnikání vrhne člověk bez patřičných vloh, obratem zkrachuje. Celkem tucet opatření ODS proti nezaměstnanosti obsahuje i nesporně užitečné věci, například rozšiřování částečných úvazků, pružnější pracovní dobu nebo alternativní modely zaměstnávání. Leč dohromady je to „sušina“ bez chuti a vůně. Budou-li podobně „svůdná“ i další tři „řešení“, jež ODS týden po týdnu představí – sociálního systému, podmínek pro podnikání a veřejných financí – na prahu „horké kampaně“ může mít stejně velkou ztrátu za ČSSD, jakou má dnes. Dle většiny volebních průzkumů je to deset a více procentních bodů.
ODS má naštěstí od jisté zahraniční agentury „svá čísla“, jež hovoří o zhruba jen tříprocentním Paroubkově náskoku. Arthur Finkelstein, její americký poradce, z nich vyvozuje, že ODS může ČSSD nejen dohnat, nýbrž i předehnat. Třeba ano, když jí ta „správná čísla“ konečně vybudí k akci. Vybudit se však měla hned poté, co loni v březnu Paroubek povalil k nelibosti většiny občanů Topolánkovu vládu. ODS se však na ČSSD nevrhla a od té chvíle do ní nepřetržitě nebušila, jak se to samo sebou nabízelo. Proč? Inu potřebovala se s ní dohodnout na „úřednické“ vládě a také měla dost starostí sama se sebou. Ty má ostatně stále. Najmě se svou pražskou organizací, jejíž část by se ráda zbavila Pavla Béma v naději, že pak v Praze nezvítězí ve sněmovních volbách ČSSD. Předpokládá se to, poněvadž, jak napovídají průzkumy, v Praze část bývalých voličů ODS uprchla k TOP 09 a Věcem veřejným. Připočítáme-li ke stranickým sporům loni v prosinci trapný kongres a letos v únoru trapnou ideovou konferenci ODS, od pádu Topolánkovy vlády tonuli „modrokabátníci“ v mlze a teprve teď se z ní vynořují. Svou „neviditelností“ však mezitím ztratili asi čtvrtinu příznivců. Snaha Langerova štábu získat je, jako by se nechumelilo, zpět a prezentovat jim ODS jako jedinou stranu hodnou jejich volby, je odvážná, ale také troufalá. Podceňuje totiž lidskou paměť, zkušenost a soudnost.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče