Odstupující ředitel Staropramenu: Řada hospod kvůli EET radši skončila hned

24. března, 06:30 -
24. března, 06:30

Každý rok v Česku zmizí z mapy restaurací a hospod stovky podniků. Zčásti proto, že lidé upřednostňují levnější piva v lahvi či plastu, zčásti proto, že přece jen volí zdravější životní styl. A do toho přichází elektronická evidence tržeb, která může ukončit život dalším stovkám podniků, říká šéf pivovarské dvojky Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář, který ve funkci končí na konci března.

Ministr financí navrhuje snížit DPH na pivo. Pomůže to oboru?

Jako pivovarníci jsme to po diskuzích o zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vnímali jako vstřícný krok k části odvětví, které by to zasáhlo nejvíce a ve kterém se také očekává nejvyšší zvýšení nákladů. Pro majitele hospod a restaurací je EET – alespoň jak se s nimi bavíme – administrativně i nákladově náročná záležitost.

Znamená to vyšší investici do jejich byznysu. A pokud EET přinese vyšší náklady našim zákazníkům, tedy hospodám a restauracím, tak v konečném důsledku to bude mít dopad i na celkovou spotřebu piva.

Jak se mohou se zavedením EET restaurace a hospody vyrovnat?

Většinou to pro provozovatele znamená tři možné scénáře. Zaprvé přenést náklady na finálního spotřebitele, tedy zvýšení konečných cen. Zadruhé může začít šetřit někde jinde, aby vyrovnal náklady, což může ale znamenat horší servis. A zatřetí se může rozhodnout, že v celkovém součtu už podnikání nedává smysl a odejde z něj.

Máte informace o tom, že by uvažovali o třetí variantě?

Od některých odběratelů slyšíme, že opravdu přemýšlejí, jestli chtějí podnik provozovat, protože pohostinství je pod tlakem. Samozřejmě víme, že když se jedna hospoda zavře, tak nějaká sousední některé z hostů přitáhne. Ale nikdy to není v plné výši. Z toho radost nemáme. Vidíme to jako ohrožení pro celkovou spotřebu piva, což je něco, čím se živíme.

V Česku přitom hospod každoročně ubývá již léta. Takže se nedá očekávat, že by se propad v nejbližších letech zastavil?

Odhady jsou velmi složité, v restauracích se nakonec neprodává jen pivo, jsou tam jiné kategorie zboží. Ale zavedení EET určitě není něco, co pomůže pokles hospod zastavit, ale spíše naopak akcelerovat. Podle posledních čísel o počtu hospod, které máme k dispozici, vidíme za poslední tři roky pokles o tři procenta.

Propad přitom spíše zrychlil, než zpomalil. A zaznamenali jsme už řadu zákazníků, kteří své podniky zavřeli už jen z očekávání toho, co nastane. Další s tím přijdou ve chvíli, kdy uvidí, jaký to ve skutečnosti bude mít dopad.

Které typy podniků jsou nejvíce v ohrožení?

Největší a dlouhodobý pokles vidíme u nejtradičnějších pivnic, které stojí na tom, že nabízejí pivo jako základ sortimentu. Řada z nich je na vesnicích, a pokud byl dříve ve vsi jediný podnik, s největší pravděpodobností tam už není. Stále častěji tak vidíte vesnice, kde jdou lidé raději do místního obchodu než do hospody.

Koupí si lahvové pivo a vypijí jej před krámkem, takže provozovat hospodu se tam už příliš nevyplatí. Ve městě to tak není vidět, protože zároveň řada provozoven vzniká a je tam i větší kupní síla.

S tím souvisí i letitý pokles spotřeby točeného piva ve prospěch lahvového, nyní je to už čtyřicet ku šedesáti procentům. Rozevírají se nůžky i nadále, nebo se jednou zastaví?

Rozdíl se stále zvětšuje a spotřeba se pořád přesouvá k balenému pivu. Nejsilnějším důvodem je ale změna životního stylu. Co se týče spotřeby piva v hospodách, tak poslední dva roky vidíme přece jen pozitivní trend, že poklesy jsou už spíše jen drobné v řádu pár procent. Tohle je pro pivovarníky pozitivní zpráva, protože to vypadá, že našim zákazníkům se prodeje začínají stabilizovat. V příštích třech letech ale nevěříme, že se rozevírání nůžek zastaví.

Předloni jste mírně zvýšili výstav o 15 tisíc hektolitrů na 3,14 milionu. Jak se vedlo loni?

Velmi dobře se nám daří v exportu i díky tomu, že se Staropramen stal pro našeho majitele Molson Coors globální značkou. Nesnažíme se tak otevírat nové trhy, ale naopak se začínáme zaměřovat na dosavadní klíčové trhy. V nich vidíme velkou příležitost pro růst a začínáme do nich zase více investovat.

Na některých trzích jsme dokonce změnili i importéra za jiného, protože věříme, že s ním porosteme více. Na domácím trhu jsme nerostli podle očekávání. Dohromady ale z hlediska objemu očekáváme relativně stabilní výsledky.

Co Pivovarům Staropramen nový majitel od roku 2012 přinesl?

Být součástí Molson Coors, to je opravdu radost. Skupina má respekt k českému pivu, jeho historii, tradici i chuťovému profilu. Investuje proto velkou energii do celé značky. V únoru jsem se například zúčastnil v naší centrále v Denveru setkání všech generálních ředitelů skupiny Molson Coors. Bylo skvělé, když jsem vyjel do kanceláří centrály, že první, co jsem uviděl, byla loga Staropramenu. Svědčí to o tom, jaký respekt má skupina k naší značce a že s ní má plány.

Podle vašich předloňských výsledků vám stouply výrazně o 26 procent prodeje plechovkového piva, na které si přitom lidé v Česku dlouho nechtěli zvyknout. Pokračoval trend i loni?

V absolutním vyjádření i podíl na prodejích opět stoupl stejně jako pivo v plastových lahvích. Nárůsty ale nejsou tak velké jako v minulosi ti. Plechovky loni tvořily v maloobchodu podle našich odhadů už skoro deset procent prodejů, plastové měly zhruba 22 procent.

Co za nárůstem je?

Lidé mají nyní daleko více aktivních příležitostí, kam ve volném čase vyrazit. Daleko více jezdí na dovolené a už s sebou nevozí skleněné lahve, ale plechovky, protože vézt si s sebou přepravku s lahvemi je obrovská váha a zabere to množství prostoru.

Jak i česká společnost bohatne a může si dovolit více, tak je i za pivo v plechovce ochotna si připlatit. Plechovkový, ale i plastový obal skýtá jisté pohodlí a dovolí si dát pivo i v situaci, ve které by si člověk pivo ve skle nebo točené nebyl schopen dát.

Má perspektivu klasické lahvové pivo?

Rozdíl je v tom, že plechovkový segment neroste na úkor něčeho jiného, jsou to prodeje navíc. U plastových obalů je to ale čistá kanibalizace na úkor lahvového piva. V minulých letech tady panovaly obavy, že se z českého maloobchodního trhu stane trh jen s plastovými lahvemi. To se nestalo. Klasické skleněné lahve stále tvoří více než dvě třetiny prodejů baleného piva. A je vidět, že pokles se zastavuje.

Podle odhadů výrobců a prodejců cideru loni stouply prodeje třikrát a zažívají boom. Pocítili jste to i vy, kteří dovážíte cider ze zahraničí?

Ano, také jsme zaznamenali velký růst prodejů. To je nyní velmi dynamická kategorie a zvyšuje se jak počet importérů, tak výrobců. Také se u této kategorie hodně investovalo do reklamy, takže povědomí o tom, že něco takového existuje, se podařilo vybudovat. Bude zajímavé sledovat, kam až dosáhne její potenciál, jestli to bude módní záležitost, která začne klesat, stejně jako byly svého času beermixy.

Prodeje pivních mixů po velkém boomu klesly předloni o čtyřicet procent. Pokračovalo to i loni?

Loni se to již stabilizovalo, pokles byl jen velmi drobný. Pivní mixy si už našly svou adekvátní velikost. Ale obecně prodeje výrobků, které jsou hodně blízké pivu, celkově pořád rostou. Příležitost pro různé inovace na českém trhu stále je.

V pojetí USA je minipivovar podnik, který vyrábí sto či dvě stě tisíc hektolitrů, což je v Česku středně velký pivovar. Nejsou to ale malé „garážové“ pivovary, kterých se týká boom v Česku.

Česko prochází boomem minipivovarů, stejně jako před lety Spojené státy. Kam se posouvá trend v USA?

V Americe je mnohem častěji vidět, že si velká firma pořídí do portfolia minipivovar. V pojetí USA je ale minipivovar podnik, který vyrábí sto či dvě stě tisíc hektolitrů, což je v Česku středně velký pivovar (například Bernard v Humpolci – pozn. aut.). Nejsou to ale malé „garážové“ pivovary, kterých se týká boom v Česku a které v USA označují jako nano či mikropivovary.

Velké pivovary v Česku pořídit si minipivovar neláká?

Ekonomicky to zajímavé není. Je to moc malé. Kdybych přikoupil minipivovar, tak to na naší výsledovce nepoznám. Ale spojit se s někým takovým a rozšířit nabídku pro mé odběratele, abychom jejich hospody udělali zajímavější, to může být trend, na který by stálo za to možná se do budoucna dívat.

Staropramen je jediný z velkých pivovarů, který nepoužívá chráněné zeměpisné označení EU České pivo. Bude tomu i nadále?

Zatím jsme nenašli důvod, proč bychom ho měli používat. Z našeho pohledu by to nepřidalo nic našim spotřebitelům. Zvažovali jsme to v zahraničí, kde by to byl nějaký marketingový nástroj. Ale když jsme se na to dívali, tak značka Staropramen a spojení s Prahou funguje mnohem lépe. Nemusíme tolik vysvětlovat a nestojí nás to tolik marketingového úsilí o našem pivu něco říct.

Co je pro vás výhodnější?

Udělali jsme si analýzu a zjistili, že pro nás se vyplatí investovat do značky Staropramen a říkat: To je pivo z Prahy, z Česka, z pivovaru, který tady stojí 147 let. Většinou nám stačí říct příběh o třech slovech: Staropramen–Praha–Česko a stačí to. Ale kdybych neměl takovou značku jako Staropramen a byl menším výrobcem, tak bych o tom a spojení se s někým, kdo České pivo s velkým „č“ pomáhá rozvíjet, uvažoval.

Zbyněk Kovář (42)
Rodák ze Žatce. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se specializací na finance, profesní kariéru zahájil v poradenské firmě Arthur Andersen. Do společnosti Pivovary Staropramen nastoupil v roce 2000, generálním ředitelem firmy se stal o osm let později. Ve funkci na konci března končí. Před nástupem do nejvyšší pozice prošel ve firmě postupně různými pozicemi v odděleních financí, marketingu, trade marketingu a zejména obchodu.

Čtěte také:

Zbyněk Kovář končí jako šéf Staropramenu, nástupcem by měl být zkušený Čech

Staropramen chystá hospody spojené se značkou Ostravar

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče