Odsouvaná kalvárie

10. února 2011, 12:33 - Tomáš Pergler
10. února 2011, 12:33

Narovnání s církvemi zůstalo půl roku bez povšimnutí, ztracený čas může nakonec chybět

Horký politický brambor, který se střídavě vynořuje už přes dvacet let a v němž se hraje o desítky, možná stovky miliard korun. Kdo by hádal důchodovou reformu nebo zdravotnictví, je úplně vedle. Téma církevních restitucí zůstalo během prvního půlroku Nečasovy vlády téměř netknuté. Námitka, že jde o problém třetího řádu, neobstojí. Nejde jen o to, že přetrvávající zábor církevního majetku koliduje s ústavními principy a dělá z Česka raritu v rámci Evropské unie. Na praktické dopady nedořešeného problému totiž zdaleka nedoplácejí pouze církve. Desetitisíce hektarů polí a lesů a množství budov zůstávají kvůli případným restitucím už od roku 1991 blokovány, zhruba 1200 obcí nemůže nakládat s některými pozemky. „Kdyby byly církevní restituce vyřešeny, pak bychom zřejmě v roce 2010 nedospěly k obrovskému poznání, že z evropských peněz máme vyčerpáno teprve 35 procent. Obce, které nemají schválený územní či regulační plán, o ně totiž nemohou žádat,“ řekl týdeníku EURO ministr kultury Jiří Besser. Na druhé straně církve a církevní řády zůstávají v pozici „příspěvkových organizací“ státu a jsou na něm finančně závislé.
Premiér Petr Nečas loni v červenci prohlásil, že narovnání vztahů mezi státem a církvemi je jednou z vládních priorit. Následně se podobná formulace dostala i do koaliční smlouvy. Nově jmenovaná vláda tak přímo reagovala na rozhodnutí Ústavního soudu. Ten loni odmítl zrušit zákon o půdě z roku 1991, a ve svém nálezu navíc konstatoval, že dlouhodobá nečinnost státu ve věci církevních restitucí je protiústavní.

Jaká komise?

Jako nejzazší termín, do něhož se mají církevní restituce vyřešit, si vláda stanovila rok 2014. Zástupci koalice však naznačili, že se s problémem chtějí vypořádat dříve než v posledním roce svého mandátu. „Premiér Nečas nám v prosinci řekl, že by byl rád, kdyby tato otázka byla vyřešena v horizontu jednoho roku,“ tvrdí Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví, která v jednání se státem zastupuje čtrnáct církví a náboženských společností. Ministr Besser (TOP 09) minulý týden řekl zástupcům obcí, že návrh nového zákona má být hotov v příštím roce. V podobném duchu se vyjádřil ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). „V letošním roce by měla probíhat příprava podmínek pro majetkové vypořádání církví. Časově je vyřešení restitucí úkol pro celý tento a příští rok,“ uvedl.
Příslibem je takzvaná Deklarace shody, kterou v polovině ledna podepsal ministr kultury a zástupci sedmnácti církví, jichž se restituce týkají. Vláda se v ní zavazuje, že bude usilovat o narovnání vztahů s církvemi, protistrana přistoupila na zmrazení platů duchovních, a to až do roku 2014. Průměrná mzda duchovního aktuálně dosahuje necelých sedmnácti tisíc korun.
Přípravou majetkového vyrovnání se má v příštích měsících zabývat šestičlenná vládní komise. Kromě Jiřího Bessera v ní je ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), poslanec Marek Benda (ODS), Kateřina Klasnová (VV), Michal Babák (VV) a Ivan Fuksa. Ministr kultury počítá s tím, že komise začne pracovat koncem února. Jenže ještě na začátku tohoto měsíce někteří komisaři neměli o své nové funkci tušení. Klasnová se například o svém členství dozvěděla až od týdeníku EURO. Znamená to, že koalice nepovažuje vyřešení církevních restitucí za takovou prioritu, jak deklaruje před veřejností a církvemi?

Teď škrtáme

Lidé z ODS a TOP 09 nepřipouštějí, že by se řešení vztahů mezi státem a církví mělo odsouvat. „Čím dříve se věci udělají, tím lépe,“ řekl týdeníku EURO Marek Benda. Zástupkyně Věcí veřejných ale zastává jiný názor: „Máme vůli tento dlouhodobý problém vyřešit, ale nemyslím si, že církevní restituce jsou natolik aktuálním a žhavým problémem, abychom ho nyní museli neodkladně řešit,“ soudí Klasnová. „Teď všude škrtáme a částka, kterou církve požadují, je skutečně vysoká. Církve to vědí a jistě nyní nebudou tlačit na neodkladné navrácení majetku,“ dodává.
Pokud se vládní strany přece jen odhodlají k akci, musejí v krátké době sladit rozdílné názory na způsob vyrovnání. Čím se bude záležitost odsouvat blíže k termínu následujících sněmovních voleb, poroste riziko, že se otázka církevních restitucí promění v jedno z dalších třaskavých témat vnitrokoaličních bojů.
Politici se budou přít především o dvě otázky. První z nich se týká závěrů, k nimž se před třemi lety dobrala Topolánkova vláda, druhá souvisí se způsobem, jakým církvi vrátit zabavený majetek – zda finančně, či formou naturální náhrady. Komise ustavená během Topolánkovy vlády dospěla k názoru, že nejvhodnějším způsobem bude vrátit církvím v podobě pozemků a lesů třetinu majetku, zbytek měly dostat v podobě finanční kompenzace ve výši 83 miliard korun splácených po dobu 60 let. „Rozsah toho, co se dá nyní vymyslet, je relativně omezený. Kloním se k tomu, abychom vyšli z návrhu předchozí komise. Je možné modifikovat poměr rozdělení mezi naturální a finanční částí, ale ne znovu oceňovat majetek pro odškodnění,“ myslí si Benda. Jiný názor má zástupce TOP 09 Jiří Besser. Podle něj byly v závěrech předchozí komise chyby ve výpočtech, navíc se na výši odškodnění neshodly strany napříč politickým spektrem. „Věřím, že stát dokáže nabídnout církvím slušnou částku, ale nikoli v té předchozí výši,“ uvedl ministr kultury, který má o restitucích hovořit tento týden při návštěvě Vatikánu, kde se setká s arcibiskupem Dominikem Dukou.

Zapeklité Věci

Porovnáme-li volební programy koaličních stran, nejvíce se vymyká pohled Věcí veřejných. Vyslovily se totiž jen pro navrácení církevních staveb, a to s výjimkou katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Ostatní majetek, tedy polnosti a lesy mají být převedeny obcím a státu. Stát by měl jen částečně přispívat na údržbu kostelů, financování církví se má řešit daňovou asignací. To je pro zbývající dva členy vládní koalice nepřijatelné. „Vážím si Věcí veřejných se všemi inovacemi, se kterými přicházejí. V některých diskusích se jim ale snažím z pozice šestnáctileté zkušenosti v komunální politice vysvětlit, že některé jejich nápady jsou neživotné, ba až téměř protizákonné,“ komentoval úmysly jednoho z koaličních partnerů Besser. Návrh z programu Věcí veřejných kromě toho nesdílejí ani obce. „Nemáme žádné konkrétní požadavky. Chceme jen, aby se konečně pohnuly ledy,“ říká výkonný předseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech.
Reálný postoj Věcí veřejných bude pravděpodobně mírnější. Ačkoli si strana zatím formálně neujasnila svoji vyjednávací pozici, zatím připouští diskusi a ještě před prvním zasedáním komise upustila od daňové asignace. Uvědomuje si prý také, že církve nemohou žít jen z navrácených sakrálních budov. „Ve hře zůstává nepřeberné množství variant, jak situaci řešit. Filozofie koaličních stran není úplně rozdílná,“ myslí si Michal Babák.
Nezbytné podle Babáka bude znovu vyčíslit, kolik majetku bylo církvím po roce 1948 zabaveno. „Doslechl jsem se, že církevní komise Topolánkovy vlády neměla zcela přesná čísla, protože tam byla započítána nikoli jediná, ale celkem tři pozemkové reformy. Tedy i majetek, o který církve přišly před rokem 1948,“ tvrdí. Pravděpodobnost, že se vláda nebude zcela držet předchozího ohodnocení církevního majetku, vyplývá i ze slov ministra zemědělství Fuksy. Podle něj musí proběhnout detailní inventarizace veškerých nemovitostí určených pro narovnání s církvemi, které spadají pod státní podnik Lesy České republiky a Pozemkový fond.

Chybí jistota

Problémy se zablokovaným majetkem komplikuje situaci asi jedné pětiny z dvanácti set měst a obcí, kterých se církevní restituce týkají. Lze je demonstrovat třeba na středočeských Úhonicích. Obec s necelou tisícovkou trvale nahlášených obyvatel leží asi deset kilometrů od západního kraje Prahy, nedaleko plzeňské dálnice. Na stovky hektarů pozemků a několik budov, které leží v jejím katastru, si dělá nárok řád premonstrátů. Zatím se Úhonice mohou rozrůstat, pro uspokojení stavební poptávky mají stále dost pozemků, na které se nevztahuje blokační paragraf. „Velkým problémem je ale nejistota. Kdybychom dopředu věděli, co a jak se bude vracet, můžeme s tím počítat při přípravě nového územního plánu,“ říká starosta Robert Strnádek (TOP 09). Obec tíží hlavně osud bývalých premonstrátských budov (statek v centru a několik stodol). Zatímco pole se normálně obdělávají, stavby chátrají, jelikož nájemci nemají sebemenší vůli je opravovat.
Úhonice současně mohou posloužit jako ukázka, jak by se osud církevních majetků vyvíjel po případném navrácení. Premonstráti totiž získali zpět několik tamních pozemků ještě před očekávanými restitucemi. Kromě rozsáhlých lesů nad nedalekým potokem Loděnice (mezi pražskými výletníky známějším jako Kačák) jim patří pozemek na jihozápadě vesnice, který by rádi zastavěli rodinnými domy. Projekt na 68 malých parcel ale narazil u vedení obce i mezi obyvateli. „Rádi premonstrátům vyjdeme vstříc, sídliště ale nechceme,“ říká starosta. Jisté napětí při jednáních s řádem připisuje právě otazníkům, zda premonstráti získají také další pozemky v okolí, které stát zatím drží.

Svatý rok

Zástupci církví zatím projevují trpělivost. „Vláda nyní řeší jiné otázky, například požadavky lékařů. Je proto pochopitelné, že komise dosud nepředložila žádný návrh,“ uvedl pražský arcibiskup Dominik Duka. Zároveň si jsou ale vědomi stálého napětí ve vládní koalici. „Přál bych si, aby se to tentokrát podařilo dotáhnout do konce. Zároveň ale vnímám, že si koalice zvykla na sebedestruktivní styl komunikace. Když se nedomluví ani na základních věcech, jak se domluví na tématu, které je pro někoho zajímavé a pro jiného vůbec ne?“ ptá se Ruml. Pokud se podle něj restituce nevyřeší letos, tak to tato vláda neudělá nikdy. „Nebude čas. Příští rok začne předvolební kampaň, a to už to bude passé,“ dodal Ruml.
Na rozuzlení politického evergreenu čekají také církevní řády. Například zmínění premonstráti od státu požadují přes 7000 hektarů lesů a polí. Ředitel ústřední kanceláře Královské kanonie premonstrátů na Strahově Petros Alexandridis naprosto odmítá nápad Věcí veřejných na převod lesů a polí na obce a stát. „Došlo by k okradení církve. Nevidím důvod, proč by se měly obce napást na církevním majetku,“ prohlašuje v klášteře, jehož areál včetně Památníku národního písemnictví, pivovaru, hotelu nebo restaurace s názvem „Peklo“ premonstráti získali zpět počátkem devadesátých let.
Pokud politiky nedotlačí k rychlé dohodě o církevních restitucích Ústavní soud ani nářky obcí, existuje ještě jedna možnost. A tou jsou peníze. Církve se sice se státem dohodly na zmrazení platů, za tři roky ale dohoda vyprší. Současně některé nové církve a náboženské společnosti budou moci požádat o státní platy pro duchovní. Ve volebním roce 2014 se tato možnost otevře například Ústředí muslimských obcí. Jiné spolky, které se zatím peněz od státu dobrovolně vzdaly (například Svědkové Jehovovi), se mohou o svůj právoplatný nárok přihlásit. V minulosti se už takto rozhodli například adventisté. Stát by v takové situaci neměl na vybranou a výdaje na církve by mohly citelně narůst. Jediné efektivní řešení tak zřejmě spočívá v zákonné úpravě majetkového narovnání, které by řešilo nejen minulost, ale i budoucí financování církví.

*BOX*

Dědictví monarchie Rakousko-Uhersko sice neexistuje již téměř sto let, o jeho relikty ale není nouze ani v dnešní době. Kromě lpění na titulech nebo reprezentativních budovách, které jsou stejné v Praze jako ve Vídni, je to třeba i spojení státu s církvemi. Systém, v němž erár spravuje majetek a platí provoz církví, zavedl koncem 18. století císař Josef II. a přetrvává u nás, na Slovensku a v menší míře i v Rakousku.
Nejrozsáhlejší narovnání vztahu církví a státu mají za sebou Maďaři. Římskokatolická církev restituovala asi čtyři tisíce budov, třetinu z nich převzala přímo od obcí. Navrch ještě obdržela finanční kompenzaci za majetek, který nebylo možné předat. Platby dosáhly 43 miliard forintů (3,3 miliardy korun). Protestantské a ortodoxní církve (a částečně i katolíci) většinou zvolily druhou cestu – roční rentu, která se vypočítává jako pět procent z valorizované hodnoty nemovitostí. Nenavrácené budovy a pozemky, z nichž stát rentu platí, dosahují 67 miliard forintů (pěti miliard korun). Neuzavřená zůstává restituce židovského majetku, který většinou již fyzicky neexistuje. Židovské obce požadují kompenzace ve výši až 3,4 bilionu forintů (260 miliard korun).
V půli cesty naopak uvízlo církevní vyrovnání na Slovensku. Od roku 2005 sice Bratislava vrací církvím kromě nemovitostí také pole a lesy, podle Konference biskupů Slovenska ale stát a obce dosud převedly jen třetinu nárokovaného majetku. Premiérka Iveta Radičová loni na podzim prohlásila, že odluka církve od státu se nechystá. Znamená to, že platy duchovních nadále poplynou ze státního rozpočtu. Loni to bylo 37 milionů eur, z toho 31 milionů obdrželi katolíci. Úplná odluka nenastala ani v zemích, kde církev hospodaří s vlastním majetkem a platí si kněží sama. Například v Německu se vybírá dobrovolná daň ve výši osmi až devíti procent z celkových příjmů věřících. Církevní daň, jež ročně vynese katolíkům i evangelíkům asi deset miliard eur, ovšem spravují finanční úřady jednotlivých spolkových zemí. Odvody na církev snižují základ daně z příjmu, a i když si země za správu církevní daně berou dvě až 4,5 procenta, fakticky třetinu daňových příjmů církví kvůli menšímu celkovému výběru dorovnává erár. Podobný model funguje také v Rakousku, kde ho po anšlusu v roce 1938 zavedl Adolf Hitler. Rakušané platí 1,1 až 1,5 procenta z platu, odečíst z daní si mohou maximálně 200 eur. Na rozdíl od Německa, kde se o výběr daně stará stát, ho spravují samy církve. Doplňkovým zdrojem financování zůstává kompenzace ze státního rozpočtu, kterou Vídeň platí od roku 1960 za majetek zkonfiskovaný někdejší Velkoněmeckou říší. Zatímco od věřících vyberou církve v Rakousku ročně 370 milionů eur, z eráru na jejich konta doputuje 47 milionů.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče