Odpovědnost firmy za vykradenou skříňku

08. srpna 2005, 00:00 - Richard W. Fetter
08. srpna 2005, 00:00

PORADNA* V objektu mého zaměstnavatele mi byla vykradena skříňka v šatně, v níž jsem měl peněženku s doklady a finanční hotovost 4500 korun. Žádal jsem proto zaměstnavatele o odškodnění, ale ten prohlásil, že v tomto případě na ně nemám nárok. Také zdejší právnička potvrdila vyjádření mého zaměstnavatele.

PORADNA

V objektu mého zaměstnavatele mi byla vykradena skříňka v šatně, v níž jsem měl peněženku s doklady a finanční hotovost 4500 korun. Žádal jsem proto zaměstnavatele o odškodnění, ale ten prohlásil, že v tomto případě na ně nemám nárok. Také zdejší právnička potvrdila vyjádření mého zaměstnavatele. Začal jsem tedy pročítat zákony a myslím, že na odškodnění mám určitě nárok… Martin Hladík

Zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, odpovídá za škodu na věcech, které u něj zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a to na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají. Za věci, které do zaměstnání obvykle zaměstnanci nenosí (větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti) a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel jen do částky 5000 korun. Zjistíli se však, že škoda na těchto věcech byla způsobena jiným zaměstnancem zaměstnavatele, nebo převzal-li za městnavatel tyto věci do zvláštní úschovy, hradí zaměstnavatel škodu bez omezení. Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže zaměstnanec o ní neuvědomil zaměstnavatele bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl (tuto podmínku tedy tazatel splnil).

Problém je, zda u zaměstnavatele lze považovat skříňku za místo, kam se obvykle peněžní hotovost odkládá. Pokud má zaměstnanec možnost uložit si peníze například do trezoru zaměstnavatele, nemá tazatel na odškodnění nárok. (Taková praxe, aby zaměstnanci obvyklé částky peněžní hotovosti dávali do úschovy, však nebývá obvyklá.) Pokud takovou možnost zaměstnanec nemá, lze se přiklonit k názoru, že nárok na odškodnění má. Tazatel tedy může svůj nárok na náhradu škody vymáhat soudně.

Podrobněji jsme o odpovědnosti firem za odložené věci psali v Profitu č. 24/2005.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody…
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí začátkem příštího roku
Technologie
Cnews FM: Zneužívá Microsoft monopolní postavení vůči výrobcům antivirů? [podcast]
Je v pořádku, když vám šéf čte e-maily?
Asus uvádí levnější 10Gb/s síťovku. XG-C100C stojí pod tři tisíce a umí i 2,5/5,0Gb režim
Sega vdechne život starým hrám. Na mobilech zdarma vydala Sonica a další pecky
Vědci vymysleli další způsob, jak udělat foťák tenký jako papír
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít