Odměny nemáme zadarmo

14. února 2005, 00:00 - BLANKA RŮŽIČKOVÁ
14. února 2005, 00:00

PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA A GENERÁLNÍ ŘEDITEL SPOLEČNOSTI ČEZ MARTIN ROMAN:Valná hromada společnosti ČEZ schválila koncem ledna rozšíření velkorysého programu manažerských odměn. O mnohamilionových opcích, cenách elektřiny a dalších plánech firmy jsme hovořili s jejím šéfem, šestatřicetiletým Martinem Romanem.

Pokud bych akcie ČEZ prodal, dozvěděli byste se to tentýž den.  foto: Profit - Martin Siebert

PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA A GENERÁLNÍ ŘEDITEL SPOLEČNOSTI ČEZ MARTIN ROMAN: Valná hromada společnosti ČEZ schválila koncem ledna rozšíření velkorysého programu manažerských odměn. O mnohamilionových opcích, cenách elektřiny a dalších plánech firmy jsme hovořili s jejím šéfem, šestatřicetiletým Martinem Romanem. * Manažeři ČEZ mají nárok na akciové bonusy, na kterých mohou vydělat desítky milionů korun. Jsou takové odměny adekvátní za práci v polostátním podniku?

Mluvíte o nároku, ale jde o případné možné zisky z realizace akciových opcí. Manažeři se k nim dostanou jen tehdy, když akcie firmy rostou. Čili - když akcionářům nic nevydělají, nedostanou ani korunu. Ten projekt není výmysl ČEZ, takový model motivace uplatňuje například v USA téměř každá firma, která je na burze.

* V českých zemích ale přece jen výše těchto výdělků kdekoho překvapila… Našim akcionářům se zvýšila hodnota akcií v loňském roce o více než sto miliard korun. Schválený opční program představuje jen malý fragment, přesněji méně než jedno procento z toho, co vydělali. Manažeři ČEZ z tohoto výdělku profitují jen tehdy, pokud ceny akcií rostou od okamžiku, kdy opční program uplatní. Navíc to není něco, co dostanou pravidelně. Během svého funkčního období ho mohou uplatnit jen jednou. * Uplatnil jste ho vy sám?

Pokud bych akcie prodal, dozvěděli byste se to tentýž den. Jde o veřejnou informaci, která se hlásí Komisi pro cenné papíry. Akcie zatím prodali jen manažeři, kteří jsou ve firmě už delší dobu. Z našeho nového týmu (Martin Roman a někteří další top manažeři přišli do ČEZ zhruba před rokem - pozn. red.) to zatím nikdo neudělal.

* U vás se mluví o nároku na padesátimilionovou odměnu, který vám vznikl za necelý rok. Není ve světě obvyklé, že se motivační programy vážou k delšímu manažerskému působení?

U nových účastníků (valná hromada schválila 22. ledna rozšíření okruhu manažerů, kteří mohou tento program využít -pozn. red.) to tak je. Polovinu akcií mohou prodat po roce, druhou půlku až za dva roky poté, co do programu vstoupí.

* Jak jste dosáhl toho, že jste tu možnost měl mnohem dřív?

Podmínky dřívějšího motivačního programu jsem nenastavoval. Vznikl před třemi lety, čili není to nic, co bych si vyjednal při svém nástupu do funkce.

* ČEZ momentálně nemá pro vypořádání programu dost akcií. Čili prodělá na nákupu akcií pro manažery, kteří do něj vstoupili, když byl kurz poloviční. Proč je firma nenakoupila včas?

Firma neprodělá, odmění manažery. Kdybychom akcie nakoupili dřív a kurz šel dolů, tak bychom byli popotahováni, že jsme firmě způsobili prokazatelnou škodu: manažeři jí nic nevydělali a navíc rozhodli o nevýhodném nákupu akcií. Když je nakoupíme později, můžeme říci, že to sice byl náklad, ale představuje jen zlomek celkového zisku pro akcionáře.

* Když se nyní program rozšířil, nakoupí pro něj ČEZ akcie už teď?

Ještě nevíme. Zatím čekáme a radíme se s investičními bankami. Ve světě jsou obvyklé oba způsoby - tedy nakupování akcií v době zahájení programu, i to, že si je společnost pořídí až v době, kdy se manažeři o uplatnění opce přihlásí.

* Nečekáte spíš na to, zda nedostanete akcie od státu? Pokud by ČEZ koupil deset procent svých akcií, jak o tom uvažuje stát, tak bychom jich skutečně měli dost. * Splnil ČEZ úkoly, které měl pro rok 2004? Nejen splnil, ale v mnoha ohledech i překonal. * Není škoda, že nezískal Slovenské elektrárne? Škoda by byla, kdyby je koupil za cenu, která se akcionářům nevrátí. (Vítěz soutěže, italský Enel, nabídl zhruba o dvacet procent víc, za 66 procent akcií společnosti Slovenské elektrárne zaplatí 32 miliard slovenských korun - pozn. red.) * Považujete nabídku soupeře za přemrštěnou? Myslím, že neexistuje možnost, že by se nabídnutá suma mohla kupci vrátit. My jsme tu svou stanovili s ohledem na synergie, kterých jsme měli daleko více než Italové a k ceně podle tohoto ohodnocení přidali ještě poměrně vysokou prémii. V podstatě maximum toho, co bychom ještě dokázali akcionářům zdůvodnit. A oni sami nakonec náš postup ocenili. Kurz akcií začal prudce růst ode dne, kdy jsme oznámili, že jsme slovenský tendr nevyhráli. * Nerostla jejich cena spíš po zprávě o tom, že pro letošek výrazně zdražíte elektřinu? Že cena elektřiny pro české zákazníky poroste, nebyla žádná nová zpráva. Každému, kdo sleduje dlouhodobé obchody na frankfurtské burze, to muselo být jasné už nejmíň rok. Management není skupinka lidí, kteří se podívají z okna a pak stanoví nové ceny. Naše rozhodování vychází z vývoje cen elektřiny na evropském trhu, hlavně v Německu. * Jak do tohoto rozhodování zasahuje stát? Nenařídil vám z pozice majoritního akcionáře, abyste původní šestnáctiprocentní zdražení zmírnili? Takový pokyn by byl na žalobu. Kdyby nám dozorčí rada uložila, abychom nezvyšovali ceny, čekaly by nás arbitráže, proti nimž by všechno ostatní byla selanka. * Ale vláda by mohla chtít, abyste ceny drželi na nízké úrovni, a tím pomohli české ekonomice. A pokyn by vám nemuseli dát písemně. Museli bychom ho dostat písemně, protože pak by bylo na nás, že jsme firmu poškodili. * Vy jste ale cenu nakonec snížili a zdůvodnili to tím, že byla velká poptávka. Na to je matematický model. Ve chvíli, kdy jsme věděli, že máme vyprodané všechny zdroje, a tím pokryté všechny stálé náklady, mohli jsme cenu snížit. * Nebylo by logické, kdybyste ji naopak zvýšili? Ekonomicky to funguje stejně jako třeba u vody. Nikomu není divné, že vodaři zvyšují cenu, když je malá spotřeba, a zlevňují, když naopak stoupá. Když je malý odběr, musí dodavatel stálé náklady rozložit mezi méně zákazníků, a tím je cena jednotky vyšší. S elektřinou je to podobné. * Vraťme se k původní otázce. Takže nikdo netlačil, abyste šli s cenou dolů na deset procent? Stát se snažil na nás apelovat, ale bylo to matematické rozhodnutí. Je pravda, že se vlády občas pokoušejí domácí výrobce energií přesvědčovat, aby tolik nezdražovali. Snaží se o to i v zemích, kde jsou elektrárenské společnosti plně v soukromých rukou, jako například v Německu. I tam si ale cenu nakonec stanoví soukromé koncerny jako E.ON nebo RWE podle svých ekonomických hledisek. * Firmy a podnikatelé kritizovali i toto zvýšení. Nelíbí se jim, že ČEZ využívá dominantního postavení, aby zvyšoval své zisky. Zapomínají, že cena elektřiny je stále jednou z největších konkurenčních výhod české ekonomiky. Naše ceny jsou o deset až dvacet procent nižší než v okolních státech. A to nemluvím jen o Německu nebo o Rakousku. Nižší jsou i ve srovnání se Slovenskem nebo s Polskem. Málokdo ví, že ČEZ vloni prodával elektřinu za stejnou cenu jako v roce 1992. * Teď mluvíte o velkoobchodní ceně. Zákazníky ale zajímá, co mají na účtu. A to rozhodně není totéž jako v roce 1992. Musím mluvit jen o silové elektřině. Ostatní složky, ze kterých se skládá konečná cena pro zákazníky, nezávisí na nás. Určuje ji regulátor. My jsme nyní pod palbou spíš proto, že jsme zvýšili ceny meziročně. Přitom v České republice stále patří i pro konečné zákazníky, například domácnosti, k nejnižším v Evropě. Nižší jsou už jenom v Estonsku, na Maltě a v Řecku. * Jak dlouho ještě můžete zdražovat, než se cena v Česku dostane na západoevropskou úroveň?

Osobně si myslím, že se ceny budou dál sbližovat a v roce 2010 už bude v Evropě jen jedna. Dnes jejich vyrovnání ještě brání malá kapacita transportních profilů, hlavně mezi Německem a Českem.

* Jaká ta cena bude? Výpočet je jednoduchý. Vychází z nákladů na výstavbu nové elektrárny, která se nikomu nevyplatí, dokud silová elektřina nevyšplhá alespoň na 40 euro za megawatthodinu. To je zhruba o třetinu více než dnes. Takže otázka je jen, kdy se k takové úrovni dostaneme. * Zatím ale stále ještě elektřinu vyvážíme.

I my budeme potřebovat nové zdroje. Kdybychom to neudělali, budeme už tak kolem roku 2018 muset elektřinu dovážet.

* Proč bychom ji nemohli dovézt?

V Evropě bude velmi brzy elektřiny nedostatek. Mluví se o tom na všech energetických konferencích: když nikdo nezačne stavět nové elektrárny, hrozí blackouty a odpojování od elektřiny.

* Jak vážná je to hrozba?

Francie má dnes přebytek kolem 50 terawatthodin, ČEZ disponuje dvaceti, a to už je skoro všechno. Slovensko má navíc nějakých osm TWh, ale musí do tří let odtavit oba bloky v Bohunicích a zavřít některé neodsířené elektrárny. Přebytek kapacit se brzy vyčerpá, neboť v Evropě se za posledních patnáct let nepostavily žádné nové zdroje. A ty nynější dožívají. Ve výstavbě také nejsou skoro žádné, protože je elektřina pořád příliš levná.

* Kde chcete stavět nové elektrárny? První volba určitě padne na severočeskou uhelnou pánev, kde jsou velké zásoby velmi kvalitního lignitu. * A v zahraničí? Všude, kde najdeme ekonomickou návratnost pro akcionáře. Když to bude možné, postavíme klidně nový zdroj třeba v Bulharsku. ČEZ patří mezi nejziskovější firmy v Evropě, ale nemá příliš dobrou návratnost kapitálu. Čili potřebuje růst, ať už prostřednictvím akvizicí, nebo výstavbou nových elektráren. Akvizice ale mají momentálně přednost. Výstavba je dlouhodobá záležitost, na akvizice je naopak dobrá doba. Nákup elektrárenských firem v Bulharsku nebo v Rumunsku je dnes podstatně výhodnější, než byl například před třemi lety. * Plánujete, že jednou na Balkáně postavíte jadernou elektrárnu? Postavit jadernou elektrárnu v zahraničí je vždycky velmi složité, proto bychom chtěli jádro rozvíjet spíš doma. * Uvažujete o nové lokalitě nebo jen o tom, že postavíte v Temelíně další bloky? Zatím je to úvaha, která ještě není tak konkrétní. Mohu pouze říci, že do budoucna považujeme jádro za pilíř výroby firmy ČEZ. Že se k jaderné energii přiklání celý svět, potvrdilo i nedávné zasedání ekonomického fóra v Davosu, kde se probíral problém změny klimatu. Téměř jednohlasně bylo řečeno, že ve střednědobém horizontu existuje jediné řešení, a tím je jádro. * Jak ČEZ přispěje k závazku Česka na zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů?

Uvědomujeme si společenskou odpovědnost vůči klimatu a negativní dopady spojené s emisemi. ČEZ je nicméně největším investorem do ekologie v historii České republiky. Za posledních deset let věnoval na odsíření svých elektráren téměř 50 miliard korun. Kromě toho vyrábíme zhruba tři procenta elektřiny z vody a chceme rozvíjet spalování biomasy.

* O kolik chcete tuto výrobu zvýšit?

Záleží, jak regulátor stanoví výkupní cenu. Funguje přímá úměra: když bude nízká, nikomu se investice do výroby z obnovitelných zdrojů nevyplatí. Vloni byla například u biomasy cena poměrně slušná, letos klesla. Takže i náš podíl výroby z biomasy bude ve srovnání s minulým rokem nižší.

* Ale to není příliš ekologické chování. My se samozřejmě k ekologickým výzvám stavíme čelem, ale například větrná elektřina je podle mého soukromého názoru slepá cesta. I na mezinárodních setkáních energetiků už mnohokrát zaznělo, že je to vlastně výsledek lobby výrobců příslušného zařízení. * Znamená to, že ČEZ nebude stavět žádné větrné elektrárny?

To nemohu takto jednoznačně říci. Samozřejmě ji postavíme, když regulátor nastaví takovou cenu, při níž bude tento krok pro firmu ekonomicky výhodný. ČEZ se jistě do tohoto byznysu vrhne plnou parou, aby vydělal. Ale jako občan budu plakat.

* Proč, když firma vydělá?

Firma udělá to, co pro ni bude ekonomicky výhodné a legislativně nutné. Ale když nebudu mluvit jako její šéf, musím říci, že by nám taková energie všem jen zbytečně tahala peníze z kapes. Ta investice je při rozumných cenách elektrické energie v podstatě nenávratná a nevím, zda ještě větší problém nepředstavuje z hlediska životního prostředí. Jako občanovi by se mi také nelíbilo, kdyby někde nade mnou hučelo obrovské železné monstrum, které pak musí někdo za určitou dobu zlikvidovat.

* Proč se potom ty elektrárny ve světě staví? Větrná energie je asi rozumný přístup někde na fjordech v Severním moři, kde vítr fouká třicet i více procent času. Musí se ale hodně zvažovat v zemi, která je obklopená horami a dobré větrné podmínky najdete tak nanejvýš na Sněžce nebo na Špičáku, což jsou zrovna nejkrásnější místa hor. Pak je lepší se zamyslet, zda by ty obrovské investice nebylo správnější věnovat třeba na rozvoj jiných technologií, například na termojaderné fúze. Čili na něco, co nám vyřeší problém do budoucna. Dr. MARTIN ROMAN (36) - Má za sebou závratnou kariéru. Narodil se v Ostravě. Po studiu na právnické fakultě Karlovy Univerzity začínal jako ředitel firmy Wolf Bergstrasse ČR, ale už po roce, ve svých pětadvaceti letech, se stal generálním ředitelem Janky Radotín. V jedenatřiceti mu nabídli post šéfa největšího strojírenského podniku v Česku, plzeňské Škody Holding. Předsedou představenstva ČEZ se stal v únoru minulého roku, funkci generálního ředitele vykonává od dubna 2004. Ekonomické vzdělání získal v německém Heidelbergu a na univerzitě v St. Gallen. Zajímá se o výtvarné umění, ze sportů o tenis a golf. Je ženatý a má jedno dítě. ČEZ 2004**

Hospodářské výsledky se výrazně zlepšily, poprvé se v nich zobrazil efekt předloňské fúze původní firmy ČEZ s regionální distribucí. Kurz akcií ČEZ se od ledna 2004 zvýšil ze zhruba 140 na nynějších 350 korun za kus. Firma, která se chce stát středoevropským tygrem, koupila tři distribuční společnosti v Bulharsku a jednu v Rumunsku. Neuspěla ve strategickém tendru na Slovenské elektrárne.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče