Odkud přicestoval váš oběd

10. září 2010, 04:25 - Petra Klíčová
10. září 2010, 04:25

Kupujete česnek z Číny, jablka z Francie a kuřata z Brazílie? Schválně se zkuste v supermarketu dopátrat informaceo tom, odkud pocházejí potraviny, které si dáváte do košíku. Prospěje to vašemu zdraví.

Autor: ec.europa.eu

Doporučení týkajících se zdravé výživy existuje spousta. Některé z nich si vyloženě protiřečí a mnoho potravin se během historie dostalo na „index“ těch nezdravých, aby byly po několika letech či desetiletích slavně rehabilitovány s tím, že to s jejich škodlivostí nebude zase tak horké. Známou bitvu v tomto ohledu vede sádlo s máslem, prozatím stále nerozhodně. Naopak některé látky obsažené v jídle vychvalují odborníci jako vyloženě prospěšné a výrobci na ně neváhají upozorňovat patřičně velkým písmem. Kupujeme rybičky s omega-3 nenasycenými kyselinami, jogurty s bifidogenními kulturami, cereálie s energií, která se uvolňuje postupně, tuky, které prospívají našemu srdci, a džusy s antioxidanty. Ne vždy však kromě těchto velkých nápisů přečteme i podrobné složení výrobku, psané písmem o poznání menším.

Může za to mrazák

S tím, že každý člověk je jiný a něco jiného mu chutná, nelze polemizovat. Přesto obyvatele jednotlivých kontinentů a podnebných pásem jejich kuchyně určitým způsobem spojuje. Vychází z dostupných surovin a místních podmínek. Asijská jídla jsou plná čerstvé zeleniny a pěkně ostrá, aby byla chráněna před mikroorganismy, kterým se v horku dobře daří. Kuchyně středoevropská je zase sladkokyselá a voní po octu a cukru, které se odnepaměti používají k přirozené konzervaci sezónních potravin.

Bohužel několik vynálezů nám tuhle přirozenost naší vlastní kuchyně úspěšně zastřelo.

Byla to lednička, mraznička, tryskový motor, umožňující leteckou přepravu, a také stále se rozvíjející odvětví potravinářské chemie. To umožňuje jídlo konzervovat téměř na věky, bohužel však na úkor jeho původních vlastností a našeho zdraví. Chováme se tak trochu jako zlá sestra Holena z pohádky O dvanácti měsíčkách. Chceme jahody v zimě a obědy do pěti minut z mikrovlnky.

Chléb náš vezdejší Tento přístup asi nejlépe ilustruje naše současné zacházení s nejtradičnější místní potravinou, chlebem. Málokdo z nás má dnes tušení, jak upéct chleba z mouky, nebo má vůbec mouku doma. I pekárny od původního postupu pečení upouštějí, místo tradičního kvásku, se kterým je třeba umět pracovat, používají droždí a „přípravky zlepšující mouku“. Výrobu to usnadní a urychlí. Nakonec se chleba řádně nedopeče, aby se zákazníkům jevil jako čerstvější a měkčí. Takový chléb pak během dvou dnů zplesniví, oproti kváskovému pečivu mu chybí některé minerály a je obecně hůře stravitelný. Je to (eko)logické

Jak bychom tedy měli jíst, abychom svému zdraví prospívali? Je to jednoduché, stačí respektovat přírodní cykly a jíst věci, které vyrostly někde poblíž v době, kdy se sklízí. Příroda je chytrá a dokonalá. Tvory, jejichž zdraví by bylo závislé na potravě rostoucí někde na druhém konci planety, neprodukuje. Navíc dlouhé cestování přes půl světa jídlu vyloženě nesvědčí. Plodiny se sklízejí nezralé, aby cestu vůbec přežily, následuje důkladné chemické ošetření a pak cesta letadlem, která je neekologická a drahá.

Jak se projíst podzimem **

V principu se potraviny rozdělují na ty, které zahřívají, a ty, které ochlazují. Ty chladivé samozřejmě rostou především tam, kde je horko a chlazení je potřeba. Třeba takové citrusy. Obsahují sice množství vitaminu C, ale když si je budete na podzim pravidelně dopřávat v hojném množství, abyste byli zdraví, vaše tělo se bude ochlazovat, a tak stejně možná nastydnete. Domácím zdrojem vitaminu C je kysané zelí, které je v kombinaci s kachnou vyloženě hřejivé. Právě maso a tuk totiž přispívají k zahřívání organismu.

Podzim je časem brambor, dýní, jablek, zvěřiny a drůbeže. Jídlo už nemusí být tak lehké jako v létě, čerstvé zeleninové saláty by měla nahradit zelenina tepelně upravená, aby tělo nemuselo zbytečně plýtvat energií na zahřátí. Tak jako přizpůsobujeme své oblékání počasí, měli bychom ročnímu období přizpůsobit i jídlo. Je to podobné, jako když tričko a šortky vyměníte za svetr a dlouhé kalhoty. Inspiraci k tomu, co jíst na podzim, můžete najít v receptech prababiček nebo na farmářských trzích, kde se prodává to, co se zrovna sklidí. Farmáři vám také poradí, co ze zakoupených surovin uvařit. A vy budete vědět, odkud pochází váš oběd.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče