Odkud a kam jdou tuzemské penzijní fondy

03. listopadu 2003, 00:00 - MARTINA ŠRÁMKOVÁ, Lidové noviny
03. listopadu 2003, 00:00

KDO SE PENZIJNĚ PŘIPOJISTÍ, PŘEDPOKLÁDÁ, ŽE SE VÝPLATY PENĚZ DOŽIJE. AŽ SI ZAČNE VĚTŠINA KLIENTŮ VOLIT DOŽIVOTNÍ RENTU, VZNIKNOU FONDŮM PROBLÉMY. Už více než 2,6 milionu lidí si v Česku spoří na stáří prostřednictvím penzijních fondů. Vzhledem k tomu, že tyto instituce vznikly až v roce 1994, jedná se o úctyhodný počet klientů.

KDO SE PENZIJNĚ PŘIPOJISTÍ, PŘEDPOKLÁDÁ, ŽE SE VÝPLATY PENĚZ DOŽIJE. AŽ SI ZAČNE VĚTŠINA KLIENTŮ VOLIT DOŽIVOTNÍ RENTU, VZNIKNOU FONDŮM PROBLÉMY.

Už více než 2,6 milionu lidí si v Česku spoří na stáří prostřednictvím penzijních fondů. Vzhledem k tomu, že tyto instituce vznikly až v roce 1994, jedná se o úctyhodný počet klientů. Z původních čtyřiačtyřiceti fondů (licencí bylo vydáno dokonce čtyřicet šest, ale dva fondy nikdy nezahájily činnost) jich v současné době existuje dvanáct. Do likvidace se v průběhu let dostalo také dvanáct (vesměs menších) fondů.

SILNÝ VLASTNÍK BY MĚL BÝT ZÁRUKOU Klientů, kteří takto přišli tu o větší, tu menší část peněz, bylo několik tisíc. Například pojištěnci penzijního fondu Vyšehrad dostali pouze desetinu uložených peněz, klienti PF Certum Renta 40 % a klienti PF Multi 60 %. N ejhůře však dopadli ti, kteří vsadili na penzijní fond s mnohoslibným názvem Garance. Tehdejší předseda představenstva převedl svěřené prostředky bez vědomí představenstva na účty svých jiných firem, odkud nenávratně zmizely v zahraničí. Viník sice putoval na šest let do vězení, klienti však ze svých peněz neviděli už ani korunu. Zbylé fondy postupem času zfúzovaly a jejich vlastníky se staly silné finanční korporace, většinou zahraniční. Podle odborníků si taková uskupení, jejichž aktiva jsou často vyšší než celý český hrubý domácí produkt, prostě nemohou dovolit nechat zkrachovat takovou akvizici, jakou penzijní fond je. Faktem je, že v loňském ani v letošním roce k žádnému dalšímu krachu nedošlo. Experti se shodují: právě spojování fondů a jejich přesun do rukou silných majitelů skýtá nejlepší záruky stability. „Trh je již zcela konsolidovaný a stabilizovaný. Další koncentraci na poli penzijního připojištění navíc nelze vyloučit,“ říká i předseda Asociace penzijních fondů české republiky Milan Kantor. N a druhou stranu: Prostředkům na účtech penzijních fondů chybí to, co měly, dokonce i peníze uložené v kampeličkách. Mluvíme o státních zárukách. Majetek klientů zkrátka není nijak pojištěn proti případnému krachu, státní garance neexistuje. Stát v tomto případě vsadil pouze na prevenci: přísná pravidla a kontrolní mechanizmy. Ty však existovaly i v případě nechvalně proslulých kampeliček. Právě z těchto důvodů je třeba penzijní fond volit více než obezřetně. Vždyť do něj vkládáme prostředky s perspektivou často několika desetiletí.

DELŠÍ ŽIVOT PŘINESE FONDŮM PROBLÉMY Dlouhodobá rizika však hrozí odjinud. Projevila se už v západní Evropě a na ČR čekají rovněž. Jednoduše řečeno: Žijeme stále déle a tenhle trend hned tak neskončí. Otázkou je, jakým způsobem dopadne rychlé prodlužování tzv. střední délky života na penzijní fondy. Délka života se v ČR prodlužuje v průměru každé tři až čtyři roky o jeden rok. Zákon o penzijním připojištění říká, že důchod musí být vypočítáván podle aktuálních úmrtnostních tabulek Českého statistického ústavu. Ty však odpovídají průměru populace, ne průměru pojištěných klientů. Ve skutečnosti délka dožití poměrně úzce koreluje se sociálním postavením. Penzijně připojištění se většinou rekrutují ze skupin svyšší životní úrovní anebo alespoň ze skupin vzdělanějších. A právě ti umírají v průměru později než zbytek populace. Vyplácení doživotní renty si navíc většinou vyberou ti, kteří s větší délkou života počítají. Odhady proto mluví až o třiceti procentech prostředků, které mohou na účtech fondů chybět oproti předpokladům vycházejícím striktně z úmrtnostních tabulek. Zatím se jedná pouze o latentní problém: Většina klientů peníze v současné době ukládá, jen menšina už spoření ukončila. Navíc iti zatím dávají přednost jednorázovému vyrovnání. To se však zřejmě v horizontu dvou či tří desítek let s poklesem reálné výše státního důchodu výrazně změní.

SPOŘÍ NÁS HODNĚ, ALE PO TROŠKÁCH Čistá finanční aktiva fondů činí v současné době přibližně pětašedesát miliard korun. Na jednu smlouvu tak připadá zhruba pětadvacet tisíc. Právě toto číslo, respektive jeho nedostatečná výše, nenechává představitele fondů spát. V přepočtu to totiž znamená průměrnou měsíční úložku přesahující jen nepatrně tři sta sedmdesát korun. Důvodem, proč lidé spoří tak nízké částky, může být mimo jiné konstrukce státního příspěvku. Ten se totiž nejvíce vyplatí tomu, kdo spoří nejméně. Minimální možnou úložkou je sto korun na měsíc. V takovém případě stát přidá celou polovinu, tedy padesát (korun i procent). Tomu, kdo spoří měsíčně pět set korun, stát už přidá pouhých sto padesát korun, tedy necelou třetinu. Při vyšších úložkách zůstává státní příspěvek stejný - sto padesát korun. Od roku 1999 je však možné částky přesahující 500 Kč měsíčně až do výše 1500 Kč odečítat od daňového základu. Z nízké výše úložek je znát, že většina lidí vnímá penzijní připojištění stále ještě jako státem dotovanou formu spoření. Vybrat si na počátku důchodového věku naráz tři sta tisíc na nové auto je přece lákavé. Málokdo však kalkuluje s tím, že ušetřená částka by měla významně přispět ke kvalitě jeho života po ukončení produktivního věku. Dosáhnout šestitisícové doživotní měsíční renty znamená pro muže mít u penzijního fondu uloženo vprůměru milion korun (částka se liší fond od fondu). Žena by musela vzhledem k delší předpokládané době dožití naspořit ještě nejméně o sto tisíc více. Pro představu: Pokud se 40letý člověk rozhodne naspořit do důchodu v penzijním fondu půl milionu, musí měsíčně ukládat více než dvanáct set korun. Tedy zhruba třikrát více než činí průměrná úložka současného klienta.

Věkové rozvrstvení zaměstnaných klientů penzijních fondů v roce 2002

Věk zaměstnaní (počet) penzijně připojištění (počet) penzijně připojištění (%) 18 - 24 381 000 78 000 20

25 - 29 671 000 195 000 29

30 - 44 1 733 000 710 000 41

45 - 59 1 721 000 1 150 000 67

celkem 4 506 000 2 133 000 47

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče