Oddalování eura? Vydírání

07. února 2008, 10:48 - Petra Pelantová
07. února 2008, 10:48

Politické myšlení je o tom, že jednou jsou pro a podruhé proti, říká šéf UniCredit Bank

Pětapadesátiletý bankéř je zastáncem rychlého přijetí jednotné evropské měny. „Netvrdím, že euro je to nejlepší a že nám vyřeší problémy. Ale jednou jsme vstoupili do nějaké Evropské unie, kde funguje euro, a měli bychom se připojit. Anebo vystupme z EU. Ale měli bychom na rovinu říct, co chceme, a toho se držet, “ říká generální ředitel UniCredit Bank a prezident České bankovní asociace Jiří Kunert. Finančník, který dlouhá léta šéfoval Živnobance, kritizuje politiky za oddalování vstupu do eurozóny.

EURO: Kdyby přijetí eura bylo jenom na vás, jaké datum byste volil? KUNERT: Volil bych datum, které by bylo do tří až čtyř let. Musel bych ale mít tu moc, abych prosadil změny, které jsou potřeba, aby euro mohlo být zavedeno. Všichni mluví o tom, že by se na to ještě Česká republika měla připravit. Mají pravdu, protože musíme dotáhnout některé změny, ať už ve zdravotní či sociální oblasti nebo i v některých oblastech ekonomických.

EURO: Myslíte, že je dobré stanovit si datum a tomu podřídit veškerou strategii? KUNERT: Vycházím z prostředí, které si dává vždycky nějaký cíl. Ten je daný i časově a my ho musíme splnit. Za to jsem odměňován, placen a hodnocen. Z tohoto důvodu si myslím, že by ten cíl měl být dán. Když někdo říká, že cíl není možné stanovit, připadá mi to jako vydírání. Tím totiž říkám: Když mi nepůjdete na ruku, abych mohl uskutečnit změny, tak si ten cíl dát nemohu. Samozřejmě, můžeme žít bez cíle a říkat, že nejdříve musíme udělat všechny změny a vytvářet předpoklady pro úspěšné přijetí eura. Fajn, to můžeme říkat, ale to znamená, že ho taky nemusíme zavádět vůbec.

EURO: Jak si vysvětlujete, že Topolánkova vláda přijetí eura oddaluje? KUNERT: Vždycky je v tom politika. I vznik Evropské unie byl politickou záležitostí. U politiků je to složité, protože nikdy nevíte, jakou změnu v myšlení budou mít. Snaží přizpůsobovat tomu, aby mohli vyhrát volby. Politické myšlení je takové, že oni jsou jednou pro a podruhé proti. Bylo jasné, že když už se jednou euro přijalo, že chce být Evropa co nejsilněji integrována. A do takové Evropy jsme s tímto vědomím vstoupili. Když se nechcete integrovat, tak vůbec euro nepotřebujete. Můžete stát někde opodál. Myslím si ale, že to není v našich silách.

EURO: Jedním důvodů, proč nespěcháme s eurem, může být to, že politici ještě nestihli vyprat peníze z korupce. Co říkáte na tuto teorii? KUNERT: To je zajímavá, spekulativní otázka. Nevím, jestli tohle by byl ten největší důvod. Já se snažím hodnotit situaci z pohledu ekonoma, banky, z pohledu výhod a nevýhod, z pohledu zkušenosti a o tomhle jsem, přiznám se, vůbec nepřemýšlel.

EURO: Přijde vám to absurdní? KUNERT: Nikdy neříkej nikdy. V našem světě bych neřekl, že jsou věci absurdní a neabsurdní. I ty absurdní věci se zdají, že jsou úplně normální. Nerad na cokoli říkám absolutně ne nebo absolutně ano. A říkám to i v tomto případě. Soustředím se ale na jiné věci.

EURO: Jak se díváte na nejednotnost centrálních bankéřů, pokud jde o přijetí eura? KUNERT: Lidé, kteří přišli do ČNB a byli jmenováni prezidentem, jsou samozřejmě bližší názoru prezidenta. Takže mají určité skeptičtější názory vůči euru. Já ale netvrdím, že euro je to nejlepší a že nám vyřeší problémy. Ale jednou jsme vstoupili do EU, kde funguje společná měna, a měli bychom se připojit. Anebo vystupme z unie. Možná je to pro nás lepší. Možná někteří naši ekonomové řeknou, že bude lepší, když budeme žít sami a vytvoříme nějaké malé Švýcarsko. Ale měli bychom na rovinu říct, co chceme, a držet se toho.
Ozývají se hlasy z ČNB, že by se měly udělat reformy, abychom mohli splnit kritéria, bez kterých nelze do eurozóny vstoupit. Mají sice naprostou pravdu, ale neříkají žádné datum. Mluví o tom dost teoreticky. Jenže my jako lidé ve výrobě, lidé v bankách, v běžném životě, my o tom moc teoretizovat nemůžeme, my musíme vědět, jestli ano, nebo ne. Tomu se musíme přizpůsobit, protože nás to bude stát peníze. Budou tady určité náklady a musíme vědět, co se stane. To je právě problém ekonomické stability, stability právního prostředí, což v České republice úplně nefunguje.

EURO: Co říkáte na tvrzení, které přišlo z ČNB, že i kdyby Česko splnilo veškerá kritéria nutná pro přijetí eura, i tak by se měl vstup do eurozóny odložit?

KUNERT: Euro můžeme odložit, ale nevím, k čemu je to dobré. Buď je potřeba říct, že euro nechceme a můžeme bez něj žít. Pak se o to musíme pokusit. Nebo pro euro musíme pracovat. Viděl bych to dost černobíle. Existuje jedno velké nebezpečí: Když do eurozóny vstoupí všichni kolem nás, ČNB nebude mít sílu na to, aby ubránila českou korunu ve výkyvech, které by nastaly. To by nebylo vůbec dobré pro naši ekonomiku. Když se rozhodneme, že euro nechceme, musíme vytvořit systém, který by nám napomohl žít bez eura. Myslím si ale, že bude velice těžké hledat takový systém.

EURO: Je podle vás logické volání českých firem po co nejrychlejším přijetí eura? KUNERT: Určitě je to logické. Někdo tvrdí, že euro je neúspěch, já říkám, že z hlediska podniků je to úspěch. Z pohledu obyvatel už je to trošku rozdílné. Každá země přistupovala k euru v jiné pozici. Já mohu mluvit třeba za Itálii. Tam nebylo přijetí eura nic jednoduchého. Itálie zavedla rozsáhlou sociální síť s velkými výhodami, což musela financovat. Vláda se tedy rozhodla, že se zadluží. Když to přesahovalo únosnou míru, zdevalvovali liru a mohli pokračovat. To se ale lidem líbilo, měli se relativně dobře. A najednou přišlo euro. Devalvace nebyla možná a museli se přizpůsobit, zavádět reformy a začít šetřit. Lidé to samozřejmě těžce nesou, byli na něco zvyklí. Navíc se při zavedení eura zaokrouhlily ceny směrem nahoru. Lidé v Itálii si euro moc nepochvalují.

EURO: Itálie je v tomto směru zmiňována jako odstrašující případ. Souhlasíte s tím, že euro za zdražení vůbec nemůže a že to je vina vlád, které utrácely? KUNERT: Přesně tak. Itálie však byla jiný příklad. Musíme si uvědomit, že dnes je EU stále rozdílná, zvlášť přistoupením dalších zemí. My nejsme stejní jako Rumunsko nebo Bulharsko. Cokoli stejného budete v těchto zemích zavádět, bude to mít jiný vliv. Každá země bude mít jiný přístup.

EURO: Podle vás není možné přijmout euro bez negativních dopadů, jako je vysoká inflace. KUNERT: To přiznávám. Ale inflace se zvýší vždy, když uděláte nějakou změnu v systému. Dnes se nám zvýšila inflace též. Byl jsem na Slovensku, když zaváděli rovnou daň. Inflace jim vyskočila dost vysoko, byla tehdy osmiprocentní, a dnes jde zase dolů. Myslím si, že inflace bude, ale krátkodobě, a pak bude záležet na tom, jak se budeme chovat v rámci Evropy, jaké zde budou inflační tlaky.

EURO: Jaký odhadujete vliv přijetí eura na růst české ekonomiky? KUNERT: Zavedení eura nebude to, co by mělo mít obrovský vliv na růst ekonomiky. Pořád bude záležet na spoustě jiných věcí jako dnes. Třeba na výkonnosti. Zavedení eura ještě neznamená synchronizování všech ostatních věcí. Stále budeme mít vlastní daňovou politiku, budeme mít možnost vytvářet vlastní ekonomické prostředí. Samozřejmě, euro určitým způsobem napomůže. Nebude to ale euro, které vyřeší naše problémy nebo nás nějakým způsobem spasí. EURO: Člen bankovní rady Miroslav Singer prohlásil, že zavedení eura může přinést maximálně půl procenta HDP. KUNERT: Znám studii, která byla provedena před pěti lety. Zdůrazňovalo se v ní nebezpečí, že zavedení eura bude výhodné pro politiky. Že si začnou půjčovat ještě více, protože budou mít větší přístup k půjčkám pro krytí různých schodků. Všichni říkají něco jiného. Je na každém, aby si to zhodnotil.

EURO: Máte nějaký osobní odhad, jaký podíl na růstu českého HDP bude mít zavedení eura? KUNERT: Nemám.

EURO: Ptám se, neboť před vznikem eurózony prognózovala řada evropských institucí, že euro zvýší růst HDP členských zemí o půl procenta až o procento, což se nepotvrdilo… KUNERT: Bude záležet na tom, jak se budeme přibližovat k Evropě, myslím výkonnostně. V současné době se přibližujeme rychle.

EURO: Jenže není to tak trochu díky silné koruně? KUNERT: Neřekl bych. Někdo může říct, že silná koruna není dobrá pro podniky. Někdo zase říká, že slabá koruna není dobrá, protože musíme spoustu věcí nakupovat v zahraničí. Když budete mít euro, bude to vyrovnané na obou stranách a nemáte se na co vymlouvat.

EURO: Myslíte, že se některé firmy vymlouvají na silnou korunu? KUNERT: Samozřejmě, každý hledá záminky ke zdůvodnění, proč něco nejde. Ať už politici nebo šéf podniku. Když se má zodpovídat, hledá důvody, proč nedosáhl stanoveného cíle. Silná koruna k tomu může přispívat. Ale jestli přispívá skutečně k výkonnosti podniku, to už je otázka.

EURO: Brněnská Mendelova univerzita vypracovala studii o dopadech přijetí eura v Česku. Náklady pro podniky vypočetli na 28 miliard korun a výnosy na 54 miliard. Co říkáte na taková čísla? KUNERT: To bych musel přečíst a vědět, co do toho zahrnovali, jak to počítali. Zavedení eura určitě má náklady. Třeba my jako banky musíme přizpůsobit naše IT systémy, musíme přizpůsobit naše pokladny na pobočkách…

EURO: Vy už nějaké konkrétní propočty nákladů máte? KUNERT: V některých věcech už jsme to začali připravovat, ale propočty nemáme. Začali jsme se na to připravovat, i když třeba možná to ani nakonec nebude.

EURO: Jak myslíte, že ovlivní přijetí eura Českou národní banku? Její pravomoci se určitě omezí. KUNERT: Pamatuji si, jak jsem byl na Slovensku na jedné večeři a přijel pan prezident Klaus. Večeři organizoval guvernér slovenské centrální banky a Klaus mu položil otázku, jak to že on jako guvernér centrální banky chce zavedení eura co nejdříve a chce se sebezničit. Že to nechápe. Samozřejmě že ČNB nezničí sebe sama. Budeme mít centrální banku i pak, ale budeme mít i evropskou centrální banku. Takže lidé z ČNB třeba budou pracovat v evropské centrální bance. Úlohy, které budou patřit ČNB, budou sice omezené, lidé však budou fungovat například ve výzkumu, regulaci či supervizi. Ale takové záležitosti, které se týkají vývoje sazeb a inflace, přejdou na ECB.

EURO: Nemůže to být tak trochu jeden z důvodů, proč někteří centrální bankéři chtějí oddálit přijetí eura? KUNERT: Tohle bych nehodnotil. Když už budeme součástí EU a budeme mít euro, tak musíme přijmout i ECB. To je integrující prvek. Jednou jsme se pro to rozhodli, tak asi to tak bude.

EURO: A co Česká bankovní asociace, změní se její pozice přijetím eura? KUNERT: My se už dnes vyjadřujeme k mnoha věcem přes evropskou bankovní federaci. Spolupracujeme s Evropskou bankovní asociací na všech momentech, které vyplývají z přijeté eura. Stále tady ale zůstanou některé úkoly pro regulaci a supervizi. Budeme mít stále co říkat, například jaké se zde bude vytvářet ekonomické prostředí.

EURO: Určitě jste zaznamenal informaci o smrti finančníka Jana Kollerta, znali jste se. Myslíte, že se na jeho smrti podepsalo vyšetřování v souvislosti s jeho působením v Komerční bance? KUNERT: Poprvé jsem se s tím jménem setkal, až když jsem nastoupil do ČSOB. Později byl ve Fincomu, a až když se stal náměstkem ministra zahraničního obchodu a pak odešel do Bayerische Hypo, v tu chvíli jsem se s ním znal více. Pracoval také v bankovní asociaci. Vytvořili jsme společný podnik Transfinance, což si myslím, že byl velice úspěšný projekt. Poznal jsem ho jako velice schopného a chytrého člověka. Když potom odešel do Komerční banky, už jsem ho nesledoval. Pak se odehrálo v Komerční bance to, co se odehrálo (úvěry poskytnuté v době Kollertova působení v křesle šéfa Komerční banky se staly předmětem policejního vyšetřování – pozn. red.). I když si myslím, že některé věci zdědil. Pro každého člověka, když má takový problém jako on, že je popotahován před soudy, je to velký nápor. Nikdo nemůže říct, že není. I když si třeba myslí, že má pravdu a je nevinný, není to jednoduché, všechny ty procedury a stres.

JIŘÍ KUNERT (55) Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V roce 1976 nastoupil do ČSOB, odkud se v roce 1982 přesunul do londýnské pobočky Živnostenské banky. Po tříleté pauze, kdy byl poradcem pro bankovnictví na federálním ministerstvu financí, se těsně před revolucí vrací do bankovní sféry, a to opět do Živnobanky, tentokrát však do českého regionu. Až do roku 2007 vykonává v bance funkci generálního ředitele. Po fúzi Živnobanky s HVB Bank vznikl nový finanční ústav s názvem UniCredit Bank Czech Republic a Kunert se stal jeho generální ředitelem. Kunert je rovněž prezidentem České bankovní asociace a předsedou Mezinárodní obchodní komory v České republice. Je podruhé ženatý a má dvě dcery.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče