Odborový boss Michálek

20. října 2011, 13:03 - Petr Kolář
20. října 2011, 13:03

Bývalý šéf SFŽP Libor Michálek založil ve fondu odbory. Jako odborový předák je prakticky nevyhoditelný

Bývalý šéf Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Libor Michálek si na přelomu září a října vyzvedl na poště obálku s modrým pruhem. Kriminalista z protikorupční policie Václav Němec mu v ní oznamoval, že se jeho trestní oznámení na podezření z korupce ve fondu i na ministerstvu životního prostředí odkládá s výjimkou obvinění exporadce Martina Knetiga. Někdy v té době se Michálek pustil do další akce. Spolu se dvěma spolupracovníky ze SFŽP založil na konci září ve fondu odbory a nechal se zvolit jejich předsedou. Cílem odborářů na SFŽP je prosadit do kolektivní smlouvy ustanovení, podle kterého by nemohl být vyhozen člověk, který upozorní na nepravosti ve fondu nebo na ministerstvu. Sám „odborový boss“ Michálek sice odmítá, že by to bylo jeho cílem, ale dosáhl toho, že je coby odborový předák z fondu prakticky nevyhoditelný.
Pro jedny je dodnes „svatým mužem“, který poprávu sbírá ocenění od neziskových organizací za boj proti korupci. Pro druhé je nebezpečný maniak, který kvůli osobní slávě a prospěchu neváhá tajně nahrávat a udávat nadřízené. Především je ale Libor Michálek stále zaměstnancem SFŽP. Z pozice ředitele ho sice po vypuknutí údajné korupční aféry a těsně před vlastní rezignací odvolal sám Pavel Drobil, přes několik zvažovaných nabídek od Věcí veřejných ale Michálek ve fondu stále zůstává v pozici finančního poradce. „Jsem tam na full time, ale řadu věcí dělám z domova. Pracuji na legislativních návrzích, které fondu mohou přinést výrazné navýšení příjmů,“ tvrdí Michálek nad šálkem kapučína v jedné z kaváren na pražském Andělu. „A jak mě kolegové berou? Je velký rozdíl mezi řadovými zaměstnanci a vrchním vedením z hlediska přístupu k mé osobě. Řadoví zaměstnanci mě spíše podporují. Z vedení je ale v pohodě jen jeden z náměstků, kterého bych raději nespecifikoval, aby nebyl odvolán,“ popisuje vztahy odvolaný ředitel fondu.

Chci chránit stěžovatele

Kolik lidí k založení odborů získal, nechce Michálek prozradit. Týdeník Euro má informaci, že jsou dohromady včetně něj tři. Tedy nejnižší možný počet, který je k založení odborové organizace nutný. „Tyto informace nemohu zveřejnit, ale stačí tři lidé. Oznamovací povinnost už jsme splnili,“ říká Michálek.
Podle něj je hlavním účelem odborářů na SFŽP prosazení ustanovení, podle kterého by z podniku nemohli být vyhazováni stěžovači. „Prostě jde o to, aby když někdo upozorní na nějaké nečisté či rizikové praktiky, nedostal za uši. Zákoník práce to neřeší. Záměrem tedy je zakotvit tento ochranný mechanismus do kolektivní smlouvy,“ líčí Libor Michálek. Dodal, že činnost odborářů má být mnohem širší. Týkat se má třeba ochrany zaměstnanců, kteří se podílejí na programu Zelená úsporám. Program má totiž končit v roce 2012 a řada lidí byla najata pouze do konce téhož roku. „Chceme chránit práva zaměstnanců třeba v případě, že se program prodlouží. Tak, aby jim byly smlouvy prodlouženy o stejnou dobu také,“ podotkl Michálek.
Poznámky, že jeho krok vypadá účelově ve smyslu, aby nemohl být z fondu vyhozen úplně, odmítá. „Samozřejmě že je v této pozici má výpověď stížená. Rozhodně to ale nebyl motiv pro založení odborů,“ poznamenává muž, jehož tajné nahrávání bylo příčinou konce Pavla Drobila ve funkci ministra životního prostředí.
Sám Michálek přitom tvrdí, že není „levičák“ a že nově vzniklou organizaci nehodlá začlenit do žádného ze současných odborových svazů. „Odbory bývají řazeny k levici. Já ale rozhodně nejsem levicově smýšlející člověk. Podle právních expertů je však právě instrument kolektivní smlouvy prakticky jediným nástrojem, jak ochrany před whistleblowingem dosáhnout. Není to tedy ode mě míněno jako nějaké levičácké šílení. Kdyby byl jiný institut, využili bychom ho. Ale při této právní úpravě je to zřejmě jediná možnost,“ tvrdí odvolaný šéf fondu.

Whistleblowing do smlouvy nechtějí

Na ministerstvu životního prostředí je nyní „odborář Michálek“ velkým terčem vtipkování. To ale končí při zmínce o problémech, které by jim mohl bývalý šéf SFŽP v nové pozici způsobovat. Ministr Tomáš Chalupa na otázky týdeníku Euro odpovídal značně obecně. „Informaci jsem ověřoval na SFŽP a skutečně pan Michálek odbory založil. To je právem každého zaměstnance. A SFŽP i ministerstvo životního prostředí budou toto respektovat v souladu se zákonem,“ uvedl Chalupa. Zda přijmou do kolektivní smlouvy ustavení o ochraně před whistleblowingem a jestli podle něj nejde od Michálka o účelovou akci, aby nemohl být vyhozen, ale nechal ministr bez konkrétní odpovědi: „Pokud budou odbory vznášet smysluplné podněty a budou svoji roli vykonávat řádně, pak je bude vedení SFŽP respektovat. Odbory mají vedle svých práv také zodpovědnost, nejsou a nemají být prostorem k uspokojování vlastních ambicí.“ Obdobně hovoří i pověřená šéfka SFŽP Radka Bučilová. „Je předčasné hodnotit, zda nově vzniklá odborová organizace bude skutečná reprezentativní organizace hájící zájmy všech zaměstnanců SFŽP a zda se s její činností ztotožní nějaké významnější procento zaměstnanců, nebo zda zaměstnanci do odborové organizace vstupovat nebudou,“ podotkla s tím, že vedení fondu vyjednávání kolektivní smlouvy samo iniciovalo.
S požadavkem na zařazení whistleblowingu do kolektivní smlouvy ale podle Bučilové Michálek zřejmě neuspěje. „SFŽP své zaměstnance za legitimně učiněná podání nijak nesankcionuje a kolektivní smlouva je primárně od toho, aby upravovala práva zaměstnanců a vztahy zaměstnavatele a odborů. V praxi si lze proto těžko představit, jak by právě prostřednictvím kolektivní smlouvy mohla být řešena ochrana před tímto bezesporu negativním jevem, který je však v zásadě věcí individuálního, nikoli kolektivního pracovního práva,“ tvrdí šéfka SFŽP.

Véčkaři zklamali, nereagovali na udání

Již několikrát avizované a posléze odkládané výběrové řízení na ředitele fondu se podle ministra Chalupy ještě pozdrží. „Připravujeme ho, ale chceme, aby byl před nástupem nového ředitele nejdříve vypořádán audit DG Regio na fungování Operačního programu Životní prostředí a aby byly odblokovány certifikace pozastavené ze strany ministerstva financí. Na těchto věcech intenzivně pracujeme,“ konstatoval šéf resortu životního prostředí.
Libora Michálka po Drobilově nástupu na ministerstvo přivedl do čela poradce tehdejšího ministra Martin Knetig. Dlouho byli dobrými známými, možná by se dalo použít slovo kamarády. Právě Knetig se ale pak stal ústřední postavou celého skandálu v resortu životního prostředí. Michálek si totiž jejich rozhovory nahrával a posléze nahrávky předal novináři MF Dnes Janku Kroupovi. Drobil se od Knetiga, který hovořil například o nutnosti sehnat peníze do stranické kasy pro ministrovu politickou budoucnost, sice distancoval, ale ze své funkce odstoupil. Proč šel Michálek vůbec proti člověku, se kterým se deset let přátelil a bavil i o osobních věcech? „Vážil jsem si ho. Ale o těchto věcech jsem nevěděl a byly na mne příliš,“ tvrdí.
Poté, co celá kauza vypukla, se o Michálkovy služby zajímaly Věci veřejné, kterým mimochodem pomáhal s protikorupčním programem. On však stále prahl po tom, aby se do čela SFŽP mohl po řádném výběrovém řízení vrátit. První „lano“ od véčkařů Michálkovi přišlo od supergurua VV Víta Bárty. Ten chtěl Michálka do Státního fondu dopravní infrastruktury. Bývalý šéf SFŽP tehdy řekl, že se sice chce vrátit do čela fondu, ale pokud to nevyjde, Bártovi kývne. Když ale Vít Bárta odstoupil kvůli podezření z uplácení poslanců, vše padlo.
Poté se o Michálkovy služby zajímal šéf véčkařů Radek John, který se měl stát vicepremiérem pro boj s korupcí. Nakonec ale vycouval a ministerstvo ani nevzniklo. Do třetice pak Michálkovo jméno padlo v souvislosti s Karolínou Peake, která se stala vicepremiérkou a šéfkou legislativní rady. Tam ale Michálek podle svých slov jít nechtěl. „Karolína Peake mi říkala, že kvůli náznakům od premiéra by prý bylo vhodnější, abych nebyl zaměstnancem, ale členem poradního sboru. Ještě před naší schůzkou jsem napsal všem poslancům mail, ve kterém jsem je upozorňoval na praktiky okolo bývalého starosty Prahy 6 a nyní ministra Tomáše Chalupy v souvislosti se společností Key Investments. Byl to takový testovací balonek, ale zájem byl velmi vlažný. Odpověděli jen asi dva až tři poslanci, navíc obecně. Usoudil jsem tedy, že nemají opravdu vážný zájem odkrývat korupční praktiky. Nechtěl jsem se podílet na něčem, co by pak vyznělo jako plácnutí do vody,“ vysvětluje Michálek svůj pohled na to, proč se s Peake nakonec nedohodli. Vicepremiérka na dotazy týdeníku Euro neragovala.
Michálkovo trestní oznámení na údajnou korupci ve fondu a na ministerstvu policie na přelomu září a října definitivně zamítla. S tím, že buď nejde o trestný čin, nebo (v případě údajné korupční nabídky náměstkovské funkce Drobilem) policie věc odložila (Nejvyšší státní zastupitelství verdikt stále přezkoumává, podle některých informací věc vrátí a šéf protikorupční policie Tomáš Martinec už řekl, že by Drobila obvinili), anebo už obvinění padlo, jako v případě Knetiga, který měl údajně požadovat úplatek od Komerční banky ve prospěch ODS.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče